Nižší rostliny – maturitní otázka z biologie (3)

 

   Otázka: Nižší rostliny

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Peta

 

 

 

NIŽŠÍ ROSTLINY A MECHOROSTY

SYSTÉM, CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM

 

KLASIFIKACE ROSTLIN

18. st. – C. LINNÉ vytvořil 1. smysluplný systém živých organismů, dochoval se dodnes s malými

úpravam i→ sleduje hledisko příbuznosti a pořadí vývoje

-dnes se pro třídění používají poznatky z matematiky a genetiky

-DRUH = základní systematická jednotka

-příslušníci jednoho druhu se mezi sebou křížejí, nikoli mezidruhové

-TAXON = označení pro jakoukoli systematickou jednotku

 

-pro určitou kategorii je typická KONCOVKA

– 2-slovné názvosloví → druh (latinské názvosloví s velkým písmenem)

-1-slovné názvosloví → rod (latinsky – velkým písmenem; česky – malým písmenem)

 

SEŘAZENÍ CHRONOLOGICKY od nejmenší jednotky:

  • druh → rod → čeleď (růžovité,…) → řád (…-tvaré) → třída (jednoděložné, dvouděložné) → oddělení (semenné,…) → podříše (vyšší rostliny,…) → říše (rostlinná,…)

 

Říše: ROSTLINNÁ (Plantae)

Podříše: NIŽŠÍ ROSTLINY (Thallobionta)

=stélkaté rostliny

-ve většině botanických systémů bývají mezi nižší rostliny řazeny jen ŘASY (Algae); spolu se sinicemi jsou předmětem studia ALGOLOGIE

 

CHARAKTERISTIKA NIŽŠÍCH ROSTLIN:

  • tělo je tvořeno stélkou (=nerozlišené tělo), která bývá jednobuněčná nebo mnohobuněčná (nerozlišená na kořen, stonek a listy)
  • žijí zpravidla ve vodním nebo vlhkém prostředí

(pohlavní i nepohlavní rozmnožování bývá vázáno na vodní prostředí)

 

-řasy jsou eukaryotické, hl. autotrofní organismy (malý počet druhů patří mezi saprofyty či parazity)

-plastidy obsahují vedle chlorofylu A ještě chlorofyl B nebo C

-zelená barva chlorofylu bývá často překryta jinými barvami (např. u hnědých řas)

-dělíme je podle přítomnosti barev (hl. chlorofyl) a typu stélky

 

-STÉLKA (Thales) -různě diferenciovaná, od nejjednodušších jednobuněčných až po morfologicky

i funkčně hodně rozlišené stélky napodobující tělo vyšších rostlin

-chybějí cévní svazky, dělíme je:

  • MONADOIDNÍ

=jednobuněčná, jednojaderná, kapkovitý tvar, pohyblivá – 1 a více bičíků

-světločivná skvrna

-krásnoočka, zelenivky, pláštěnka

  • RHIZODOPOVÁ (=měňavkovitá)

-jednobuněčná, i více jaderná

-bez buněčné stěny, pohybuje se pomocí panožek

-zlativky

  • KOKÁLNÍ

-jednobuněčná, většinou jednojaderná

nepohybuje se, protože nemá bičíky

-pevná buněčná stěna, která drží tvar

-zelenivka, zrněnka, rozsivky

  • TRICHÁLNÍ (=vláknitá)

-vlákna nevětvená nebo jednoduše větvená

-1 buňka má 1 jádro – zelenivky

-HETEROTRICHÁLNÍ = pokud jsou vlákna morfologicky i funkčně rozlišena na

poléhavá a vzpřímená

  • SIFONÁLNÍ (trubicovitá)

-většinou tvořená jedinou mnohojadernou buňkou

-u trubicovek

  • SIFONOKLADÁLNÍ

-vláknitá, vícebuněčná, vícejaderná

-zelené řasy – např. žabí vlas

  • PLETIVNÁ

-nejdokonalejší typ, mnohobuněčná, nejvýše organizovaná

-rozlišená na jakoby lístky

-nejdokonalejší jsou rozlišeny na RHIZOIDY (připevňují řasu k podkladu),

KALUOID a listové FYLOIDY – připomínají vegetativní orgány vyšších rostlin od nich se ale liší původem i vnitřní stavbou

-řasa poťerka, parožnatka, ruduchy, chaluhy

 

ROZMNOŽOVÁNÍ ŘAS

-velmi rozmanité

  • VEGETATIVNÍ = fragmentace stélky

-rozpad stélek na menší části

  • NEPOHLAVNÍ

-rozmnožování spórami za pŕíznivých podmínek

-nepohyblivé spóry = APLANOSPORY

-pohyblivé spóry = ZOOSPORY

  • POHLAVNÍ

-spojením dvou haploidních gamet, které vznikají v gametangiích, v jednu diploidní zygotu     -za zhoršených podmínek

IZOGAMIE – samčí a samičí buňky (izogamety) stejné, liší se jen fylogeneticky

-ANIZOGAMIE – nejsou stejné – samčí je větší

-OOGAMIE – samičí  gameta (=vaječná buňka, oosféra) nepohyblivá, výrazně větší s velkým

množstvím zásobních látek, zatímco samčí gameta (=spermatozoid) je malá

pohyblivá buňka s bičíky

-pouze u ruduch, chaluch a zelených řas se vyskytuje sporofyt → dochází k rodozměně = střídání generací (viz. mechorosty)

 

VÝZNAM ŘAS:

  • produkce O2 v biosféře
  • významní producenti org. hmoty ve vodním prostředí – součástí fytoplanktonu
  • výroba agaru (výroba papíru)
  • výroba léků, farmaceutický průmysl
  • v kosmetice, ve výživě
  • cenný zdroj bílkovin
  • potrava pro zvířata

 

Oddělení: ČERVENÉ ŘASY (Rhodophyta)

=RŮDUCHY (představují červenou vývojovou větev řas)

-obsahují chlorofyl A + D

-červené barvivo = fykoerytrin

-modré barvivo = fykokyan

-podle kombinace pigmentů je barva stélek nejčastěji červená, řidčeji olivově zelená až modrozelená

-pro fotosyntézu důležitý chlorofyl A, ostatní jsou barvy pomocné → produktem je florideový škrob

žijí v teplých mořích ve větších hlubinách (až 200m) – využijí menší množství světla

-žijí i ve sladkých vodách

-vláknitá nebo pletivná stélka

-rozmnožují se dělením, rozpadem stélky, nepohyblivými výtrusy nebo oogamicky

ZástupciŘASA POTĚRKA – čisté horské potůčky

Význam:  – využívají se k přípravě pokrmů

– zdroj léčivých látek

– zdroj AGARU = produkt získaný z mořských řas jejich vyluhováním v horké vodě

-tvoří gely, používá se v potravinářském průmyslu nebo k přípravě živých

půd pro pěstování mikroorganismů v mikrobiologii

-výroba papíru, největší producent je Japonsko

 

Oddělení: KRÁSNOOČKA (Euglenophyta)

-výskyt: ve znečištěné slané vodě

ve sladké vodě → podílejí se na samočištění vod (=význam)

-výživa: chlorofyl A, C → autotrofní i mixotrofní

ve tmě se živí heterotrofně

-obsahují karoten a xantofyl – nepřekrývají barvu chlorofylu

-rozmnožování: podélným dělením

-mají monadoidní stélku s 1 – 2 bičíky, světločivnou skvrnu a pulzující vakuolu

-povrch buňky kryje pevný plazmatický obal = periplast

-Zástupci:  – KRÁSNOOČKO ZELENÉ

                     -KRÁSNOOČKO BÍLÉ – obě použití v laboratořích, původ nejasný

 

Oddělení: ZELENÉ ŘASY (Chlorophyta)

-chlorofyl A + B, karoten, xantofyl (nepřekrývají barvu chlorofylu)

-při fotosyntéze potřebují škrob

předchůdci vzniku vyšších rostlin

-velmi početná skupina s 2 – 4 stejné dlouhými hladkými bičíky

-výskyt: na souši, ve sladké i slané vodě

-rozmnožování: dělením stélky, zoosporami, pohlavně

 

  1. Třída: ZELENIVKY

-žijí samostatně nebo v koloniích, rozmanité rozmnožování (všechny druhy)

  • VÁLEČ – vytváří kolonie(500-60000 buněk) = přestup k mnohobuněčnosti
  • PLÁŠTĚNKA – volné žijící v nádržích, kalužích,…
  • ZRNĚNKA – na kúře stromů, vlhčí místa, může být trvale na souši

                   -nejrozšířenější vzdušná řasa

  • ZELENIVKA (lat. CHLORELA) – obě s koloniální stélkou

                                                   -modelový org. k výzkumu fotosyntézy, vitamin B,C,K

  • ŘETÍZOVKA – tvoří kolonie
  • KADEŘNATKA – trichální vláknitá stélka
  • ŽABÍ VLAS – dlouhá zelená vlákna, sifonokladální stélka, lze ho řadit mezi TRUBICOVKY

(=různorodá skupina řas žijící hlavně v mořích, méně ve sladkých vodách)

  • MOŘSKÝ SALÁT – pletivná stélka (ploše listovitá), jí se

 

  1. Třída: SPÁJIVKY

rozmnožování: spájením (=konjugace) → vzniká tlustostěnná zygota, nepohlavně dělením

-jednobuněčné nebo mnohobuněčné s nevětvenou stélkou

-chloroplasty velké a charakteristický tvar

  • ŠROUBATKAšroubovitě stočený chloroplast, sladkovodní řasa
  • DVOJČATKOVITÉ ŘASY – rohlíček

        – tvořené souměrnými buňkami, rozdělené zářezem na 2 stejné poloviny

 

  1. Třída: PAROŽNATKY

nejvýše organizovaná skupina zelených řas

-mají vzpřímenou stélku prostoupenou uhličitanem vápenatým

rozmnožování: rozpadem stélky, oogamicky

-žijí hlavně ve sladkých znečištěných vodách

  • PAROŽNATKA – v čistých vodách, nejdokonalejší pletivné stélky

-tvarem stélky připomínají přesličky

 

Oddělení: HNĚDÉ ŘASY (Chromophyta)

-je sporné zda patří do rostlinné říše nebo mezi CHROMISTA

=různorodá skupina zahrnující bičíkovce, jednobuněčné i mnohobuněčné organismy

výživa: symbiotické, saprofyté, autotrofní organismy (mají chloroplasty, které získali

endosymbiózou)

-2 oddělení – CHROMOFYTA (třídy – zlativky, rozsivky, hnědé řasy)

– OOMYCETY (=řasovky)

  • výskyt: ve vodě, v půdě, parazité rostlin
  • VŘETENATKA RÉVOVÁ –napadá listy, květy,plody vinné révy-

na spodní straně – bělavý kožíšek

na svrchní straně – hnědé

-preventivně se stříkají

  • PLÍSEŇ BRAMBOROVÁ

-rozvoj ve vlhku a teplu

-postihuje listy až plody →hlíza pořádně nevyroste→stříká se

-mají chlorofyl A, C, karoten,…

-sladkovodní i mořské

  1. Třída: ZLATIVKY

-mají jednobuněčnou bičíkatou monadoidní stélku nebo panožku

-některé mořské druhy mají pevnou schránku

-žijí ve sladkých čistých vodách – jsou součástí jarního planktonu

-název podle zabarvení vody do zlatohnědé barvy

-zhoršuje chuť vody

 

  1. Třída: ROZSIVKY

-nejpočetnější skupina hnědých řas

-žijí jednotlivě nebo v koloniích, ve všech typech vod

-jednobuněčné drobné řady s dvojitou křemičitou schránkou

-snáší velké znečištění

-slouží jako BIOINDIKÁTORY kvality vody – po odumření schránky tvoří tzv. rozsivkovou zeminu (křemelina, diatomit – nasedají na sebe jako misky) s technickým využitím – výroba skla, filtrů, izolačních hmot, dynamitu, leštění  čoček

množí se pohlavně (=obnovuje se původní velikost schránek rozsivek)

nepohlavně (=dotváří se menší schránky než původní)

 

  1. Třída: CHALUHY

evolučně nejpokročilejší skupina hnědých řas žijící v moři

-mají mnohobuněčnou, trichální nebo pletivnou délku délky až 60m (nejdokonalejší pletivné stélky rozlišeny na rhizoidy, kauloid s listové fyloidy)

rozmnožování: rozpadem stélky, nepohlavně zoosporami, pohlavně

-ve Skandinávii a na Islandu bývají chaluhy vyvrženy mořem na břeh a spásány ovcemi

využití: hnojivo, palivo, potravina (Čína, Japonsko), surovina k výrobě jodu (hromadí ho ve

stélkách, výroba sody a potaše

-i v chladnějších mořích přichyceny k podkladu

-obsahují chlorofyl A, C + další hnědý a žlutý barviva

-obsahují jod

-Využití: – krmivo pro zvířata

-palivo

-uhličitan draselný – potaž, hnojivo (draslík)

-surovina k výrobě jodu, potravní doplňky

-potravinářský, farmaceutický a textilní průmysl

-Zástupci:  – CHALUHA BUBLINATÁ

                    – HROZNOVICE –osídluj otevřenou mořskou hladinu (statní vytváří husté podmořské lesy)

                   – BOBULÁK

 

Podříše: VYŠŠÍ ROSTLINY (Cormobionta)

=více diferenciované

-RYNIOFYTY = nejjednodušší dosud známé vyšší rostliny, které pravděpodobně jako první vystoupily

na souš

 

CHARAKTERISTIKA:

  • eukaryotické, převážně autotrofní mnohobuněčné organismy
  • mají dokonalá vodivá pletiva (kromě mechorostů) a zpevňovací pletiva →
  • jsou přizpůsobeny k životu na souši (primární prostředí), druhotně některé druhy ve vodě
  • mají rozlišené tělo = KORMUS – tvoří kořen, stonek, list (pouze u primitivnějších mechorostů je zachována úroveň stélky)
  • charakteristická různotvárná rodozměna

 

Oddělení: MECHOROSTY (Bryophyta)

-nejjednodušší skupina

-vázány na vlhké prostředí, řidčeji druhy vodní a suchobytné

-rostou ve stínu

-mají nedokonalé cévní svazky nebo nemají vyvinuté cévní svazky

-nasávají vodu celým povrchem těla

-u některých rozlišené tělo a u některých stélka

-rostou na nejrůznějších podkladech – v lese, na skalách, na borce stromů

význam: – zabraňují erozi půdy

– zadržují vodu

– podílejí se na vzniku rašeliny

 

STAVBA TĚLA: – tělo tvořeno stélkou, která může být:

a)lupenitá

b)rozlišená na lodyžku (kauloid) s lístky (fyloidy)a připevněna k podkladu

příchytnými vlákny (rhizoidy)

 

-ROZMNOŽOVÁNÍ: – k oplození vaječné buňky spermatozoidem dochází ve vodním prostředí

-charakteristická je pro ně rodozměna

-v jejich životním cyklu převažuje gametofyt nad sporofytem:

-GAMETOFYT = nepohlavní generace, poloviční počet chromozomů, N

(příchytná vlákna, lodyžka, lístky)

-z jednobuněčného výtrusu→zelený prvoklíček→mechová

rostlina nesoucí pohlavní orgány-samčí pelatky produkující

spermatozoidy a samičí zárodečníky, v nich vzniká vaječná b.

-SPOROFYT = pohlavní generace, diploidní počet chromozomů, 2N

(štět s tobolkou)

-mohou se také rozmnožovat vegetativně – úlomky mechové rostlinky nebo rozpadem prvoklíčku

životní cyklus mechorostů:

–  VÝTRUS (spora = haploidní pohlavní generace)→PRVOKLÍČEK (protonema = hapl.)→MECHOVÁ ROSTLINKA (lodyžka s lístky, rhizoidy)→ PELATKA (samčí, spermatozoidy, haploidní) + ZÁRODEČNÍKY (samičí, dozrává vaječná buňka, haploidní)→ ZYGOTAŠTĚT S TOBOLKOU(diploidní, nepohlavní, v ní dozrávají výtrusy)→VÝTRUSORODÉ PLETIVOVÝTRUSY

 

-SYSTÉM:

  1. Třída: JÁTROVKY

-starší, primitivnější třída mechorostů se silně redukovaným prvoklíčkem

-mají stélku, nemají rozlišené tělo

-nemají prostřední žebro

  • POROSTNICE MNOHOTVÁRNÁ – vlhká stinná místa
  • KAPRAĎOVKA

 

  1. Třída: MECHY

-nejjednodušší vyšší rostliny – nejdokonaleji vyvinutá třída mechorostů

-převažuje gametofyt nad sporofytem

-různorodá rodozměna

-dokonale vyvinutý prvoklíček, jejich stélka je obvykle rozlišena na lodyžku a lístky

  • RAŠELINÍKY – nejstarší mechy, asi 30 druhů

-roste na vlhkých půdách, nemají příchytná vlákna

-na zamokřených místech s chladnou vodou bez přístupu vzduchu

zadržují  obrovské množství vody–pomocí hyalocistů(=velké buňky plněné vzduchem)

-použití: -vylepšení kvality substrátů v lázeňství (zábaly)

– po usušení na topení

-rostliny v horní části dorůstají a v dolní části odumírají a dávají tak vznik rašelině

(=vzniká z odumřelé rostlinného hmoty pod vodou v chladném a vlhkém prostředí)

  • PLONÍK OBECNÝ – největší z ploníků
  • PLONÍK ZTENČENÝ
  • DVOUHROTEC CHVOSTNATÝ – podobný ploníku, lístky k jedné straně
  • BĚLOMECH SIVÝ – indikuje, že je tam kyselá půda s málo živinami
  • MECH MĚŘÍK – vlhká místa, les, v potoku
  • ZKRUTEK VLÁHOJEMNÝ – malý, na zdi, zhroucené štěky
  • PRAMENIČKA – ve vodě, hlavně čisté, vodní mech

-nejpokročilejší mechy (ploník) mají v lodyžce pruh vodivého pletiva

 

  1. Třída: HLEVÍKY

-rostou často na okrajích cest nebo na polích

  • HLEVÍK TEČKOVANÝ






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: