Měkkýši, sumýšovci a rypohlavci – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka: Měkkýši, sumýšovci a rypohlavci

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Don

 

 

 

 

Charakteristika kmenů a jejich postavení v systému živočichů, zástupci (u měkkýšů systematické dělení).

Patří do tzv. Coelomat, mají pravou tělní dutinu – coelom, ohraničenou souvislou vrstvou buněk – mezoderm.

 

Kmen: Měkkýši

Mají měkké nečlánkované tělo bez končetin, coelum je redukován na dutinu kolem srdce – osrdečník, kolem gonád a kolem metanefridií, po členovcích druhý nejrozšířenější kmen. Tělo je rozděleno na tři části: hlava, noha a útrobní vak. Buňky pláště vylučují ochrannou skořápku – kalcit, aragonit – vnější vrstva je organická – pigmenty. Ulita je jednodílná spirálovitá schránka, lastura je dvoudílná miskovitá schránka. Počet srdečních předsíní je stejný jako počet metanefridií a žaber. Trávicí soustava je úplná, slinné žlázy, v ústech bývá chitinová destička – radula (struhadlo). Poté následuje hltan a žaludek, zde ústí žláza hepatopankreas.

Vylučovací soustava je složena z metanefridie (í) ® nálevka, která ústí do dutiny osrdečníku. Cévní soustava je otevřená, srdce má jen jednu komoru a různý počet předsíní, srdce je v osrdečním vaku, aorta, krvomíza je rozváděna žilami po těle (lakunami), dýchací protein je hemocyanin (měď). Nervová soustava je gangliová (vázána do uzlin). Měkkýši mají 5 párů uzlin (3 v hlavě).

Třída: Plži

Zřetelně vytvořená hlava, mají oči a tykadla, noha slouží k lezení – stahy svaloviny, lezení usnadněno vylučováním slizu, útrobní vak je nesymetrický, je stočený do spirály a je chráněn ulitou, do ní se může stáhnout celé tělo, u některých druhů je ulita redukována na hřbetní štít, častá je redukce párových orgánů, řitní okraj na okraji pláště.

Podtřída: Předožábří

Jsou to vodní plži, kteří dýchají pomocí žáber, která jsou umístěna v plášťové dutině před srdcem, na hřbetní straně těla mohou mít víčko operkulum – při zatažení plže do ulity, lze toto víčko zavřít, jsou to gonochoristé.

Zástupci: Mořské druhy bez operkula: zavinutec tygrovaný, ušeň mořská, homolice středomořská – jedovatá, jehlanka obecná

Mořské druhy s operkulou: ostranka jaderská

Sladkovodní druhy (vždy s operkulou): bahenka živorodá, praménka rakouská, ampularia australis

Podtřída: Zadožábří

Pouze mořké druhy, žábry jsou za srdcem, nemají ulitu a mají nápadné barvy

Zástupci: Zej obecný – „mořský zajíc“

Podtřída: Plicnatí

Mají plicní vaky (zřasená a prokrvená část plášťové dutiny), kyslík přijímají ze vzduchu, i vodní druhy, nemají operkulum, ale můžou vytvářet přechodné víčko, hermafroditi

Řád: Spodnoocí

Mají jeden pár tykadel, oči přímo na hlavě, sladkovodní druhy

Zástupci: Plovatka bahenní, okružák ploský

Řád: Stopkoocí

Dva páry tykadel, na delším páru jsou teleskopické oči, jsou suchozemští, nepárová metanefridie, přímý vývoj

Zástupci: Hlemýžď zahradní (pravotočivá ulita), páskovka keřová, jantarka obecná

Čeleď: slimákovití a ptákovití

Nemají ulitu, slimáci mají dýchací otvor v zadní části hřbetního štítu, plzáci ho mají v přední části.

Zástupci: Slimák popelavý, plzák lesní, plzák španělský

Třída: Mlži

Obývají moře i sladké vody, mají zploštělé tělo, dvoustranně souměrné, kryté dvěma lasturami spojené pružným vazem, chybí jim hlava, noha je kyjovitá – odrážení a popolézání či víření bahna (erekce nohy), mikrofágové, v zadní části těla 2 otvory: inhalační – filtrování vody přes žábry ® exhalační otvor, zachycená potrava je seškrabávána k ústnímu otvoru, nemají slinné žlázy, céva hepatopankreas, potrava je vstřebávána střevem, které prochází i osrdečníkem a poté ústí do řitního otvoru, má párovou metanefridii a srdce má 2 předsíně, jsou to gonochoristé s nepřímým vývojem – velicer (larva u mořských mlžů) a glochidium (larva u sladkovodních druhů).

Sladkovodní druhy: Škeble říční, škeble rybničná – larva škeble parazituje na hořavce duhové, ta jí klade jikry do škeble, velevrub tupý, velevrub malířský, perlorodka říční

Mořské druhy: Slávka jedlá, ústřice jedlá, hřebenatka svatojakubská – pod vodou „máchá“ lasturami, srdcovka jedlá, zéva obrovská, perlotvorka mořská – i více perel

Třída: Hlavonožci

Jsou v mořích, draví, některé jejich orgány jsou na vysokém stupni dokonalosti, mají „mozek“ i chrupavčitou lebku, dvě oči podobné stavby jako u obratlovců, tělo je tvořeno hlavou, útrobním vakem a chapadly s přísavkami, mají svalnatou nálevku – pohyb, mají uzavřenou cévní soustavu, mají jedno arteriózní a dvě venózní srdce a většinou mají dvě předsíně; mají zobákovité čelisti a radulu i slinné žlázy, mají žlázu hepatopankreas, sépiová žláza ústí u řitního otvoru a vylučuje barvivo, jsou to gonochoristé s přímým vývojem.

Čtyřžábří – 4 žábry a 4 předsíně a metanefridie, ulita a mnoho chapadel; loděnka hlubinná

Dvoužábří – 2 žábry…, 8 ramenné a 10 ramenné druhy, nemají ulitu

Desetiramenatci – u samců jsou 2 ramena delší a zploštělá – přenos spermií, mají plovoucí lem, místo schránky sépiová kost

Zástupci: Sépie obecná (mění barvy), oliheň obecná, krakatice obrovská, kalamáry

Osmiramenatci – nemají schránku ani sépiovou kost, jedovaté, samci mají

Zástupci: Chobotnice pobřežní, argonaut pelagický – samičky si staví schránku z výpotků svých chapadel, do které kladou vajíčka, sameček své chapadlo se spermiemi oddělí a to může žít ještě dlouho poté v těle samičky

 

Kmen: Rypohlavci – sameček žije uvniř samičky v pohlavním ústrojí a oplodňuje jí, rypohlavec zelený

Kmen: Sumýšovci – měkké tělo, bez CS, jako obranu mohou vyvrhnout část svých orgánů, urny (kmitání – zajištění cirkulace tekutiny)

Kroužkovci, drápkovci a želvušky.

Charakteristika kmenů a jejich postavení v systému živočichů, zástupci (u kroužkovců systematické dělení).

 

Kmen: Kroužkovci (Annelida)

Kroužkovci mají homonomní segmentaci těla (článkování), v každém článku se nachází 2 coelomové váčky. Ty jsou rozděleny disepimenty. První článek se nazývá prostomium a je prázdný. Ústní otvor je na druhém článku. Poslední se nazývá pygidium a je na něm řitní otvor. Na povrchu je pokožka, která obsahuje žlázy ® sliz, pokožka vytváří deriváty (štětiny). Pokožka je velmi prokrvená – okysličení krve. Cévní soustava je uzavřená, nemá srdce, krev pumpuje hřbetní céva – krev k přídi těla, naspodu těla je břišní céva – krev k zádi těla, krev se do postranních cév dostane pomocí příčných spojek, přední příčné spojky jsou zesílené a mohou také tepat (pomocná srdce);  v krvi je mnoho barviv, na která se váže kyslík, nejsou ale součástí krvinek. Vylučovací soustava je tvořena metanefridiemi (2 v jednom článku). Odčerpává tekutiny z coelomové dutiny. Odvodný kanálek přechází do dalšího článku. Nervová soustava je žebříčkovitá a je vedena na břišní straně. Největší uzlina je nadhltanová – „mozek“, poměrně velká je také uzlina podhltanová.

Třída: Mnohoštětinatci

Jsou to mořští červy (mělká moře), na každém článku mají 2 parapodia (panožky), na nich jsou žábry a štětiny, jsou to gonochoristé s nepřímým vývojem. Patří sem pískovník rybářský, afroditka plstnatá či rournatec vějířový.

Třída: Opaskovci

Sladkovodní živočichové či půdní živočichové, opasek (zduřelé články) v přední části těla – rozmnožování, mají pomocná srdce, hermafroditi. Rozmnožování: nejdříve dozrají spermie, uchová je ve váčku, po vytvoření vajíček se oplodní spermiemi, kolem oplodněných vajíček se vytvoří kokon, ten poté stáhne z těla, vývoj je přímý. Netvoří parapodia. Výborná regenerace.

Podtřída: Máloštětinatci

Tělo je v průřezu oválné, opasek je patrný po celý život. Čelní lalok vybíhá v hmatový prstík.

Zástupci: Žížala obecná – na bocích každého článku má 4 páry štětinek, po stranách žaludku má vápenaté žlázy – neutralizace, žížala hnojní – páchne, žížala podhorská, nítěnka obecná

Podtřída: Pijavice

Shora zploštělé tělo, ústní a řitní přísavky, uprostřed ústní přísavky je ústní otvor s chitinovými čelistmi, zmnožená segmentace těla, opasek je patrný pouze v době páření, většinou dravé nebo paraziti. Žijí v nich symbiotické organismy, které konzervují nasátou krev.

Zástupci: Chobotnatka rybí – napadá ryby, chobotnatka štítkatá, hltanovka bahenní, pijavka koňská – dravá, nesaje krev, pijavka lékařská – teplomilná, saje krev, látka hirudin zabraňuje srážení krve; pijavice se mohou pohybovat píďalkovitě a mohou i plavat

 

Kmen: Drápkovci (Onychophora)

Pravděpodobně se vyvinuli z mnohoštětinatců a přizpůsobili se životu na souši, mají homonomně článkované tělo s panožkami, žebříčkovitou nervovou soustavu, metanefridie; členovce připomínají chitinovým povrchem těla a vzdušnicemi, změnou předního páru metanefridií v slinné žlázy… Jsou to noční živočichové a žijí v pralesech. Živí se dravě. Vystřelují lepkavý sekret, jsou to gonochoristé, při svlékání přibývá počet článků a panožek; např. drápkonoš kapský.

 

Kmen: Želvušky (Tardigrada)

Mají osm nečlánkovaných nohou na konci s drápky a tenkou kutikulu pokrytou dlouhými chloupky. Ústní ústrojí zahrnuje i dlouhé bodce, kterými vysávají potravu. Jsou to gonochoristé a mají přímý vývoj. Kutikulu často svlékají i v dospělosti. Jsou považovány za nejodolnějšího tvora planety. V nepříznivých podmínkách upadají do anabiózy, ve které jsou velmi odolné.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: