Viry – maturitní otázka (2)

biologie

 

   Otázka: Viry

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): káťa

 

 

Viry

  • na hranici mezi živou a neživou přírodou
  • jsou nebuněčné (- jsou mnohem menší a jednodušší než buňka)
  • v porovnání s bakterií tak 100X až 1000X menší
  • lze zkoumat jen elektronovým mikroskopem
  • žijí jako parazité buněk (jediným cílem rozmnožování v buňkách)
  • chybí jim vlastní metabolismus – využití enzymů buňky

 

Stavba virů:

1 virová částice = virion

  • Nukleová kyselina (uvnitř viru), DNA nebo RNA
    • ds (double stranded) – dvouřetězcová (ds DNA – normální, ds RNA – nenormální, je pouze u virů)
    • ss (single stranded) – jednořetězcová (ss DNA – pouze u virů)
    • DNA – může zde být uzavřena do kružnice

– podle typu nukleové kyseliny se viry třídí

  • Kapsid (bílkovinný obal) – skládá se z kapsomér
  • Vnější obal (pak tzv. obalený virus) – obal, který vznikl z membrány hostitelské buňky

– může mít i 2 vnitřní obaly (vnitřní obal z membrány jádry a druhý z cytoplazmatické memb.)

Nukleovou kyselinu a kapsid musí mít vždy!!

– na povrchu viru se nachází tzv. antigeny = signální, rozpoznávací molekuly, virus podle nich pozná vhodnou hostitelskou buňku

 

Tvary:

  • Kulatý tvar – pravidelný dvacetistěn (20 stěn, 1 = rovnostranný trojúhelník)

– neobalený (nemá vnější obal)

– virus chřipky – obalený, kulovitý

  • Tyčinkovitý tvar – častý u rostlinných virů, zde tabáková mozaika (1. Objevený virus, RNA)
  • Bakteriofág

– složen z: hlavičky (zde nukleová kys.), pochvy bičíku + bičík, bičíkového vlákna, bazální ploténky

– pochva je stažitelná, bičík slouží k probodnutí membrány buňky a vstříknutí nukleové kyseliny

  • Další tvary

vzteklina – tvar náboje

ptačí chřipka – dlouhé tyčinky

– ebola- vážné onemocnění v africe, vláknitý tvar

 

Průběh virové infekce:

  • Virus rozpoznává hostitelskou buňku (pomocí antigenů)
  • Virus proniká do buňky (penetrace)
  • Virus je v buňce, nukleová kyselina se uvolní z kapsidu, NK se množí
  • Dochází k tvorbě virových bílkovin na ribozomech buňky (proces translace)
  • Virus dozrává (niaturace), vytvoří se kapsid, obalí se
  • Nové viriony opouští buňku, buňka umírá a dochází k fýzi (rozpadu)

– 1+2+3+4+5+6 = lytický cyklus viru

 

Typy virové infekce:

  • Lytický cyklus
  • Latentní cyklus – (např. virus oparu), virus do buňky pronikne, nepoškodí bu%nku, nemnoží se, po čase vlivem vnějšího či vnitřního faktoru virus přejde do klasického lytického cyklu – zabíjí buňku
  • Virogenie  – (např.  virus HIV) – virus vnikne do buňky, uvolní se z něj jeho NK, ta se přenese do jádra buňky, začlení se do jaderné DNA (konkrétně u HIV se musí virová RNA přeměnit na DNA pomocí reverzní transkripce, enzym reverzní transkriptáza obsažen ve viru) , provirus = začleněná (cizí) DNA v buňce

vir se množí málo nebo vůbec, po čase s probudí a začne být aktivní

virus HIV se řadí do skupiny retrovirů

 

Onkogenní viry = rakovinotvorné viry, začleněním do buňky ovlivňují její buněčný cyklus a odstartují nekontrolovatelné dělení buňky – tvorba nádoru

 

Virová onemocnění:

  • U člověka:

Rýma, chřipka, neštovice, zarděnky, spalničky, příušnice, dětská obrna, vzteklina, encefalitida, žloutenka, ebola

  • U zvířat:

Slintavka, kulhavka

  • U rostlin

Virus tabákové mozaiky (přenáší hmyz, skvrny na listech listy zkadeřené, malý vzrůst)

 

Viroidy – u rostlin, volné molekuly RNA (nemají kapsid), účinek jako viry, na Filipínách úhyn 1 000 000 palem

Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy