Otázka: Krytosemenné rostliny
Předmět: Chemie
Přidal(a): sabrrinna
Říše: Rostliny
Podříše: Vyšší rostliny
Oddělení: Krytosemenné rostliny
- vývojově nejmladší a nejdokonalejší skupina semenných rostlin
- vznikly z nahosemenných
- tvoří typické květy a plody
- plodolist se přeměnil na pestík, který chrání vajíčko/a
- vajíčko je ukryto v pestíku (v semeníku), semena jsou ukryta v plodech
- většinou autotrofní dřeviny nebo byliny
- typické je dvojité oplození zajištěné dvěma spermatickými buňkami
- jejich cévní svazky obsahují pravé cévy (tracheje)
- zygota se vyvíjí v embryo (zárodek) a celé vajíčko se mění v semeno
- během přeměny oplozeného vajíčka v semeno se mění i semeník, celý pestík a i jiné části v plod
- dnes jsou dominantní skupinou suchozemských rostlin
- samčím gametofytem je klíčící pylové zrno, samičím gametofytem je zárodečný vak uvnitř vajíčka, oba gametofyty nejsou schopny samostatné existence a jsou součástí sporofytu
Znaky:
| JEDNODĚLOŽNÉ | DVOUDĚLOŽNÉ |
| klíčí jednou dělohou | klíčí dvěma dělohami |
| hlavní (primární) kořen zakrní a tvoří se kořeny adventivní (přídatné) | primární (hlavní) kořen je zachován |
| kořeny svazčité | kořeny hlavní a postranní |
| cévní svazky jsou rozptýleny | cévní svazky jsou ve stonku uspořádány do kruhu a jsou otevřené, tvoří se kambium (kořeny a stonky druhotně tloustnou) |
| listy jsou přisedlé, žilnatina souběžná = paralelní | listy jsou řapíkaté, žilnatina zpeřená nebo dlanitá |
| květy pěti-, čtyř- nebo dvoučetné | kambium není vyvinuto (druhotně netloustnou) |
| tvořené okvětím (P) | květní obaly rozlišené na korunu (C) a kalich (K) |
| květy většinou trojčetné |
- rostou na nejrůznějších biotopech – od polárních oblastí až po tropy
- dělíme je na dvě základní třídy dvouděložné (dřeviny i byliny) a jednoděložné (vždy byliny + 2 výjimky – vypadají jako dřeviny, ale jsou to tvrdé byliny, např. palmy)
- tělo je členěno na kořen, stonek a list včetně příslušných modifikací (vegetativní orgány)
- reprodukčním orgánem je květ (generativní orgány: květ, květenství, plod)
- znaky starobylosti:
- velké a samostatné květy (vývojově mladší rostliny mají drobné květy ve skupinách)
- neustálený a velký počet květních částí
- vyklenuté květní lůžko (např. pivoňka)
- části na lůžku rostou po spirálách
- květní části (K, C, A) jsou volné (nejsou srostlé) (A= tyčinka)
- květy spíše oboupohlavné
- větší počet jednoplodolistových pestíků
- postavení semeníku je svrchní
Třída: Jednoděložné
-
- Čeleď: Liliovité
- Čeleď: Kosatcovité
- Čeleď: Amarylkovité
- Čeleď: Lipnicovité
- Čeleď: Árónovité
- Čeleď: Vstavačovité
- Čeleď: Arekovité
- převážně byliny bez druhotného tloustnutí, mají roztroušené cévní svazky
- odvozenější skupina krytosemenných rostlin
- hospodářský význam jednoděložných rostlin je pro člověka zásadní
- patří sem totiž všechny pravé obilniny, z nichž nejrozšířenější je pšenice setá, ječmen setý, oves setý, proso seté, rýže setá, kukuřice setá, cukrová třtina (vše z čeledi lipnicovité)
- důležité jsou také palmy (kokosovník, datlovník, banánovník, ananasovník, palma olejová)
- hospodářsky významné rostliny jsou i: cibule, česnek, chřest, vanilka, zázvor a další
- mnoho jednoděložných je také pěstováno jako okrasné rostliny, pro ozdobné květy i listy, mnozí původem tropičtí zástupci jsou také rostlinami pokojovými
Čeleď: Liliovité
- byliny s čárkovitými listy a vytrvávajícím oddenkem, cibulí či hlízou a květy s jednotnou stavbou
- květy jsou oboupohlavné
- květní vzorec: P3+3 A3+3 G(3)
- řada druhu obsahuje jedovaté alkaloidy
- téměř všichni zástupci jsou cibuloviny
- plodem je tobolka nebo bobule
- užitkové:
- cibule kuchyňská – její cibule vzniklá přeměnou dolní části stonku a listů se používá jako koření
- při krájení se uvolňují plyny, které způsobují slzení
- česnek kuchyňský – má složenou cibuli – dělí se na několik dužnatých šupin (stroužků), které jsou pokryty bílou až jemně purpurovou blánou, používá se jako koření, má charakteristický zápach, který způsobuje silice – aliin
- česnek pór – lidově pórek, používá se do polévek apod., naťová zelenina
- česnek pažitka – lidově šnytlík, používá se jako naťová zelenina
- asparagus = chřest – mladé výhonky jsou používány jako zelenina, pěstuje se ale i jako okrasná rostlina, používá se do kytic
- cibule kuchyňská – její cibule vzniklá přeměnou dolní části stonku a listů se používá jako koření
- divoce rostoucí:
- konvalinka vonná – plodem je červená bobule, celá je jedovatá, má plazivý větvený oddenek, má zpravidla 2 listy (vzácně 3)
- používá se v lékařství, k výrobě voňavek, mýdel
- vraní oko čtyřlisté – velmi jedovaté bobule podobné borůvkám
- ocún jesenní – obsahuje jedovatý alkaloid – kolchicin, tzv. mitotický jed
- tulipán
- lilie zlatohlavá
- aloe vera
- hyacint východní
- konvalinka vonná – plodem je červená bobule, celá je jedovatá, má plazivý větvený oddenek, má zpravidla 2 listy (vzácně 3)
Čeleď: Kosatcovité
- vyšlechtěné
- gladioly = mečíky
- iris = kosatec
- šafrán – jako koření se používají jeho 2-3cm dlouhé blizny, které se sklízejí pouze ručně, i to je příčinou jeho vysoké ceny a vzácnosti
Čeleď: Amarylkovité
- byliny převážně s cibulemi nebo oddenky
- bledule – zvonkovité květy, na konci zelenožluté skvrny
- sněženka
- narcis
Čeleď: Lipnicovité
- větrosnubné – mají rozeklanou bliznu
- jednoleté až vytrvalé byliny, tzv. trávy
- mají svazčité kořeny a stonek typu stéblo – dutý s kolénky, zpravidla nevětvené
- květy jsou klas složený z klásků nebo lata z klásků
- květní obaly jsou redukované, šupinkovité, nevýrazných barev
- baňatý pestík, ze kterého se pak stává obilka
- mají velký obsah škrobu
- 2 zakrnělé okvětní lístky – plenky
- 2 zredukované okvětní lístky – pluška a plucha, plucha mívá štiplavou osinu
- 2 zredukované okvětní lístky – pleva
- tyčinky a semeník v květu jsou umístěny mezi pluchou a pluškou, za pluškou jsou 2 blanité plenky, na bázi klásků vyrůstají 2 plevy vzniklé přeměnou listenů
- u užitkových se pleva od zrn odděluje
- plodem je obilka
- list lipnicovitých je rozdělen na čepel, pochvu, jazýček a ouška – pochvatý list
- užitkové:
- pšenice setá – nemá osiny, má čtyřhranné klasy
- pro výrobu mouky, lihu, škrobu, piva, obsahuje lepek
- ječmen setý – dlouhé hladké osiny, klasy ploché, k výrobě sladu do piva
- žito seté – klas plochý, hrubý, hrubé osiny, obsahuje lepek
- pro výrobu mouky, náhražka kávy (melta, cikorka), k výrobě perníčků, ginu
- oves setý – květenství lata, nejmladší obilnina
- k výrobě ovesných vloček, krupice, mouky, ovesné pivo, krmivo pro koně
- kukuřice setá – jednopohlavné květy, obilky jsou v palicích, dovezena z Ameriky, větrosnubná, květy jsou jednopohlavné – samčí je lata klásků, samičí je ztlustlý klas (palice) v úžlabí listů, na vrcholu vyčuhuje chomáč čnělek s bliznami, slouží jako krmivo pro dobytek, zelenina, zdroj škrobu, neobsahuje lepek
- cukrovník lékařský – cukrová třtina, vysoký obsah cukru, sklízí se před kvetením, lisováním se získává šťáva – sušením se vyrábí třtinový cukr
- proso – krmivo pro ptactvo, neobsahuje lepek
- loupáním se získávají jáhly – vhodné pro kojeneckou stravu
- rýže – bahenní rostlina, největším vývozcem je Čína, k výrobě pálenky – arak
- jílek vytrvalý – pro anglické trávníky
- bambus – teplomilná rostlina, stěny buněk jsou zdřevnatělé, ale nemá druhotné tloustnutí, není to dřevina, mladé výhonky pro kuchyňské účely, hojně do zahrad
- pšenice setá – nemá osiny, má čtyřhranné klasy
- divoce rostoucí:
- lipnice luční – květenství lata
- srha říznačka – lata, baňaté útvary
- bojínek luční – hráškově zelený, lata, nejde zdrhnout
- psárka luční – sametově našedlá lata, jde zdrhnout
- rákos obecný – je kosmopolitní, dříve k výrobě rohoží
- pýr plazivý – klas
- kostřava luční
Čeleď: Vstavačovité
- vytrvalé byliny s oddenky nebo kořenovými hlízami
- patří k nejkrásnějším
- 3-četné květy často zajímavých tvarů a barev, s ostruhou (výčnělek)
- uvnitř jejich kořenů žijí symbiotické druhy hub (endotrofní mykorhiza)
- květy jsou výrazně přizpůsobeny k opylování hmyzem a ptáky – jsou velké, pestře zbarvené
- plodem je tobolka
- téměř všechny naše druhy jsou chráněné
- nejvíce rozšířeny v tropech
- často jako epifyty – jsou přichycené na jiné rostlině, kterou ale nepoškozují, slouží jim jako podpora
- střevíčník pantoflíček
- vemeník dvoulistý – česká orchidej
- vstavač májový
- hlístník hnízdák
- vanilovník plocholistý – tropické oblasti J Ameriky
- jeho tobolky obsahují aromatický vanilin používaný jako koření
Čeleď: Arekovité
- tropické a subtropické stromovité rostliny
- jejich kmen je zakončen chocholem listů
- nemají kambium, nemají druhotné tloustnutí, letokruhy
- olejniny, pochutiny, textilie
- tvoří drobné květy
- plodem jsou bobule, peckovice nebo nažka
- palma olejná – pěstovaná pro olejná semena, z oplodí se lisuje olej – nejlevnější světový olej
- používá se k výrobě biopaliva, obsažen v mnoha produktech (margaríny, čokolády, šampony), většinou skrytý pod názvem rostlinný olej
- největší plantáže v Indonésii a Malajsii
- datlovník obecný – plodem jsou peckovice s vysokým obsahem cukru – datle
- lidově palma datlová
- kokosovník ořechoplodý – plodem jsou peckovice, poskytují tekutý endosperm (kokosové mléko), který později tuhne (kokos), kvašením kokosového mléka se vyrábí lihovina arak, z vláknité vrstvy oplodí se pletou rohože, listy jako střešní krytina
Čeleď: Šáchorovité
- byliny obvykle s trojhrannými stonky, úzkými trávovitými listy a drobnými květy sdruženými v klasovitých květenstvích
- vlhkomilné rostliny, především v bažinách a na březích vod
- šáchor papírodárný – ve starověkém Egyptě na výrobu papyrusu
- ostřice – 3-hranné stonky, ostré režné listy
- suchopýr
Další významné druhy jednoděložných rostlin:
- ananas chocholatý – plodenství bobulí = ananas,
- banánovník – banány jsou žádanou komoditou
- největšími vývozci je Ekvádor, Kostarika, Kolumbie a Filipíny
Třída: Dvouděložné
-
- Čeleď: Pryskyřníkovité
- Čeleď: Růžovité
- Čeleď: Bobovité
- Čeleď: Miříkovité
- Čeleď: Brukvovité
- Čeleď: Lilkovité
- Čeleď: Hluchavkovité
- Čeleď: Hvězdnicovité
- Čeleď: Bukovité
- Čeleď: Břízovité
- Čeleď: Lískovité
- Čeleď: Vrbovité
- Čeleď: Hvozdíkovité
- Čeleď: Krtičníkovité
- Čeleď: Mákovité
- Čeleď: Merlíkovité
- byliny i dřeviny
- vývojově původnější než třída jednoděložných
- početnější než jednoděložné
Čeleď: Leknínovité
- vodní rostliny bez podpůrných pletiv
- cévní svazky obsahují jen cévice
- v řapících a květních stvolech je přítomen aerenchym
- leknín bílý – v ČR chráněný
- stulík žlutý – obsahuje alkaloidy
Čeleď: Pryskyřníkovité
- převážně byliny
- často obsahují prudce jedovaté látky, hlavně alkaloidy (využití ve farmaceutickém průmyslu) – nejjedovatější: blatouch, pryskyřník prudký, sasanka, orsej, orlíček
- luční, jarní, hojně kvetoucí (často žlutě)
- některé jsou chráněné (např. koniklec)
- květy jsou oboupohlavné, květní části jsou uspořádány zčásti ve šroubovici a zčásti v kruzích, květní obaly mohou být rozlišené i nerozlišené
- plody jsou nejčastěji měchýřky nebo nažky, obvykle souplodí měchýřků na vyklenutém květním lůžku
- pryskyřník prudký – celá rostlina obsahuje jed (člověku způsobuje puchýře)
- blatouch bahenní
- orsej jarní – má vysoký obsah vitaminu C – dříve se používala do salátů, ale jen do doby kvetení, pak je totiž jedovatá
- jaterník podléška – léčivka
- sasanka hajní – sasanky spolu s dalšími druhy (např. dymnivky, bledule) tvoří tzv. jarní aspekt listnatého lesa – tzn., že dokud jsou stromy neolistěné a v podrostu je dostatek světla, rychle vykvetou a vytvoří plody
- okrasné:
- orlíček
- koniklec luční
Čeleď: Růžovité
- dřeviny i byliny
- jejich pletiva často obsahují vonné silice podmiňující vůni jejich květů (růže)
- jejich listy jsou opatřeny palisty – párový listový útvar vyrůstající na bázi řapíku nebo přirostlý k listové čepeli
- květy jsou většinou oboupohlavné, paprsčitě symetrické, mají všechny znaky starobylosti
- plody jsou měchýřky, nažky, peckovice a malvice
- užitkové:
- jahodník – plodem je souplodí nažek na zdužnatělém lůžku, vegetativní rozmnožování pomocí šlahounů, listy pro léčebné účely
- ostružiník – plodem je souplodí peckoviček, má trny, vysoký obsah vitaminu C, plody jsou fialovočerné – využití barviv
- maliník – plodem je souplodí peckoviček, má trny, plody jsou červené
- slivoně – plodem jsou dužnaté peckovice, jejich dřevo se používá při uzení společně s bukem, výroba dřevěných dýmek
- slivoň třešeň
- slivoň švestka – slivovice, povidla
- slivoň mirabelka = špendlíky
- slivoň trnka
- slivoň meruňka
- slivoň broskvoň
- slivoň sakura – japonský název stromu třešně a jejích květů, významný v Japonsku
- jabloň
- hrušeň
- divoce rostoucí:
- kontryhel obecný
- krvavec toten
- jeřáb obecný – plodem jsou jeřabiny – bobule, je jedovatý
- okrasné:
- tavolník
- růže šípková – plodem je šípek (= souplodí nažek v dužnaté češuli)
Čeleď: Bobovité
- hmyzosnubné byliny i dřeviny
- jejich listy jsou složené, zpeřené, opatřené párovými palisty a zakončené úponkem
- květy jsou uspořádány v hroznu nebo v hlávce
- koruna květu je obvykle členěna na pavézu, 2 křídla a člunek srostlý ze 2 lístků
- mají většinou jednotnou stavbu – květní vzorec: ↓ K(5) C5 A(9)+1 G(1)
- plodem je lusk – mají velká semena
- žijí v symbióze s hlízkovitými bakteriemi, které váží vzdušný dusík
- užitkové:
- luštěniny – bohaté na bílkoviny a oleje, fosfor, vápník a draslík
- hrách setý – lidově hrášek
- fazol obecný – plodem je struk, vhodné pro diabetiky (snižují hodnotu glukózy v krvi)
- čočka jedlá – po sojových bobech a konopí má 3. nejvyšší obsah bílkovin ze všech rostlin
- sója luštinatá – vysoký obsah proteinů, vyrábí se z ní tofu, sójové maso a mléko, pro výrobu bionafty
- pícniny
- jetel luční – růžový, medonosná rostlina, opylován čmeláky
- jetel plazivý – bílý
- čičorka pestrá – má květy podobné jeteli, doplňková pícnina, energetická bylina
- hrachor luční – má křídlatou lodyhu
- olejniny
- podzemnice olejná – pochází z J Ameriky, jejím plodem jsou nepukavé lusky, které dozrávají pod zemí a obsahují semena, tzv. burské oříšky = arašídy, konzumují se pražené i nepražené, nebo se z nich lisuje podzemnicový olej
- luštěniny – bohaté na bílkoviny a oleje, fosfor, vápník a draslík
- okrasné:
- vlčí bob mnoholistý
- štědřenec převislý
- běžně rostoucí:
- trnovník akát – není u nás původní – invazivní druh, svým šířením ničí původní vegetaci – opadané listí akátu vylučuje látky, které inhibují klíčení jiných druhů rostlin, proto je porost pod akáty chudý
- vikev plotní
Čeleď: Miříkovité
- převážně byliny s dutými lodyhami, na povrchu jsou rýhované
- pletiva obsahují silice, barviva (např. β-karoten)
- mívají mohutný kořen
- listy složené, lichozpeřené, s pochvou
- drobné květy jsou uspořádány ve složeném okolíku
- mají jednotnou stavbu – květní vzorec: K5 C5 A5 G(2)
- plodem je dvounažka
- v oplodí i v jiných částech rostliny se vyskytují siličné kanálky produkující typickou vůni
- užitkové:
- zelenina
- mrkev obecná – kořenová zelenina, obsahuje β karoten
- petržel zahradní
- miřík celer
- pastyňák setý
- koření
- kopr vonný – do octového nálevu, při nakládání
- kmín kořenný – do těsta, v konzervárenství
- fenykl obecný – podobný kopru
- libeček
- anýz – neodolatelná pochoutka pro myši
- zelenina
- divoce rostoucí:
- bedrník obecný – léčivka
- bršlice kozí noha
- bolševník obecný
- bolševník velkolepý – obsahuje silice, smrdí po myšině, zavlečený druh do ČR, přemnožení
- bolehlav plamatý – prudce jedovatý
Čeleď: Brukvovité
- většinou hmyzosnubné byliny
- květy uspořádány v hroznovitých květenstvích, 4-četný květ
- mají jednotnou stavbu – květní vzorec: K2+2 C4 A2+4 G(2)
- plodem je šešule, šešulka, struk (ohnice) nebo nažka
- pletiva obsahují shluky buněk tvořící enzym myrosinázu – při rozdrcení pletiv tento enzym štěpí obsah sousedních buněk za uvolnění hořčičných silic
- užitkové:
- zelenina
- brukev zelná – její kultivary, např. kedluben (užívá se stonková hlíza), květák (užívá se zdužnatělé květenství), hlávkové zelí, kapusta, brokolice
- ředkev setá křen selský – obsahuje velké množství vitaminu C, v pletivech obsahuje idioblasty – pálí
- hořčice bílá
- olejniny
- řepka olejka – pěstovaná pro olejnatá semena, výroba olejů
- kokoška pastuší tobolka
- penízek rolní
- česnáček lékařský
- ředkev ohnice
- měsíčnice vytrvalá – často součástí suchých pugetů, může být příčinou požáru
- hořčice polní
- zelenina
Čeleď: Lilkovité
- většinou byliny
- typická je přítomnost jedovatých alkaloidů, např. nikotin, solanin, …
- plodem je bobule nebo tobolka
- obsahují v pletivech jedovaté látky – alkaloidy, např. solanin – nezničí se ani varem, nejvíce v bobulích
- 5-četné květy
- květy mají většinou jednotnou stavbu – květní vzorec: K(5) [C(5) A5+0] G(2)
- užitkové:
- lilek brambor – celá rostlina mimo podzemních hlíz je jedovatá, v zemi má oddenkové hlízy – jedlá část, obsahují škrob (solamyl), byl dovezen z J Ameriky
- lilek rajče – také obsahuje alkaloidy, ale spíše v listech, má jedlé plody, obsahují β karoten
- vitamin A, v nezralých rajčatech jsou obsaženy alkaloidy, jedna z nejvíce pěstovaných rostlin
- paprika roční – pochází z Ameriky, vyšlechtěná do mnoha forem, plodem je vysychající bobule
- tabák virginský – v listech obsahuje nikotin, jde o nejrozšířenější návykovou drogu s negativními účinky na žaludeční sliznici, krevní oběh…, sušené listy se používají jako kuřivo
- divoce rostoucí:
- mochyně židovská třešeň
- rulík zlomocný – obsahuje alkaloid atropin užívaný v očním lékařství k tišení bolesti (rozšiřuje zornice, ochrnuje hladké svalstvo), plodem jsou bobule podobné borůvkám
- okrasné:
- petúnie – okrasné letničky
Čeleď: Hluchavkovité
- byliny se čtyřhrannými stonky a vstřícnými listy podobnými kopřivě, nemají žahavé trichomy
- vyskytují se především v teplých a suchých oblastech
- květy jsou dvoupyské, opylované hmyzem, nachází se v přeslenu v paždí listů
- mají většinou jednotnou stavbu – květní vzorec: K(5) [C(5) A5+0] G(2)
- plodem je tvrdka – 4 tvrdky na dně květu
- v pletivech obsahují léčivé látky (většinou slizové a těkavé)
- mnohé druhy produkují vonné silice, sbírají se jako léčivky nebo se používají jako koření
- užitkové:
- léčivky a koření:
- hluchavka bílá – bílé květy jsou v lichopřeslenu
- šalvěj lékařská – polokeřovitý vzhled, má zdřevnatělé lodyhy, v kosmetice a jako koření
- máta peprná – má silné aroma, zejména díky mentholu, který se využívá do žvýkaček, bonbónů
- meduňka lékařská – listy voní po citrónu, bílé květy
- mateřídouška
- tymián
- levandule lékařská – parfémy
- rozmarýn – až 2 m vysoký keř, jako koření se používají listy, součást provensálského koření,
- bazalka
- obromysl obecná = origanum vulgare = oregano, součást provensálského koření
- dobromysl majoránka
- léčivky a koření:
- divoce rostoucí:
- hluchavka nachová
- černohlávek obecný
- popenec břečťanovitý = bouřka
Čeleď: Hvozdíkovité
- většinou planě rostoucí byliny
- listy vstřícné, přisedlé
- ptačinec žabinec
- ptačinec velkokvětý
- smolnička obecná
- hvozdík karafiát
- koukol polní – býval hojný, jedovatý, i semena – otravy při sklizních obilí (jedovatá mouka)
Čeleď: Hvězdnicovité
- většinou byliny, ale v tropech i dřeviny
- z dvouděložných rostlin je druhově nejpočetnější čeledí
- květy jsou složeny v úbor, mohou být trubkovité (kopretina vratič) nebo jazykovité (chryzantéma, afrikán, jiřina, chrpa)
- květní vzorec: nebo ♂, ♀ nebo↓ K5 [C(5) A(5)] G(2)
- plodem je nažka
- zásobní látkou je polysacharid inulin (nahrazuje obvyklý škrob)
- v pletivech se často vyskytují mléčnice
- užitkové:
- slunečnice roční – z jejích nažek se lisuje olej, květenství úbor – uvnitř trubkovité květy, ve vnější části jazykovité květy, otáčí se za sluncem – heliotropismus
- locika salátová – zelenina známá jako hlávkový salát
- heřmánek pravý – léčivka, léčivá látka azulen – modrý, má vyklenuté duté květní lůžko
- čekanka obecná – usušený a namletý kořen slouží jako náhražka kávy (cikorka)
- divoce rostoucí, léčivky:
- kopretina bílá
- chrpa modrá
- podběl obecný
- devětsil lékařský
- pelyněk pravý – při žaludečních a střevních potížích, při výzkumu proti malárii
- pelyněk černobýl – léčivý jen pro zvířata
- řebříček obecný – léčivka
- smetánka lékařská – pampeliška, pro výrobu medu
- sedmikráska obecná (sedmikráska chudobka)
- okrasné:
- měsíček lékařský
- afrikán
- astra
- jiřiny
- plevely:
- bodlák – je pichlavý všude (stonek, listy, květ, plod), má fialový květ
- kozí brada luční – má černé chlupy na stonku
- kamzičník
- lopuch větší
- pupava bezlodyžná
Čeleď: Bukovité
- větrosnubné dřeviny s květy uspořádanými v jehnědách nebo ve svazečcích
- plodem je nažka
- buk lesní – plody – bukvice – jsou trojnažky v ostnité číšce pukající čtyřmi chlopněmi, má tvrdé a kvalitní dřevo
- dub letní – plodem jsou nažky v číšce – žaludy
- dub zimní – kůra dubu obsahuje léčivé látky, na listech duběnky – k výrobě inkoustu
- dub korkový – k výrobě korku
- kaštanovník jedlý – pěstuje se pro jeho plody, tzv. jedlé kaštany – nažky v ostnité číšce, z Balkánu
Čeleď: Břízovité
- větrosnubné dřeviny s jednopohlavnými květy uspořádané do jehněd
- plodem je nažka
- bříza bělokorá
- olše lepkavá
- jíva lidová – nerozvitá jehnědovitá květenství se nazývají kočičky
Čeleď: Lískovité
- blízce příbuzné břízovitým
- plodem je oříšek
- líska obecná
- habr obecný
Čeleď: Vrbovité
- dvoudomé dřeviny s bezobalnými květy sdruženými v jehnědovitá květenství
- plodem je tobolka
- vrby bývají opylovány hmyzem a topoly větrem
- vrba jíva
- topol černý
- topol osika
Čeleď: Hvozdíkovité
- hmyzosnubné byliny
- běžné druhy mezí, luk i lesů
- kohoutek luční
- hvozdík zahradní = karafiát, okrasný
Čeleď: Krtičníkovité
- jejich pletiva jsou bohatá na glykosidy
- i paraziti
- většinou hnědých barev
- divizna velkokvětá – sbírá se též jako léčivka
- podbílek šupinatý – poloparazit, vysává živiny z kořenů lesních stromů
- krtičník hlíznatý
- rozrazil rezekvítek – podobný popenci
- rozrazil lékařský – narůžovělé květy
- náprstník červený – v pletivech obsahuje glykosidy – léky na srdce
Čeleď: Olivovníkovité
- 4-četné květy
- dřeviny, keře, většinou ale stromy
- olivovník evropský – plodem jsou olivy – peckovice, lisuje se z nich olivový olej, je to dlouholetý strom
- zlatice převislá – zlatý déšť
- ptačí zob – černé kuličky
- šeřík obecný – má jedno z nejtvrdších dřev
Čeleď: Merlíkovité
- byliny
- květy jsou uspořádané ve vrcholičnatých květenstvích
- užitkové:
- špenát setý – listová zelenina, není tak bohatá na železo, jak se předpokládalo
- řepa obecná – pěstovaná v mnoha odrůdách, např. krmná, cukrová, …
- divoce rostoucí:
- merlík bílý
- lebeda
- Další významné dvouděložné rostliny:
- len setý (lenovité)
- kakaovník pravý
- citroník limonový
- bavlník bylinný ( slézovité)
- chmel otáčivý
- kávovník arabský
- čajovník čínský
- fíkovník smokvoň
- réva vinná (révovité)
- limoník citrusový (routovité)
- mák setý – je zdrojem opia, z jeho semen se vyrábí olej
- opium je šťáva získaná z nezralých makovic), z opia lze izolovat např. alkaloid morfin, který slouží k tišení velkých bolestí, opiové alkaloidy bývají zneužívány jako drogy
- vlaštovičník větší – sbírá se jako léčivka, vypalování bradavic
- pomearnčovník (routovité)
- vavřín pravý– bobkový list, plod- bobule→lisování oleje
- pigmentovník pravý– nové koření, plod bobule- sbírají se nezralé, pak se suší
- skořicovník cejlonský
- konopě setá– pěstovaná pro vlákna
- konopě indická– pěstovaná pro hašiš
Význam
- význam pro člověka i přírodu mají často díky částem svého těla
- můžeme využít květ, plody, kořen, stonek, listy
- všechny rostliny bez ohledu na části těla tvoří základ velkého počtu ekosystémů
- květy jsou často zdrojem potravy pro hmyz, zejména opylovače
- plody jsou často potravou pro člověka a zvířata (i celé rostliny)
Potravinářský
- obilniny (základ pečiva): žito, pšenice
- základní potraviny: lilek brambor, rýže, hrách, čočka
- zelenina
- kořenová: mrkev, celer
- listová: locika salát, brukev zelná (její modifikace – květák, kapusta)
- plodová: rajče, okurek
- stonková: kedluben (stonková hlíza), pažitka
- cibulová: cibule, česnek
- ovoce: jabloň, hrušeň, slivoně, limoník citrusový
- koření: kmín, bobkový list, pepř
- olejniny: řepka olejka, olivovník, slunečnice, sója, podzemnice olejná, palma olejná
- léčivky: bříza, lípa srdčitá, hluchavka, máta
- pochutiny: ořech vlašský, podzemnice olejná, křen, hořčice bílá
- pro nápoje: kakaovník, kávovník, čajovník, chmel otáčivý, réva vinná
- pícniny: jetel luční, hrachor luční
- nektarodárné rostliny: trnovník akát, lípa srdčitá
Průmyslový
- cukrovarnický: řepa cukrová řepa, cukrovník třtinový, réva vinná, javor cukrový
- dřevozpracující: růžovité – slivoň (do udíren), bukovité, ořešákovité (výroba desek a nábytku), javorovité (výroba hudebních nástrojů), dub korkový
- textilní: bavlník (květ), len setý (cévní svazky ze stonku), konopí seté (cévní svazky ze stonku), jutovník (pytle)
- tabákový: tabák virginský
- energetický: bioplyn, palivo
- farmaceutický: výroba léčiv -heřmánek pravý, měsíček lékařský, chinovník (chinin proti malárii)
- gumárenský: mák setý (latex), kaučukovník (přírodní kaučuk)
- kosmetický: růže šípková (růžový olej), hvězdnicovité, …
- okrasné rostliny
Dělení rostlin podle hospodářsky významných částí těla:
- kořen
- kořenová zelenina: miříkovité – mrkev, celer (bulva = kořen + stonek)
- čekanka obecná – pomletý kořen pro výrobu náhražky kávy
- smetanka lékařská – léčivé účinky
- stonek
- dřevnaté stonky – dřevozpracující průmysl
- cévní svazky ze stonku – textilní průmysl – len setý, konopí seté
- třtina cukrová – zdroj cukru
- kaučukovník – zdroj přírodního kaučuku
- povrch stonku – dub korkový
- kůra na výrobu léčiv – chinovník – pro výrobu chininu proti malárii
- rozemletá kůra jako koření – skořicovník
- potravinářský průmysl – brambory (oddenková hlíza), kedlubny (stonková hlíza)
- list
- listová zelenina: liliovité – pažitka, pór, brukvovité – kapusta, hvězdnicovité – salát
- cibuloviny (mají zdužnatělé listy): liliovité – cibule, česnek
- střešní krytina
- koření – bobkový list (vavřín vznešený)
- léčivky – lípa srdčitá, kopřiva dvoudomá
Uvnitř pestíku:
- samčí gametofyt – pylová láčka
- samičí gametofyt – zralý zárodečný vak = vajíčko s vaječnými obaly
- pyl – samčí výtrus
- po přenesení na bliznu (po opylení) klíčí a roste, zarůstá do pestíku a tvoří pylovou láčku, ve které se tvoří 2 spermatické pylové buňky
- při opylení dochází k dvojitému oplození, při každém oplození vzniká zygota
- ze stěny pestíku vyrůstá samičí gametofyt – vajíčko s vaječnými obaly
- když vaječné obaly dorostou do potřebné velikosti, stávají se zralým zárodečným vakem
- vajíčko – mnohobuněčný útvar, jedna z buněk je buňka vaječná – to je samičí pohlavní buňka
- zralý zárodečný vak = shluk mnoha buněk plnící funkci samičího gametofytu (proklu)
- v samičím gametofytu se vyskytují specializované buňky:
- vaječná buňka – samičí pohlavní buňka
- středová buňka vajíčka – centrální jádro
- v pestíku dochází k dvojímu oplození:
- 1. spermatická buňka z pylové láčky oplodní vaječnou buňku, vzniká zygota a z ní zárodek, který je základem pro vznik nové rostliny
- 2. spermie z pylové láčky oplodní středovou buňku, vzniká zygota, která je základem pro endosperm
- endosperm = živné pletivo kolem zárodku
- zárodek + endosperm = semeno bez povrchového obalu
- povrchový obal tvoří osemení (může být blanité, kožovité, …)
- endosperm i zárodek jsou obalené osemením
- osemení má základ ve vaječných obalech
