Krytosemenné rostliny – maturitní otázka

 

Otázka: Krytosemenné rostliny

Předmět: Chemie

Přidal(a): sabrrinna

 

Říše: Rostliny

Podříše: Vyšší rostliny

Oddělení: Krytosemenné rostliny

  • vývojově nejmladší a nejdokonalejší skupina semenných rostlin
  • vznikly z nahosemenných
  • tvoří typické květy a plody
  • plodolist se přeměnil na pestík, který chrání vajíčko/a
  • vajíčko je ukryto v pestíku (v semeníku), semena jsou ukryta v plodech
  • většinou autotrofní dřeviny nebo byliny
  • typické je dvojité oplození zajištěné dvěma spermatickými buňkami
  • jejich cévní svazky obsahují pravé cévy (tracheje)
  • zygota se vyvíjí v embryo (zárodek) a celé vajíčko se mění v semeno
  • během přeměny oplozeného vajíčka v semeno se mění i semeník, celý pestík a i jiné části v plod
  • dnes jsou dominantní skupinou suchozemských rostlin
  • samčím gametofytem je klíčící pylové zrno, samičím gametofytem je zárodečný vak uvnitř vajíčka, oba gametofyty nejsou schopny samostatné existence a jsou součástí sporofytu

 

Znaky:

             JEDNODĚLOŽNÉ DVOUDĚLOŽNÉ
klíčí jednou dělohou klíčí dvěma dělohami
hlavní (primární) kořen zakrní a tvoří se kořeny adventivní (přídatné) primární (hlavní) kořen je zachován
kořeny svazčité kořeny hlavní a postranní
cévní svazky jsou rozptýleny cévní svazky jsou ve stonku uspořádány do kruhu a jsou otevřené, tvoří se kambium (kořeny a stonky druhotně tloustnou)
listy jsou přisedlé, žilnatina souběžná = paralelní listy jsou řapíkaté, žilnatina zpeřená nebo dlanitá
květy pěti-, čtyř- nebo dvoučetné kambium není vyvinuto (druhotně netloustnou)
tvořené okvětím (P) květní obaly rozlišené na korunu (C) a kalich (K)
květy většinou trojčetné
  • rostou na nejrůznějších biotopech – od polárních oblastí až po tropy
  • dělíme je na dvě základní třídy dvouděložné (dřeviny i byliny) a jednoděložné (vždy byliny + 2 výjimky – vypadají jako dřeviny, ale jsou to tvrdé byliny, např. palmy)
  • tělo je členěno na kořen, stonek a list včetně příslušných modifikací (vegetativní orgány)
  • reprodukčním orgánem je květ (generativní orgány: květ, květenství, plod)
  • znaky starobylosti:
    • velké a samostatné květy (vývojově mladší rostliny mají drobné květy ve skupinách)
    • neustálený a velký počet květních částí
    • vyklenuté květní lůžko (např. pivoňka)
    • části na lůžku rostou po spirálách
    • květní části (K, C, A) jsou volné (nejsou srostlé) (A= tyčinka)
    • květy spíše oboupohlavné
    • větší počet jednoplodolistových pestíků
    • postavení semeníku je svrchní

 

Třída: Jednoděložné

    • Čeleď: Liliovité
    • Čeleď: Kosatcovité
    • Čeleď: Amarylkovité
    • Čeleď: Lipnicovité
    • Čeleď: Árónovité
    • Čeleď: Vstavačovité
    • Čeleď: Arekovité
  • převážně byliny bez druhotného tloustnutí, mají roztroušené cévní svazky
  • odvozenější skupina krytosemenných rostlin
  • hospodářský význam jednoděložných rostlin je pro člověka zásadní
  • patří sem totiž všechny pravé obilniny, z nichž nejrozšířenější je pšenice setá, ječmen setý, oves setý, proso seté, rýže setá, kukuřice setá, cukrová třtina (vše z čeledi lipnicovité)
  • důležité jsou také palmy (kokosovník, datlovník, banánovník, ananasovník, palma olejová)
  • hospodářsky významné rostliny jsou i: cibule, česnek, chřest, vanilka, zázvor a další
  • mnoho jednoděložných je také pěstováno jako okrasné rostliny, pro ozdobné květy i listy, mnozí původem tropičtí zástupci jsou také rostlinami pokojovými                                             

 

Čeleď: Liliovité

  • byliny s čárkovitými listy a vytrvávajícím oddenkem, cibulí či hlízou a květy s jednotnou stavbou
  • květy jsou oboupohlavné
  • květní vzorec: P3+3 A3+3 G(3)
  • řada druhu obsahuje jedovaté alkaloidy
  • téměř všichni zástupci jsou cibuloviny
  • plodem je tobolka nebo bobule
  • užitkové:
    • cibule kuchyňská – její cibule vzniklá přeměnou dolní části stonku a listů se používá jako koření
      • při krájení se uvolňují plyny, které způsobují slzení
    • česnek kuchyňský – má složenou cibuli – dělí se na několik dužnatých šupin (stroužků), které jsou pokryty bílou až jemně purpurovou blánou, používá se jako koření, má charakteristický zápach, který způsobuje silice – aliin
    • česnek pór – lidově pórek, používá se do polévek apod., naťová zelenina
    • česnek pažitka – lidově šnytlík, používá se jako naťová zelenina
    • asparagus = chřest – mladé výhonky jsou používány jako zelenina, pěstuje se ale i jako okrasná rostlina, používá se do kytic
  • divoce rostoucí:
    • konvalinka vonná – plodem je červená bobule, celá je jedovatá, má plazivý větvený oddenek, má zpravidla 2 listy (vzácně 3)
      • používá se v lékařství, k výrobě voňavek, mýdel
    • vraní oko čtyřlisté – velmi jedovaté bobule podobné borůvkám
    • ocún jesenní – obsahuje jedovatý alkaloid – kolchicin, tzv. mitotický jed
    • tulipán
    • lilie zlatohlavá
    • aloe vera
    • hyacint východní

 

Čeleď: Kosatcovité  

  • vyšlechtěné
  • gladioly = mečíky
  • iris = kosatec
  • šafrán – jako koření se používají jeho 2-3cm dlouhé blizny, které se sklízejí pouze ručně, i to je příčinou jeho vysoké ceny a vzácnosti

 

Čeleď: Amarylkovité  

  • byliny převážně s cibulemi nebo oddenky
  • bledule – zvonkovité květy, na konci zelenožluté skvrny
  • sněženka
  • narcis

 

Čeleď: Lipnicovité

  • větrosnubné – mají rozeklanou bliznu
  • jednoleté až vytrvalé byliny, tzv. trávy
  • mají svazčité kořeny a stonek typu stéblo – dutý s kolénky, zpravidla nevětvené
  • květy jsou klas složený z klásků nebo lata z klásků                                                                                                   
  • květní obaly jsou redukované, šupinkovité, nevýrazných barev
  • baňatý pestík, ze kterého se pak stává obilka
  • mají velký obsah škrobu
  • 2 zakrnělé okvětní lístky – plenky
  • 2 zredukované okvětní lístky – pluška a plucha, plucha mívá štiplavou osinu
  • 2 zredukované okvětní lístky – pleva
  • tyčinky a semeník v květu jsou umístěny mezi pluchou a pluškou, za pluškou jsou 2 blanité plenky, na bázi klásků vyrůstají 2 plevy vzniklé přeměnou listenů
  • u užitkových se pleva od zrn odděluje
  • plodem je obilka
  • list lipnicovitých je rozdělen na čepel, pochvu, jazýček a ouška – pochvatý list
  • užitkové:
    • pšenice setá – nemá osiny, má čtyřhranné klasy
      • pro výrobu mouky, lihu, škrobu, piva, obsahuje lepek
    • ječmen setý – dlouhé hladké osiny, klasy ploché, k výrobě sladu do piva
    • žito seté – klas plochý, hrubý, hrubé osiny, obsahuje lepek
      • pro výrobu mouky, náhražka kávy (melta, cikorka), k výrobě perníčků, ginu
    • oves setý – květenství lata, nejmladší obilnina
      • k výrobě ovesných vloček, krupice, mouky, ovesné pivo, krmivo pro koně
    • kukuřice setá – jednopohlavné květy, obilky jsou v palicích, dovezena z Ameriky, větrosnubná, květy jsou jednopohlavné – samčí je lata klásků, samičí je ztlustlý klas (palice) v úžlabí listů, na vrcholu vyčuhuje chomáč čnělek s bliznami, slouží jako krmivo pro dobytek, zelenina, zdroj škrobu, neobsahuje lepek
    • cukrovník lékařský – cukrová třtina, vysoký obsah cukru, sklízí se před kvetením, lisováním se získává šťáva – sušením se vyrábí třtinový cukr
    • proso – krmivo pro ptactvo, neobsahuje lepek
      • loupáním se získávají jáhly – vhodné pro kojeneckou stravu
    • rýže – bahenní rostlina, největším vývozcem je Čína, k výrobě pálenky – arak
    • jílek vytrvalý – pro anglické trávníky
    • bambus – teplomilná rostlina, stěny buněk jsou zdřevnatělé, ale nemá druhotné tloustnutí, není to dřevina, mladé výhonky pro kuchyňské účely, hojně do zahrad
  • divoce rostoucí:
    • lipnice luční – květenství lata
    • srha říznačka – lata, baňaté útvary
    • bojínek luční – hráškově zelený, lata, nejde zdrhnout
    • psárka luční – sametově našedlá lata, jde zdrhnout
    • rákos obecný – je kosmopolitní, dříve k výrobě rohoží
    • pýr plazivý – klas
    • kostřava luční

 

Čeleď: Vstavačovité  

  • vytrvalé byliny s oddenky nebo kořenovými hlízami
  • patří k nejkrásnějším
  • 3-četné květy často zajímavých tvarů a barev, s ostruhou (výčnělek)
  • uvnitř jejich kořenů žijí symbiotické druhy hub (endotrofní mykorhiza)  
  • květy jsou výrazně přizpůsobeny k opylování hmyzem a ptáky – jsou velké, pestře zbarvené
  • plodem je tobolka
  • téměř všechny naše druhy jsou chráněné                                           
  • nejvíce rozšířeny v tropech
  • často jako epifyty – jsou přichycené na jiné rostlině, kterou ale nepoškozují, slouží jim jako podpora
  • střevíčník pantoflíček
  • vemeník dvoulistý – česká orchidej
  • vstavač májový
  • hlístník hnízdák
  • vanilovník plocholistý – tropické oblasti J Ameriky
    • jeho tobolky obsahují aromatický vanilin používaný jako koření

 

 Čeleď: Arekovité                                                                                      

  • tropické a subtropické stromovité rostliny
  • jejich kmen je zakončen chocholem listů
  • nemají kambium, nemají druhotné tloustnutí, letokruhy               
  • olejniny, pochutiny, textilie
  • tvoří drobné květy
  • plodem jsou bobule, peckovice nebo nažka
  • palma olejná – pěstovaná pro olejná semena, z oplodí se lisuje olej – nejlevnější světový olej
    • používá se k výrobě biopaliva, obsažen v mnoha produktech (margaríny, čokolády, šampony), většinou skrytý pod názvem rostlinný olej
    • největší plantáže v Indonésii a Malajsii                                                                           
  • datlovník obecný – plodem jsou peckovice s vysokým obsahem cukru – datle      
    • lidově palma datlová
  • kokosovník ořechoplodý – plodem jsou peckovice, poskytují tekutý endosperm (kokosové mléko), který později tuhne (kokos), kvašením kokosového mléka se vyrábí lihovina arak, z vláknité vrstvy oplodí se pletou rohože, listy jako střešní krytina

 

Čeleď: Šáchorovité

  • byliny obvykle s trojhrannými stonky, úzkými trávovitými listy a drobnými květy sdruženými v klasovitých květenstvích
  • vlhkomilné rostliny, především v bažinách a na březích vod
  • šáchor papírodárný – ve starověkém Egyptě na výrobu papyrusu
  • ostřice – 3-hranné stonky, ostré režné listy
  • suchopýr

   

Další významné druhy jednoděložných rostlin:

  • ananas chocholatý – plodenství bobulí = ananas,
  • banánovník – banány jsou žádanou komoditou
    • největšími vývozci je Ekvádor, Kostarika, Kolumbie a Filipíny

 

Třída: Dvouděložné

    • Čeleď: Pryskyřníkovité
    • Čeleď: Růžovité
    • Čeleď: Bobovité
    • Čeleď: Miříkovité
    • Čeleď: Brukvovité
    • Čeleď: Lilkovité
    • Čeleď: Hluchavkovité
    • Čeleď: Hvězdnicovité
    • Čeleď: Bukovité
    • Čeleď: Břízovité
    • Čeleď: Lískovité
    • Čeleď: Vrbovité
    • Čeleď: Hvozdíkovité
    • Čeleď: Krtičníkovité
    • Čeleď: Mákovité
    • Čeleď: Merlíkovité
  • byliny i dřeviny
  • vývojově původnější než třída jednoděložných
  • početnější než jednoděložné

 

Čeleď: Leknínovité

  • vodní rostliny bez podpůrných pletiv
  • cévní svazky obsahují jen cévice
  • v řapících a květních stvolech je přítomen aerenchym
  • leknín bílý – v ČR chráněný
  • stulík žlutý – obsahuje alkaloidy

 

Čeleď: Pryskyřníkovité  

  • převážně byliny
  • často obsahují prudce jedovaté látky, hlavně alkaloidy (využití ve farmaceutickém průmyslu) – nejjedovatější: blatouch, pryskyřník prudký, sasanka, orsej, orlíček
  • luční, jarní, hojně kvetoucí (často žlutě)                                                       
  • některé jsou chráněné (např. koniklec)
  • květy jsou oboupohlavné, květní části jsou uspořádány zčásti ve šroubovici a zčásti v kruzích, květní obaly mohou být rozlišené i nerozlišené
  • plody jsou nejčastěji měchýřky nebo nažky, obvykle souplodí měchýřků na vyklenutém květním lůžku
  • pryskyřník prudký – celá rostlina obsahuje jed (člověku způsobuje puchýře)
  • blatouch bahenní
  • orsej jarní – má vysoký obsah vitaminu C – dříve se používala do salátů, ale jen do doby kvetení, pak je totiž jedovatá
  • jaterník podléška – léčivka
  • sasanka hajní – sasanky spolu s dalšími druhy (např. dymnivky, bledule) tvoří tzv. jarní aspekt listnatého lesa – tzn., že dokud jsou stromy neolistěné a v podrostu je dostatek světla, rychle vykvetou a vytvoří plody                                       
  • okrasné:
    • orlíček
    • koniklec luční

 

Čeleď: Růžovité

  • dřeviny i byliny
  • jejich pletiva často obsahují vonné silice podmiňující vůni jejich květů (růže)
  • jejich listy jsou opatřeny palisty – párový listový útvar vyrůstající na bázi řapíku nebo přirostlý k listové čepeli
  • květy jsou většinou oboupohlavné, paprsčitě symetrické, mají všechny znaky starobylosti
  • plody jsou měchýřky, nažky, peckovice a malvice
  • užitkové:
    • jahodník – plodem je souplodí nažek na zdužnatělém lůžku, vegetativní rozmnožování pomocí šlahounů, listy pro léčebné účely
    • ostružiník – plodem je souplodí peckoviček, má trny, vysoký obsah vitaminu C, plody jsou fialovočerné – využití barviv
    • maliník – plodem je souplodí peckoviček, má trny, plody jsou červené
    • slivoně – plodem jsou dužnaté peckovice, jejich dřevo se používá při uzení společně s bukem, výroba dřevěných dýmek
      • slivoň třešeň
      • slivoň švestka – slivovice, povidla
      • slivoň mirabelka = špendlíky
      • slivoň trnka
      • slivoň meruňka
      • slivoň broskvoň
      • slivoň sakura – japonský název stromu třešně a jejích květů, významný v Japonsku
    • jabloň
    • hrušeň
  • divoce rostoucí:
    • kontryhel obecný
    • krvavec toten
    • jeřáb obecný – plodem jsou jeřabiny – bobule, je jedovatý
  • okrasné:
    • tavolník
    • růže šípková – plodem je šípek (= souplodí nažek v dužnaté češuli)

 

Čeleď: Bobovité

  • hmyzosnubné byliny i dřeviny
  • jejich listy jsou složené, zpeřené, opatřené párovými palisty a zakončené úponkem
  • květy jsou uspořádány v hroznu nebo v hlávce
  • koruna květu je obvykle členěna na pavézu, 2 křídla a člunek srostlý ze 2 lístků
  • mají většinou jednotnou stavbu – květní vzorec: ↓ K(5) C5 A(9)+1 G(1)
  • plodem je lusk – mají velká semena
  • žijí v symbióze s hlízkovitými bakteriemi, které váží vzdušný dusík
  • užitkové:
    • luštěniny – bohaté na bílkoviny a oleje, fosfor, vápník a draslík
      • hrách setý – lidově hrášek
      • fazol obecný – plodem je struk, vhodné pro diabetiky (snižují hodnotu glukózy v krvi)
      • čočka jedlá – po sojových bobech a konopí má 3. nejvyšší obsah bílkovin ze všech rostlin
      • sója luštinatá – vysoký obsah proteinů, vyrábí se z ní tofu, sójové maso a mléko, pro výrobu bionafty
    • pícniny
      • jetel luční – růžový, medonosná rostlina, opylován čmeláky
      • jetel plazivý – bílý
      • čičorka pestrá –  má květy podobné jeteli, doplňková pícnina, energetická bylina
      • hrachor luční – má křídlatou lodyhu
    • olejniny
      • podzemnice olejná – pochází z J Ameriky, jejím plodem jsou nepukavé lusky, které dozrávají pod zemí a obsahují semena, tzv. burské oříšky = arašídy, konzumují se pražené i nepražené, nebo se z nich lisuje podzemnicový olej
  • okrasné:
    • vlčí bob mnoholistý
    • štědřenec převislý
  • běžně rostoucí:
    • trnovník akát – není u nás původní – invazivní druh, svým šířením ničí původní vegetaci – opadané listí akátu vylučuje látky, které inhibují klíčení jiných druhů rostlin, proto je porost pod akáty chudý
    • vikev plotní

 

Čeleď: Miříkovité

  • převážně byliny s dutými lodyhami, na povrchu jsou rýhované
  • pletiva obsahují silice, barviva (např. β-karoten)
  • mívají mohutný kořen
  • listy složené, lichozpeřené, s pochvou
  • drobné květy jsou uspořádány ve složeném okolíku
  • mají jednotnou stavbu – květní vzorec: K5 C5 A5 G(2)
  • plodem je dvounažka
  • v oplodí i v jiných částech rostliny se vyskytují siličné kanálky produkující typickou vůni
  • užitkové:
    • zelenina
      • mrkev obecná – kořenová zelenina, obsahuje β karoten
      • petržel zahradní
      • miřík celer
      • pastyňák setý
    • koření
      • kopr vonný – do octového nálevu, při nakládání
      • kmín kořenný – do těsta, v konzervárenství         
      • fenykl obecný – podobný kopru
      • libeček
      • anýz – neodolatelná pochoutka pro myši
  • divoce rostoucí:
    • bedrník obecný – léčivka
    • bršlice kozí noha
    • bolševník obecný
    • bolševník velkolepý – obsahuje silice, smrdí po myšině, zavlečený druh do ČR, přemnožení
    • bolehlav plamatý – prudce jedovatý                                                                                        

   

Čeleď: Brukvovité  

  • většinou hmyzosnubné byliny 
  • květy uspořádány v hroznovitých květenstvích, 4-četný květ
  • mají jednotnou stavbu – květní vzorec:     K2+2 C4 A2+4 G(2)
  • plodem je šešule, šešulka, struk (ohnice) nebo nažka
  • pletiva obsahují shluky buněk tvořící enzym myrosinázu – při rozdrcení pletiv tento enzym štěpí obsah sousedních buněk za uvolnění hořčičných silic
  • užitkové:
    • zelenina
      • brukev zelná – její kultivary, např. kedluben (užívá se stonková hlíza), květák (užívá se zdužnatělé květenství), hlávkové zelí, kapusta, brokolice                                     
      • ředkev setá křen selský – obsahuje velké množství vitaminu C, v pletivech obsahuje idioblasty – pálí
      • hořčice bílá
    • olejniny
      • řepka olejka – pěstovaná pro olejnatá semena, výroba olejů
      • kokoška pastuší tobolka
      • penízek rolní
      • česnáček lékařský                                                                         
      • ředkev ohnice
      • měsíčnice vytrvalá – často součástí suchých pugetů, může být příčinou požáru
      • hořčice polní

 

Čeleď: Lilkovité

  • většinou byliny
  • typická je přítomnost jedovatých alkaloidů, např. nikotin, solanin, …
  • plodem je bobule nebo tobolka
  • obsahují v pletivech jedovaté látky – alkaloidy, např. solanin – nezničí se ani varem, nejvíce v bobulích
  • 5-četné květy
  • květy mají většinou jednotnou stavbu – květní vzorec:      K(5) [C(5) A5+0] G(2)
  • užitkové:
    • lilek brambor – celá rostlina mimo podzemních hlíz je jedovatá, v zemi má oddenkové hlízy – jedlá část, obsahují škrob (solamyl), byl dovezen z J Ameriky
    • lilek rajče – také obsahuje alkaloidy, ale spíše v listech, má jedlé plody, obsahují β karoten
      • vitamin A, v nezralých rajčatech jsou obsaženy alkaloidy, jedna z nejvíce pěstovaných rostlin                                
    • paprika roční – pochází z Ameriky, vyšlechtěná do mnoha forem, plodem je vysychající bobule
    • tabák virginský – v listech obsahuje nikotin, jde o nejrozšířenější návykovou drogu s negativními účinky na žaludeční sliznici, krevní oběh…, sušené listy se používají jako kuřivo
  • divoce rostoucí:
    • mochyně židovská třešeň
    • rulík zlomocný – obsahuje alkaloid atropin užívaný v očním lékařství k tišení bolesti (rozšiřuje zornice, ochrnuje hladké svalstvo), plodem jsou bobule podobné borůvkám
  • okrasné:
    • petúnie – okrasné letničky

 

Čeleď: Hluchavkovité

  • byliny se čtyřhrannými stonky a vstřícnými listy podobnými kopřivě, nemají žahavé trichomy
  • vyskytují se především v teplých a suchých oblastech
  • květy jsou dvoupyské, opylované hmyzem, nachází se v přeslenu v paždí listů
  • mají většinou jednotnou stavbu – květní vzorec:    K(5) [C(5) A5+0] G(2)
  • plodem je tvrdka – 4 tvrdky na dně květu
  • v pletivech obsahují léčivé látky (většinou slizové a těkavé)
  • mnohé druhy produkují vonné silice, sbírají se jako léčivky nebo se používají jako koření   
  • užitkové:
    • léčivky a koření:
      • hluchavka bílá – bílé květy jsou v lichopřeslenu
      • šalvěj lékařská – polokeřovitý vzhled, má zdřevnatělé lodyhy, v kosmetice a jako koření
      • máta peprná – má silné aroma, zejména díky mentholu, který se využívá do žvýkaček, bonbónů
      • meduňka lékařská – listy voní po citrónu, bílé květy
      • mateřídouška
      • tymián                                                                         
      • levandule lékařská – parfémy                                       
      • rozmarýn – až 2 m vysoký keř, jako koření se používají listy, součást provensálského koření,
      • bazalka
      • obromysl obecná = origanum vulgare = oregano, součást provensálského koření
      • dobromysl majoránka
  • divoce rostoucí:
    • hluchavka nachová
    • černohlávek obecný
    • popenec břečťanovitý = bouřka

                                                                                                 

Čeleď: Hvozdíkovité

  • většinou planě rostoucí byliny
  • listy vstřícné, přisedlé
  • ptačinec žabinec
  • ptačinec velkokvětý
  • smolnička obecná
  • hvozdík karafiát                                 
  • koukol polní – býval hojný, jedovatý, i semena – otravy při sklizních obilí (jedovatá mouka)

 

Čeleď: Hvězdnicovité  

  • většinou byliny, ale v tropech i dřeviny
  • z dvouděložných rostlin je druhově nejpočetnější čeledí
  • květy jsou složeny v úbor, mohou být trubkovité (kopretina vratič) nebo jazykovité (chryzantéma, afrikán, jiřina, chrpa)
  • květní vzorec:      nebo ♂, ♀      nebo↓  K5 [C(5) A(5)] G(2)
  • plodem je nažka
  • zásobní látkou je polysacharid inulin (nahrazuje obvyklý škrob)
  • v pletivech se často vyskytují mléčnice
  • užitkové:
    • slunečnice roční – z jejích nažek se lisuje olej, květenství úbor – uvnitř trubkovité květy, ve vnější části jazykovité květy, otáčí se za sluncem – heliotropismus
    • locika salátová – zelenina známá jako hlávkový salát                                                                       
    • heřmánek pravý – léčivka, léčivá látka azulen – modrý, má vyklenuté duté květní lůžko                                 
    • čekanka obecná – usušený a namletý kořen slouží jako náhražka kávy (cikorka)
  • divoce rostoucí, léčivky:
    • kopretina bílá
    • chrpa modrá
    • podběl obecný
    • devětsil lékařský               
    • pelyněk pravý – při žaludečních a střevních potížích, při výzkumu proti malárii
    • pelyněk černobýl – léčivý jen pro zvířata
    •  řebříček obecný – léčivka
    • smetánka lékařská – pampeliška, pro výrobu medu
    • sedmikráska obecná (sedmikráska chudobka)                   
  • okrasné:                             
    • měsíček lékařský
    • afrikán
    • astra                               
    • jiřiny                                                     
  • plevely:      
    • bodlák – je pichlavý všude (stonek, listy, květ, plod), má fialový květ                                               
    • kozí brada luční – má černé chlupy na stonku
    • kamzičník
    • lopuch větší                                                                                           
    • pupava bezlodyžná

 

Čeleď: Bukovité

  • větrosnubné dřeviny s květy uspořádanými v jehnědách nebo ve svazečcích
  • plodem je nažka
  • buk lesní – plody – bukvice – jsou trojnažky v ostnité číšce pukající čtyřmi chlopněmi, má tvrdé a kvalitní dřevo
  • dub letní – plodem jsou nažky v číšce – žaludy
  • dub zimní – kůra dubu obsahuje léčivé látky, na listech duběnky – k výrobě inkoustu
  • dub korkový – k výrobě korku
  • kaštanovník jedlý – pěstuje se pro jeho plody, tzv. jedlé kaštany – nažky v ostnité   číšce, z Balkánu

 

 Čeleď: Břízovité

  • větrosnubné dřeviny s jednopohlavnými květy uspořádané do jehněd
  • plodem je nažka
  • bříza bělokorá
  • olše lepkavá
  • jíva lidová – nerozvitá jehnědovitá květenství se nazývají kočičky                                                                                                                           

Čeleď: Lískovité

  • blízce příbuzné břízovitým
  • plodem je oříšek                           
  • líska obecná
  • habr obecný

 

Čeleď: Vrbovité  

  • dvoudomé dřeviny s bezobalnými květy sdruženými v jehnědovitá květenství
  • plodem je tobolka
  • vrby bývají opylovány hmyzem a topoly větrem                                               
  • vrba jíva
  • topol černý
  • topol osika    

 

Čeleď: Hvozdíkovité  

  • hmyzosnubné byliny
  • běžné druhy mezí, luk i lesů
  • kohoutek luční                                         
  • hvozdík zahradní = karafiát, okrasný

                                                                                                                                           

Čeleď: Krtičníkovité

  • jejich pletiva jsou bohatá na glykosidy
  • i paraziti
  • většinou hnědých barev
  • divizna velkokvětá – sbírá se též jako léčivka
  • podbílek šupinatý – poloparazit, vysává živiny z kořenů lesních stromů
  • krtičník hlíznatý
  • rozrazil rezekvítek – podobný popenci
  • rozrazil lékařskýnarůžovělé květy
  • náprstník červený – v pletivech obsahuje glykosidy – léky na srdce 

 

Čeleď: Olivovníkovité

  • 4-četné květy
  • dřeviny, keře, většinou ale stromy
  • olivovník evropský – plodem jsou olivy – peckovice, lisuje se z nich olivový olej, je to dlouholetý strom
  • zlatice převislá – zlatý déšť
  • ptačí zob – černé kuličky
  • šeřík obecný – má jedno z nejtvrdších dřev

 

Čeleď: Merlíkovité

  • byliny
  • květy jsou uspořádané ve vrcholičnatých květenstvích         
  • užitkové:
    • špenát setý – listová zelenina, není tak bohatá na železo, jak se předpokládalo
    • řepa obecná – pěstovaná v mnoha odrůdách, např. krmná, cukrová, …
  • divoce rostoucí:
    • merlík bílý
    • lebeda
  • Další významné dvouděložné rostliny:
    • len setý (lenovité)
    • kakaovník pravý
    • citroník limonový     
    • bavlník bylinný ( slézovité)
    • chmel otáčivý
    • kávovník arabský                                           
    • čajovník čínský
    • fíkovník smokvoň                                                                                   
    • réva vinná (révovité)
    • limoník citrusový (routovité)
    • mák setý – je zdrojem opia, z jeho semen se vyrábí olej         
      • opium je šťáva získaná z nezralých makovic), z opia lze izolovat např. alkaloid morfin, který slouží k tišení velkých bolestí, opiové alkaloidy bývají zneužívány jako drogy
    • vlaštovičník větší – sbírá se jako léčivka, vypalování bradavic
    • pomearnčovník (routovité)
    • vavřín pravý– bobkový list, plod- bobule→lisování oleje
    • pigmentovník pravý– nové koření, plod bobule- sbírají se nezralé, pak se suší
      • skořicovník cejlonský
    • konopě setá– pěstovaná pro vlákna
    • konopě indická– pěstovaná pro hašiš

 

Význam

  • význam pro člověka i přírodu mají často díky částem svého těla
  • můžeme využít květ, plody, kořen, stonek, listy
  • všechny rostliny bez ohledu na části těla tvoří základ velkého počtu ekosystémů
  • květy jsou často zdrojem potravy pro hmyz, zejména opylovače
  • plody jsou často potravou pro člověka a zvířata (i celé rostliny)

 

Potravinářský

  • obilniny (základ pečiva): žito, pšenice
  • základní potraviny: lilek brambor, rýže, hrách, čočka
  • zelenina
    • kořenová:  mrkev, celer
    • listová: locika salát, brukev zelná (její modifikace – květák, kapusta)
    • plodová: rajče, okurek
    • stonková: kedluben (stonková hlíza), pažitka
    • cibulová: cibule, česnek
  • ovoce: jabloň, hrušeň, slivoně, limoník citrusový
  • koření: kmín, bobkový list, pepř
  • olejniny: řepka olejka, olivovník, slunečnice, sója, podzemnice olejná, palma olejná
  • léčivky: bříza, lípa srdčitá, hluchavka, máta
  • pochutiny: ořech vlašský, podzemnice olejná, křen, hořčice bílá
  • pro nápoje: kakaovník, kávovník, čajovník, chmel otáčivý, réva vinná
  • pícniny: jetel luční, hrachor luční
  • nektarodárné rostliny: trnovník akát, lípa srdčitá

 

Průmyslový

  • cukrovarnický: řepa cukrová řepa, cukrovník třtinový, réva vinná, javor cukrový
  • dřevozpracující: růžovité – slivoň (do udíren), bukovité, ořešákovité (výroba desek a nábytku), javorovité (výroba hudebních nástrojů), dub korkový
  • textilní: bavlník (květ), len setý (cévní svazky ze stonku), konopí seté (cévní svazky ze stonku), jutovník (pytle)
  • tabákový: tabák virginský
  • energetický: bioplyn, palivo
  • farmaceutický: výroba léčiv -heřmánek pravý, měsíček lékařský, chinovník (chinin proti malárii)
  • gumárenský: mák setý (latex), kaučukovník (přírodní kaučuk)
  • kosmetický: růže šípková (růžový olej), hvězdnicovité, …
  • okrasné rostliny

 

Dělení rostlin podle hospodářsky významných částí těla:

  • kořen
    • kořenová zelenina: miříkovité – mrkev, celer (bulva = kořen + stonek)
    • čekanka obecná – pomletý kořen pro výrobu náhražky kávy
    • smetanka lékařská – léčivé účinky
  • stonek
    • dřevnaté stonky – dřevozpracující průmysl
    • cévní svazky ze stonku – textilní průmysl – len setý, konopí seté
    • třtina cukrová – zdroj cukru
    • kaučukovník – zdroj přírodního kaučuku
    • povrch stonku – dub korkový
    • kůra na výrobu léčiv – chinovník – pro výrobu chininu proti malárii
    • rozemletá kůra jako koření – skořicovník
    • potravinářský průmysl – brambory (oddenková hlíza), kedlubny (stonková hlíza)
  • list
    • listová zelenina: liliovité – pažitka, pór, brukvovité – kapusta, hvězdnicovité – salát
    • cibuloviny (mají zdužnatělé listy): liliovité – cibule, česnek
    • střešní krytina
    • koření – bobkový list (vavřín vznešený)
    • léčivky – lípa srdčitá, kopřiva dvoudomá

 

Uvnitř pestíku:

  • samčí gametofyt – pylová láčka
  • samičí gametofyt – zralý zárodečný vak = vajíčko s vaječnými obaly
  • pyl – samčí výtrus
    • po přenesení na bliznu (po opylení) klíčí a roste, zarůstá do pestíku a tvoří pylovou láčku, ve které se tvoří 2 spermatické pylové buňky
  • při opylení dochází k dvojitému oplození, při každém oplození vzniká zygota
  • ze stěny pestíku vyrůstá samičí gametofyt – vajíčko s vaječnými obaly
  • když vaječné obaly dorostou do potřebné velikosti, stávají se zralým zárodečným vakem
  • vajíčko – mnohobuněčný útvar, jedna z buněk je buňka vaječná – to je samičí pohlavní buňka
  • zralý zárodečný vak = shluk mnoha buněk plnící funkci samičího gametofytu (proklu)
  • v samičím gametofytu se vyskytují specializované buňky:
    • vaječná buňka – samičí pohlavní buňka
    • středová buňka vajíčka – centrální jádro
  • v pestíku dochází k dvojímu oplození:
    • 1. spermatická buňka z pylové láčky oplodní vaječnou buňku, vzniká zygota a z ní zárodek, který je základem pro vznik nové rostliny
    • 2. spermie z pylové láčky oplodní středovou buňku, vzniká zygota, která je základem pro endosperm
  • endosperm = živné pletivo kolem zárodku
  • zárodek + endosperm = semeno bez povrchového obalu
  • povrchový obal tvoří osemení (může být blanité, kožovité, …)
  • endosperm i zárodek jsou obalené osemením
  • osemení má základ ve vaječných obalech


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy