Potřeby nemocných v ošetřovatelském procesu

osetrovatelstvi

 

Otázka: Potřeby nemocných v ošetřovatelském procesu

Předmět: Ošetřovatelství

Přidal(a): vnl.xf

 

 

Úvod

Uspokojování potřeb zdravého i nemocného člověka je základním rysem moderního ošetřovatelství. Dokumentuje to i vyhláška č. 424/2004 Sb., §4, odstavec (1) písm. a).

Člověk je bio-psycho-sociální jednota – holistická bytost. Porucha jedné části vede k poruše jiné části nebo dokonce systému.

 

Bio-psycho-sociální model nemoci

  • somatika, psychika, soc. prostředí
  • Psychická zátěž vyvolá somatické onemocnění.
  • Somatické onemocnění má vliv na psychiku.
  • Psychické stavy vedou k poruše mezilidských vztahů.
  • Sociální izolace vyvolává negativní emoce (změna psychiky).
  • Nemocný člověk ztrácí přátele (až sociální smrt).
  • Sociální prostředí ovlivňuje somatiku (osamocení dříve umírají).

 

Potřeba

  • Potřeba je stav nedostatku nebo nadbytku něčeho v oblasti biologické, psychologické.
  • Uspokojování potřeb u jedince je individuální.
  • Úzce souvisí s kvalitou života jednotlivce.
  • Význam pro člověka:
  • biologický – vyjadřuje stav narušené fyz. rovnováhy
  • ekonomický – potřeba něco vlastnit (často image)
  • psychologický – cítit se dobře, spokojenost -> (zahrnuje i sociální oblast).

 

Nedostatek potřeby

  • Při neuspokojení potřeb dochází k napětí, podrážděnosti, nepohodě a jedinec se stává citlivější na některé podněty – vzniká tak motiv k činnosti, která směřuje k obnovení rovnováhy ve všech oblastech – dochází k naplnění potřeb.
  • Motivace – určuje směr, sílu a trvání (vědomá, nevědomá).
  • Množství a intenzita motivace závisí na: věku, pohlaví, kulturní a společenské úrovni, prostředí, inteligenci, životních zkušenostech, zdravotním a momentálním stavu …

 

Motivace a operativní chování

  • Motivační napětí (potřeba, impulz k naplnění)
  • Instrumentální chování (činnost)
  • Dovršující chování (uspokojení)
  • Př.:Pocit bolesti = odstranění (zaujetí úlevové polohy…) = zmírněná bolest (bez bolesti).
  • Hlad, žízeň, únava, nuda, svědění …

 

STANDARD POTŘEBY

  • a) Obecný – všeobecně vnímaný (jídlo, spánek, odpočinek…).
  • b) Osobní – vnímaný konkrétní osobou, závisí na mnoha faktorech, souvisí s vyspělostí jedince.
  • c) normativní – platný pro určitou skupinu, dle sociálního prostředí

 

Naplnění potřeb

  • Míra naplnění může být:
  • – podprahová
  • – nadprahová
  • – prahová
  • Žádoucím nebo nežádoucím způsobem.

 

Dělení potřeb, klasifikace

  • Dělení potřeb podle významu pro život:
  • Primární (základní, bazální, nižší, biogenní)
  • Sekundární (vyšší, psychogenní, sociogen.)
  • Dělení potřeb vyplývající z jejich obsahu:
  • Potřeby fyziologické (biologické, biogenní)
  • Potřeby psychické
  • Potřeby sociální
  • Potřeby spirituální
  • Hierarchie potřeb podle A. Maslowova

 

Využití znalostí v práci sestry:

  • Poznání a pochopení svých potřeb.
  • Pochopení potřeb druhých.
  • Tvoří základ pro hodnocení nemocného a následném plánování intervencí.
  • Teoretických znalostí lidských potřeb může využít v edukaci, v postoji k nemocnému – úcta k člověku…

 

Soběstačnost a nesoběstačnost

  • Soběstačnost se definuje jako schopnost jedince uspokojit své potřeby vlastními silami. Vyjadřuje samostatnost při vykonávání denních aktivit (ADL).
  • ATL (Aktivitäten des Täglichen Lebens)
  • Je to míra samostatnosti popř. participace člověka při vykonávání denních aktivit.
  • Nesoběstačnost jako neschopnost nebo závislost jedince při vykonávání denních aktivit.

 

Sebepéče

  • Sebepéče je samostatné vykonávání denních aktivit.
  • Self-care: Prováděna nemocným (instruktáž), Prováděna laickou osobou, Osobní péče bez technické pomoci

 

Míra soběstačnosti závisí

  • na ontogenetickém vývoji
  • na úrovni intelektu
  • na zdravotním stavu
  • na prostředí (úprava )
  • na momentálním stavu (dočasné indisopozice)
  • míra soběstačnosti může mít aktuálně i potencionálně sníženou schopnost. Mění se, může se týkat jen některých aktivit…

 

Hodnocení a klasifikace úrovní sebepéče

  • Zhodnocení celkové úrovně sebepéče je součástí aktivit sestry!!!
  • Zdroje – pozorování, samotný pacient, jeho blízcí, dokumentace, spolupacienti…
  • Klasifikací funkční úrovně pacienta je nutné podporovat jeho nezávislost!!!
  • Problematika soběstačnosti je zahrnuta v diagnózách NANDA – Porucha soběstačnosti

 

Zdravotní postižení

  • Zdravotní postižení je změna ve funkci organizmu na úrovni tělesné, smyslové, psychické a sociální.
  • Handicap (Hendikep) znamená nevýhodu, překážku. Postižení neznamená nemoc (jsou jen specifické potřeby). Paraple.
  • Dle časového aspektu dělíme na: akutní, chronické, krátkodobé-dočasné a trvalé.
  • Mohou být: tělesné, duševní, smyslové, kombinované…

 

Prevence a kompenzace poruch sebepéče

  • Prevence:
  • již od dětství předcházet úrazům, u seniorů zabránit pádům…, zabránit závislosti na pomoci, rozvoj samostatnosti…
  • Kompenzace:
  • naučit náhradní aktivity, instruovat o způsobech, velká nabídka kompenzačních pomůcek – doporučení…

 

Klasifikace WHO, I-D-H – „International Classification of Impairments, Disabilities and Handicaps“.KLASIFIKACE ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ DLE WHO

  • I – impairment – porucha, poškození fce na úrovni orgánu bez ohledu na původ (nepřihlíží se k etiologii) – porucha paměti, sluchu, zraku…, výkonnosti …
  • D – disabilities – neschopnost, omezená schopnost organizmu, jeho celku = porucha na úrovni celého organizmu (neschopnost plnit pracovní, sociální role, … poruchy manuální obratnosti…)
  • H – handicap – limituje nebo brání plnění role jedince ve vztahu ke společnosti, které jsou běžné – vzhledem k věku, pohlaví, faktorům …
  • – vede k izolaci

 

POTŘEBY ČLOVĚKA V TĚŽKÉ A ZÁVAŽNÉ NEMOCI

  • Fyziologické – úkolem sestry je převzetí role při zajištění těchto potřeb v takové míře, aby nemocný netrpěl nedostatkem.
  • Bezpečí a jistota – úkolem sestry je být pacientovi nablízku, zajímat se o účinky intervencí, přijít neprodleně na zavolání …
  • Láska a pocit příslušnosti – úkolem sestry je naslouchat klientovi, komunikovat tichem, snažit se o zajištění návštěv a kontaktu s rodinou.
  • Sebeúcta – úkolem sestry je zajistit maximální soukromí a dát možnost vyjádřit se, ptát se na názor…
  • Seberealizace – úkolem sestry je umožnit aktivity, kterých je p/k schopen, poukázat na to, co se mu povedlo …

 

Zásady uspokojování potřeb z pohledu zdravotníků

  • a) najít vlastní cestu ve vztahu k pacientovi. Vytvořit důvěryhodný vztah. Chránit se od emotivních a příliš pevných vztahů…
  • b) zdravotník by si měl být vědom rizik, které s sebou nese přílišná důvěra a naděje p/k (závislost, přeceňování schopnosti zdravotníků …).
  • c) v důsledku nedostatečné profesionální připravenosti může dojít k odosobnění z obavy přílišné citové vazby.
  • d) je nutné předcházet syndromu vyhoření – správnou životosprávou, aktivním odpočinkem

 

Zdroje najdete uvedeny zde:


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!