Otázka: Viry
Předmět: Biologie
Přidal(a): káťa
Viry
- na hranici mezi živou a neživou přírodou
- jsou nebuněčné (- jsou mnohem menší a jednodušší než buňka)
- v porovnání s bakterií tak 100X až 1000X menší
- lze zkoumat jen elektronovým mikroskopem
- žijí jako parazité buněk (jediným cílem rozmnožování v buňkách)
- chybí jim vlastní metabolismus – využití enzymů buňky
Stavba virů:
1 virová částice = virion
- Nukleová kyselina (uvnitř viru), DNA nebo RNA
- ds (double stranded) – dvouřetězcová (ds DNA – normální, ds RNA – nenormální, je pouze u virů)
- ss (single stranded) – jednořetězcová (ss DNA – pouze u virů)
- DNA – může zde být uzavřena do kružnice
– podle typu nukleové kyseliny se viry třídí
- Kapsid (bílkovinný obal) – skládá se z kapsomér
- Vnější obal (pak tzv. obalený virus) – obal, který vznikl z membrány hostitelské buňky
– může mít i 2 vnitřní obaly (vnitřní obal z membrány jádry a druhý z cytoplazmatické memb.)
Nukleovou kyselinu a kapsid musí mít vždy!!
– na povrchu viru se nachází tzv. antigeny = signální, rozpoznávací molekuly, virus podle nich pozná vhodnou hostitelskou buňku
Tvary:
- Kulatý tvar – pravidelný dvacetistěn (20 stěn, 1 = rovnostranný trojúhelník)
– neobalený (nemá vnější obal)
– virus chřipky – obalený, kulovitý
- Tyčinkovitý tvar – častý u rostlinných virů, zde tabáková mozaika (1. Objevený virus, RNA)
- Bakteriofág
– složen z: hlavičky (zde nukleová kys.), pochvy bičíku + bičík, bičíkového vlákna, bazální ploténky
– pochva je stažitelná, bičík slouží k probodnutí membrány buňky a vstříknutí nukleové kyseliny
- Další tvary
– vzteklina – tvar náboje
– ptačí chřipka – dlouhé tyčinky
– ebola- vážné onemocnění v africe, vláknitý tvar
Průběh virové infekce:
- Virus rozpoznává hostitelskou buňku (pomocí antigenů)
- Virus proniká do buňky (penetrace)
- Virus je v buňce, nukleová kyselina se uvolní z kapsidu, NK se množí
- Dochází k tvorbě virových bílkovin na ribozomech buňky (proces translace)
- Virus dozrává (niaturace), vytvoří se kapsid, obalí se
- Nové viriony opouští buňku, buňka umírá a dochází k fýzi (rozpadu)
– 1+2+3+4+5+6 = lytický cyklus viru
Typy virové infekce:
- Lytický cyklus
- Latentní cyklus – (např. virus oparu), virus do buňky pronikne, nepoškodí bu%nku, nemnoží se, po čase vlivem vnějšího či vnitřního faktoru virus přejde do klasického lytického cyklu – zabíjí buňku
- Virogenie – (např. virus HIV) – virus vnikne do buňky, uvolní se z něj jeho NK, ta se přenese do jádra buňky, začlení se do jaderné DNA (konkrétně u HIV se musí virová RNA přeměnit na DNA pomocí reverzní transkripce, enzym reverzní transkriptáza obsažen ve viru) , provirus = začleněná (cizí) DNA v buňce
– vir se množí málo nebo vůbec, po čase s probudí a začne být aktivní
– virus HIV se řadí do skupiny retrovirů
Onkogenní viry = rakovinotvorné viry, začleněním do buňky ovlivňují její buněčný cyklus a odstartují nekontrolovatelné dělení buňky – tvorba nádoru
Virová onemocnění:
- U člověka:
Rýma, chřipka, neštovice, zarděnky, spalničky, příušnice, dětská obrna, vzteklina, encefalitida, žloutenka, ebola
- U zvířat:
Slintavka, kulhavka
- U rostlin
Virus tabákové mozaiky (přenáší hmyz, skvrny na listech listy zkadeřené, malý vzrůst)
Viroidy – u rostlin, volné molekuly RNA (nemají kapsid), účinek jako viry, na Filipínách úhyn 1 000 000 palem
