Otázka: Krytosemenné rostliny
Předmět: Chemie
Přidal(a): sabrrinna
Říše: Rostliny
Podříše: Vyšší rostliny
Oddělení: Krytosemenné rostliny
– vývojově nejmladší a nejdokonalejší skupina semenných rostlin
– vznikly z nahosemenných
– tvoří typické květy a plody
– plodolist se přeměnil na pestík, který chrání vajíčko/a
– vajíčko je ukryto v pestíku (v semeníku), semena jsou ukryta v plodech
– většinou autotrofní dřeviny nebo byliny
– typické je dvojité oplození zajištěné dvěma spermatickými buňkami
– jejich cévní svazky obsahují pravé cévy (tracheje)
– zygota se vyvíjí v embryo (zárodek) a celé vajíčko se mění v semeno
– během přeměny oplozeného vajíčka v semeno se mění i semeník, celý pestík a i jiné části v plod
– dnes jsou dominantní skupinou suchozemských rostlin
– samčím gametofytem je klíčící pylové zrno, samičím gametofytem je zárodečný vak uvnitř
vajíčka, oba gametofyty nejsou schopny samostatné existence a jsou součástí sporofytu
Znaky:
JEDNODĚLOŽNÉ DVOUDĚLOŽNÉ
– klíčí jednou dělohou – klíčí dvěma dělohami
– hlavní (primární) kořen zakrní – primární (hlavní) kořen je zachován
a tvoří se kořeny adventivní (přídatné) – kořeny hlavní a postranní
– kořeny svazčité
– cévní svazky jsou rozptýleny, kambium – cévní svazky jsou ve stonku uspořádány
není vyvinuto (druhotně netloustnou) do kruhu a jsou otevřené, tvoří se kambium
(kořeny a stonky druhotně tloustnou)
– listy jsou přisedlé, žilnatina souběžná – listy jsou řapíkaté, žilnatina zpeřená nebo
= paralelní dlanitá
– květy pěti-, čtyř- nebo dvoučetné – květy většinou trojčetné
– květní obaly rozlišené na – tvořené okvětím (P)
korunu (C) a kalich (K)
– rostou na nejrůznějších biotopech – od polárních oblastí až po tropy
– dělíme je na dvě základní třídy dvouděložné (dřeviny i byliny) a jednoděložné (vždy byliny
+ 2 výjimky – vypadají jako dřeviny, ale jsou to tvrdé byliny, např. palmy)
– tělo je členěno na kořen, stonek a list včetně příslušných modifikací (vegetativní orgány)
– reprodukčním orgánem je květ (generativní orgány: květ, květenství, plod)
– znaky starobylosti:
– velké a samostatné květy (vývojově mladší rostliny mají drobné květy ve skupinách)
– neustálený a velký počet květních částí
– vyklenuté květní lůžko (např. pivoňka)
– části na lůžku rostou po spirálách
– květní části (K, C, A) jsou volné (nejsou srostlé) (A= tyčinka)
– květy spíše oboupohlavné
– větší počet jednoplodolistových pestíků
– postavení semeníku je svrchní
Třída: Jednoděložné
Čeleď: Liliovité
Čeleď: Kosatcovité
Čeleď: Amarylkovité
Čeleď: Lipnicovité
Čeleď: Árónovité
Čeleď: Vstavačovité
Čeleď: Arekovité
– převážně byliny bez druhotného tloustnutí, mají roztroušené cévní svazky
– odvozenější skupina krytosemenných rostlin
– hospodářský význam jednoděložných rostlin je pro člověka zásadní
– patří sem totiž všechny pravé obilniny, z nichž nejrozšířenější je pšenice setá, ječmen setý,
oves setý, proso seté, rýže setá, kukuřice setá, cukrová třtina (vše z čeledi lipnicovité)
– důležité jsou také palmy (kokosovník, datlovník, banánovník, ananasovník, palma olejová)
– hospodářsky významné rostliny jsou i: cibule, česnek, chřest, vanilka, zázvor a další
– mnoho jednoděložných je také pěstováno jako okrasné rostliny, pro ozdobné květy i listy,
mnozí původem tropičtí zástupci jsou také rostlinami pokojovými
Čeleď: Liliovité
– byliny s čárkovitými listy a vytrvávajícím oddenkem, cibulí či hlízou a květy s jednotnou stavbou
– květy jsou oboupohlavné
– květní vzorec: P3+3 A3+3 G(3)
– řada druhu obsahuje jedovaté alkaloidy
– téměř všichni zástupci jsou cibuloviny
– plodem je tobolka nebo bobule
– užitkové:
– cibule kuchyňská – její cibule vzniklá přeměnou dolní části stonku a listů se používá jako koření
– při krájení se uvolňují plyny, které způsobují slzení
– česnek kuchyňský – má složenou cibuli – dělí se na několik dužnatých šupin
(stroužků), které jsou pokryty bílou až jemně purpurovou blánou, používá se jako koření, má charakteristický zápach, který způsobuje silice – aliin
– česnek pór – lidově pórek, používá se do polévek apod., naťová zelenina
– česnek pažitka – lidově šnytlík, používá se jako naťová zelenina
– asparagus = chřest – mladé výhonky jsou používány jako zelenina, pěstuje se ale i jako okrasná rostlina, používá se do kytic
– divoce rostoucí:
– konvalinka vonná – plodem je červená bobule, celá je jedovatá, má plazivý větvený
oddenek, má zpravidla 2 listy (vzácně 3)
– používá se v lékařství, k výrobě voňavek, mýdel
– vraní oko čtyřlisté – velmi jedovaté bobule podobné borůvkám
– ocún jesenní – obsahuje jedovatý alkaloid – kolchicin, tzv. mitotický jed
– tulipán
– lilie zlatohlavá
– aloe vera
– hyacint východní
Čeleď: Kosatcovité
– vyšlechtěné
– gladioly = mečíky
– iris = kosatec
– šafrán – jako koření se používají jeho 2-3cm dlouhé blizny, které se sklízejí pouze ručně,
i to je příčinou jeho vysoké ceny a vzácnosti
Čeleď: Amarylkovité
– byliny převážně s cibulemi nebo oddenky
– bledule – zvonkovité květy, na konci zelenožluté skvrny
– sněženka
– narcis
Čeleď: Lipnicovité
– větrosnubné – mají rozeklanou bliznu
– jednoleté až vytrvalé byliny, tzv. trávy
– mají svazčité kořeny a stonek typu stéblo – dutý s kolénky, zpravidla nevětvené
– květy jsou klas složený z klásků nebo lata z klásků
– květní obaly jsou redukované, šupinkovité, nevýrazných barev
– baňatý pestík, ze kterého se pak stává obilka
– mají velký obsah škrobu
– 2 zakrnělé okvětní lístky – plenky
– 2 zredukované okvětní lístky – pluška a plucha, plucha mívá štiplavou osinu
– 2 zredukované okvětní lístky – pleva
– tyčinky a semeník v květu jsou umístěny mezi pluchou a pluškou, za pluškou jsou 2 blanité
plenky, na bázi klásků vyrůstají 2 plevy vzniklé přeměnou listenů
– u užitkových se pleva od zrn odděluje
– plodem je obilka
– list lipnicovitých je rozdělen na čepel, pochvu, jazýček a ouška – pochvatý list
– užitkové:
– pšenice setá – nemá osiny, má čtyřhranné klasy
– pro výrobu mouky, lihu, škrobu, piva, obsahuje lepek
– ječmen setý – dlouhé hladké osiny, klasy ploché, k výrobě sladu do piva
– žito seté – klas plochý, hrubý, hrubé osiny, obsahuje lepek
– pro výrobu mouky, náhražka kávy (melta, cikorka), k výrobě perníčků, ginu
– oves setý – květenství lata, nejmladší obilnina
– k výrobě ovesných vloček, krupice, mouky, ovesné pivo, krmivo pro koně
– kukuřice setá – jednopohlavné květy, obilky jsou v palicích, dovezena z Ameriky,
větrosnubná, květy jsou jednopohlavné – samčí je lata klásků, samičí je
ztlustlý klas (palice) v úžlabí listů, na vrcholu vyčuhuje chomáč čnělek
s bliznami, slouží jako krmivo pro dobytek, zelenina, zdroj škrobu, neobsahuje lepek
– cukrovník lékařský – cukrová třtina, vysoký obsah cukru, sklízí se před
kvetením, lisováním se získává šťáva – sušením se vyrábí třtinový cukr
– proso – krmivo pro ptactvo, neobsahuje lepek
– loupáním se získávají jáhly – vhodné pro kojeneckou stravu
– rýže – bahenní rostlina, největším vývozcem je Čína, k výrobě pálenky – arak
– jílek vytrvalý – pro anglické trávníky
– bambus – teplomilná rostlina, stěny buněk jsou zdřevnatělé, ale nemá druhotné tloustnutí,
není to dřevina, mladé výhonky pro kuchyňské účely, hojně do zahrad
– divoce rostoucí:
– lipnice luční – květenství lata
– srha říznačka – lata, baňaté útvary
– bojínek luční – hráškově zelený, lata, nejde zdrhnout
– psárka luční – sametově našedlá lata, jde zdrhnout
– rákos obecný – je kosmopolitní, dříve k výrobě rohoží
– pýr plazivý – klas
– kostřava luční
Čeleď: Vstavačovité
– vytrvalé byliny s oddenky nebo kořenovými hlízami
– patří k nejkrásnějším
– 3-četné květy často zajímavých tvarů a barev, s ostruhou (výčnělek)
– uvnitř jejich kořenů žijí symbiotické druhy hub (endotrofní mykorhiza)
– květy jsou výrazně přizpůsobeny k opylování hmyzem a ptáky – jsou velké, pestře zbarvené
– plodem je tobolka
– téměř všechny naše druhy jsou chráněné
– nejvíce rozšířeny v tropech
– často jako epifyty – jsou přichycené na jiné rostlině, kterou ale nepoškozují, slouží jim jako podpora
– střevíčník pantoflíček
– vemeník dvoulistý – česká orchidej
– vstavač májový
– hlístník hnízdák
– vanilovník plocholistý – tropické oblasti J Ameriky
– jeho tobolky obsahují aromatický vanilin používaný jako koření
Čeleď: Arekovité
– tropické a subtropické stromovité rostliny
– jejich kmen je zakončen chocholem listů
– nemají kambium, nemají druhotné tloustnutí, letokruhy
– olejniny, pochutiny, textilie
– tvoří drobné květy
– plodem jsou bobule, peckovice nebo nažka
– palma olejná – pěstovaná pro olejná semena, z oplodí se lisuje olej – nejlevnější světový olej
– používá se k výrobě biopaliva, obsažen v mnoha produktech (margaríny,
čokolády, šampony), většinou skrytý pod názvem rostlinný olej
– největší plantáže v Indonésii a Malajsii
– datlovník obecný – plodem jsou peckovice s vysokým obsahem cukru – datle
– lidově palma datlová
– kokosovník ořechoplodý – plodem jsou peckovice, poskytují tekutý endosperm (kokosové mléko), který později tuhne (kokos), kvašením kokosového mléka se vyrábí lihovina arak, z vláknité vrstvy oplodí se pletou rohože, listy jako střešní krytina
Čeleď: Šáchorovité
– byliny obvykle s trojhrannými stonky, úzkými trávovitými listy a drobnými květy sdruženými
v klasovitých květenstvích
– vlhkomilné rostliny, především v bažinách a na březích vod
– šáchor papírodárný – ve starověkém Egyptě na výrobu papyrusu
– ostřice – 3-hranné stonky, ostré režné listy
– suchopýr
Další významné druhy jednoděložných rostlin:
– ananas chocholatý – plodenství bobulí = ananas,
– banánovník – banány jsou žádanou komoditou
– největšími vývozci je Ekvádor, Kostarika, Kolumbie a Filipíny
Třída: Dvouděložné
Čeleď: Pryskyřníkovité
Čeleď: Růžovité
Čeleď: Bobovité
Čeleď: Miříkovité
Čeleď: Brukvovité
Čeleď: Lilkovité
Čeleď: Hluchavkovité
Čeleď: Hvězdnicovité
Čeleď: Bukovité
Čeleď: Břízovité
Čeleď: Lískovité
Čeleď: Vrbovité
Čeleď: Hvozdíkovité
Čeleď: Krtičníkovité
Čeleď: Mákovité
Čeleď: Merlíkovité
– byliny i dřeviny
– vývojově původnější než třída jednoděložných
– početnější než jednoděložné
Čeleď: Leknínovité
– vodní rostliny bez podpůrných pletiv
– cévní svazky obsahují jen cévice
– v řapících a květních stvolech je přítomen aerenchym
– leknín bílý – v ČR chráněný
– stulík žlutý – obsahuje alkaloidy
Čeleď: Pryskyřníkovité
– převážně byliny
– často obsahují prudce jedovaté látky, hlavně alkaloidy (využití ve farmaceutickém
průmyslu) – nejjedovatější: blatouch, pryskyřník prudký, sasanka, orsej, orlíček
– luční, jarní, hojně kvetoucí (často žlutě)
– některé jsou chráněné (např. koniklec)
– květy jsou oboupohlavné, květní části jsou uspořádány zčásti ve šroubovici a zčásti
v kruzích, květní obaly mohou být rozlišené i nerozlišené
– plody jsou nejčastěji měchýřky nebo nažky, obvykle souplodí měchýřků na vyklenutém květním lůžku
– pryskyřník prudký – celá rostlina obsahuje jed (člověku způsobuje puchýře)
– blatouch bahenní
– orsej jarní – má vysoký obsah vitaminu C – dříve se používala do salátů, ale jen
do doby kvetení, pak je totiž jedovatá
– jaterník podléška – léčivka
– sasanka hajní – sasanky spolu s dalšími druhy (např. dymnivky, bledule) tvoří tzv. jarní
aspekt listnatého lesa – tzn., že dokud jsou stromy neolistěné a v podrostu je dostatek světla, rychle vykvetou a vytvoří plody
– okrasné:
– orlíček
– koniklec luční
Čeleď: Růžovité
– dřeviny i byliny
– jejich pletiva často obsahují vonné silice podmiňující vůni jejich květů (růže)
– jejich listy jsou opatřeny palisty – párový listový útvar vyrůstající na bázi řapíku nebo přirostlý
k listové čepeli
– květy jsou většinou oboupohlavné, paprsčitě symetrické, mají všechny znaky starobylosti
– plody jsou měchýřky, nažky, peckovice a malvice
– užitkové:
– jahodník – plodem je souplodí nažek na zdužnatělém lůžku, vegetativní rozmnožování
pomocí šlahounů, listy pro léčebné účely
– ostružiník – plodem je souplodí peckoviček, má trny, vysoký obsah vitaminu C, plody jsou
fialovočerné – využití barviv
– maliník – plodem je souplodí peckoviček, má trny, plody jsou červené
– slivoně – plodem jsou dužnaté peckovice, jejich dřevo se používá při uzení společně
s bukem, výroba dřevěných dýmek
– slivoň třešeň
– slivoň švestka – slivovice, povidla
– slivoň mirabelka = špendlíky
– slivoň trnka
– slivoň meruňka
– slivoň broskvoň
– slivoň sakura – japonský název stromu třešně a jejích květů, významný v Japonsku
– jabloň
– hrušeň
– divoce rostoucí:
– kontryhel obecný
– krvavec toten
– jeřáb obecný – plodem jsou jeřabiny – bobule, je jedovatý
– okrasné:
– tavolník
– růže šípková – plodem je šípek (= souplodí nažek v dužnaté češuli)
Čeleď: Bobovité
– hmyzosnubné byliny i dřeviny
– jejich listy jsou složené, zpeřené, opatřené párovými palisty a zakončené úponkem
– květy jsou uspořádány v hroznu nebo v hlávce
– koruna květu je obvykle členěna na pavézu, 2 křídla a člunek srostlý ze 2 lístků
– mají většinou jednotnou stavbu – květní vzorec: ↓ K(5) C5 A(9)+1 G(1)
– plodem je lusk – mají velká semena
– žijí v symbióze s hlízkovitými bakteriemi, které váží vzdušný dusík
– užitkové:
– luštěniny – bohaté na bílkoviny a oleje, fosfor, vápník a draslík
– hrách setý – lidově hrášek
– fazol obecný – plodem je struk, vhodné pro diabetiky (snižují hodnotu glukózy v krvi)
– čočka jedlá – po sojových bobech a konopí má 3. nejvyšší obsah bílkovin ze všech rostlin
– sója luštinatá – vysoký obsah proteinů, vyrábí se z ní tofu, sójové maso a mléko, pro výrobu bionafty
– pícniny
– jetel luční – růžový, medonosná rostlina, opylován čmeláky
– jetel plazivý – bílý
– čičorka pestrá – má květy podobné jeteli, doplňková pícnina, energetická bylina
– hrachor luční – má křídlatou lodyhu
– olejniny
– podzemnice olejná – pochází z J Ameriky, jejím plodem jsou nepukavé lusky, které
dozrávají pod zemí a obsahují semena, tzv. burské oříšky = arašídy, konzumují se pražené i nepražené, nebo se z nich lisuje podzemnicový olej
– okrasné:
– vlčí bob mnoholistý
– štědřenec převislý
– běžně rostoucí:
– trnovník akát – není u nás původní – invazivní druh, svým šířením ničí původní vegetaci –
opadané listí akátu vylučuje látky, které inhibují klíčení jiných druhů
rostlin, proto je porost pod akáty chudý
– vikev plotní
Čeleď: Miříkovité
– převážně byliny s dutými lodyhami, na povrchu jsou rýhované
– pletiva obsahují silice, barviva (např. β-karoten)
– mívají mohutný kořen
– listy složené, lichozpeřené, s pochvou
– drobné květy jsou uspořádány ve složeném okolíku
– mají jednotnou stavbu – květní vzorec: K5 C5 A5 G(2)
– plodem je dvounažka
– v oplodí i v jiných částech rostliny se vyskytují siličné kanálky produkující typickou vůni
– užitkové:
– zelenina
– mrkev obecná – kořenová zelenina, obsahuje β karoten
– petržel zahradní
– miřík celer
– pastyňák setý
– koření
– kopr vonný – do octového nálevu, při nakládání
– kmín kořenný – do těsta, v konzervárenství
– fenykl obecný – podobný kopru
– libeček
– anýz – neodolatelná pochoutka pro myši
– divoce rostoucí:
– bedrník obecný – léčivka
– bršlice kozí noha
– bolševník obecný
– bolševník velkolepý – obsahuje silice, smrdí po myšině, zavlečený druh do ČR, přemnožení
– bolehlav plamatý – prudce jedovatý
Čeleď: Brukvovité
– většinou hmyzosnubné byliny
– květy uspořádány v hroznovitých květenstvích, 4-četný květ
– mají jednotnou stavbu – květní vzorec: K2+2 C4 A2+4 G(2)
– plodem je šešule, šešulka, struk (ohnice) nebo nažka
– pletiva obsahují shluky buněk tvořící enzym myrosinázu – při rozdrcení pletiv tento
enzym štěpí obsah sousedních buněk za uvolnění hořčičných silic
– užitkové:
– zelenina
– brukev zelná – její kultivary, např. kedluben (užívá se stonková hlíza), květák (užívá
se zdužnatělé květenství), hlávkové zelí, kapusta, brokolice
– ředkev setá
– křen selský – obsahuje velké množství vitaminu C, v pletivech obsahuje idioblasty – pálí
– hořčice bílá
– olejniny
– řepka olejka – pěstovaná pro olejnatá semena, výroba olejů
– kokoška pastuší tobolka
– penízek rolní
– česnáček lékařský
– ředkev ohnice
– měsíčnice vytrvalá – často součástí suchých pugetů, může být příčinou požáru
– hořčice polní
Čeleď: Lilkovité
– většinou byliny
– typická je přítomnost jedovatých alkaloidů, např. nikotin, solanin, …
– plodem je bobule nebo tobolka
– obsahují v pletivech jedovaté látky – alkaloidy, např. solanin – nezničí se ani varem, nejvíce v bobulích
– 5-četné květy
– květy mají většinou jednotnou stavbu – květní vzorec: K(5) [C(5) A5+0] G(2)
– užitkové:
– lilek brambor – celá rostlina mimo podzemních hlíz je jedovatá, v zemi má oddenkové
hlízy – jedlá část, obsahují škrob (solamyl), byl dovezen z J Ameriky
– lilek rajče – také obsahuje alkaloidy, ale spíše v listech, má jedlé plody, obsahují β karoten
– vitamin A, v nezralých rajčatech jsou obsaženy alkaloidy, jedna z nejvíce pěstovaných rostlin
– paprika roční – pochází z Ameriky, vyšlechtěná do mnoha forem, plodem je vysychající bobule
– tabák virginský – v listech obsahuje nikotin, jde o nejrozšířenější návykovou drogu s negativními účinky na žaludeční sliznici, krevní oběh…, sušené listy se používají jako kuřivo
– divoce rostoucí:
– mochyně židovská třešeň
– rulík zlomocný – obsahuje alkaloid atropin užívaný v očním lékařství k tišení bolesti
(rozšiřuje zornice, ochrnuje hladké svalstvo), plodem jsou bobule podobné borůvkám
– okrasné:
– petúnie – okrasné letničky
Čeleď: Hluchavkovité
– byliny se čtyřhrannými stonky a vstřícnými listy podobnými kopřivě, nemají žahavé trichomy
– vyskytují se především v teplých a suchých oblastech
– květy jsou dvoupyské, opylované hmyzem, nachází se v přeslenu v paždí listů
– mají většinou jednotnou stavbu – květní vzorec: K(5) [C(5) A5+0] G(2)
– plodem je tvrdka – 4 tvrdky na dně květu
– v pletivech obsahují léčivé látky (většinou slizové a těkavé)
– mnohé druhy produkují vonné silice, sbírají se jako léčivky nebo se používají jako koření
– užitkové:
– léčivky a koření:
– hluchavka bílá – bílé květy jsou v lichopřeslenu
– šalvěj lékařská – polokeřovitý vzhled, má zdřevnatělé lodyhy, v kosmetice a jako koření
– máta peprná – má silné aroma, zejména díky mentholu, který se využívá do žvýkaček, bonbónů
– meduňka lékařská – listy voní po citrónu, bílé květy
– mateřídouška
– tymián
– levandule lékařská – parfémy
– rozmarýn – až 2 m vysoký keř, jako koření se používají listy, součást provensálského koření,
– bazalka
– dobromysl obecná = origanum vulgare = oregano, součást provensálského koření
– dobromysl majoránka
– divoce rostoucí:
– hluchavka nachová
– černohlávek obecný
– popenec břečťanovitý = bouřka
Čeleď: Hvozdíkovité
– většinou planě rostoucí byliny
– listy vstřícné, přisedlé
– ptačinec žabinec
– ptačinec velkokvětý
– smolnička obecná
– hvozdík karafiát
– koukol polní – býval hojný, jedovatý, i semena – otravy při sklizních obilí (jedovatá mouka)
Čeleď: Hvězdnicovité
– většinou byliny, ale v tropech i dřeviny
– z dvouděložných rostlin je druhově nejpočetnější čeledí
– květy jsou složeny v úbor, mohou být trubkovité (kopretina vratič) nebo
jazykovité (chryzantéma, afrikán, jiřina, chrpa)
– květní vzorec: nebo ♂, ♀ nebo↓ K5 [C(5) A(5)] G(2)
– plodem je nažka
– zásobní látkou je polysacharid inulin (nahrazuje obvyklý škrob)
– v pletivech se často vyskytují mléčnice
– užitkové:
– slunečnice roční – z jejích nažek se lisuje olej, květenství úbor – uvnitř trubkovité květy, ve
vnější části jazykovité květy, otáčí se za sluncem – heliotropismus
– locika salátová – zelenina známá jako hlávkový salát
– heřmánek pravý – léčivka, léčivá látka azulen – modrý, má vyklenuté duté květní lůžko
– čekanka obecná – usušený a namletý kořen slouží jako náhražka kávy (cikorka)
– divoce rostoucí, léčivky:
– kopretina bílá
– chrpa modrá
– podběl obecný
– devětsil lékařský
– pelyněk pravý – při žaludečních a střevních potížích, při výzkumu proti malárii
– pelyněk černobýl – léčivý jen pro zvířata
– řebříček obecný – léčivka
– smetánka lékařská – pampeliška, pro výrobu medu
– sedmikráska obecná (sedmikráska chudobka)
– okrasné:
– měsíček lékařský
– afrikán
– astra
– jiřiny
– plevely:
– bodlák – je pichlavý všude (stonek, listy, květ, plod), má fialový květ
– kozí brada luční – má černé chlupy na stonku
– kamzičník
– lopuch větší
– pupava bezlodyžná
Čeleď: Bukovité
– větrosnubné dřeviny s květy uspořádanými v jehnědách nebo ve svazečcích
– plodem je nažka
– buk lesní – plody – bukvice – jsou trojnažky v ostnité číšce pukající čtyřmi
chlopněmi, má tvrdé a kvalitní dřevo
– dub letní – plodem jsou nažky v číšce – žaludy
– dub zimní – kůra dubu obsahuje léčivé látky, na listech duběnky – k výrobě inkoustu
– dub korkový – k výrobě korku
– kaštanovník jedlý – pěstuje se pro jeho plody, tzv. jedlé kaštany – nažky v ostnité číšce, z Balkánu
Čeleď: Břízovité
– větrosnubné dřeviny s jednopohlavnými květy uspořádané do jehněd
– plodem je nažka
– bříza bělokorá
– olše lepkavá
– jíva lidová – nerozvitá jehnědovitá květenství se nazývají kočičky
Čeleď: Lískovité
– blízce příbuzné břízovitým
– plodem je oříšek
– líska obecná
– habr obecný
Čeleď: Vrbovité
– dvoudomé dřeviny s bezobalnými květy sdruženými v jehnědovitá květenství
– plodem je tobolka
– vrby bývají opylovány hmyzem a topoly větrem
– vrba jíva
– topol černý
– topol osika
Čeleď: Hvozdíkovité
– hmyzosnubné byliny
– běžné druhy mezí, luk i lesů
– kohoutek luční
– hvozdík zahradní = karafiát, okrasný
Čeleď: Krtičníkovité
– jejich pletiva jsou bohatá na glykosidy
– i paraziti
– většinou hnědých barev
– divizna velkokvětá – sbírá se též jako léčivka
– podbílek šupinatý – poloparazit, vysává živiny z kořenů lesních stromů
– krtičník hlíznatý
– rozrazil rezekvítek – podobný popenci
– rozrazil lékařský – narůžovělé květy
– náprstník červený – v pletivech obsahuje glykosidy – léky na srdce
Čeleď: Olivovníkovité
– 4-četné květy
– dřeviny, keře, většinou ale stromy
– olivovník evropský – plodem jsou olivy – peckovice, lisuje se z nich olivový olej, je to dlouholetý strom
– zlatice převislá – zlatý déšť
– ptačí zob – černé kuličky
– šeřík obecný – má jedno z nejtvrdších dřev
Čeleď: Merlíkovité
– byliny
– květy jsou uspořádané ve vrcholičnatých květenstvích
– užitkové:
– špenát setý – listová zelenina, není tak bohatá na železo, jak se předpokládalo
– řepa obecná – pěstovaná v mnoha odrůdách, např. krmná, cukrová, …
– divoce rostoucí:
– merlík bílý
– lebeda
Další významné dvouděložné rostliny:
– len setý (lenovité)
– kakaovník pravý
– citroník limonový
– bavlník bylinný ( slézovité)
– chmel otáčivý
– kávovník arabský
– čajovník čínský
– fíkovník smokvoň
– réva vinná (révovité)
– limoník citrusový (routovité)
– mák setý – je zdrojem opia, z jeho semen se vyrábí olej
– opium je šťáva získaná z nezralých makovic), z opia lze izolovat např. alkaloid morfin, který slouží k tišení velkých bolestí, opiové alkaloidy bývají zneužívány jako drogy
– vlaštovičník větší – sbírá se jako léčivka, vypalování bradavic
– pomearnčovník (routovité)
– vavřín pravý– bobkový list, plod- bobule→lisování oleje
– pigmentovník pravý– nové koření, plod bobule- sbírají se nezralé, pak se suší
– skořicovník cejlonský
– konopě setá– pěstovaná pro vlákna
– konopě indická– pěstovaná pro hašiš
Význam
– význam pro člověka i přírodu mají často díky částem svého těla
– můžeme využít květ, plody, kořen, stonek, listy
– všechny rostliny bez ohledu na části těla tvoří základ velkého počtu ekosystémů
– květy jsou často zdrojem potravy pro hmyz, zejména opylovače
– plody jsou často potravou pro člověka a zvířata (i celé rostliny)
Potravinářský
– obilniny (základ pečiva): žito, pšenice
– základní potraviny: lilek brambor, rýže, hrách, čočka
– zelenina – kořenová: mrkev, celer
– listová: locika salát, brukev zelná (její modifikace – květák, kapusta)
– plodová: rajče, okurek
– stonková: kedluben (stonková hlíza), pažitka
– cibulová: cibule, česnek
– ovoce: jabloň, hrušeň, slivoně, limoník citrusový
– koření: kmín, bobkový list, pepř
– olejniny: řepka olejka, olivovník, slunečnice, sója, podzemnice olejná, palma olejná
– léčivky: bříza, lípa srdčitá, hluchavka, máta
– pochutiny: ořech vlašský, podzemnice olejná, křen, hořčice bílá
– pro nápoje: kakaovník, kávovník, čajovník, chmel otáčivý, réva vinná
– pícniny: jetel luční, hrachor luční
– nektarodárné rostliny: trnovník akát, lípa srdčitá
Průmyslový
– cukrovarnický: řepa cukrová řepa, cukrovník třtinový, réva vinná, javor cukrový
– dřevozpracující: růžovité – slivoň (do udíren), bukovité, ořešákovité (výroba desek
a nábytku), javorovité (výroba hudebních nástrojů), dub korkový
– textilní: bavlník (květ), len setý (cévní svazky ze stonku),
konopí seté (cévní svazky ze stonku), jutovník (pytle)
– tabákový: tabák virginský
– energetický: bioplyn, palivo
– farmaceutický: výroba léčiv -heřmánek pravý, měsíček lékařský, chinovník (chinin proti malárii)
– gumárenský: mák setý (latex), kaučukovník (přírodní kaučuk)
– kosmetický: růže šípková (růžový olej), hvězdnicovité, …
– okrasné rostliny
– dělení rostlin podle hospodářsky významných částí těla:
– kořen – kořenová zelenina: miříkovité – mrkev, celer (bulva = kořen + stonek)
– čekanka obecná – pomletý kořen pro výrobu náhražky kávy
– smetanka lékařská – léčivé účinky
– stonek – dřevnaté stonky – dřevozpracující průmysl
– cévní svazky ze stonku – textilní průmysl – len setý, konopí seté
– třtina cukrová – zdroj cukru
– kaučukovník – zdroj přírodního kaučuku
– povrch stonku – dub korkový
– kůra na výrobu léčiv – chinovník – pro výrobu chininu proti malárii
– rozemletá kůra jako koření – skořicovník
– potravinářský průmysl – brambory (oddenková hlíza), kedlubny (stonková hlíza)
– list – listová zelenina: liliovité – pažitka, pór, brukvovité – kapusta, hvězdnicovité – salát
– cibuloviny (mají zdužnatělé listy): liliovité – cibule, česnek
– střešní krytina
– koření – bobkový list (vavřín vznešený)
– léčivky – lípa srdčitá, kopřiva dvoudomá
– uvnitř pestíku:
– samčí gametofyt – pylová láčka
– samičí gametofyt – zralý zárodečný vak = vajíčko s vaječnými obaly
– pyl – samčí výtrus
– po přenesení na bliznu (po opylení) klíčí a roste, zarůstá do pestíku a tvoří pylovou
láčku, ve které se tvoří 2 spermatické pylové buňky
– při opylení dochází k dvojitému oplození, při každém oplození vzniká zygota
– ze stěny pestíku vyrůstá samičí gametofyt – vajíčko s vaječnými obaly
– když vaječné obaly dorostou do potřebné velikosti, stávají se zralým zárodečným vakem
– vajíčko – mnohobuněčný útvar, jedna z buněk je buňka vaječná – to je samičí pohlavní buňka
– zralý zárodečný vak = shluk mnoha buněk plnící funkci samičího gametofytu (proklu)
– v samičím gametofytu se vyskytují specializované buňky:
– vaječná buňka – samičí pohlavní buňka
– středová buňka vajíčka – centrální jádro
– v pestíku dochází k dvojímu oplození:
– 1. spermatická buňka z pylové láčky oplodní vaječnou buňku, vzniká zygota a z ní
zárodek, který je základem pro vznik nové rostliny
– 2. spermie z pylové láčky oplodní středovou buňku, vzniká zygota, která je základem pro endosperm
– endosperm = živné pletivo kolem zárodku
– zárodek + endosperm = semeno bez povrchového obalu
– povrchový obal tvoří osemení (může být blanité, kožovité, …)
– endosperm i zárodek jsou obalené osemením
– osemení má základ ve vaječných obalech
—————————————————————————
◆ Stáhnout práci v PDF ◆ ◆ Upozornit na chybu ◆
◆ Učebnice k maturitě ◆ ◆ Maturitní kurzy◆
◆ Učebnice k VŠ přijímačkám◆ ◆ Kurzy na přijímačky◆
—————————————————————————