Otázka: Prokaryota a nebuněčné organismy
Předmět: Biologie
Přidal(a): Haňula04
Prokaryotická buňka
- jednodušší než eukaryotická buňka
- celý obsah buňka se nazývá protoplast
- skládá se ze šesti hlavních biogenních prvků – C, O, N, H, P, S
- obsahuje čtyři biomolekulární látky – bílkoviny, nukleové kyseliny, polysacharidy, lipidy
- důležité struktury:
- jaderná hmota: ,,nukleoid‘‘, uložená v cytoplazmě, dvoušroubovice obsahuje jediný chromozom, není ohraničená jaderným obalem, přítomnost ribozomů
- ribozomy: tělíska v cytoplazmě, probíhá v nich syntéza bílkovin
- cytoplazmatická membrána: izoluje vnější prostředí od vnitřního, je semipermeabilní = polopropustná, tekutá složka se nazývá cytosol
- plazmidy: kruhové molekuly DNA s geny, nejsou k životu nutné
- buněčná stěna: tuhý obal buňky, funkce ochranná, dává buňce tvar
- některé typy buněk vytvářejí slizovitý obal = kapsuly
- některé mají na povrchu nepohyblivá vlákna = fimbrie, pohyblivá vlákna = bičíky
Viry
- nebuněčné formy života
- jsou schopny se rozmnožovat pouze v hostitelských buňkách
- jedná se o nitrobuněčné parazity rostlin, živočichů a člověka
- chybí jim vlastní metabolismus
- nejmenší částice schopna infikace = virion
- uvnitř virionu se nachází DNA – živočišné viry, RNA – rostlinné viry
- okolo nukleové kyseliny se nachází bílkovinový obal = kapsida
- kapsidy jsou tvořeny bílkovinami = kapsomery
- kapsida obsahuje enzymy, které podporují rozmnožování
- některé druhy virů mají vnější obal z bílkovin = membránový obal
- antigenita = schopnost připojit se k buňce a tvořit protilátky
- rozmnožování:
- klidová forma mimo buňku = virion
- virion se přichytne na hostitelskou buňku
- celý virion nebo pouze nukl. kyselina pronikne dovnitř buňky = infikace, kde se začne množit
- syntetizují se enzymy, které mohou opustit buňku, způsobí rozpad a zánik buňky = lýza
- viriony se dostanou do okolního prostředí a způsobí nemoc
- pokud se stane virus součástí DNA původní buňky = provirus (nádorové buňky nebo žije v těle bez projevu celý život)
- zástupci:
- adenoviry – oční záněty, onkogenní, přenos kapénkově
- herpesviry – opary na ústech, genitáliích, pásové opary, přenos kontaktem, latentní stádia = žijí uvnitř těla, ale hned se neprojeví), virus Epstein-Barové (infekční mononukleóza)
- poxviry – myxomatóza u králíků, kraví neštovice
- papilomaviry – bradavice, rakovina děložního čípku
- pikormaviry – virus dětské obrny, rýma, slintavka, kulhavka
- reoviry – rotaviry způsobující průjmy
- ortomixoviry – viry chřipek (prasečí, ptačí)
- retroviry – nádory mízních uzlin, leukémie, HIV
- bakteriofág – infikuje bakteriální buňky
- viroidy – choroby rostlin, bledost okurek
Priony
- nitrobuněční parazité savců
- jednodušší než viry
- obsahují pouze nukleovou kyselinu
- dlouhá inkubační doba
- jejich podstatou je devastace nervové soustavy – končí smrtí
- zástupci:
- BSE – nemoc šílených krav, napadá mozek dobytka, způsobeno krmením masokostní moučkou
- CJN – člověk má poruchy spánku, problém s chůzí a s řečí, těžká demence, smrt
- KURU – důsledek kanibalismu, třesavka, záchvaty smíchu
- SCRAPIE – klusavka, onemocnění ovcí, poruchy motoriky, škrábání do krve
Bakterie
- jednoduché organismy tvořené prokaryotickou buňkou
- heterotrofní i autotrofní výživa
- plazmidy – do kruhu stočená malá molekula DNA, schopnost pronikat do buněk
- nepravé jádro, které není ohraničeno membránou
- spora = stádium, kdy neprobíhají metabolické procesy, velice odolné
- výživa:
- autotrofní: soběstačné, vytvářejí si energii anorganických látek, fototrofní (fotosyntéza), chemotrofní (syntéza anorganických látek)
- heterotrofní: energii přijímají hotovou v organických látkách, saprofité (z odumřelých organismů), parazité (ze živých organismů)
- vztah ke kyslíku:
- aerobní – potřebují k životu kyslík
- anaerobní – nepotřebují k životu kyslík
- fakultativně anaerobní – podle potřeby
- rozmnožování:
- příčné dělení – zdvojení molekuly DNA, chromozomy přejdou na opačné póly buňky, uprostřed vznikne přihrádka, vznikají 2 dceřiné buňky
- pučení – pupen na bakterii, replikace DNA, pupen se oddělí
- pohlavní – 2 jedinci se spojí úzkým můstkem, dojde k přesunu části DNA
- tvary:
- využívají se při očkování (TBC, tetanus, černý kašel), symbióza
- zástupci:
- streptokoky – angíny
- stafylokoky – záněty uší, nosu, pochvy
- nemoci: salmonela, legionella, kapavka, angína, mor, antrax, syfilis, cholera, šigela
- přenos kapénkově, pohlavním stykem, placentou, otevřenými ranami, závadnou vodou, vdechnutím, kontaktem s nemocným
- ochrana – dodržování zásah hygieny, očkování, posilování imunity
Sinice
- nejstarší autotrofní organismy
- schopnost fotosyntézy
- v tylakoidech obsahují chlorofyl, beta karoten, fykocyanin (modré), fykoerytrin (červené)
- zásobní látkou je sinicový škrob
- většina se nachází v planktonu
- najdeme je na skalách, v horninách, na pouštích, ledovcích
- velice odolné organismy
- symbióza sinice a houby = lišejník
- akinety – klidová stádia, umožňují přečkat nepříznivé podmínky, shluky buněk – začnou klíčit (=hormogonie)
- rozmnožování: dělení
- některé mají plynné vakuoly – vznáší se na hladině
- zástupci:
- jednořadka – symbióza s houbami (=vznik lišejníků)
- trichodesmium erythraeum – důvod zbarvení Rudého moře
- chmýřnatky
Význam těchto organismů
- viry: zkoumány v genovém inženýrství (modelové systémy v molekulární biologii a chemii), evoluční význam (mohou vyvolat změnu genetické informace)
- bakterie: odbourávají odpadní produkty a mrtvá těla organismů, symbióza s člověkem (E-coli), modelové organismy v molekulární biologii a genetice, čištění odpadních vod, likvidace ropných látek, využití v boji se škůdci
- sinice: významní producenti kyslíku, fixují molekulový dusík, využití k přípravě jídel a potravinových doplňků
Další podobné materiály na webu:
