Krytosemenné rostliny – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka: Krytosemenné rostliny

   Předmět: Chemie

   Přidal(a): sabrrinna

 

 

 

 

Říše: Rostliny

Podříše: Vyšší rostliny

Oddělení: Krytosemenné rostliny

 

– vývojově nejmladší a nejdokonalejší skupina semenných rostlin

– vznikly z nahosemenných

– tvoří typické květy a plody

– plodolist se přeměnil na pestík, který chrání vajíčko/a

– vajíčko je ukryto v pestíku (v semeníku), semena jsou ukryta v plodech

– většinou autotrofní dřeviny nebo byliny

– typické je dvojité oplození zajištěné dvěma spermatickými buňkami

– jejich cévní svazky obsahují pravé cévy (tracheje)

– zygota se vyvíjí v embryo (zárodek) a celé vajíčko se mění v semeno

– během přeměny oplozeného vajíčka v semeno se mění i semeník, celý pestík a i jiné části v plod

– dnes jsou dominantní skupinou suchozemských rostlin

– samčím gametofytem je klíčící pylové zrno, samičím gametofytem je zárodečný vak uvnitř

vajíčka, oba gametofyty nejsou schopny samostatné existence a jsou součástí sporofytu

 

Znaky:

JEDNODĚLOŽNÉ                                     DVOUDĚLOŽNÉ

– klíčí jednou dělohou                                               – klíčí dvěma dělohami

– hlavní (primární) kořen zakrní                   – primární (hlavní) kořen je zachován

a tvoří se kořeny adventivní (přídatné)      – kořeny hlavní a postranní

– kořeny svazčité

– cévní svazky jsou rozptýleny, kambium    – cévní svazky jsou ve stonku uspořádány

není vyvinuto (druhotně netloustnou)          do kruhu a jsou otevřené, tvoří se kambium

(kořeny a stonky druhotně tloustnou)

– listy jsou přisedlé, žilnatina souběžná       – listy jsou řapíkaté, žilnatina zpeřená nebo

= paralelní                                                              dlanitá

– květy pěti-, čtyř- nebo dvoučetné                    – květy většinou trojčetné

– květní obaly rozlišené na                              – tvořené okvětím (P)

korunu (C) a kalich (K)

 

– rostou na nejrůznějších biotopech – od polárních oblastí až po tropy

– dělíme je na dvě základní třídy dvouděložné (dřeviny i byliny) a jednoděložné (vždy byliny

+ 2 výjimky – vypadají jako dřeviny, ale jsou to tvrdé byliny, např. palmy)

– tělo je členěno na kořen, stonek a list včetně příslušných modifikací (vegetativní orgány)

– reprodukčním orgánem je květ (generativní orgány: květ, květenství, plod)

– znaky starobylosti:

– velké a samostatné květy (vývojově mladší rostliny mají drobné květy ve skupinách)

– neustálený a velký počet květních částí

– vyklenuté květní lůžko (např. pivoňka)

– části na lůžku rostou po spirálách

– květní části (K, C, A) jsou volné (nejsou srostlé) (A= tyčinka)

– květy spíše oboupohlavné

– větší počet jednoplodolistových pestíků

– postavení semeníku je svrchní

 

Třída: Jednoděložné

Čeleď: Liliovité

Čeleď: Kosatcovité

Čeleď: Amarylkovité

Čeleď: Lipnicovité

Čeleď: Árónovité

Čeleď: Vstavačovité

Čeleď: Arekovité

 

– převážně byliny bez druhotného tloustnutí, mají roztroušené cévní svazky

– odvozenější skupina krytosemenných rostlin

– hospodářský význam jednoděložných rostlin je pro člověka zásadní

– patří sem totiž všechny pravé obilniny, z nichž nejrozšířenější je pšenice setá, ječmen setý,

oves setý, proso seté, rýže setá, kukuřice setá, cukrová třtina (vše z čeledi lipnicovité)

– důležité jsou také palmy (kokosovník, datlovník, banánovník, ananasovník, palma olejová)

– hospodářsky významné rostliny jsou i: cibule, česnek, chřest, vanilka, zázvor a další

– mnoho jednoděložných je také pěstováno jako okrasné rostliny, pro ozdobné květy i listy,

mnozí původem tropičtí zástupci jsou také rostlinami pokojovými                                             

 

Čeleď: Liliovité

– byliny s čárkovitými listy a vytrvávajícím oddenkem, cibulí či hlízou a květy s jednotnou stavbou

– květy jsou oboupohlavné

– květní vzorec:          P3+3 A3+3 G(3)

– řada druhu obsahuje jedovaté alkaloidy

– téměř všichni zástupci jsou cibuloviny

– plodem je tobolka nebo bobule

užitkové:

 cibule kuchyňská – její cibule vzniklá přeměnou dolní části stonku a listů se používá jako koření

– při krájení se uvolňují plyny, které způsobují slzení

česnek kuchyňský – má složenou cibuli – dělí se na několik dužnatých šupin

(stroužků), které jsou pokryty bílou až jemně purpurovou blánou, používá se jako koření, má charakteristický zápach, který způsobuje silice – aliin 

česnek pór – lidově pórek, používá se do polévek apod., naťová zelenina

česnek pažitka – lidově šnytlík, používá se jako naťová zelenina

asparagus = chřest – mladé výhonky jsou používány jako zelenina, pěstuje se ale i jako okrasná rostlina, používá se do kytic

 divoce rostoucí:

konvalinka vonná – plodem je červená bobule, celá je jedovatá, má plazivý větvený

oddenek, má zpravidla 2 listy (vzácně 3)

– používá se v lékařství, k výrobě voňavek, mýdel

vraní oko čtyřlisté – velmi jedovaté bobule podobné borůvkám

ocún jesenní – obsahuje jedovatý alkaloid – kolchicin, tzv. mitotický jed

tulipán

lilie zlatohlavá

aloe vera

hyacint východní

 

Čeleď: Kosatcovité  

– vyšlechtěné

gladioly = mečíky

iris = kosatec

šafrán – jako koření se používají jeho 2-3cm dlouhé blizny, které se sklízejí pouze ručně,

i to je příčinou jeho vysoké ceny a vzácnosti

 

Čeleď: Amarylkovité  

– byliny převážně s cibulemi nebo oddenky                                                                               

bledule – zvonkovité květy, na konci zelenožluté skvrny

sněženka

narcis

 

Čeleď: Lipnicovité

– větrosnubné – mají rozeklanou bliznu

– jednoleté až vytrvalé byliny, tzv. trávy

– mají svazčité kořeny a stonek typu stéblo – dutý s kolénky, zpravidla nevětvené

– květy jsou klas složený z klásků nebo lata z klásků                                                                                                   

– květní obaly jsou redukované, šupinkovité, nevýrazných barev

– baňatý pestík, ze kterého se pak stává obilka

– mají velký obsah škrobu

– 2 zakrnělé okvětní lístky – plenky

– 2 zredukované okvětní lístky – pluška a plucha, plucha mívá štiplavou osinu

– 2 zredukované okvětní lístky – pleva

– tyčinky a semeník v květu jsou umístěny mezi pluchou a pluškou, za pluškou jsou 2 blanité

plenky, na bázi klásků vyrůstají 2 plevy vzniklé přeměnou listenů

– u užitkových se pleva od zrn odděluje

– plodem je obilka

– list lipnicovitých je rozdělen na čepel, pochvu, jazýček a ouška – pochvatý list

užitkové:

pšenice setá – nemá osiny, má čtyřhranné klasy

– pro výrobu mouky, lihu, škrobu, piva, obsahuje lepek

ječmen setý – dlouhé hladké osiny, klasy ploché, k výrobě sladu do piva

žito seté – klas plochý, hrubý, hrubé osiny, obsahuje lepek

– pro výrobu mouky, náhražka kávy (melta, cikorka), k výrobě perníčků, ginu

oves setý – květenství lata, nejmladší obilnina

– k výrobě ovesných vloček, krupice, mouky, ovesné pivo, krmivo pro koně

kukuřice setá – jednopohlavné květy, obilky jsou v palicích, dovezena z Ameriky,

větrosnubná, květy jsou jednopohlavné – samčí je lata klásků, samičí je

ztlustlý klas (palice) v úžlabí listů, na vrcholu vyčuhuje chomáč čnělek

s bliznami, slouží jako krmivo pro dobytek, zelenina, zdroj škrobu, neobsahuje lepek

cukrovník lékařský – cukrová třtina, vysoký obsah cukru, sklízí se před

kvetením, lisováním se získává šťáva – sušením se vyrábí třtinový cukr

proso – krmivo pro ptactvo, neobsahuje lepek

– loupáním se získávají jáhly – vhodné pro kojeneckou stravu

rýže – bahenní rostlina, největším vývozcem je Čína, k výrobě pálenky – arak

jílek vytrvalý – pro anglické trávníky

bambus – teplomilná rostlina, stěny buněk jsou zdřevnatělé, ale nemá druhotné tloustnutí,

není to dřevina, mladé výhonky pro kuchyňské účely, hojně do zahrad

divoce rostoucí:

lipnice luční – květenství lata

srha říznačka – lata, baňaté útvary

bojínek luční – hráškově zelený, lata, nejde zdrhnout

psárka luční – sametově našedlá lata, jde zdrhnout

rákos obecný – je kosmopolitní, dříve k výrobě rohoží

pýr plazivý – klas

kostřava luční

 

Čeleď: Vstavačovité  

– vytrvalé byliny s oddenky nebo kořenovými hlízami

– patří k nejkrásnějším

– 3-četné květy často zajímavých tvarů a barev, s ostruhou (výčnělek)

– uvnitř jejich kořenů žijí symbiotické druhy hub (endotrofní mykorhiza)   

– květy jsou výrazně přizpůsobeny k opylování hmyzem a ptáky – jsou velké, pestře zbarvené

– plodem je tobolka

– téměř všechny naše druhy jsou chráněné                                           

– nejvíce rozšířeny v tropech

– často jako epifyty – jsou přichycené na jiné rostlině, kterou ale nepoškozují, slouží jim jako podpora

střevíčník pantoflíček

vemeník dvoulistý – česká orchidej

vstavač májový

hlístník hnízdák

vanilovník plocholistý – tropické oblasti J Ameriky

– jeho tobolky obsahují aromatický vanilin používaný jako koření

 

 Čeleď: Arekovité                                                                                      

– tropické a subtropické stromovité rostliny

– jejich kmen je zakončen chocholem listů

– nemají kambium, nemají druhotné tloustnutí, letokruhy                

– olejniny, pochutiny, textilie

                      – tvoří drobné květy

– plodem jsou bobule, peckovice nebo nažka

palma olejná – pěstovaná pro olejná semena, z oplodí se lisuje olej – nejlevnější světový olej

– používá se k výrobě biopaliva, obsažen v mnoha produktech (margaríny,

čokolády, šampony), většinou skrytý pod názvem rostlinný olej

– největší plantáže v Indonésii a Malajsii                                                                           

datlovník obecný – plodem jsou peckovice s vysokým obsahem cukru – datle       

– lidově palma datlová

kokosovník ořechoplodý – plodem jsou peckovice, poskytují tekutý endosperm (kokosové mléko), který později tuhne (kokos), kvašením kokosového mléka se vyrábí lihovina arak, z vláknité vrstvy oplodí se pletou rohože, listy jako střešní krytina

 

Čeleď: Šáchorovité

– byliny obvykle s trojhrannými stonky, úzkými trávovitými listy a drobnými květy sdruženými

v klasovitých květenstvích

– vlhkomilné rostliny, především v bažinách a na březích vod

šáchor papírodárný – ve starověkém Egyptě na výrobu papyrusu

ostřice – 3-hranné stonky, ostré režné listy

suchopýr

   

Další významné druhy jednoděložných rostlin:

ananas chocholatý – plodenství bobulí = ananas,

banánovník – banány jsou žádanou komoditou

– největšími vývozci je Ekvádor, Kostarika, Kolumbie a Filipíny

 

Třída: Dvouděložné

Čeleď: Pryskyřníkovité

Čeleď: Růžovité

Čeleď: Bobovité

Čeleď: Miříkovité

Čeleď: Brukvovité

Čeleď: Lilkovité

Čeleď: Hluchavkovité

Čeleď: Hvězdnicovité

Čeleď: Bukovité

Čeleď: Břízovité

Čeleď: Lískovité

Čeleď: Vrbovité

Čeleď: Hvozdíkovité

Čeleď: Krtičníkovité

Čeleď: Mákovité

Čeleď: Merlíkovité

– byliny i dřeviny

– vývojově původnější než třída jednoděložných

– početnější než jednoděložné

 

Čeleď: Leknínovité

– vodní rostliny bez podpůrných pletiv

– cévní svazky obsahují jen cévice

– v řapících a květních stvolech je přítomen aerenchym

leknín bílý – v ČR chráněný

stulík žlutý – obsahuje alkaloidy

 

Čeleď: Pryskyřníkovité  

– převážně byliny

– často obsahují prudce jedovaté látky, hlavně alkaloidy (využití ve farmaceutickém

průmyslu) – nejjedovatější: blatouch, pryskyřník prudký, sasanka, orsej, orlíček

– luční, jarní, hojně kvetoucí (často žlutě)                                                       

– některé jsou chráněné (např. koniklec)

– květy jsou oboupohlavné, květní části jsou uspořádány zčásti ve šroubovici a zčásti                    

v kruzích, květní obaly mohou být rozlišené i nerozlišené

– plody jsou nejčastěji měchýřky nebo nažky, obvykle souplodí měchýřků na vyklenutém květním lůžku

pryskyřník prudký – celá rostlina obsahuje jed (člověku způsobuje puchýře)

blatouch bahenní

orsej jarní – má vysoký obsah vitaminu C – dříve se používala do salátů, ale jen

do doby kvetení, pak je totiž jedovatá                                                                                                

jaterník podléška – léčivka

sasanka hajní – sasanky spolu s dalšími druhy (např. dymnivky, bledule) tvoří tzv. jarní

aspekt listnatého lesa – tzn., že dokud jsou stromy neolistěné a v podrostu je dostatek světla, rychle vykvetou a vytvoří plody                                       

okrasné:

orlíček

koniklec luční

 

Čeleď: Růžovité

– dřeviny i byliny

– jejich pletiva často obsahují vonné silice podmiňující vůni jejich květů (růže)

– jejich listy jsou opatřeny palisty – párový listový útvar vyrůstající na bázi řapíku nebo přirostlý

k listové čepeli

– květy jsou většinou oboupohlavné, paprsčitě symetrické, mají všechny znaky starobylosti

– plody jsou měchýřky, nažky, peckovice a malvice

užitkové:

jahodník – plodem je souplodí nažek na zdužnatělém lůžku, vegetativní rozmnožování

pomocí šlahounů, listy pro léčebné účely

ostružiník – plodem je souplodí peckoviček, má trny, vysoký obsah vitaminu C, plody jsou

fialovočerné – využití barviv

maliník – plodem je souplodí peckoviček, má trny, plody jsou červené

slivoně – plodem jsou dužnaté peckovice, jejich dřevo se používá při uzení společně

s bukem, výroba dřevěných dýmek

slivoň třešeň

slivoň švestka – slivovice, povidla

slivoň mirabelka = špendlíky

slivoň trnka

slivoň meruňka

slivoň broskvoň

slivoň sakura – japonský název stromu třešně a jejích květů, významný v Japonsku

jabloň

hrušeň

divoce rostoucí:

kontryhel obecný

krvavec toten

jeřáb obecný – plodem jsou jeřabiny – bobule, je jedovatý

okrasné:

tavolník

růže šípková – plodem je šípek (= souplodí nažek v dužnaté češuli)

 

Čeleď: Bobovité

– hmyzosnubné byliny i dřeviny

– jejich listy jsou složené, zpeřené, opatřené párovými palisty a zakončené úponkem

– květy jsou uspořádány v hroznu nebo v hlávce

– koruna květu je obvykle členěna na pavézu, 2 křídla a člunek srostlý ze 2 lístků

– mají většinou jednotnou stavbu – květní vzorec:     ↓ K(5) C5 A(9)+1 G(1)

– plodem je lusk – mají velká semena

– žijí v symbióze s hlízkovitými bakteriemi, které váží vzdušný dusík

užitkové:

  – luštěniny – bohaté na bílkoviny a oleje, fosfor, vápník a draslík

hrách setý – lidově hrášek

fazol obecný – plodem je struk, vhodné pro diabetiky (snižují hodnotu glukózy v krvi)

čočka jedlá – po sojových bobech a konopí má 3. nejvyšší obsah bílkovin ze všech rostlin

sója luštinatá – vysoký obsah proteinů, vyrábí se z ní tofu, sójové maso a mléko, pro výrobu bionafty

  – pícniny

jetel luční – růžový, medonosná rostlina, opylován čmeláky

jetel plazivý – bílý

čičorka pestrá –  má květy podobné jeteli, doplňková pícnina, energetická bylina

hrachor luční – má křídlatou lodyhu

– olejniny

podzemnice olejná – pochází z J Ameriky, jejím plodem jsou nepukavé lusky, které

dozrávají pod zemí a obsahují semena, tzv. burské oříšky = arašídy, konzumují se pražené i nepražené, nebo se z nich lisuje podzemnicový olej

okrasné:

vlčí bob mnoholistý

štědřenec převislý

 

běžně rostoucí:

trnovník akát – není u nás původní – invazivní druh, svým šířením ničí původní vegetaci –

opadané listí akátu vylučuje látky, které inhibují klíčení jiných druhů

rostlin, proto je porost pod akáty chudý

vikev plotní

 

Čeleď: Miříkovité

– převážně byliny s dutými lodyhami, na povrchu jsou rýhované

– pletiva obsahují silice, barviva (např. β-karoten)

– mívají mohutný kořen

– listy složené, lichozpeřené, s pochvou

– drobné květy jsou uspořádány ve složeném okolíku

– mají jednotnou stavbu – květní vzorec:        K5 C5 A5 G(2)

– plodem je dvounažka

– v oplodí i v jiných částech rostliny se vyskytují siličné kanálky produkující typickou vůni

užitkové:

  – zelenina

mrkev obecná – kořenová zelenina, obsahuje β karoten

petržel zahradní

miřík celer

pastyňák setý

  – koření

kopr vonný – do octového nálevu, při nakládání

kmín kořenný – do těsta, v konzervárenství                                        

fenykl obecný – podobný kopru

libeček

anýz – neodolatelná pochoutka pro myši

divoce rostoucí:

bedrník obecný – léčivka

bršlice kozí noha

bolševník obecný

bolševník velkolepý – obsahuje silice, smrdí po myšině, zavlečený druh do ČR, přemnožení

bolehlav plamatý – prudce jedovatý                                                                                        

   

Čeleď: Brukvovité  

– většinou hmyzosnubné byliny                

– květy uspořádány v hroznovitých květenstvích, 4-četný květ

– mají jednotnou stavbu – květní vzorec:     K2+2 C4 A2+4 G(2)

– plodem je šešule, šešulka, struk (ohnice) nebo nažka

– pletiva obsahují shluky buněk tvořící enzym myrosinázu – při rozdrcení pletiv tento

enzym štěpí obsah sousedních buněk za uvolnění hořčičných silic

užitkové:

  – zelenina

brukev zelná – její kultivary, např. kedluben (užívá se stonková hlíza), květák (užívá

se zdužnatělé květenství), hlávkové zelí, kapusta, brokolice                                      

ředkev setá                                                                                                                                                                                                               

křen selský – obsahuje velké množství vitaminu C, v pletivech obsahuje idioblasty – pálí

hořčice bílá

  – olejniny

řepka olejka – pěstovaná pro olejnatá semena, výroba olejů

kokoška pastuší tobolka

penízek rolní

česnáček lékařský                                                                         

ředkev ohnice

měsíčnice vytrvalá – často součástí suchých pugetů, může být příčinou požáru

hořčice polní

 

Čeleď: Lilkovité

– většinou byliny

– typická je přítomnost jedovatých alkaloidů, např. nikotin, solanin, …

– plodem je bobule nebo tobolka

– obsahují v pletivech jedovaté látky – alkaloidy, např. solanin – nezničí se ani varem, nejvíce v bobulích

– 5-četné květy

– květy mají většinou jednotnou stavbu – květní vzorec:      K(5) [C(5) A5+0] G(2)

užitkové:

lilek brambor – celá rostlina mimo podzemních hlíz je jedovatá, v zemi má oddenkové

hlízy – jedlá část, obsahují škrob (solamyl), byl dovezen z J Ameriky

lilek rajče – také obsahuje alkaloidy, ale spíše v listech, má jedlé plody, obsahují β karoten

– vitamin A, v nezralých rajčatech jsou obsaženy alkaloidy, jedna z nejvíce pěstovaných rostlin                                

paprika roční – pochází z Ameriky, vyšlechtěná do mnoha forem, plodem je vysychající bobule

tabák virginský – v listech obsahuje nikotin, jde o nejrozšířenější návykovou drogu s negativními účinky na žaludeční sliznici, krevní oběh…, sušené listy se používají jako kuřivo

divoce rostoucí:

mochyně židovská třešeň

rulík zlomocný – obsahuje alkaloid atropin užívaný v očním lékařství k tišení bolesti

(rozšiřuje zornice, ochrnuje hladké svalstvo), plodem jsou bobule podobné borůvkám

okrasné:

petúnie – okrasné letničky

 

Čeleď: Hluchavkovité

– byliny se čtyřhrannými stonky a vstřícnými listy podobnými kopřivě, nemají žahavé trichomy

– vyskytují se především v teplých a suchých oblastech

– květy jsou dvoupyské, opylované hmyzem, nachází se v přeslenu v paždí listů

– mají většinou jednotnou stavbu – květní vzorec:    K(5) [C(5) A5+0] G(2)

– plodem je tvrdka – 4 tvrdky na dně květu

– v pletivech obsahují léčivé látky (většinou slizové a těkavé)

– mnohé druhy produkují vonné silice, sbírají se jako léčivky nebo se používají jako koření    

užitkové:

  – léčivky a koření:

hluchavka bílá – bílé květy jsou v lichopřeslenu

šalvěj lékařská – polokeřovitý vzhled, má zdřevnatělé lodyhy, v kosmetice a jako koření

máta peprná – má silné aroma, zejména díky mentholu, který se využívá do žvýkaček, bonbónů

meduňka lékařská – listy voní po citrónu, bílé květy

mateřídouška

tymián                                                                         

levandule lékařská – parfémy                                       

rozmarýn – až 2 m vysoký keř, jako koření se používají listy, součást provensálského koření,

bazalka                                                                                                                                                                            

dobromysl obecná = origanum vulgare = oregano, součást provensálského koření

dobromysl majoránka

divoce rostoucí:

hluchavka nachová

černohlávek obecný

popenec břečťanovitý = bouřka

                                                                                                 

Čeleď: Hvozdíkovité

– většinou planě rostoucí byliny

– listy vstřícné, přisedlé

ptačinec žabinec

ptačinec velkokvětý

smolnička obecná

hvozdík karafiát                                  

koukol polní – býval hojný, jedovatý, i semena – otravy při sklizních obilí (jedovatá mouka)

 

Čeleď: Hvězdnicovité  

– většinou byliny, ale v tropech i dřeviny

– z dvouděložných rostlin je druhově nejpočetnější čeledí

– květy jsou složeny v úbor, mohou být trubkovité (kopretina vratič) nebo

jazykovité (chryzantéma, afrikán, jiřina, chrpa)

– květní vzorec:     nebo ♂, ♀      nebo↓  K5 [C(5) A(5)] G(2)                                                      

– plodem je nažka

– zásobní látkou je polysacharid inulin (nahrazuje obvyklý škrob)

– v pletivech se často vyskytují mléčnice

užitkové:

slunečnice roční – z jejích nažek se lisuje olej, květenství úbor – uvnitř trubkovité květy, ve

vnější části jazykovité květy, otáčí se za sluncem – heliotropismus

locika salátová – zelenina známá jako hlávkový salát                                                                        

heřmánek pravý – léčivka, léčivá látka azulen – modrý, má vyklenuté duté květní lůžko                                  

čekanka obecná – usušený a namletý kořen slouží jako náhražka kávy (cikorka)

divoce rostoucí, léčivky:

kopretina bílá

chrpa modrá

podběl obecný

devětsil lékařský               

pelyněk pravý – při žaludečních a střevních potížích, při výzkumu proti malárii

pelyněk černobýl – léčivý jen pro zvířata                                                                                

řebříček obecný – léčivka

smetánka lékařská – pampeliška, pro výrobu medu

sedmikráska obecná (sedmikráska chudobka)                    

okrasné:                              

měsíček lékařský

afrikán

astra                               

jiřiny                                                      

plevely:                                           

bodlák – je pichlavý všude (stonek, listy, květ, plod), má fialový květ                                               

kozí brada luční – má černé chlupy na stonku

kamzičník

lopuch větší                                                                                            

pupava bezlodyžná

 

Čeleď: Bukovité

– větrosnubné dřeviny s květy uspořádanými v jehnědách nebo ve svazečcích

– plodem je nažka

buk lesní – plody – bukvice – jsou trojnažky v ostnité číšce pukající čtyřmi

chlopněmi, má tvrdé a kvalitní dřevo

dub letní – plodem jsou nažky v číšce – žaludy

dub zimní – kůra dubu obsahuje léčivé látky, na listech duběnky – k výrobě inkoustu

dub korkový – k výrobě korku                                                                                                                                

kaštanovník jedlý – pěstuje se pro jeho plody, tzv. jedlé kaštany – nažky v ostnité   číšce, z Balkánu                                                                                                                

 

 Čeleď: Břízovité

– větrosnubné dřeviny s jednopohlavnými květy uspořádané do jehněd

– plodem je nažka

bříza bělokorá

olše lepkavá

jíva lidová – nerozvitá jehnědovitá květenství se nazývají kočičky                                                                                                                           

 

Čeleď: Lískovité

– blízce příbuzné břízovitým

– plodem je oříšek                            

líska obecná

habr obecný

 

Čeleď: Vrbovité  

– dvoudomé dřeviny s bezobalnými květy sdruženými v jehnědovitá květenství

– plodem je tobolka

– vrby bývají opylovány hmyzem a topoly větrem                                               

vrba jíva                                                                                                                                          

topol černý

topol osika    

 

Čeleď: Hvozdíkovité  

– hmyzosnubné byliny

– běžné druhy mezí, luk i lesů

kohoutek luční                                          

hvozdík zahradní = karafiát, okrasný

                                                                                                                                           

Čeleď: Krtičníkovité

– jejich pletiva jsou bohatá na glykosidy

– i paraziti

– většinou hnědých barev

divizna velkokvětá – sbírá se též jako léčivka

podbílek šupinatý – poloparazit, vysává živiny z kořenů lesních stromů

krtičník hlíznatý

rozrazil rezekvítek – podobný popenci

rozrazil lékařskýnarůžovělé květy

náprstník červený – v pletivech obsahuje glykosidy – léky na srdce 

 

Čeleď: Olivovníkovité

– 4-četné květy

– dřeviny, keře, většinou ale stromy

olivovník evropský – plodem jsou olivy – peckovice, lisuje se z nich olivový olej, je to dlouholetý strom

zlatice převislá – zlatý déšť

ptačí zob – černé kuličky

šeřík obecný – má jedno z nejtvrdších dřev

 

Čeleď: Merlíkovité

– byliny

– květy jsou uspořádané ve vrcholičnatých květenstvích          

užitkové:                                                                                                                                                                       

špenát setý – listová zelenina, není tak bohatá na železo, jak se předpokládalo

řepa obecná – pěstovaná v mnoha odrůdách, např. krmná, cukrová, …

divoce rostoucí:

merlík bílý

lebeda

 

Další významné dvouděložné rostliny:

len setý (lenovité)

kakaovník pravý

citroník limonový      

bavlník bylinný ( slézovité)

chmel otáčivý

kávovník arabský                                           

čajovník čínský

fíkovník smokvoň                                                                                   

réva vinná (révovité)

limoník citrusový (routovité)

mák setý – je zdrojem opia, z jeho semen se vyrábí olej          

– opium je šťáva získaná z nezralých makovic), z opia lze izolovat např. alkaloid morfin, který slouží k tišení velkých bolestí, opiové alkaloidy bývají zneužívány jako drogy

vlaštovičník větší – sbírá se jako léčivka, vypalování bradavic

pomearnčovník (routovité)

vavřín pravý– bobkový list, plod- bobule→lisování oleje

pigmentovník pravý– nové koření, plod bobule- sbírají se nezralé, pak se suší

– skořicovník cejlonský

konopě setá– pěstovaná pro vlákna

konopě indická– pěstovaná pro hašiš

 

Význam

– význam pro člověka i přírodu mají často díky částem svého těla

– můžeme využít květ, plody, kořen, stonek, listy

– všechny rostliny bez ohledu na části těla tvoří základ velkého počtu ekosystémů

– květy jsou často zdrojem potravy pro hmyz, zejména opylovače

– plody jsou často potravou pro člověka a zvířata (i celé rostliny)

 

Potravinářský

obilniny (základ pečiva): žito, pšenice

základní potraviny: lilek brambor, rýže, hrách, čočka

zeleninakořenová:  mrkev, celer

listová: locika salát, brukev zelná (její modifikace – květák, kapusta)

plodová: rajče, okurek

stonková: kedluben (stonková hlíza), pažitka

cibulová: cibule, česnek

ovoce: jabloň, hrušeň, slivoně, limoník citrusový

koření: kmín, bobkový list, pepř

olejniny: řepka olejka, olivovník, slunečnice, sója, podzemnice olejná, palma olejná

léčivky: bříza, lípa srdčitá, hluchavka, máta

pochutiny: ořech vlašský, podzemnice olejná, křen, hořčice bílá

pro nápoje: kakaovník, kávovník, čajovník, chmel otáčivý, réva vinná

pícniny: jetel luční, hrachor luční

nektarodárné rostliny: trnovník akát, lípa srdčitá

 

Průmyslový

cukrovarnický: řepa cukrová řepa, cukrovník třtinový, réva vinná, javor cukrový

dřevozpracující: růžovité – slivoň (do udíren), bukovité, ořešákovité (výroba desek

a nábytku), javorovité (výroba hudebních nástrojů), dub korkový

textilní: bavlník (květ), len setý (cévní svazky ze stonku),

konopí seté (cévní svazky ze stonku), jutovník (pytle)

tabákový: tabák virginský

energetický: bioplyn, palivo

farmaceutický: výroba léčiv -heřmánek pravý, měsíček lékařský, chinovník (chinin proti malárii)

gumárenský: mák setý (latex), kaučukovník (přírodní kaučuk)

kosmetický: růže šípková (růžový olej), hvězdnicovité, …

okrasné rostliny

 

– dělení rostlin podle hospodářsky významných částí těla:

 

kořen – kořenová zelenina: miříkovité – mrkev, celer (bulva = kořen + stonek)

– čekanka obecná – pomletý kořen pro výrobu náhražky kávy

– smetanka lékařská – léčivé účinky

stonek – dřevnaté stonky – dřevozpracující průmysl

– cévní svazky ze stonku – textilní průmysl – len setý, konopí seté

– třtina cukrová – zdroj cukru

– kaučukovník – zdroj přírodního kaučuku

– povrch stonku – dub korkový

– kůra na výrobu léčiv – chinovník – pro výrobu chininu proti malárii

– rozemletá kůra jako koření – skořicovník

– potravinářský průmysl – brambory (oddenková hlíza), kedlubny (stonková hlíza)

list – listová zelenina: liliovité – pažitka, pór, brukvovité – kapusta, hvězdnicovité – salát

– cibuloviny (mají zdužnatělé listy): liliovité – cibule, česnek

– střešní krytina

– koření – bobkový list (vavřín vznešený)

– léčivky – lípa srdčitá, kopřiva dvoudomá

 

– uvnitř pestíku:

– samčí gametofyt – pylová láčka

– samičí gametofyt – zralý zárodečný vak = vajíčko s vaječnými obaly

pyl – samčí výtrus

– po přenesení na bliznu (po opylení) klíčí a roste, zarůstá do pestíku a tvoří pylovou

láčku, ve které se tvoří 2 spermatické pylové buňky

– při opylení dochází k dvojitému oplození, při každém oplození vzniká zygota

– ze stěny pestíku vyrůstá samičí gametofyt – vajíčko s vaječnými obaly

– když vaječné obaly dorostou do potřebné velikosti, stávají se zralým zárodečným vakem

– vajíčko – mnohobuněčný útvar, jedna z buněk je buňka vaječná – to je samičí pohlavní buňka

– zralý zárodečný vak = shluk mnoha buněk plnící funkci samičího gametofytu (proklu)

– v samičím gametofytu se vyskytují specializované buňky:

vaječná buňka – samičí pohlavní buňka

středová buňka vajíčka – centrální jádro

– v pestíku dochází k dvojímu oplození:

– 1. spermatická buňka z pylové láčky oplodní vaječnou buňku, vzniká zygota a z ní

zárodek, který je základem pro vznik nové rostliny

– 2. spermie z pylové láčky oplodní středovou buňku, vzniká zygota, která je základem pro endosperm

– endosperm = živné pletivo kolem zárodku

– zárodek + endosperm = semeno bez povrchového obalu

– povrchový obal tvoří osemení (může být blanité, kožovité, …)

– endosperm i zárodek jsou obalené osemením

– osemení má základ ve vaječných obalech






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: