Nejjednodušší živé organismy – otázka z biologie

 

   Otázka:  Nejjednodušší živé organismy

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Iveta Voleská

 

 

 

 

VIRY

=parazitická nukleová kyselina

  • Určitý typ pohyblivé genetické informace, který se část života chová samostatně
  • nebuněčná živá soustava závislá v přenosu genetické informace na hostitelské buňce
  • Nemají buněčnou stavbu, rozmnožováním jsou vázány na buňky (=intracelulární parazité)
  • 1 virová částice = VIRION= jedna infekční částice
  • STAVBA VIRU
    • Velikost: 15-300nm, oválný nebo vláknitý tvar
    • nukleová kyselina + proteinový plášť (kapsid) = nukleokapsid
    • některé viry mají ještě další jaderné a obalové složky, příp. enzymy nebo proteiny původem z hostitelské buňky
    • nukleová kyselina(= genom viru)
      • nese genetickou informaci viru, zajišťuje jeho reprodukci
      • buď DNA, nebo RNA (nikdy ne obě!), a to jednovláknová, nebo dvouvláknová
    • kapsid
      • obaluje a chrání nukleovou kyselinu, zprostředkovává první interakci s hostitelskou buňkou
      • tvořen identickými strukturními jednotkami (kapsomery) spojenými navzájem
      • každou kapsomeru tvoří soubor proteinových makromolekul
      • kapsomery syntetizovány hostitelskou buňkou podle genetické informace viru (velmi efektivní, stačí na to jediný gen)
      • skládání kapsomer se děje autoagregací („samosdružováním“) – připomíná to krystalizaci
      • různé symetrie
    • membránový obal
      • virus se v konečné fázi zrání (maturace) obalí membránou původem z hostitelské buňky (jaderná nebo cytoplazmatická)
      • tento obal je obohacen o antigenní glykoproteiny (můžou na povrchu dokonce vytvářet tzv. hroty) nebo některé enzymy

 

REPRODUKCE VIRU

LYTICKÝ CYKLUS

  • virus pomocí kapsidu překoná membránu buňky (dostane se tam díky inteligentním bílkovinám)- dovnitř se dostane nukleová kyselina – 2 děje – replikace (*nukleová kyselina) + genová transkripce (* bílkovina) → končí LYZÍ – rozpadnutím buňky→ nové viry rychle infikují okolí
  • LYZOGENNÍ CYKLUS
    • rekombinací se nukleová kyselina začlení do genomu buňky – * PROVIRUS, ten tam může přetrvávat a pak přejít do fáze kdy začíná výroba viru, nebo tam může zůstat na vždy – jako počítačové viry

TYPOLOGIE VIRŮ

  • Retroviry – RNA viry, které v buňce provedou nejprve obrácenou transkripci (podle RNA udělají DNA, buňka to neumí, proto si virus nosí sebou enzym – REVERZNÍ TRANSKRIPTÁZA), např. HIV
  • Bakteriofág – má speciální zařízení na infikování buňky, napadá bakterie, dnes význam v genetickém inženýrství (mění gen. Informaci buňky)
  • VIROIDY
    • Malé molekuly RNA bez bílkovinného obalu, způsobují onemocnění rostlin
    • Nepatří do virů
  • VIRUSOIDY
    • Něco podobného jako viroidy ale nejsou samostatné, nechávají se přenášet virem
    • Nepatří do virů

 

CHOROBY ČLOVĚKA

  • Viróza – antivirotika, není jich tolik jako antibiotik (antibiotika by nefungovaly, působí na buňky, ale viry žádné nemají)
    • CHŘIPKA
      • Šíří s kapénkou infekcí
      • Nebezpečné chřipky od zvířat
      • Únava, bolest svalů, bolest hlavy
    • RÝMA
    • STŘEVNÍ CHŘIPKA – viróza
    • DĚTSKÉ CHOROBY – spalničky, plané neštovice, příušnice
    • VIROVÉ NEMOCI KŮŽE – bradavice, opary
    • HIV – selhání imunity
    • ŽLOUTENKA
    • OBRNA, MONONUKLÉOZA
    • ENCEFALITIDA – Zánět mozku
    • EBOLA A DALŠÍ KRVÁCIVÉ HOREČKY
    • RAKOVINA DĚLOŽNÍHO ČÍPKU – přenosná papilo viry

 

CHOROBY ZVÍŘAT

  • VZTEKLINA – pozměňuje chování, typicky u psovitých šelem (ale může jí mít jakýkoliv savec)
  • SLINTAVKA A KULHAVKA – dva projevy ale je to jedna nemoc, postihuje dobytek

 

CHOROBY ROSTLIN

  • MOZAIKA – Způsobuje skvrnky na listech rostlin

VIRY A GENETICKÉ INŽENÝRSTVÍ

  • Geny jsou možností, jak dostat do buňky ty viry, které chceme

VIRY A RAKOVINA

  • Rakovina dána zmutovaným genem, viry mohou tento gen přenášet

 

PRIONY

  • Nemá to buňky, není schopná samostatného života – chová se jako virus
  • Bílkoviny s vadnou terciální strukturou, které pozměňují terciální strukturu buňky
  • Napadá nervovou soustavu (typicky mozek), ovlivňuje chování
  • Typicky se přenáší KANIBALISMEM
  • BSE
    • nemoc šílených krav – bovinní spongiformní encefalotopie
    • Šířeno masovou moučkou → velký úhyn krav
    • Pokud člověk snědl nakaženou nervovou tkáň tak také onemocněl
  • TBSE
    • Obdobou BSE, Creutzfeldt-Jakobova nemoc
    • Houbovatění mozku, velmi vzácná nemoc
  • KURU
    • Na Nové Guinei, u jistého kmene se vyskytovala nemoc smějící se smrti (před smrtí měli záchvaty smíchu)
    • Bylo to způsobeno rituálními pohřby – část mrtvoly byla snědena, nemoc se projevila až za dlouho po snězení

 

PROKARYOTA

  • Prokaryota = bakterie
    • Jednodušší buňka, není členěná membránami, nemá jádro
  • STAVBA BUŇKY
    • V buněčné stěně není celulóza ale peptidoglykan (složitý cukr)
    • Uvnitř nukleová kyselina – nukleoid (nemá membránu, menší množství genetické informace, operony – geny řazeny do skupin podle funkce, plazmidy, ribozomy, cytoplazma)
  • TVAR
    • Koky – kulaté, můžou vytvářet skupiny (sarcina – krychlička)
    • Tyčinky (Bacily) – prohnutá = vibriou, zvlněná= spirila, hodně zatočená= spirochéta
  • METABOLISMUS PROKARYOT
    • Velmi pestrý, hodně způsobů získávání potravy
    • Autotrofní organismy – C získávají z anorganických látek
    • Heterotrofní – C získávájí z organických zbytků
    • Chemotrofní –
    • Chemoheterotrofní –
    • Chemofototrofní – energii získávají ze slunce a z organických zbytků
    • Chemoautotrofní (chemolitotrofní) – žijí z anorganických reakcí v přírodě, obecně jim stačí redoxní reakce – tím může být takřka cokoliv → organismy nejsou závislé na tom, co se děje na povrchu planety, v minulosti velký evoluční význam
      • U černých kuřáků – jsou to místa na mořském dně, kde jsou pukliny – místa se sopečnou činností, voda tam vyvěrá a unáší rozptýlené částečky minerálů (hornin) → vypadá to jako kouř
    • Fakultativně anaerobní – když má kyslík tak ho využívá, když ne tak se bez něj obejde
    • Okultně anaerobní – kyslík je pro ně jedovatý
    • Probíhá kvašení
    • Bakterie hrají roli v koloběhu nejrůznějších prvků v biosféře
    • Některé:
      • Nitrifikační bakterie – zvyšují oxidační číslo N
      • Denitrifikační bakterie – snižují oxidační čísla N
      • Nitrogenní bakterie – vazači dusíku, berou vzdušný dusík a vážou ho do organické látky – probíhá zde nitrifikace, typické u hlízkovitých bakterií na bobovitých rostlinách
    • VÝSKYT
      • V příznivých podmínkách – vlhko, špína, dostatek živin
      • Půda, špinavá voda, na a v organismech
      • V podstatě všude, některé druhy přežijí i v termální vodě, v kyselé vodě – není přirozené prostředí, kde by bakterie nebyly
      • Snaha o vytvoření prostředí bez bakterií – sterilní prostředí (lékařství, kuchyně) vytváří se tepelně nebo chemicky
      • Tvorba spór – tlustostěnné útvary které buňky vytvářejí v nepříznivých podmínkách
    • ROZMNOŽOVÁNÍ BAKTERIÍ
      • Příčné dělení, ve vhodných podmínkách velmi rychle (i každých 20 minut)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: