Sluchové a statokinetické ústrojí – otázka z biofyziky

 

   Otázka: Sluchové a statokinetické ústrojí

   Předmět: Biofyzika

   Přidal(a): BobanCreed

 

 

 

Sluchové a statokinetické ústrojí

– kůstkové – popsaným systémem

– kostní – vibracemi lebky (při ucpaném zvukovodu)

– vzduchové – kmitáním membrány kruhového okénka (zanedbatelné)

 

– zevní ucho

– boltec + zevní zvukovod

– komunikace s vnějším prostředím – nejlepší příjem zepředu 15° od osy obou uší

– rezonátor – zesiluje kmitočty v pásmu 2-6 kHz

 

– střední ucho

– v bubínkové dutině skalní kosti

– bubínek (vazivová blána), kladívko, kovadlinka, třmínek (kůstky)

– Eustachova trubice – vyrovnává tlaky v okolí bubínku

– pístový převod tlaku

– bubínek je spojen s pákou tvořenou kůstkami, která se zasouvá do oválného okénka

– vzduch a vnitřní ucho má velký rozdíl akustické impedance => útlum intenzity

– zesilující činnost: přenos z velké plochy bubínku na malou plochu okénka

pákový systém kůstek (menší)

– středoušní svaly

– pružně spojeny s kůstkami => pružná ochranná fce proti velkým intenzitám

 

– vnitřní ucho

– labyrint ve skalní kosti

– hlemýžď (sluchová část)

– oválné a kulaté okénko

– lamina spiralis + basilární membrána => rozdělení na scala vestibuli a tympani

– Reisnerova membrána => oddělení ductus cochlearis ve scala vestibuli

– perilymfa

– scala vestibuli a tympani

– podobná jako extracelulární prostředí

– endolymfa

– ductus cochlearis

– podobná jako intracelulární prostředí

– Cortiho orgán

– vlastní sluchový orgán na bazilární membráně

– tektorální membrána

– doléhá na vláskové buňky, vlněním je dráždí

– vláskové buňky

– vnitřní – jedna řada, asi 4000, 95% přenosu

– vnější – 3 řady, asi 20000, 5% přenosu

– reagují na rychlost změny výchylky

– hrubá frekvenční analýza – drobné zpracování až v mozku

– Bekésyho teorie postupující vlny

– zvukové vlnění rozkmitá bazální membránu, přičemž oblast amplitudy se posouvá s kmitočtem od vrcholu k bázi hlemýždě

– v maximálním rozkmitu dochází k podráždění

– vestibulární ústrojí

– 3 polokruhovité kanálky vycházející z utrikulu spojeného se sakulem

– vyplněno endolymfou

– ampuly (rozšíření kanálků) a maculy (výběžky utrikulu a sakulu)

– vlasové buňky + gelatinózní dráždivé útvary

– statokonie = krystalky CaCO3 zvyšující hmotnost útvarů

– polokruhovité kanálky

– reakce na úhlové zrychlení => analýza rotačních pohybů hlavy

– utrikulus, sakulus

– reakce na lineární zrychlení => statolitický orgán

– statolitický reflex = udržení vzpřímené polohy

Bioelektrická aktivita vnitřního ucha

 

– rozdílné složení peri – a endolymfy => endokochleární potenciál (80mV)

 

– vlasové buňky mají podobný efekt jako piezoelektrický => změna polohy vlásku indukuje napětí

– ohnutí dovnitř => depolarizaci, ohnutí ven => hyperpolarizaci

 

=>  kochleární mikrofonní potenciál a negativní sumační potenciál (vnitřní buňky) => přenos na nervová vlákna (nejasný princip) => akční potenciál






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: