Parazitismus jako životní strategie

 

Otázka:  Parazitismus jako životní strategie

Předmět: Biologie

Přidal(a): Firefly

 

 

Parazitismus jako životní strategie

  • trofický vztah, žijí na úkor svého hostitele, jehož obvykle oslabují, ale neusmrcují (vs. predátor – kořist zabíjí)
  • hostitel – (definitivní, aberantní, nebo paratenický) je to organismus, na kterém parazit cizopasí
  • mezihostitel – je organismus, ve kterém dochází k nepohlavnímu rozmnožování parazita nebo ve kterém se vyvíjejí jednotlivá larvální stádia
  • vektor – přenáší, aniž by sám vykazoval příznaky nakažení (anopheles)

 

Mutualismus

  • a) pojetí u nás – symbióza=mutualismus
  • b) anglosaské pojetí – symbióza=spektrum vztahů, mezi nimi je např. parazitismus, mutualismus (je tedy ve smyslu vzájemného, všem stranám prospěšného soužití…)

 

Efekt červené královny – když se tímto způsobem nějaký druh změní, má to dopad na ostatní druhy žijící na tomto místě a ty se musí vyvíjet také, aniž by tím učinily pokrok, např. souboj mezi parazity a jejich hostiteli (aneb na počátku byla jemná křehká bylinka, kterou občas někdo sežral; na konci je trnitá a jedovatá obluda, kterou také občas někdo sežere…:-) )

 

Parazitoid

  • organizmus, který se vyvíjí v těle nebo buňkách jiného organismu a na konci tohoto vývoje svého hostitele usmrcuje (např. lumek velký)

 

Typy:

Dělení podle prostorových vztahů:

  • ektoparazitismus
  • blecha, klíště, pijavka… endoparazitismus
  • tasemnice, hlísti, lumkové, střečci…

 

Dělení podle přítomnosti chlorofylu:

  • hemiparazitismus
    • poloparaziti
    • urostlinhaustoriazasahujídoxylému, odkudodvádívoduaminerálnílátky
    • rostlinyzelené, fotosyntetizující
    • příklady: jmelí, ochmet, černýš, všivec
  • holoparazitismus
    • “pravíparaziti”
    • urostlinhaustoriazasahujídofloému, odkudodvádíorganickélátky- asimiláty
    • rostlinynezelené, nefotosyntetizující
    • příklady: podbílek, záraza, kokotice

 

obligátní- (typický, pravý), je u každého parazita, u něho alespoň jedna fáze ontogenetického vývoje probíhá na úkor jiného organismu fakultativní- (podmíněný, příležitostný), u organismů žijících volně v přírodě, které při náhodném vniknutí do hostitele mohou žít parazitickým způsobem

monoxenní- má pouze jednoho hostitele

heteroxenní- má více hostitelů

monofágní- pouze jeden druh potravy

polyfágní- více druhů potravy

 

Dělení dle časového vztahu k hostiteli:

  • permanentní temporální periodický
  • hyperparazitismus – na jiném parazitovi parazituje jiný parazit (u cizopasných blanokřídlých)

 

Příklady zástupců

říše: PRVOCI (protozoa)
kmen: Bičíkovci
Trypanosoma spavičná
spavá nemoc
parazituje v krevní plazmě, lymfě a mozkomíšním moku
přenášena mouchou tse-tse
způsobuje zduření uzlina stále častěji se opakující horečky, postižený nakonec umírá vyčerpáním
Bičenka poševní
způsobuje u žen trichomoniázu (záněty močových cest, hnisavý výtok z pochvy)
přenos pohlavním stykem
Lamblie střevní
horečnaté záněty tenkého střeva

 

kmen: Výtrusovci
osmotrofní endoparazité
střídají hostitele i generace pohlavní a nepohlavní, hostitel, v němž probíhá pohlavní rozmnožování je považován za hostitele hlavního
Kocidie jeterní
kokcidóza králíků a zajíců (hnisavé záněty žlučovodů), jejich játra se pokryjí bělavými skvrnami a jsou nepoživatelná
zygota vzniká ve žlučovodech kopulací gamet, vyvine se v oocystu, která je dále vyplavena do střeva a s výkaly opouští tělo. Na vzduchu dochází ke sporogonii. Vzniklá infekční stadia se s potravou, potřísněnou řídkým trusem, rozšiřují do dalších jedinců
Toxoplasma gondii
nebezpečná pro vyvíjející se plod (může se narodit postižené) a pro lidi nakažené AIDS
definitivní hostitel je kočkovitá šelma, ale mezihostitel může být i jiný teplokrevný živočich, včetně člověka
proti toxoplazmě má člověk obranné mechanismy, příznaky jsou zduřelé mízní uzliny, dlouhodobé teploty a únava, nákaza tímto prvokem se nemusí projevit

 

třída: Krvinkovky
rod: Krvinkovky
cizopasníci červených krvinek obratlovců, v nichž se schizogonicky množí
ke kopulaci gamet dochází ve slinných žlázách samiček komára rodu Anopheles, když se dostanou do těla, napadnou červené krvinky, ve kterých se intenzivně schizogonicky množí. V pravidelných intervalech z krvinky vyhřeznou a napadají krvinky další. Do krve uvolněné metabolity způsobují malarické záchvaty, projevující se vysokými horečkami a následnými zimnicemi.
kmen: Nádorovky
specializované parazitické organismy,dříve řazeny mezi houby
v hostitelských buňkách (řasy, cévnaté rostliny) se vyskytují ve formě mnohojaderné cytoplazmy (paraplazmodium), vlivem napadení dochází ke zvětšení, nebo zmnožení buněk hostitele a tím ke vznik nádorů
Nádorovka kapustová
napadá kořeny brukvovitých rostlin, způsobuje nádory

 

říše: ŽIVOČICHOVÉ
kmen: Ploštěnci
zploštění těla z hřbětní a břišní strany
typické jsou pro ně protonefridie -vylučovací orgány, jejichž základem jsou plaménkové buňky
skoro vždy hermafroditi s vývojem nepřímým
třída: Motolice
nemají článkované tělo
dospělci parazitují na obratlovcích, jejich vývojová stádia na beozbratlých
nemají vyvinuté smyslové orgány a pohybovou soustavu, zato mají výkonnou rozmnožovací soustavu a vyvinuly i potřebné ochranné mechanismy, jako jsou přísavky a kutikula
Motolice jaterní
cizopasí ve žlučových kanálkách ovcí
na břišní straně má dvě přísavky, uprostřed první je ústní otvor
dýchají celým povrchem těla, anaerobně
zjednodušená nervová soustava
téměř celé tělo motolice vyplňuje pohlavní ústrojí (varlatá párová, vaječníky nepárové)
proterandričtí hermafroditi – produkuje nejdříve spermie a až po nějako době vajíčka, aby nedošlo k samooplození
Cyklus: oplozená vajíčka jsou vyplavována žlučovody a s výkaly opouštějí tělo, pkud se dostanou do vody, mění se v obrvenou larvu miracidium, která musí během 24h. proniknout do plášťové dutiny plže bahnatky malé. V jejím hepatopankreatu se mění ve vakovitou sporocystu. Rýhováním uvnitř sporocysty vzniká protáhle vakovitá larva redie, uvnitř které se tvoří pohyblivé larvy s přísavkami cerkárie. Ta opouští tělo mezihostitele, volně se pohybuje a zapouzdří se na zatopené trávě . Po opadnutí vody jsou cerkárie spásány s trávou hostiteli (např. ovcemi, nebo skotem). V žaludku cysta praská a larva proniká do jater, kde dospívá v motolici. Cyklus podmíněn pastvou na periodicky zaplavovaných lukách, přítomnost mezihostitele, přítomnost hostitele v době ukončení vývojového cyklu => nutnost nadprodukce potomstva)

 

Krevnička močová
billharióza – těžké záněty močového měchýře, hrotitá vajíčka protrhávájí stěnu kapilá močového měchýře => krvácení a následné záněty
mají oddělené pohlaví, sameček přidržuje samičku ve své hřbetní rýze a průběžně ji oplodňuje
cyklus je podobný jako u motolice, mezihostitelem opět plž

 

třída: Tasemnice
žijí ve střevech obratlovců
anaerobní metabolismus

Cyklus: Po pozření potravy spolu se zralým článkem tasemnice (obsahuje vajíčka), nebo jejím oplozeným vajíčkem (obsahující larvální embryo) se v tenkém střevě uvolní larva (onkosféra/hexakant), která přes střevní stěnu penetrují do krevního oběhu a s ním do svalů (ale i oči, játra, mozek…), kde se mění na klidové stádium (larvocysta-boubel). K dalšímu vývoji dochází pozřením tkáně mezihostitele i s živou larvocystou. Obal se působením trávicích enzymů ve střevě rozpustí a obsah (hlavička s několika články – vychlípí se přichytí na stěně střeva) může pokračovat v růstu.
plnohodnotný jedinec je v podstatě tvořen již pouhou hlavičkou (skolex), na horním zúženém konci je věnec příchytných háčků (rostelum – určovací znak jednotlivých druhů tasemnic)m za ním jsou přísavky/přísavné rýhy. Za krčkem následují ploché články (proglotidy), které se postupně rozšiřují a prodlužují, ty poslední jsou vyplněny výhradně oplozenými vajíčky
tělo vylučuje kutikulu, pod pokožkou je redukovaný svalový vak – může se pohybovat
živiny přijímá celým povrchem těla, vylučování protonefridiemi
proterandričtí hermafroditi

Tasemnice dlouhočlenná
žije v tenkém střevě, u prasat
Tasemnice bezbranná
hlavička nemá háčky, boubel nemá rostelum, délka až 10 m
Měchožil zhoubný
6mm, ve střevě šelem, mezihostileté kozy, ovse, skot, srnčí zvěř, popř. i člověk
onkosféru tvoří v plicích nebo v játrech, vytváří boubel až o velikosti kedlubnu, v něm se tovří obrovské množství skolexů
Škulovec široký
Řemenatka ptačí

 

kmen: Hlísti
nečlánkovaní, pokožka kryta kutikulou
mají nepravou tělní dutinu – pseudocoel, jímž prostupuje trávicí trubice
třída: Hlístice
kutikulární zuby – aktivně narušují tkáň hostitele
gonochoristé s pohlavním dimorfizmem (samečkové drobnější)
nadprodukce vajíček, která jsou lehká a odolná
Škrkavka dětská

Cyklus: cizopasí v tenkém střevě, jež poškozuje fyziologicky (ochuzování o živiny) i mechanicky (narušují kapilární sítě), oplozená vajíčka škrkavek opouštějí tělo s výkaly. Pro rýhování vajíček je nutný přístup ke kyslíku (vajíčko je tedy schopné infekce až po určité době vně těla hostitele). V případě infekce dalšího hostitele se v jeho těle vyvíjejí mikroskopické larvy. Ty prolezou stěnou tenkého střeva a krví jsou pasivně zanášeny do plic, kde dráždí ke kašli. Hlen je poté polknut spolu s hlístem, který se usadí v tenkém střevě, k dospívá.
ascaridóza -onemocnění způsobené škrkavkou (zvracení, nechutenství, bolesti hlavy)
Háďátko řepné
narušuje kořenový systém řepy
Roup dětský
žije v dospělosti v tlustém střevě a konečníku
oxyurióza – způsobují roupy (podrážděnost až vyčerpání, úporné svědění a kopřivky)
oplozené samičky roupa kladou vajíčka zpravidla v noci do záhybů kůže v okolí řitního otvoru. Vajíčka se mohou šířit větrem, mouchami, nečistý ložním prádlem…
Vlasovec mízní
ucpává mízní cévy hostitele, městnající se lymfa způsobuje zbytnění postižených částí těla, provázené horečkami a zimnicemi
Vlasovec oční
Svalovec stočený
původně ve svalstvu potkanů, ale může se dostat i do divokých nebo domácích prasat
rozrušuje svalová vlákna a zapouzdří se ve váčku z vápenatých solí
trichinelóza (horečky, bolesti břicha, ekzémy, velká žízeň, kloubové bolesti, otoky a řezavé bolesti svalstva…) až čtvrtina je smrtelná
Srostlice trvalá
v průdukách kurovitých ptáků
sameček přirůstá k tělu samičky

 

kmen: Členovci
řád: Roztoči
Klíště obecné
samička klade oplozená vajíčka, v nichž se vyvíjejí larvy. Ty sají krev na drobných savcích, ještěrkách, ptácích. Po nasátí krve se mění v nymfy a v dospělé klíště.
Tělo samičky kryto zřasenou kožovitou kutikulou ⇒ může zvětšit objem.
ixodin – brání strážení krve
Zákožka svrabová
svrab u osob se špatným hygienickým prostředím
Vlnovník révový
způsobuje chorobné plstnatění vinné révy
Roztočík včelí
cizopasí v 1. a 2. hrudním páru vzdušnic, v nichž saje hemolymfu. Napadené včely ztrácejí schopnost koordinace letového svalstva, nemohou létat a hynou.
Varroa včelí
larvám včel saje hemolymfu ⇒ včely se líhnou oslabené

 

podkmen: Šestinozí
třída: Hmyz
řád: Vši a všenky
Veš šatní (viz obrázek)
Veš dětská
Veš muňka
řád: Blechy
řád: Blanokřídlí
Lumek veliké
parazitoid
vyslídí v kmeni larvu, kladélkem proniknou kůrou a dřevem a položí do ní vajíčko. Když se z vajíčka vylíhne larva, začne požírat tuk a tělesné tekutiny svého hostitele. Nakonec si udělá hedvábný kokon, v němž se promění v dospělého lumka.

Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!