Pohlavní systém ženy – maturitní otázka

anatomie

 

   Otázka: Pohlavní systém ženy

   Předmět: Anatomie

   Přidal(a): vnl.xf

 

 

Anatomie – Pohlavní systém ženy

 

Pohlavní systém ženy

  • zahrnuje: pánev, vnitřní genitále, zevní genitálie a ostatní orgány pánve (močové, trávicí orgány a nervy)

 

 Vaječníky

  • = ovaria
  • párový žlázový orgán s vnitřní sekrecí a zásobou oogoni
  • velikost různá dle věku a funkčnosti
  • velikost švestky – Měří 4x2x1 cm
  • hmotnost 6-10 g
  • povrch – do puberty hladký, potom hrbolatý a jizevnatý
  • v pozdním věku se změní na 1/4
  • tuhé, šedorůžové, citlivé
  • mění barvu během cyklu
  • fixovány mezovariem – úpon s hladkou svalovinou
  • při vyšetření přístupné přes stěnu pochvy
  • Rozlišujeme volnou část a hilus, v místě hilu je zavěšeno mesovariem k širokému vazu. Je uloženo intraperitoneálně v dutině břišní.V dětství je povrch hladký, ve fertilním věku hrbolatý.
  • Řez: na povrchu je bílá tuhá slupka (tunica albuginea), zevní vrstvu tvoří kůra s folikulárním aparátem a oocyty, vnitřní vrstvu dřeň s vazivem, cévami, nervy aj.
  • stavba:
    • na povrchu – jednovrstevný, plochý a kubický epitel, přechází na mezovarium
    • korová vrstva – vazivová,
      • tunica albuginea – neobsahuje folikuly v různém stupni vývoje od narození nezralé oocyty
      • 1. fázy redukčního dělení = probíhá meioza, ale stále mají mají 46 chromozomů
      • 2. fáze probíhá v pubertě vlivem hormonů adenohypofýzi – folitropin a lutropin a nastává ovulační cyklus (opakovaně dozrávají vajíčka se svými obaly a končí mezi 40-50 lety věku)
    • dřeňová vrstva – z vaziva, hladké svaloviny, vedou k ní četné cévy a vegetativní nervy
  • v ovariu je založeno 7 milonů vajíček a postupně zanikají a při narození jich je 700 000 a v pubertě 350 000
  • při meioze vzniká 1 zralá pohlavní buňka a druhá polovina přechází v pólové tělísko a to zaniká
  • primární folikuly – 30-40 mikro m, uprostřed je vaječná buňka a kolem je ochranný plášť z folikulárních buněk – výživa buňky
  • folikulární buňky se množí až vznikne dutina vyplněná liguorem folikulí s estrogeny
  • postupně se blíží k povrchu až je těsně pod povrchem = grafuv folikul, měří 1,5-2 cm
  • vyklenuje se na povrch ovaria, uzrálý tlakem tekutiny praská = ovulace
  • vajíčko je vyplaveno ven
  • může vytéct i trochu krve, ale jen málokdy těžké krvácení
  • po prasknutí stěny zkolabují a vzniká žluté tělísko
  • žluté tělísko = corpus luteum
    • od tuku a pigmentu žlutá barva
    • produkce progesteronu
    • uvnitř vzniká liquor s progesteronem
    • nedošlo k oplodnění – žluté tělísko po 10-12 dnech zaniká = corpus luteum menstruacionis a mění se ve vazivovou jizvu bílé barvy = corpus albigans
    • došlo k oplodnění – žluté tělísko roste až na 3 cm = corpus luteum graviditatis (produkce progesteronu) a takto velké je do 4. měsíce těhotenství, poté se zmenšuje a na konci těhotenství zaniká, po porodu se mění v corpus albigans

 

 Ovariální cyklus

  • 1. fáze = folikulární – uzrání folikulu k ovulaci
  • 2. fáze = luteální – trvá do zániku žlutého tělíska
  • pravidelně se vaječníky střídají
  • 14. – 15. den po menstruaci je ovulace vyvolaná folikulstymulujícím hormonem
  • estrogeny – ovlivňuje cyklické změny děložní sliznice, vliv na vznik sekundárních pohlavních zanků, na děložní sliznici vyvolává proliferační fázi
  • luteinizační hormon – udržuje žluté tělísko
  • progesteron – sekreční fáze dělohy, snižuje dráždivost děl. svaloviny – udžuje těhotenství, podporuje růst mléčné žlázy, brzdí zrání grafova kolikulu

 

 Vejcovod

  • = tuba uterina
  • párová trubice odstupující od děložních rohů
  • 10-15 cm délka
  • 0,5 cm tloušťka
  • 2 části – ostium abdominale, ostium uterinum
  • ostium abdominale – nálevkovitě rozšíření vaječníků = infundibulum a řasami = fimbrie
  • Rozšiřuje se směrem od rohu laterálně.
  • Rozlišujeme čtyři části (intramurání, isthmická, ampulární ,infundibulum, fimbriální).
  • Tuba probíhá v horním okraji širokého vazu a je k němu připojena mesosalpinxem.
  • stavba stěny:
    • 1 mm silná
    • sliznice – 1 vrstený epitel kubický až cilindrický s řasinkami (kmitají směrem k děloze), žasy jsou podélné, obsahuje žlázky
    • svalovina – cirkulárně, spirálně a podélně uspořádaná
    • vazivo – přechází z širokého vazu a obaluje vejcovod
  • prodělává cyklické změny:
    • před mestruací ubývá řasinek a zvyšuje se sekrece
    • před ovulací zduří fimbrie a přiloží se k ovariu
    • vlivem pohybu svaloviny se vajíčko pohybuje – trvá 3-5 dní
    • u ústí do dělohy je svěrač a ten se uzavře při menstruaci
  • jemné, tenké, měkké
  • nelze nahmatat

 

 Děloha

  • = uterus
  • dutý, svalový orgán
  • tvar hruškovitý
  • v poloze mezi močovým měchářem a konečníkem
  • části dělohy: corpus uteri (tělo), cervix uteri (hrdlo), fundus uteri (dno)
  • cervix – obsahuje cervikální kanál
  • istmus – 0,5-1 cm mezi cervix a corpus, během těhotenství zaniká a je součástí těla = dolní děložní segment
  • váží 40-50 g,na konci těhotenství 1000gr
  • kapacita asi 3 ml
  • v klimakteriu ze zmenšuje
  • slouží k přijetí a vývoji embrya a na konci těhotenství k jeho vypuzení.
  • Děloha je v anteverzi a anteflexi. Osa těla a pochvy svírá 70 – 100°, osa cervixu a těla 160 – 170°.
  • kolem děložního hrdla je úpon pochvy hrdlo čnící do pochvy = děložní čípek
  • děložní čípek – hladký, narůžovělý, uprostřed otvor = ostium uteri = zevní branka děložní
  • fornix vagine – klenba poševní, prostor kolem čípku v pochvě
  • děložní dutina – cavum uteri
  • v hrdle je canalis cervicalis uteri
  • dutina děložní – trojhranná, rohy děložní (ústí vejcovodů)
  • stavba stěny:
    • síla až 15 mm
    • na hrdle slabší
    • sliznice – endometrium
      • síla bazální vrstva – 0,5cm, funkční vrstva do 1 cm
      • Histologicky jde o cylindrický žlázový epitel, který přechází na čípku v mnohovrstevný, dlaždicový epitel.
      • sliznice šedorůžová z cilindrického epitelu s řasinkami – kmitají k ostiu uteri
      • obsahuje žlázky
      • cyklické změny – menstruační cyklus
        • 1. fáze menstruační – 1.-4. den cyklu, odloučení poničené sliznice s krví, trvá 4 dny, končí vasokonstrikcí a začíná regenerace epitelu
        • 2. fáze proliferační – 5.-14. dne cyklu, roste epitel, zvyšuje se do cylindrického, odpovídá vývoj zrání grafova folikulu, končí ovulací, nejvyšší hladina estrogenu a luteinizačního hormonu
        • 3. fáze sekreční – 15.-28. den cyklu, sliznice je prosáklá, připravená na nidaci oplozeného vajíčka, největší rozšířené žlázky, na vaječníku vznik žlutého tělíska, roste koncentrace progesteronu, zaniká žluté tělísko a klesá hladina progesteronu
        • 4. fáze ischemická – 28. den, rozpadá se zliznice, prudký pokles progesteronu, vzestup oxitocinu, stažení arteriol a dojde k ischemii epitelu a ta degeneruje
      • hrdlo děložní – nemá tyto změny v sekreční fázi se vylučuje více hlenu
      • při oplodnění – stoupá progesteron, estrogen, roste žluté tělísko, roste sliznice, stoupá HCG
    • sval – myometrium
      • největší část stěny dělohy
      • ze svalových snopců prostoupených vazivem
      • hladký sval s velkým podílem vaziva. Vrstva je silná 1 – 1,5 cm. Svalové vrstvy a vlákna v těhotenství hypertrofují.
      • spirálovitě uspořádaná – vychází z děložních rohů -> umožňuje velké zvětšení dělohy, přechází na krček
      • cervix zůstává klidný, pevný a otvírá se na začátku porodu
    • vazivo – perimetrium
      • vazivo, které přechází na okolí po stranách dělohy v široký děložní vaz
      • vazy – 2 ks – jsou duplikatury perimetria ligamentum latum uteri
      • přirůstá ke stěně malé pánve
      • přední a zadní list upevňuje vaječník, tuby, cévy, nervy
      • Vpředu ve výši isthmu přechází na močový měchýř a tvoří zde řasu a prostor – vesicouterinní. Vzadu přechází na rectum až ze zadní poševní klenby. Tvoří se zde Douglasův prostor. Od děložních hran přechází na široký vaz.
    • parametrium
      • vazivo mezi listy širokého vazu děložního
      • řídké
      • snadno se šíří infekce
      • vazy – závěsný aparát dělohy
      • v těhotenství vazy přitahují dělohu k zadní stěně pánve
  • Čípek (cervix)
    • je zúžená válcovitá část dělohy měřící 3 cm.
    • Úpon pochvy cervix rozděluje na:
    • A/ Vaginální část – vyčnívá do pochvy – rozlišujeme přední a zadní pysk čípku. Uprostřed je zevní ústí cervikálního kanálu je kruhovité nebo štěrbinovité.Tvar čípku je ovlivněn věkem a paritou. U nerodivších je konický po porodu válcovitý.
    • B/ Supravaginální část – nad úponem pochvy.
    • Osou čípku vede cervikální kanál ústící do dutiny těla děložního.Ve sliznici cervikálního kanálu je řada žlázek tvořících cervikální sekret.
  • Tělo (corpus)
    • anatomicky se skládá s přední a zadní stěny, hran, rohů a zaobleného fundu.
    • Uvnitř těla je dutina (cavum) dělohy, která má trojúhelníkový tvar a přechází v rozích v dutiny vejcovodů.
    • Děložní stěna se skládá ze tří vrstev:
    • a/ endometrium – sliznice vystýlající dutinu děložní s částí basální a funkční, má sílu 2-10 mm
    • b/ myometrium – vrstva z hladkého svalu síly 1-1,5 cm.
    • c/ perimetrium – serosní povrch části dělohy zasahující do dutiny břišní, tvoří ho peritoneum pevně srostlé s dělohou.
    • Poměr délky těla a čípku dělohy je u dospělé ženy 2:1.
    • Děloha je ohnutá v anteflexi (úhel 160-170st).
  • Isthmus
    • 6mm dlouhá zúžená část mezi cervixem a corpusem.
    • Anatomicky patří k cervixu, v těhotenství se rozšiřuje a stává se součástí dutiny těla, jako dolní segment dělohy.

 

 Pochva

  • = vagina, colpos
  • Je to 8-10 cm dlouhý vazivově-svalový rourovitý orgán, který spojuje dělohu se zevními rodidly.
  • Je součástí měkkých porodních cest.
  • plní více funkcí (kopulační, odvod menstr.krve, porodní kanál).
  • Vlhkost je zajištěna produkcí cervikálního hlenu, hlenových žlázek vulvy a transudací přes stěny.
  • Vpředu sousedí s uretrou a měchýřem, vzadu s rektem.
  • vchod – ostium vagine, leží za zevním ústí močového měchýře, ozavírá blánou = hymem (v ní je otvor)
  • poševní klenba
    • kolem čípku
    • Kraniálně obkružuje děložní čípek a tvoří poševní klenby – přední, zadní a postranní
    • Zadní klenba sousedí kraniálně s Douglasovým prostorem
    • Kaudálně je poševní vchod a poševní předsíň s hymenem
    • Přední a zadní poševní stěny jsou k sobě přiloženy (na řezu tvar H)
    • hromadí se zde sperma
  • délka 8 cm
  • šířka 2,5 -3 cm
  • stavba stěny:
    • silná 4 mm, pružná, měkká, prokrvená
    • sliznice – s řasami, narůžovělá, těhotné fialové
    • epitel – dlaždicobuněčný – hodně glykogenu
    • neobsahuje žlázky
    • sekret jde z děložního hrdla
    • kyselé pH, antimikrobiální
    • změny během menstruačního cyklu
    • ze stěru – vag. cytologie
    • svaly – spirálovitě uspořádané (možno roztáhnout)
    • vazivový obal – parakolpium

 

 Vazy a závěsný aparát

  • Vnitřní genitálie jsou v malé pánvi síťovitě zavěšeny a podepřeny pomocí vazů, pánevního dna a peritonea (závěsný a podpůrný aparát).
  • Orgány mají stabilní polohu, ale také potřebnou pohyblivost.
  • parametria (závěsný aparát) – mají důležitý podíl na udržení normální topografie.
  • Vazivové struktury se táhnou od pánevních stěn do středu pánve.
  • Zajišťují pružné zavěšení. Patří sem:
  • Parametria fixující dělohu
    • Ligamentum cardinale – postranní parametria, nejmohutnější. Jsou v bazi širokého vazu.
    • Lig.sacrouterinum – fixuji cervix v oblasti vn.branky směrem ke křížové kosti, přičemž obkružují rektum.
    • Lig.vesicouterinum – směrem k pubické kosti. Je slabší.
    • Lig.uteroinquinale (syn.lig.teres uteri, oblý vaz) – vazivový “provazec” od rohu děložního, laterálně do tříselného kanálu.
  • Parametria fixující adnexa
    • Lig.ovarium proprium – od ovaria k rohu dělohy
    • Lig.suspensorium ovarii – laterálně od ovaria ke stěně pánve.
  • Peritoneální závěsy
    • Lig.latum uteri (široký vaz) – je tvořen dvěma listy peritonea, které jdou od hran dělohy laterálně. Mezi nimi je řídké vazivo, v bazi jsou lig.cardinalia a také cévy a nervy.
    • Mesosalpinx – závěs tub na širokém vazu.
    • Mesovarium – závěs ovarií. Upíná se k hilu ovaria- ovaria jsou jinak volná.

 

 Zevní pohlavní orgány

  • velké a malé stydké pysky
  • glandula vestibuláres
  • topořivá tělesa
  • Zevní rodidla (vulva) – jsou lokalizována v urogenitální krajině.
  • Jsou ohraničena hypogastriem, perineem a genitofemorálními rýhami.
  • Jsou uložena kolem vestibulum vaginae.

 

 Tukový polštář

  • Mons veneris (mons pubis, hrma) – tukový polštář, který je pokrytý silnou kůží s ochlupením (pubes) s potními a mazovými žlázkami.
  • Typ ochlupení patří k typickým sekundárním pohlavním znakům (ženský a mužský).

 

 Velké pysky

  • = labia majora
  • zevní strana – všechny znaky kůže – pigment, potní a mazové žlázky, od puberty kryta ochlupením
  • vnitřní strana – vzhled sliznice
  • délka 8 cm
  • obsahuje vazivo, tukové buňky, hladkou svalovinu
  • – kožní řasy, které nahoře přecházejí do mons veneris, ohraničují pudendální rýhu a ve tvaru U tvoří dorsálně zadní komisuru. Jsou kryty kůží a ochlupením.

 

 Malé pysky

  • = labia minora
  • uvnitř velkých
  • dlouhé 3-4 cm
  • povrch – sliznice
  • zakryty velkými pysky
  • obsahují: vazivo, mazové žlázky, dlaždicobuněčný epitel, bez tukových buněk
  • obklopují poševní předsíň (vestibulum vaginae) ve tvaru obráceného V. Vpředu se spojují a tvoří preputium clitorisu. Labia obsahují vazivo, jsou kryty sliznicí a nemají ochlupení, jen mazové žlázky.

 

 Glandula vestibulares

  • = Bartoliho žláza
  • párová
  • po stranách poševního vchodu
  • produkují sekret – zvlhčuje vchod do pochvy

 

 Topořivá tělesa

  • = klitoris
  • nad poševním vchodem
  • nad ústím močového měchýře
  • má podobný charakter jako topořivá tělesa penisu
  • žilní topořivé těleso, které je dvěma rameny přichyceno ke stydké kosti a pod symfysou tvoří tělo zakončené glans clitoridis.
  • Glans je částečně kryt preputiem z malých pysků, je bohatě inervován.
  • Měří 8cm, ale viditelný je 1cm.

 

 Poševní předsíň

  • Vestibulum vaginae (poševní předsíň) je kryta malými stydkými pysky.
  • Do vestibula ústí: Ostium vaginae s hymenem (slizniční řasa tvaru – anularis, semilunaris, cribriformis, septus, carunculae myrtiformes, intacta, defloratus, carnosus..).

 

 Zevní ústí uretry

  • Ostium uretrae – vyústění močové roury, 2 cm od clitoris.
  • Dále sem ústí malé (Skeneho) a velké (Bartholiniho) žlázky, které produkují hlen a zajišťují zvlhčování sliznice

 

 Bulbus vestibuli

  • párové erektilní těleso ve spodině velkých stydkých pysků, měří 3x2cm.
  • Podkladem jsou žilní pleteně.
  • Je analogem cavernosního tělesa penisu.

 

 Hráz

  • = Perineum
  • navazuje na zevní rodidla dorsálně mezi zadní komisurou stydkých pysků a řitním otvorem.
  • Tvoří ji část pánevního dna zesílená zevním řitním svěračem.

 

 Pobřišnice – peritoneum

  • Pelveoperitoneum je součástí peritonea abdominální dutiny.
  • Zajišťuje vlhkost, hladkost a posunutelnost orgánů a struktur uvnitř peritoneální dutiny, která je nutná pro měnící se objemy a tvary orgánů (měchýř, střevo, děloha…).
  • Pleveoperitoneum pokrývá pánevní stěny a orgány pánve.
  • Široký záhyb pokrývá dělohu (perimetrium), vejcovody a vytváří dva listy širokého vazu (lig.latum), který přechází na pánevní stěny.
  • Vpředu kryje močový měchýř, vzadu rektum.
  • Vytváří řasy a prostory (vesicouterinní a Douglasův).
  • Peritoneum je pevně srostlé s měchýřem, dělohou a tubami, jinak je proti spodině pohyblivé.

 

 Pánevní dno

  • Pánevní dno tvoří svalově-vazivová deska konkávní směrem do dutiny břišní.
  • Uzavírá břišní dutinu, vyrovnává nitrobřišní tlaky, podílí se na pružné, ale stabilní topografii orgánů pánve a je součástí vnějších úseků uretry, rekta a měkkých porodních cest.
  • Je uchyceno uvnitř ke kostře pánve.
  • Systém je střechovitě uspořádaný. Skládá se ze tří částí:
    • Diaphragma pelvis – tvoří ji mohutný sval m. levator ani , který má část iliaca a pubica. Pars pubica obkružuje hiatus urogenitalis. V diafragmě jsou dva otvory: vpředu je hiatus urogenitalis (3 cm široká štěrbina pro uretru a vaginu) a uprostřed hiatus rectalis (pro rectum). Mezi oběma otvory je vazivově zpevněná část – centrum perineale.
    • Diaphragma urogenitale- tenká trojúhelníková svalově-vazivová plotna uzavírá z vnější strany hiatus urogenitalis.Vede napříč mezi dolními rameny stydkých kostí . Je tvořena drobnými svaly: m.transversus a sfinkter uretry.
    • Zevní vrstva uzávěrových svalů – patří sem drobné svaly zevního genitálu (m.ischio a bulbocavernosus a zevní svěrač (sphincter) konečníku.

 

 Přední břišní stěna

  • Ohraničuje vpředu velkou pánev.
  • Tvoří ji párově uspořádané svaly břišní (přímé – recti, příčné – transversi, a šikmé – obliqui).
  • Svaly se překrývají a spolu s fascií tvoří pevnou stěnu. Další vrstvy – nástěnné peritoneum, podkoží a kůže.

 

 Ostatní orgány malé pánve

  • Mají těsný topografický vztah k reprodukčním orgánům i vzájemně.
  • Močový měchýř – je uložen retroperitoneálně za symfýzou. Od dělohy je oddělen vesicouterinní plikou.
  • Močová trubice (uretra) – je 3,5 – 5 cm dlouhá. Sousedí s přední stěnou pochvy a ústí do poševní předsíně.
  • Močovody (uretery) – vycházejí z ledvin retroperitoneálně do pánve a v basi širokého vazu se stáčejí k močovému měchýři. 2 cm od hrany cervixu se kříží s děložními tepnami (probíhají pod nimi).
  • Konečník (rectum) – probíhá ve vyhloubení křížové kosti kde má l0 cm dlouhou část pánevní (ampula) a prochází pánevním dnem 3 cm dlouhou perineální částí. Končí na kůží řitním otvorem (annus) s řitním svěračem (sfinkter).
  • Hluboký prostor mezi zadní děložní stěnou a rektem se nazývá Douglasův prostor. Na dně těsně sousedí se zadní poševní klenbou.

 

 Cévy a nervy v malé pánvi

  • Arterie a vény
    • Břišní aorta se ve výši 4. lumbálního obratle rozdvojuje na dvě větve z nichž každá pokračuje dále do dolních končetin (stehenní tepny) v průběhu v pánvi z nich vycházení pánevní tepny zásobující pánev a pánevní orgány. Hlavní je arteria iliaca interna z níž se odděluje děložní tepna-arteria uterina pro dělohu a řada dalších větví pro ostatní orgány a části pánve (vesikální, rektální, poševní).
    • Adnexa jsou dále zásobena krví ze dvou arterií ovariálních -pravá odstupuje přímo z aorty a levá z levé renální větve. Přes adnexa jsou ovariální tepny propojeny s větvemi tepen děložních.
    • Průběh tepen sledují žilní systémy.
    • Cévy tvoří hustou síť zásobující jednotlivé orgány a části pánve.
  • Mízní systém (cevy a uzliny)
    • Lymfatické cévy jsou v pánvi hojné, provází cévní systém a tvoří regionální uzlinové shluky (lumbální, sakrální, iliakální, cervikální…).
  • Inervace
    • Inervace pánevního dna a orgánů pánve je zajištěna řadou nervů motorických a vegetativních. Jednotlivé nervy se tvoří ve svazcích vycházejících z lumbální a sakrální části páteře. Vegetativní nervstvo tvoří pleteně podél cév – plexus uterovaginali a sacralis, které vycházejí ze segmentů Th, L a S.
    • Ze senzitivní nervů je důležitý nervus pudendus, n.ilioinquinalis a n. genitofemoralis.

 

 Oplození

  • dochází ve vejcovodu
  • spermie putují za zadní poševní klenbu až k abdominálnímu ústí vejcovodu
  • 12 hodin po ovulaci je možno dojít k oplození
  • 1 spermie pronikne do vajíčka – po oplození se hned začne dělit
  • posunuje se do dělohy 4-8 dní (žije ze svých zásob)
  • ve stadiu moruly se dostane do dělohy a více se difencuje – trofoblast -> chorion (plodový obal, placenta), embryoblast ->základ plodu, amnio -> amniová dutina, žloutkový váček -> zásoba energie
  • vajíčko zahnízdí -> mění se v blastocystu (nidace)
  • vzniká 3 vrstevnatý základ zárodku – ektoderm (zevní list) -> pokožka, potní a mléční žlázym, nervový systém , mezoderm (střední list) -> pojivové, svalové tkáně, cévy, močový a pohlavní systém, entoderm (vnitřní) -> trávicí a dýchací systém

 

 Vznik placenty

  • vyvíjí se dlouho
  • začínají z trofoblastu vyrůstat choriové znaky -> zanořují se do děložní sliznice
  • cévy – klky – cévy – výměna látek difuzí
  • vyvíjí se od nidace až do začátku 3. měsíce
  • plně vyvinutá 500 g, průměr 15-20 cm
  • funkce:
    • výměna látek a plynů
    • odchod zplodin z těla plodu
    • hormonální funkce – produkce HCG (choriogonadotropin) -> brání vzniku žlutého tělíska produkce progesteronu
  • ploch klků 14m2
  • nejvýkonější od 3.-6. měsíce
  • embryo 1.-2. měsíc
  • plod = fetus od 3. měsíce
  • děloha se rozepne na 5-7 litrů
  • délka těhotenství 272 dní
  • hmotnost se zvýší o 10 a více kg
  • zvyšuje se zátěž srdce, ledvin, kloubů

 

Zdroje najdete uvedeny zde:





Další podobné materiály na webu: