Ošetřování nemocných s akutním infarktem myokardu

 

   Otázka:  Ošetřování nemocných s akutním infarktem myokardu

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): kuře

 

Ošetřování nemocných s akutním infarktem myokardu, EKG, příprava a páče po PTCI

 

ANATOMIE

Srdce (latinsky: cor) je dutý sval, který neustále přečerpává (pumpuje) krev ke všem buňkám lidského těla. Takto jej zásobuje pro život nezbytným kyslíkem a živinami. Srdce se člení na čtyři části: levou předsíň, levou komoru, pravou předsíň a pravou komoru.

Hmotnost srdce se pohybuje průměrně kolem 300g.

Srdce je uloženo za sternem v mediastinu. Zevně je kryto vazivovým obalem, který se nazývá osrdečník (perikard).

 

Stěnu srdce tvoří tři vrstvy:

  • endokardu – vnitřní výstelka srdeční dutiny, která vytváří chlopně
  • myokard-příčně pruhovitá srdeční svaloviny
  • epikard – vazivový obal srdce

 

AKUTNÍ INFARKT MYOKARDU

Akutní ischemická choroba srdečního svalu.

Infarkt myokardu je náhlé přerušení krevního zásobování části srdce. Dochází k němu náhlým uzávěrem srdeční (koronární) tepny – atherosklerotickým plátem, trombem, embolem, spazmem. Odumírá neprokrvená část srdečního svalu, která je postupně nahrazená vazivovou tkání – jizvou, srdce přestává pořádně plnit svou funkci

 

ROZDĚLENÍ:

  • TRANSMULÁRNÍ – (STEMI) – srdeční stěna je postižená v celé své tloušťce, typické jsou změny na EKG
  • NETRANSMULÁRNÍ (NONSTEMI) – postižená je pouze část srdeční svaloviny, nemusí být změny na EKG

 

RIZIKOVÉ FAKTORY

  • kouření
  • zvýšená hladina tuků v krvi
  • hypertenze
  • Obezita
  • Vysoká srážlivost krve
  • Cukrovka
  • Genetické dispozice

 

PŘÍZNAKY

  • Stenokardie – tlaková krutá svíravá bolest v oblasti srdce a hrudní kosti, typické je vyzařování bolesti do ramene, krku a levé ruky a lopatky
  • Strach ze smrti, úzkost
  • Dušnost
  • Nauzea, zvracení,
  • Arytmie, palpitace

 

DIAGNOSTIKA

  • anamnéza,
  • pohled,
  • poslech,
  • EKG
  • echokardiografie,
  • koronarografie,
  • Holter
  • Odběry :
    • Troponin (bílkovina uvolňující se z poškozeného svalu) ↑3 hodin
    • enzymy uvolňující se z odumřelé tkáně:
      • AST – ↑4-10 hodin
      • Kreatinkináza – odbourává se také z poraněných svalů ↑6-8 hodin
    • biochemie – Na, K, Cl, urea,
    • KO (leukocytóza),
    • koagulace
      • APTT (aktivovavaný parciální tromboplastinový test)
      • INR (protrombinový čas – dříve Quick) – norma 0,8 – 1,2
    • FW (zvyšuje se za 4-5 dní),
    • KC (hyperglykemie),

 

PRVNÍ POMOC – LÉČBA PŘEDNEMOCNIČNÍ

  • Omezit psychickou i fyzickou námahu
  • Postiženému uvolníme těsný oděv a uložíme ho do polosedu, otevřeme okno
  • Zavoláme ZZS
  • Pokud postižený nedýchá zahajujeme KPR
  • Nitroglycerin – zlepší prokrvení myokardu
  • 1 tbl kyseliny acetylsalicylové (antiagregancia),
  • Diazepam – (uklidnění),
  • Atropin – (při bradykardii),
  • Betablokátory – (při tachykardii),
  • Furosemid – (u levostranného selhání – edem plic)
  • Morfin – (potlačení bolesti a snížení tepové frekvence),

 

LÉČBA NEMOCNIČNÍ

  • příjem na koronární jednotku, monitorování VF,
  • oxygenoterapie,
  • EKG
  • Trombolýza – rozpuštění trombu (ideálně do 2 hodin, max. do 12 hodin od uzávěru tepny),
  • PTCA (perkutánní transluminární koronární angioplastika), (ideálně do 1 hodiny),
  • farmakologická léčba
  • nitráty – kontinuálně, infuze,
  • betablokátory – snižují tepovou frekvenci, zlepšují prokrvení myokardu a snižují metabolické nároky srdeční svaloviny,
  • antikoagulancia – heparinizace 2 – 4 dny,
  • antiagregancia – dlouhodobě,
  • Dieta – čaj, tekutiny, kašovitá strava, šetřící dieta.
  • REŽIMOVÁ OPATŘENÍ
  • klid na lůžku,
  • relaxační a dechová cvičení,
  • pasivní a aktivní rehabilitace,
  • od 3. dne vertikalizace – sed na lůžku, sed na židli, stoj u lůžka, chůze po pokoji,
  • od 2. týdne chůze mimo pokoj – chodba, schody (sledovat tachykardie, palpitace, stenokardie, dušnost),

 

EKG – ELEKTROKARDIOGRAF

EKG je neinvazivní vyšetřovací metoda, která graficky zaznamenává elektrické proudy vznikající při činnosti srdečního svalu během každé srdeční kontrakce

 

ELEKTROGRAFICKÉ SVODY

12 svodový záznam EKG tvoří 6 svodů končetinových a 6 svodů hrudních

 

KONČETINOVÉ SVODY

  • BIPOLÁRNÍ KONČETINOVÉ SVODY I, II a III – registrují rozdíly mezi potenciály na dvou elektrodách mezi dvěma místy
  • Svod I – mezi pravou a levou HK
  • Svod II- mezi pravou HK a levou DK
  • Svod III – mezi levou horní a levou dolní končetinou

 

  • UNIPOLÁRNÍ KONČETINOVÉ SVODY – zaznamenávají potenciál z jednoho místa
  • aVR – z pravé HK
  • aVL – z levé HK
  • aVF– z levé DK

 

Připevnění končetinových elektrod:

  • červená– pravé předloktí,
  • žlutá– levé předloktí,
  • zelená– levý bérec
  • černá– pravý bérec (uzemnění).

 

HRUDNÍ SVODY

  • V1 – červená – 4. Mezižebří parasternálně vpravo
  • V2 – žlutá – 4. Mezižebří parasternálně vlevo
  • V3 – zelená – mezi V2 a V4
  • V4 – hnědá – 5 mezižebří medioklavikulárně vlevo
  • V5 – černá  – v přední , axilární  čáře vlevo v úrovni V4
  • V6 – fialové – ve výši V4 ve střední axilární čáře vlevo

 

EKG KŘIVKA

  • P vlna – označuje stah síní
  • PQ interval – převod vzruchu ze síní na komory
  • QRS komplex – stah komory
  • T – uvolnění komory

 

PŘÍPRAVA A PÉČE PO PTCI

Perkutánní transluminární koronární angioplastika je moderní metoda, která umožňuje při jednom výkonu zobrazení věnčitých tepen srdce a zároveň okamžitou léčbu při jejich zúžení nebo uzávěru např. při akutním infarktu myokardu. Roztažení tepny se provádí balónkovým katetrem a ve velké většině případů se do postiženého místa umístí speciální kovová vyztuž – koronární stent.

 

STENT

  • Stent je kovová síťovitá výztuž tepny, po zavedení se sama rozvine a zpevní její stěnu.
  • Je důležité, aby stent přesně zapadl na místo určení, zmenšuje se tím možnost komplikací.
  • Stent postupně zaroste do cévní stěny.

 

Příprava před vyšetřením:

  • hemokoagulační vyšetření
  • pacient je lačný, případně lehká snídaně
  • vyholení místa vpichu
  • léky dle ordinace lékaře(antikoagulancia, antihistaminika)
  • odložit šperky a zubní protézu
  • informovaný souhlas

 

Péče po vyšetření:

  • dle místa vpichu a stavu klienta
  • komprese místa vpichu
  • klidový režim (při vstupu z a. femoralis)
  • sledování vitálních funkcí
  • sledování krvácení
  • dostatek tekutin k snadnějšímu vyloučení kontrastní látky, omezit zatížení končetiny






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: