Parazitičtí prvoci – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka:  Parazitičtí prvoci

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Jakub

 

 

 

 

CHARAKTERISTIKA A STAVBA PRVOKŮ

 

PROTISTA – jednobuněčné organismy

  1. Protophyta – jednobuněčné rostliny
  2. Protozoa – jednobuněční živočichové (sem patří prvoci)

 

  • tělo tvoří 1 buňka – vykonává všechny základní funkce
  • velikostně několik mikrometrů, nummuliti z třetihor dokonce až 1 cm
  • na povrchu je cytoplazmatická membrána + další membrána zvaná pelikula (u některých druhů tzv. sekreční schránka – různé chem. složení, např. kalcit CaCO3 nebo křemičité SiO2 a strontnaté SrSO4 schránky)
  • potravu přijímají celým povrchem těla nebo pohlcováním (mechanismus fagocytózy) – pohlcenou potravu obklopují váčky s enzymatickým obsahem => vznik trávicích vakuol
  • u vyspělejších prvoků najdeme buněčná ústa (cytostom), buněčný hltan (cytopharynx), buněčná řiť (cytopyge)
  • potrava: bakterie, sinice, rozsivky, řasy, částečky organické hmoty, jiní prvoci, cizopasníci se živí látkami svého hostitele
  • prvoci žijící ve sladkých vodách (hypotonické prostředí) mají osmoregulační (pulzující) vakuoly – odstraňování přebytečné vody
  • obsahují jádro – většinou je jedno, u některých více (mikronukleus a makronukleus u obrvených)
  • mitochondrie u prvoků někdy jsou a někdy ne – s tím se setkáváme u parazitických druhů (hlavně když parazitují v krvi – berou si glukózu od hostitele: u přenašeče mitochondrie mají, u hostitele už ne – př. trypanosoma spavičná)
  • mají trichocysty – váčky s toxinem umístěné pod pelikulou rovnoměrně, slouží jako obrana a k lovu (tzv. explozivní cysty – při podráždění vystřelí rosol a ten ztuhne a vytvoří se bodec)
  • mají zvláštní stažitelná vlákénka v ektoplazmě – myonemy = subpelikulární fibrilární systém (schopnost přijmout podráždění a reagovat na něj)
  • smyslovou funkci má tzv. stigma – světločivná funkce, a brvy a bičík mají funkci hmatovou
  • organely pohybu:
    • panožky (pseudoponie) – výběžky cytoplazmy, slouží i k příjmu potravy (měňavky)
    • bičíky (flagella) (bičíkovci)
    • řasinky = brvy (cilie) (parazitičtí nálevníci a opalinky)
    • mikrotubuly vázané na cytoplazmatickou membránu => klouzavý pohyb (výtrusovci)

 

  1. ROZMNOŽOVÁNÍ PRVOKŮ

 

  1. nepohlavní
    • dělení (podélné – bičíkovci, příčné – nálevníci)
    • pučení (vnitřní, vnější)
    • schizogonie = mnohonásobný rozpad (kolonie), nepohlavní namožení

 

  1. pohlavní
    • gamogonie – vznik mikro- a makrogamet

 

  • KONJUGACE (pouze u nálevníků; základem pohl. rozmnožování je výměna gen. materiálu – prvoci ho využívají v době nepříznivých podmínek)
  1. spojení 2 nálevníků buněčnými ústy
  2. makronukleus se rozpadá, mikronukleus se mitózou namnoží na 4
  3. 3 malá jádra zaniknou a zbývající jádro se mitoticky namnoží na 2 – ♀ jádro je stacionární (zůstane uvnitř nálevníka, zůstane na místě), ♂ jádro je migrační (přes buněčná ústa jde do 2. nálevníka)
  4. stacionární a migrační jádro splynou à SYNKARYON – ten se namnoží a z něj pak vzniká mikro- a makroukleus

 

Nepříznivé podmínky přežívají ve formě cyst (spor) – tzv. encystace

 

Někdy složité životní cykly – METAGENEZE (rodozměna) = střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování.

 

Trojfázový životní cyklus – výtrusovci a výtrusenky:

  1. schizogonie – nepohlavní prvoka následující hned po infekci hostitele, prvok = schizont
  2. gamogonie – pohlavní rozmnožování, tvorba mikro- a makrogamet (buňka sama funguje jako gameta), prvok = gamont
  3. sporogonie – vznik spor – infekční částice, kterou se prvok rozšiřuje dál; spory mají chitinoidní pouzdro – otvírá se až působením trávicích šťáv hostitele; prvok = sporozont

 

  1. EVOLUCE A EKOLOGIE PRVOKŮ

 

Evoluce

  • vyvinuli se z jednoduchých heterotrofních eukaryotických organismů s primitivními bičíky
  • dále pak 2 větve:
    1. větev à bičíkovci a dále mnohobuněční (postranní vývojová linie – nálevníci a výtrusovci)
    2. větev à kořenonožci a dále parazitický způsob života (hmyzomorky, výtrusenky)

 

Ekologie

 

POTRAVNÍ VZTAHY

  • producenti – produkce organických látek (krásnoočka)
  • konzumenti I. řádu (býložraví prvoci – živí se sinicemi, řasami)
  • konzumenti II. řádu (predátoři) – živí se heterotrofními organismy (mrskavka)
  • reducenti – rozkládají org. látky => čištění vod, navrací půdě živiny
  • saprofágové – živí se mrtvými org. látkami (bodo, nálevníci)

 

EKOLOGICKÉ VZTAHY

  • komenzálové – navzájem si neškodí ani neprospívají (měňavka střevní ve střevech obratlovců)
  • symbionti – vzájemně prospěšný vztah (brvitky, bachořci)
  • paraziti – škodí svému hostiteli, asi ¼ známých druhů, velmi specializované druhy, velká rozmnožovací schopnost


  1. SYSTÉM PRVOKŮ

 

Tvoří ho 4 podkmeny:

  1. SARCOMASTIGOPHORA = PRAPRVOCI
  2. SPOROZOA = VÝTRUSOVCI
  3. CNIDOSPORA = VÝTRUSENKY
  4. CILIOPHORA = NÁLEVNÍCI

 

PODKMEN:   Sarcomastigophora (PRAPRVOCI)

  • mají bičík (flagellum) nebo panožky (psedopodia)
  • jsou améboidní (měňavkovití) – tzn. nemají pevný tvar

 

NADTŘÍDA:  Bičíkovci (Flagellata, Mastigophora)

  • spojení říše živočišné a rostlinné, nejpůvodnější prvoci
  • žijí jednotlivě nebo v koloniích (diferenciace a specializace)
  • jeden nebo více bičíků

 

  1. PHYTOFLAGELLATA = rostlinní bičíkovci, mají plastidy (chromoplasty na fotosyntézu)

Váleč koulivý, Krásnoočko, Pláštěnka

 

  1. ZOOFLAGELLATA = živočišní bičíkovci, plastidy nemají, jsou holozoičtí = přijímají pevnou potravu

 

TŘÍDA:  Zoomastigophorea

 

  1. řád: KINETOPLASTIDA (bičivky)
  • u báze bičíku mají tzv. kinetoplast – součást mitochondrie a tvoří jej mimojaderná mitochondriální DNA, umožňuje prvoku přežít v přenašečích
  • prvoci napadají buňky jaterní, střevní nebo krevní

 

Leishmania tropica – sev. Afrika, Asie, jižní Eropa; kožní choroba orientální boule, přenašečem moskyti rodu Phlebotomus

 

Leishmania donovani – způsobuje zvětšení sleziny a jater – onemocnění kala-azar (nafouklá břicha), přenašeč Phlebotomus, zdroj nákazy psi, hostitel člověk

 

rod Bodo – znečištěné vody, živí se osmoticky (celým povrchem těla), proniká skrz konečník nebo močový měchýř do sliznic a do krve

 

Trypanosoma gambiense (trypanosoma spavičná) – oblasti rovníku, hl. Afrika, způsobuje spavou nemoc, přenašečem bodalka tse-tse (Glossina palpalis), zdroj nákazy antilopy; ospalost, horečky, apatie, výrazný úbytek na váze, parazituje v krvi, kromě bičíku má ještě undulující membránu

 

Trypanosoma brucei – nemoc nagana („smutný dobytek“) – nemoc skotu

 

  1. řád: TRICHOMONADIDA

Trichomonas vaginalis (bičenka poševní) – způsobuje trichomonózu – záněty pochvy, u mužů často bez příznaků, přenos pohlavním stykem

 

  1. řád: POLYMASTIGIDA

Giardia lamblia (lamblie střevní) – jižní Evropa (Středozemí, Černé moře); je to diplomonáda (má 2 jádra a 8 bičíků), má zvláštní přísavný disk à zachycení na buňkách tenkého střeva, mikroklky; způsobuje průjmy, zvracení, břišní křeče, horečky – to samo vymizí

 

  1. řád: HYPERMASTIGIDA (brvitky)
  • velký počet bičíků, žijí ve střevech švábů a termitů à umožňují jim rozklad celulózy na sacharidy (symbionti)

 

  1. řád: CHOANOFLAGELLIDA (trubénky)
  • jediný bičík – u základny límečková obruba
  • tvoří kolonie, živí se organickými látkami

 

NADTŘÍDA:  Opalinky (Opalinida)

  • mají velké množství jader a velký počet krátkých bičíků
  • tělo pokryto brvami
  • střevní paraziti ryb, obojživelníků a plazů

 

NADTŘÍDA:  Kořenonožci (Sarcodina)

 

  • mají panožky – pohyb a příjem potravy, 4 třídy:

 

  1. TŘÍDA: Amoebina (měňavky – améby)
  • nemají stálý tvar, tvorba panožek (na nich slabá pelikula nebo úplně chybí)
  • rozmnožování dělením, někdy tvoří cysty, většinou sladkovodní druhy

 

Měňavka velká – dna stojatých vod

 

Měňavka bahenní – zahnívající vody, tvorba mnohojaderných útvarů (plazmódia)

 

Měňavka střevní – trávicí trubice člověka, neparazitická

 

Měňavka zemní – v půdě

 

Měňavka zubní – na povrchu zubů, neškodná

 

Měňavka úplavičná – napadá krvinky a střevní tkáň à onemocnění dyzentérie (úplavice) – krvácení do střev, dehydratace

 

Babesie capreoli – nemoc babesióza – napadá erytrocyty obratlovců, přenašeč klíště, hostitel srnka

 

  1. TŘÍDA: Foraminifera (dírkonožci – dírkovci)
  • žijí v moři, vytvářejí schránky z CaCO3 s otvůrky
  • pohlavní i nepohlavní rozmnož. – někdy metageneze
  • tvoří mikroskopické, často velmi ozdobné schránky – v mořském písku
  • tvoří foraminiferové bahno – indikátoři naftonosných vrstev

 

Nummulites (penízkovci) – vůdčí zkamenělina třetihor, po celé planetě, jeden z největších, dne již vyhynulých prvoků, schránky až 10 cm

 

Globigerina (kulovinka) – tvoří globigerinové bahno, to tuhne ve vápencové nebo křídové vrstvy

 

  1. TŘÍDA: Radiolaria (mřížovci)
  • mořské druhy, kulovité
  • schránky z SiO2 – v nich otvůrky na panožky, schránky se usazují na mořském dně v podobě radiolariového bahna – po ztuhnutí křemičité organogenní usazeniny

 

  1. TŘÍDA: Heliozoa (slunivky)
  • sladkovodní druhy, nemají pevnou kostru, nitkovité panožky
  • vylučují mechanický obal (rosol), někdy schránky (SiO2, chitin)

 

Slunivka obecná – až 1 mm, vícejaderná

 

PODKMEN:   Sporozoa = Apicomplexa (VÝTRUSOVCI)

  • specializovaní cizopasníci
  • pronikají do hostitelské buňky pomocí apikálních komplexních organel v cytoplazmě

 

PODTŘÍDA:  Hromadinky (Gregarinida)

  • paraziti hmyzu, stonožek, kroužkovců

 

PODTŘÍDA:  Kokcidie (Coccidia)

  • cizopasí uvnitř členovců a obratlovců => onemocnění kokcidiózy
  • častá metageneze

 

  1. rod: EIMERIA
    • onemocnění eimerióza – na hospodářských zvířatech, záněty trávicí soustavy (hl. u králíků – králičí mor)

 

  1. rod: KRVINKOVKY – rod Plasmodium (zimnička)
  • onemocnění malárie, přenašeč moskyti rodu Anopheles (způsoby ničení larev – pesticidy, vysoušení bažin), tropy a subtropy
  • projevy: periodické horečky, zimnice (u schizogonií = merozoiti – když se uvolňují z rozpadajících se červených krvinek a napadají nové buňky, uvolní se do krve látky zvané pyretika a vyvolají horečku až 41°C, zároveň zimnice)
  • léčba: chinin, atebrin
  • u člověka způsobují malárii především tyto 4 druhy:
    • Plasmodium vivax a ovale – způsobují tercianu (rozpad krvinek a tedy i záchvaty po zhruba 3 dnech)
    • malariae – původce kvartany (záchvaty po 4 dnech)
    • falciparum – vyvolává tzv. tropiku (záchvaty denně)

 

  1. rod: TOXOPLASMY
    • netvoří spory, onemocnění toxoplasmóza

 

Toxoplasma gondi – jeden z nejstarších prvoků à máme proti němu dobrou imunitu; zdroj nákazy je býložravý savec (myš), přenašeč kočky (60 – 90 %) – srst, trus, hostitel člověk; projevy jako chřipka, problém u těhotných žen – potrat (kongenitální toxoplasmóza)

 

PODKMEN:   Cnidospora (VÝTRUSENKY)

  • parazitují na členovcích a obratlovcích
  • tvoří spory s 1 – 4 pólovými váčky – v nich vlákno ve spirále – umožňuje pohyb

 

TŘÍDA:  Rybomorky

 

Rybomorka parmová – u parem parmový mor – hnisavé boule ve svalovině

 

Rybomorka pstruží – napadá chrupavku plůdku prstruhů

 

TŘÍDA:  Hmyzomorky

 

Hmyzomorka bourcová – hynutí housenek bource morušového

 

Hmyzomorka včelí – úplavice, průjmy u včel

 

PODKMEN:   Ciliophora (NÁLEVNÍCI)

  • mají značně silou pelikulu, je tvořena dvojitou membránou
  • mají řasinky (cilie)
  • 2 jádra:
    • makronucleus – velká jádro vegetativní – řídí životní funkce kromě rozmnožování
    • mikronucleus – malé jádro generativní – pohlavní rozmnožování (konjugace)
      • mají buněčná ústa a buněčnou řiť, v pelikule trichocysty

 

  1. TŘÍDA: Stejnobrví
  • brvy po celém těle stejně, rovnoměrně

rod Trepka (Paramecium)

 

  1. TŘÍDA: Kruhobrví
  • brvy v kroužkách, vířivý ústní aparát

Vířenka

písenka

 

  1. TŘÍDA: Rournatky
  • složitější prvoci, mají savé trubičky a jimi nasávají jiné prvoky

Rournatka blešivcová – na těle blešivců

Sphaerophyla sol – parazit uvnitř trepek

 

  1. TŘÍDA: Pásmobrví
  • brvy v pásech, proužcích

Plazivenka

Mrskavka – řetízkovité jádro

Bachořci – žijí uvnitř žaludku přežvýkavců, pomáhají rozkládat celulózu

Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!