Nejjednodušší živé organismy – otázka z biologie

 

   Otázka:  Nejjednodušší živé organismy

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Iveta Voleská

 

 

 

 

VIRY

=parazitická nukleová kyselina

• Určitý typ pohyblivé genetické informace, který se část života chová samostatně
• nebuněčná živá soustava závislá v přenosu genetické informace na hostitelské buňce
• Nemají buněčnou stavbu, rozmnožováním jsou vázány na buňky (=intracelulární parazité)
• 1 virová částice = VIRION= jedna infekční částice

• STAVBA VIRU
  • Velikost: 15-300nm, oválný nebo vláknitý tvar
  • nukleová kyselina + proteinový plášť (kapsid) = nukleokapsid
  • některé viry mají ještě další jaderné a obalové složky, příp. enzymy nebo proteiny původem z hostitelské buňky
  • nukleová kyselina(= genom viru)
    • nese genetickou informaci viru, zajišťuje jeho reprodukci
    • buď DNA, nebo RNA (nikdy ne obě!), a to jednovláknová, nebo dvouvláknová
  • kapsid
    • obaluje a chrání nukleovou kyselinu, zprostředkovává první interakci s hostitelskou buňkou
    • tvořen identickými strukturními jednotkami (kapsomery) spojenými navzájem
    • každou kapsomeru tvoří soubor proteinových makromolekul
    • kapsomery syntetizovány hostitelskou buňkou podle genetické informace viru (velmi efektivní, stačí na to jediný gen)
    • skládání kapsomer se děje autoagregací („samosdružováním“) – připomíná to krystalizaci
    • různé symetrie
  • membránový obal
    • virus se v konečné fázi zrání (maturace) obalí membránou původem z hostitelské buňky (jaderná nebo cytoplazmatická)
    • tento obal je obohacen o antigenní glykoproteiny (můžou na povrchu dokonce vytvářet tzv. hroty) nebo některé enzymy

 

REPRODUKCE VIRU

LYTICKÝ CYKLUS

• virus pomocí kapsidu překoná membránu buňky (dostane se tam díky inteligentním bílkovinám)- dovnitř se dostane nukleová kyselina – 2 děje – replikace (*nukleová kyselina) + genová transkripce (* bílkovina) → končí LYZÍ – rozpadnutím buňky→ nové viry rychle infikují okolí

• LYZOGENNÍ CYKLUS
  • rekombinací se nukleová kyselina začlení do genomu buňky – * PROVIRUS, ten tam může přetrvávat a pak přejít do fáze kdy začíná výroba viru, nebo tam může zůstat na vždy – jako počítačové viry

TYPOLOGIE VIRŮ

• Retroviry – RNA viry, které v buňce provedou nejprve obrácenou transkripci (podle RNA udělají DNA, buňka to neumí, proto si virus nosí sebou enzym – REVERZNÍ TRANSKRIPTÁZA), např. HIV
• Bakteriofág – má speciální zařízení na infikování buňky, napadá bakterie, dnes význam v genetickém inženýrství (mění gen. Informaci buňky)

• VIROIDY
  • Malé molekuly RNA bez bílkovinného obalu, způsobují onemocnění rostlin
  • Nepatří do virů
• VIRUSOIDY
  • Něco podobného jako viroidy ale nejsou samostatné, nechávají se přenášet virem
  • Nepatří do virů

 

CHOROBY ČLOVĚKA

• Viróza – antivirotika, není jich tolik jako antibiotik (antibiotika by nefungovaly, působí na buňky, ale viry žádné nemají)
  • CHŘIPKA
    • Šíří s kapénkou infekcí
    • Nebezpečné chřipky od zvířat
    • Únava, bolest svalů, bolest hlavy
  • RÝMA
  • STŘEVNÍ CHŘIPKA – viróza
  • DĚTSKÉ CHOROBY – spalničky, plané neštovice, příušnice
  • VIROVÉ NEMOCI KŮŽE – bradavice, opary
  • HIV – selhání imunity
  • ŽLOUTENKA
  • OBRNA, MONONUKLÉOZA
  • ENCEFALITIDA – Zánět mozku
  • EBOLA A DALŠÍ KRVÁCIVÉ HOREČKY
  • RAKOVINA DĚLOŽNÍHO ČÍPKU – přenosná papilo viry

 

CHOROBY ZVÍŘAT

• VZTEKLINA – pozměňuje chování, typicky u psovitých šelem (ale může jí mít jakýkoliv savec)
• SLINTAVKA A KULHAVKA – dva projevy ale je to jedna nemoc, postihuje dobytek

 

CHOROBY ROSTLIN

• MOZAIKA – Způsobuje skvrnky na listech rostlin

VIRY A GENETICKÉ INŽENÝRSTVÍ

• Geny jsou možností, jak dostat do buňky ty viry, které chceme

VIRY A RAKOVINA

• Rakovina dána zmutovaným genem, viry mohou tento gen přenášet

 

PRIONY

• Nemá to buňky, není schopná samostatného života – chová se jako virus
• Bílkoviny s vadnou terciální strukturou, které pozměňují terciální strukturu buňky
• Napadá nervovou soustavu (typicky mozek), ovlivňuje chování
• Typicky se přenáší KANIBALISMEM
• BSE
  • nemoc šílených krav – bovinní spongiformní encefalotopie
  • Šířeno masovou moučkou → velký úhyn krav
  • Pokud člověk snědl nakaženou nervovou tkáň tak také onemocněl
• TBSE
  • Obdobou BSE, Creutzfeldt-Jakobova nemoc
  • Houbovatění mozku, velmi vzácná nemoc
• KURU
  • Na Nové Guinei, u jistého kmene se vyskytovala nemoc smějící se smrti (před smrtí měli záchvaty smíchu)
  • Bylo to způsobeno rituálními pohřby – část mrtvoly byla snědena, nemoc se projevila až za dlouho po snězení

 

PROKARYOTA

• Prokaryota = bakterie
  • Jednodušší buňka, není členěná membránami, nemá jádro
• STAVBA BUŇKY
  • V buněčné stěně není celulóza ale peptidoglykan (složitý cukr)
  • Uvnitř nukleová kyselina – nukleoid (nemá membránu, menší množství genetické informace, operony – geny řazeny do skupin podle funkce, plazmidy, ribozomy, cytoplazma)
• TVAR
  • Koky – kulaté, můžou vytvářet skupiny (sarcina – krychlička)
  • Tyčinky (Bacily) – prohnutá = vibriou, zvlněná= spirila, hodně zatočená= spirochéta
• METABOLISMUS PROKARYOT
  • Velmi pestrý, hodně způsobů získávání potravy
  • Autotrofní organismy – C získávají z anorganických látek
  • Heterotrofní – C získávájí z organických zbytků
  • Chemotrofní –
  • Chemoheterotrofní –
  • Chemofototrofní – energii získávají ze slunce a z organických zbytků
  • Chemoautotrofní (chemolitotrofní) – žijí z anorganických reakcí v přírodě, obecně jim stačí redoxní reakce – tím může být takřka cokoliv → organismy nejsou závislé na tom, co se děje na povrchu planety, v minulosti velký evoluční význam
    • U černých kuřáků – jsou to místa na mořském dně, kde jsou pukliny – místa se sopečnou činností, voda tam vyvěrá a unáší rozptýlené částečky minerálů (hornin) → vypadá to jako kouř
  • Fakultativně anaerobní – když má kyslík tak ho využívá, když ne tak se bez něj obejde
  • Okultně anaerobní – kyslík je pro ně jedovatý
  • Probíhá kvašení
  • Bakterie hrají roli v koloběhu nejrůznějších prvků v biosféře
  • Některé:
    • Nitrifikační bakterie – zvyšují oxidační číslo N
    • Denitrifikační bakterie – snižují oxidační čísla N
    • Nitrogenní bakterie – vazači dusíku, berou vzdušný dusík a vážou ho do organické látky – probíhá zde nitrifikace, typické u hlízkovitých bakterií na bobovitých rostlinách
  • VÝSKYT
    • V příznivých podmínkách – vlhko, špína, dostatek živin
    • Půda, špinavá voda, na a v organismech
    • V podstatě všude, některé druhy přežijí i v termální vodě, v kyselé vodě – není přirozené prostředí, kde by bakterie nebyly
    • Snaha o vytvoření prostředí bez bakterií – sterilní prostředí (lékařství, kuchyně) vytváří se tepelně nebo chemicky
    • Tvorba spór – tlustostěnné útvary které buňky vytvářejí v nepříznivých podmínkách
  • ROZMNOŽOVÁNÍ BAKTERIÍ
    • Příčné dělení, ve vhodných podmínkách velmi rychle (i každých 20 minut)