Krytosemenné rostliny – maturitní otázka

 

Otázka: Krytosemenné rostliny

Předmět: Chemie

Přidal(a): sabrrinna

 

Říše: Rostliny

Podříše: Vyšší rostliny

Oddělení: Krytosemenné rostliny

• vývojově nejmladší a nejdokonalejší skupina semenných rostlin
• vznikly z nahosemenných
• tvoří typické květy a plody
• plodolist se přeměnil na pestík, který chrání vajíčko/a
• vajíčko je ukryto v pestíku (v semeníku), semena jsou ukryta v plodech
• většinou autotrofní dřeviny nebo byliny
• typické je dvojité oplození zajištěné dvěma spermatickými buňkami
• jejich cévní svazky obsahují pravé cévy (tracheje)
• zygota se vyvíjí v embryo (zárodek) a celé vajíčko se mění v semeno
• během přeměny oplozeného vajíčka v semeno se mění i semeník, celý pestík a i jiné části v plod
• dnes jsou dominantní skupinou suchozemských rostlin
• samčím gametofytem je klíčící pylové zrno, samičím gametofytem je zárodečný vak uvnitř vajíčka, oba gametofyty nejsou schopny samostatné existence a jsou součástí sporofytu

 

Znaky:

JEDNODĚLOŽNÉ	DVOUDĚLOŽNÉ
klíčí jednou dělohou	klíčí dvěma dělohami
hlavní (primární) kořen zakrní a tvoří se kořeny adventivní (přídatné)	primární (hlavní) kořen je zachován
kořeny svazčité	kořeny hlavní a postranní
cévní svazky jsou rozptýleny	cévní svazky jsou ve stonku uspořádány do kruhu a jsou otevřené, tvoří se kambium (kořeny a stonky druhotně tloustnou)
listy jsou přisedlé, žilnatina souběžná = paralelní	listy jsou řapíkaté, žilnatina zpeřená nebo dlanitá
květy pěti-, čtyř- nebo dvoučetné	kambium není vyvinuto (druhotně netloustnou)
tvořené okvětím (P)	květní obaly rozlišené na korunu (C) a kalich (K)
květy většinou trojčetné

• rostou na nejrůznějších biotopech – od polárních oblastí až po tropy
• dělíme je na dvě základní třídy dvouděložné (dřeviny i byliny) a jednoděložné (vždy byliny + 2 výjimky – vypadají jako dřeviny, ale jsou to tvrdé byliny, např. palmy)
• tělo je členěno na kořen, stonek a list včetně příslušných modifikací (vegetativní orgány)
• reprodukčním orgánem je květ (generativní orgány: květ, květenství, plod)
• znaky starobylosti:
  • velké a samostatné květy (vývojově mladší rostliny mají drobné květy ve skupinách)
  • neustálený a velký počet květních částí
  • vyklenuté květní lůžko (např. pivoňka)
  • části na lůžku rostou po spirálách
  • květní části (K, C, A) jsou volné (nejsou srostlé) (A= tyčinka)
  • květy spíše oboupohlavné
  • větší počet jednoplodolistových pestíků
  • postavení semeníku je svrchní

 

Třída: Jednoděložné

• • Čeleď: Liliovité
  • Čeleď: Kosatcovité
  • Čeleď: Amarylkovité
  • Čeleď: Lipnicovité
  • Čeleď: Árónovité
  • Čeleď: Vstavačovité
  • Čeleď: Arekovité
• převážně byliny bez druhotného tloustnutí, mají roztroušené cévní svazky
• odvozenější skupina krytosemenných rostlin
• hospodářský význam jednoděložných rostlin je pro člověka zásadní
• patří sem totiž všechny pravé obilniny, z nichž nejrozšířenější je pšenice setá, ječmen setý, oves setý, proso seté, rýže setá, kukuřice setá, cukrová třtina (vše z čeledi lipnicovité)
• důležité jsou také palmy (kokosovník, datlovník, banánovník, ananasovník, palma olejová)
• hospodářsky významné rostliny jsou i: cibule, česnek, chřest, vanilka, zázvor a další
• mnoho jednoděložných je také pěstováno jako okrasné rostliny, pro ozdobné květy i listy, mnozí původem tropičtí zástupci jsou také rostlinami pokojovými                                             

 

Čeleď: Liliovité

• byliny s čárkovitými listy a vytrvávajícím oddenkem, cibulí či hlízou a květy s jednotnou stavbou
• květy jsou oboupohlavné
• květní vzorec: P3+3 A3+3 G(3)
• řada druhu obsahuje jedovaté alkaloidy
• téměř všichni zástupci jsou cibuloviny
• plodem je tobolka nebo bobule
• užitkové:
  • cibule kuchyňská – její cibule vzniklá přeměnou dolní části stonku a listů se používá jako koření
    • při krájení se uvolňují plyny, které způsobují slzení
  • česnek kuchyňský – má složenou cibuli – dělí se na několik dužnatých šupin (stroužků), které jsou pokryty bílou až jemně purpurovou blánou, používá se jako koření, má charakteristický zápach, který způsobuje silice – aliin
  • česnek pór – lidově pórek, používá se do polévek apod., naťová zelenina
  • česnek pažitka – lidově šnytlík, používá se jako naťová zelenina
  • asparagus = chřest – mladé výhonky jsou používány jako zelenina, pěstuje se ale i jako okrasná rostlina, používá se do kytic
• divoce rostoucí:
  • konvalinka vonná – plodem je červená bobule, celá je jedovatá, má plazivý větvený oddenek, má zpravidla 2 listy (vzácně 3)
    • používá se v lékařství, k výrobě voňavek, mýdel
  • vraní oko čtyřlisté – velmi jedovaté bobule podobné borůvkám
  • ocún jesenní – obsahuje jedovatý alkaloid – kolchicin, tzv. mitotický jed
  • tulipán
  • lilie zlatohlavá
  • aloe vera
  • hyacint východní

 

Čeleď: Kosatcovité  

• vyšlechtěné
• gladioly = mečíky
• iris = kosatec
• šafrán – jako koření se používají jeho 2-3cm dlouhé blizny, které se sklízejí pouze ručně, i to je příčinou jeho vysoké ceny a vzácnosti

 

Čeleď: Amarylkovité  

• byliny převážně s cibulemi nebo oddenky
• bledule – zvonkovité květy, na konci zelenožluté skvrny
• sněženka
• narcis

 

Čeleď: Lipnicovité

• větrosnubné – mají rozeklanou bliznu
• jednoleté až vytrvalé byliny, tzv. trávy
• mají svazčité kořeny a stonek typu stéblo – dutý s kolénky, zpravidla nevětvené
• květy jsou klas složený z klásků nebo lata z klásků                                                                                                   
• květní obaly jsou redukované, šupinkovité, nevýrazných barev
• baňatý pestík, ze kterého se pak stává obilka
• mají velký obsah škrobu
• 2 zakrnělé okvětní lístky – plenky
• 2 zredukované okvětní lístky – pluška a plucha, plucha mívá štiplavou osinu
• 2 zredukované okvětní lístky – pleva
• tyčinky a semeník v květu jsou umístěny mezi pluchou a pluškou, za pluškou jsou 2 blanité plenky, na bázi klásků vyrůstají 2 plevy vzniklé přeměnou listenů
• u užitkových se pleva od zrn odděluje
• plodem je obilka
• list lipnicovitých je rozdělen na čepel, pochvu, jazýček a ouška – pochvatý list
• užitkové:
  • pšenice setá – nemá osiny, má čtyřhranné klasy
    • pro výrobu mouky, lihu, škrobu, piva, obsahuje lepek
  • ječmen setý – dlouhé hladké osiny, klasy ploché, k výrobě sladu do piva
  • žito seté – klas plochý, hrubý, hrubé osiny, obsahuje lepek
    • pro výrobu mouky, náhražka kávy (melta, cikorka), k výrobě perníčků, ginu
  • oves setý – květenství lata, nejmladší obilnina
    • k výrobě ovesných vloček, krupice, mouky, ovesné pivo, krmivo pro koně
  • kukuřice setá – jednopohlavné květy, obilky jsou v palicích, dovezena z Ameriky, větrosnubná, květy jsou jednopohlavné – samčí je lata klásků, samičí je ztlustlý klas (palice) v úžlabí listů, na vrcholu vyčuhuje chomáč čnělek s bliznami, slouží jako krmivo pro dobytek, zelenina, zdroj škrobu, neobsahuje lepek
  • cukrovník lékařský – cukrová třtina, vysoký obsah cukru, sklízí se před kvetením, lisováním se získává šťáva – sušením se vyrábí třtinový cukr
  • proso – krmivo pro ptactvo, neobsahuje lepek
    • loupáním se získávají jáhly – vhodné pro kojeneckou stravu
  • rýže – bahenní rostlina, největším vývozcem je Čína, k výrobě pálenky – arak
  • jílek vytrvalý – pro anglické trávníky
  • bambus – teplomilná rostlina, stěny buněk jsou zdřevnatělé, ale nemá druhotné tloustnutí, není to dřevina, mladé výhonky pro kuchyňské účely, hojně do zahrad
• divoce rostoucí:
  • lipnice luční – květenství lata
  • srha říznačka – lata, baňaté útvary
  • bojínek luční – hráškově zelený, lata, nejde zdrhnout
  • psárka luční – sametově našedlá lata, jde zdrhnout
  • rákos obecný – je kosmopolitní, dříve k výrobě rohoží
  • pýr plazivý – klas
  • kostřava luční

 

Čeleď: Vstavačovité  

• vytrvalé byliny s oddenky nebo kořenovými hlízami
• patří k nejkrásnějším
• 3-četné květy často zajímavých tvarů a barev, s ostruhou (výčnělek)
• uvnitř jejich kořenů žijí symbiotické druhy hub (endotrofní mykorhiza)  
• květy jsou výrazně přizpůsobeny k opylování hmyzem a ptáky – jsou velké, pestře zbarvené
• plodem je tobolka
• téměř všechny naše druhy jsou chráněné                                           
• nejvíce rozšířeny v tropech
• často jako epifyty – jsou přichycené na jiné rostlině, kterou ale nepoškozují, slouží jim jako podpora
• střevíčník pantoflíček
• vemeník dvoulistý – česká orchidej
• vstavač májový
• hlístník hnízdák
• vanilovník plocholistý – tropické oblasti J Ameriky
  • jeho tobolky obsahují aromatický vanilin používaný jako koření

 

 Čeleď: Arekovité                                                                                      

• tropické a subtropické stromovité rostliny
• jejich kmen je zakončen chocholem listů
• nemají kambium, nemají druhotné tloustnutí, letokruhy               
• olejniny, pochutiny, textilie
• tvoří drobné květy
• plodem jsou bobule, peckovice nebo nažka
• palma olejná – pěstovaná pro olejná semena, z oplodí se lisuje olej – nejlevnější světový olej
  • používá se k výrobě biopaliva, obsažen v mnoha produktech (margaríny, čokolády, šampony), většinou skrytý pod názvem rostlinný olej
  • největší plantáže v Indonésii a Malajsii                                                                           
• datlovník obecný – plodem jsou peckovice s vysokým obsahem cukru – datle      
  • lidově palma datlová
• kokosovník ořechoplodý – plodem jsou peckovice, poskytují tekutý endosperm (kokosové mléko), který později tuhne (kokos), kvašením kokosového mléka se vyrábí lihovina arak, z vláknité vrstvy oplodí se pletou rohože, listy jako střešní krytina

 

Čeleď: Šáchorovité

• byliny obvykle s trojhrannými stonky, úzkými trávovitými listy a drobnými květy sdruženými v klasovitých květenstvích
• vlhkomilné rostliny, především v bažinách a na březích vod
• šáchor papírodárný – ve starověkém Egyptě na výrobu papyrusu
• ostřice – 3-hranné stonky, ostré režné listy
• suchopýr

   

Další významné druhy jednoděložných rostlin_:

• ananas chocholatý – plodenství bobulí = ananas,
• banánovník – banány jsou žádanou komoditou
  • největšími vývozci je Ekvádor, Kostarika, Kolumbie a Filipíny

 

Třída: Dvouděložné

• • Čeleď: Pryskyřníkovité
  • Čeleď: Růžovité
  • Čeleď: Bobovité
  • Čeleď: Miříkovité
  • Čeleď: Brukvovité
  • Čeleď: Lilkovité
  • Čeleď: Hluchavkovité
  • Čeleď: Hvězdnicovité
  • Čeleď: Bukovité
  • Čeleď: Břízovité
  • Čeleď: Lískovité
  • Čeleď: Vrbovité
  • Čeleď: Hvozdíkovité
  • Čeleď: Krtičníkovité
  • Čeleď: Mákovité
  • Čeleď: Merlíkovité
• byliny i dřeviny
• vývojově původnější než třída jednoděložných
• početnější než jednoděložné

 

Čeleď: Leknínovité

• vodní rostliny bez podpůrných pletiv
• cévní svazky obsahují jen cévice
• v řapících a květních stvolech je přítomen aerenchym
• leknín bílý – v ČR chráněný
• stulík žlutý – obsahuje alkaloidy

 

Čeleď: Pryskyřníkovité  

• převážně byliny
• často obsahují prudce jedovaté látky, hlavně alkaloidy (využití ve farmaceutickém průmyslu) – nejjedovatější: blatouch, pryskyřník prudký, sasanka, orsej, orlíček
• luční, jarní, hojně kvetoucí (často žlutě)                                                       
• některé jsou chráněné (např. koniklec)
• květy jsou oboupohlavné, květní části jsou uspořádány zčásti ve šroubovici a zčásti v kruzích, květní obaly mohou být rozlišené i nerozlišené
• plody jsou nejčastěji měchýřky nebo nažky, obvykle souplodí měchýřků na vyklenutém květním lůžku
• pryskyřník prudký – celá rostlina obsahuje jed (člověku způsobuje puchýře)
• blatouch bahenní
• orsej jarní – má vysoký obsah vitaminu C – dříve se používala do salátů, ale jen do doby kvetení, pak je totiž jedovatá
• jaterník podléška – léčivka
• sasanka hajní – sasanky spolu s dalšími druhy (např. dymnivky, bledule) tvoří tzv. jarní aspekt listnatého lesa – tzn., že dokud jsou stromy neolistěné a v podrostu je dostatek světla, rychle vykvetou a vytvoří plody                                       
• okrasné:
  • orlíček
  • koniklec luční

 

Čeleď: Růžovité

• dřeviny i byliny
• jejich pletiva často obsahují vonné silice podmiňující vůni jejich květů (růže)
• jejich listy jsou opatřeny palisty – párový listový útvar vyrůstající na bázi řapíku nebo přirostlý k listové čepeli
• květy jsou většinou oboupohlavné, paprsčitě symetrické, mají všechny znaky starobylosti
• plody jsou měchýřky, nažky, peckovice a malvice
• užitkové:
  • jahodník – plodem je souplodí nažek na zdužnatělém lůžku, vegetativní rozmnožování pomocí šlahounů, listy pro léčebné účely
  • ostružiník – plodem je souplodí peckoviček, má trny, vysoký obsah vitaminu C, plody jsou fialovočerné – využití barviv
  • maliník – plodem je souplodí peckoviček, má trny, plody jsou červené
  • slivoně – plodem jsou dužnaté peckovice, jejich dřevo se používá při uzení společně s bukem, výroba dřevěných dýmek
    • slivoň třešeň
    • slivoň švestka – slivovice, povidla
    • slivoň mirabelka = špendlíky
    • slivoň trnka
    • slivoň meruňka
    • slivoň broskvoň
    • slivoň sakura – japonský název stromu třešně a jejích květů, významný v Japonsku
  • jabloň
  • hrušeň
• divoce rostoucí:
  • kontryhel obecný
  • krvavec toten
  • jeřáb obecný – plodem jsou jeřabiny – bobule, je jedovatý
• okrasné:
  • tavolník
  • růže šípková – plodem je šípek (= souplodí nažek v dužnaté češuli)

 

Čeleď: Bobovité

• hmyzosnubné byliny i dřeviny
• jejich listy jsou složené, zpeřené, opatřené párovými palisty a zakončené úponkem
• květy jsou uspořádány v hroznu nebo v hlávce
• koruna květu je obvykle členěna na pavézu, 2 křídla a člunek srostlý ze 2 lístků
• mají většinou jednotnou stavbu – květní vzorec: ↓ K(5) C5 A(9)+1 G(1)
• plodem je lusk – mají velká semena
• žijí v symbióze s hlízkovitými bakteriemi, které váží vzdušný dusík
• užitkové:
  • luštěniny – bohaté na bílkoviny a oleje, fosfor, vápník a draslík
    • hrách setý – lidově hrášek
    • fazol obecný – plodem je struk, vhodné pro diabetiky (snižují hodnotu glukózy v krvi)
    • čočka jedlá – po sojových bobech a konopí má 3. nejvyšší obsah bílkovin ze všech rostlin
    • sója luštinatá – vysoký obsah proteinů, vyrábí se z ní tofu, sójové maso a mléko, pro výrobu bionafty
  • pícniny
    • jetel luční – růžový, medonosná rostlina, opylován čmeláky
    • jetel plazivý – bílý
    • čičorka pestrá –  má květy podobné jeteli, doplňková pícnina, energetická bylina
    • hrachor luční – má křídlatou lodyhu
  • olejniny
    • podzemnice olejná – pochází z J Ameriky, jejím plodem jsou nepukavé lusky, které dozrávají pod zemí a obsahují semena, tzv. burské oříšky = arašídy, konzumují se pražené i nepražené, nebo se z nich lisuje podzemnicový olej
• okrasné:
  • vlčí bob mnoholistý
  • štědřenec převislý
• běžně rostoucí:
  • trnovník akát – není u nás původní – invazivní druh, svým šířením ničí původní vegetaci – opadané listí akátu vylučuje látky, které inhibují klíčení jiných druhů rostlin, proto je porost pod akáty chudý
  • vikev plotní

 

Čeleď: Miříkovité

• převážně byliny s dutými lodyhami, na povrchu jsou rýhované
• pletiva obsahují silice, barviva (např. β-karoten)
• mívají mohutný kořen
• listy složené, lichozpeřené, s pochvou
• drobné květy jsou uspořádány ve složeném okolíku
• mají jednotnou stavbu – květní vzorec: K5 C5 A5 G(2)
• plodem je dvounažka
• v oplodí i v jiných částech rostliny se vyskytují siličné kanálky produkující typickou vůni
• užitkové:
  • zelenina
    • mrkev obecná – kořenová zelenina, obsahuje β karoten
    • petržel zahradní
    • miřík celer
    • pastyňák setý
  • koření
    • kopr vonný – do octového nálevu, při nakládání
    • kmín kořenný – do těsta, v konzervárenství         
    • fenykl obecný – podobný kopru
    • libeček
    • anýz – neodolatelná pochoutka pro myši
• divoce rostoucí:
  • bedrník obecný – léčivka
  • bršlice kozí noha
  • bolševník obecný
  • bolševník velkolepý – obsahuje silice, smrdí po myšině, zavlečený druh do ČR, přemnožení
  • bolehlav plamatý – prudce jedovatý                                                                                        

   

Čeleď: Brukvovité  

• většinou hmyzosnubné byliny 
• květy uspořádány v hroznovitých květenstvích, 4-četný květ
• mají jednotnou stavbu – květní vzorec:     K2+2 C4 A2+4 G(2)
• plodem je šešule, šešulka, struk (ohnice) nebo nažka
• pletiva obsahují shluky buněk tvořící enzym myrosinázu – při rozdrcení pletiv tento enzym štěpí obsah sousedních buněk za uvolnění hořčičných silic
• užitkové:
  • zelenina
    • brukev zelná – její kultivary, např. kedluben (užívá se stonková hlíza), květák (užívá se zdužnatělé květenství), hlávkové zelí, kapusta, brokolice                                     
    • ředkev setá křen selský – obsahuje velké množství vitaminu C, v pletivech obsahuje idioblasty – pálí
    • hořčice bílá
  • olejniny
    • řepka olejka – pěstovaná pro olejnatá semena, výroba olejů
    • kokoška pastuší tobolka
    • penízek rolní
    • česnáček lékařský                                                                         
    • ředkev ohnice
    • měsíčnice vytrvalá – často součástí suchých pugetů, může být příčinou požáru
    • hořčice polní

 

Čeleď: Lilkovité

• většinou byliny
• typická je přítomnost jedovatých alkaloidů, např. nikotin, solanin, …
• plodem je bobule nebo tobolka
• obsahují v pletivech jedovaté látky – alkaloidy, např. solanin – nezničí se ani varem, nejvíce v bobulích
• 5-četné květy
• květy mají většinou jednotnou stavbu – květní vzorec:      K(5) [C(5) A5+0] G(2)
• užitkové:
  • lilek brambor – celá rostlina mimo podzemních hlíz je jedovatá, v zemi má oddenkové hlízy – jedlá část, obsahují škrob (solamyl), byl dovezen z J Ameriky
  • lilek rajče – také obsahuje alkaloidy, ale spíše v listech, má jedlé plody, obsahují β karoten
    • vitamin A, v nezralých rajčatech jsou obsaženy alkaloidy, jedna z nejvíce pěstovaných rostlin                                
  • paprika roční – pochází z Ameriky, vyšlechtěná do mnoha forem, plodem je vysychající bobule
  • tabák virginský – v listech obsahuje nikotin, jde o nejrozšířenější návykovou drogu s negativními účinky na žaludeční sliznici, krevní oběh…, sušené listy se používají jako kuřivo
• divoce rostoucí:
  • mochyně židovská třešeň
  • rulík zlomocný – obsahuje alkaloid atropin užívaný v očním lékařství k tišení bolesti (rozšiřuje zornice, ochrnuje hladké svalstvo), plodem jsou bobule podobné borůvkám
• okrasné:
  • petúnie – okrasné letničky

 

Čeleď: Hluchavkovité

• byliny se čtyřhrannými stonky a vstřícnými listy podobnými kopřivě, nemají žahavé trichomy
• vyskytují se především v teplých a suchých oblastech
• květy jsou dvoupyské, opylované hmyzem, nachází se v přeslenu v paždí listů
• mají většinou jednotnou stavbu – květní vzorec:    K(5) [C(5) A5+0] G(2)
• plodem je tvrdka – 4 tvrdky na dně květu
• v pletivech obsahují léčivé látky (většinou slizové a těkavé)
• mnohé druhy produkují vonné silice, sbírají se jako léčivky nebo se používají jako koření   
• užitkové:
  • léčivky a koření:
    • hluchavka bílá – bílé květy jsou v lichopřeslenu
    • šalvěj lékařská – polokeřovitý vzhled, má zdřevnatělé lodyhy, v kosmetice a jako koření
    • máta peprná – má silné aroma, zejména díky mentholu, který se využívá do žvýkaček, bonbónů
    • meduňka lékařská – listy voní po citrónu, bílé květy
    • mateřídouška
    • tymián                                                                         
    • levandule lékařská – parfémy                                       
    • rozmarýn – až 2 m vysoký keř, jako koření se používají listy, součást provensálského koření,
    • bazalka
    • obromysl obecná = origanum vulgare = oregano, součást provensálského koření
    • dobromysl majoránka
• divoce rostoucí:
  • hluchavka nachová
  • černohlávek obecný
  • popenec břečťanovitý = bouřka

                                                                                                 

Čeleď: Hvozdíkovité

• většinou planě rostoucí byliny
• listy vstřícné, přisedlé
• ptačinec žabinec
• ptačinec velkokvětý
• smolnička obecná
• hvozdík karafiát                                 
• koukol polní – býval hojný, jedovatý, i semena – otravy při sklizních obilí (jedovatá mouka)

 

Čeleď: Hvězdnicovité  

• většinou byliny, ale v tropech i dřeviny
• z dvouděložných rostlin je druhově nejpočetnější čeledí
• květy jsou složeny v úbor, mohou být trubkovité (kopretina vratič) nebo jazykovité (chryzantéma, afrikán, jiřina, chrpa)
• květní vzorec:      nebo ♂, ♀      nebo↓  K5 [C(5) A(5)] G(2)
• plodem je nažka
• zásobní látkou je polysacharid inulin (nahrazuje obvyklý škrob)
• v pletivech se často vyskytují mléčnice
• užitkové:
  • slunečnice roční – z jejích nažek se lisuje olej, květenství úbor – uvnitř trubkovité květy, ve vnější části jazykovité květy, otáčí se za sluncem – heliotropismus
  • locika salátová – zelenina známá jako hlávkový salát                                                                       
  • heřmánek pravý – léčivka, léčivá látka azulen – modrý, má vyklenuté duté květní lůžko                                 
  • čekanka obecná – usušený a namletý kořen slouží jako náhražka kávy (cikorka)
• divoce rostoucí, léčivky:
  • kopretina bílá
  • chrpa modrá
  • podběl obecný
  • devětsil lékařský               
  • pelyněk pravý – při žaludečních a střevních potížích, při výzkumu proti malárii
  • pelyněk černobýl – léčivý jen pro zvířata
  •  řebříček obecný – léčivka
  • smetánka lékařská – pampeliška, pro výrobu medu
  • sedmikráska obecná (sedmikráska chudobka)                   
• okrasné:                             
  • měsíček lékařský
  • afrikán
  • astra                               
  • jiřiny                                                     
• plevely:      
  • bodlák – je pichlavý všude (stonek, listy, květ, plod), má fialový květ                                               
  • kozí brada luční – má černé chlupy na stonku
  • kamzičník
  • lopuch větší                                                                                           
  • pupava bezlodyžná

 

Čeleď: Bukovité

• větrosnubné dřeviny s květy uspořádanými v jehnědách nebo ve svazečcích
• plodem je nažka
• buk lesní – plody – bukvice – jsou trojnažky v ostnité číšce pukající čtyřmi chlopněmi, má tvrdé a kvalitní dřevo
• dub letní – plodem jsou nažky v číšce – žaludy
• dub zimní – kůra dubu obsahuje léčivé látky, na listech duběnky – k výrobě inkoustu
• dub korkový – k výrobě korku
• kaštanovník jedlý – pěstuje se pro jeho plody, tzv. jedlé kaštany – nažky v ostnité   číšce, z Balkánu

 

 Čeleď: Břízovité

• větrosnubné dřeviny s jednopohlavnými květy uspořádané do jehněd
• plodem je nažka
• bříza bělokorá
• olše lepkavá
• jíva lidová – nerozvitá jehnědovitá květenství se nazývají kočičky                                                                                                                           

Čeleď: Lískovité

• blízce příbuzné břízovitým
• plodem je oříšek                           
• líska obecná
• habr obecný

 

Čeleď: Vrbovité  

• dvoudomé dřeviny s bezobalnými květy sdruženými v jehnědovitá květenství
• plodem je tobolka
• vrby bývají opylovány hmyzem a topoly větrem                                               
• vrba jíva
• topol černý
• topol osika    

 

Čeleď: Hvozdíkovité  

• hmyzosnubné byliny
• běžné druhy mezí, luk i lesů
• kohoutek luční                                         
• hvozdík zahradní = karafiát, okrasný

                                                                                                                                           

Čeleď: Krtičníkovité

• jejich pletiva jsou bohatá na glykosidy
• i paraziti
• většinou hnědých barev
• divizna velkokvětá – sbírá se též jako léčivka
• podbílek šupinatý – poloparazit, vysává živiny z kořenů lesních stromů
• krtičník hlíznatý
• rozrazil rezekvítek – podobný popenci
• rozrazil lékařský – narůžovělé květy
• náprstník červený – v pletivech obsahuje glykosidy – léky na srdce 

 

Čeleď: Olivovníkovité

• 4-četné květy
• dřeviny, keře, většinou ale stromy
• olivovník evropský – plodem jsou olivy – peckovice, lisuje se z nich olivový olej, je to dlouholetý strom
• zlatice převislá – zlatý déšť
• ptačí zob – černé kuličky
• šeřík obecný – má jedno z nejtvrdších dřev

 

Čeleď: Merlíkovité

• byliny
• květy jsou uspořádané ve vrcholičnatých květenstvích         
• užitkové:
  • špenát setý – listová zelenina, není tak bohatá na železo, jak se předpokládalo
  • řepa obecná – pěstovaná v mnoha odrůdách, např. krmná, cukrová, …
• divoce rostoucí:
  • merlík bílý
  • lebeda
• Další významné dvouděložné rostliny:
  • len setý (lenovité)
  • kakaovník pravý
  • citroník limonový     
  • bavlník bylinný ( slézovité)
  • chmel otáčivý
  • kávovník arabský                                           
  • čajovník čínský
  • fíkovník smokvoň                                                                                   
  • réva vinná (révovité)
  • limoník citrusový (routovité)
  • mák setý – je zdrojem opia, z jeho semen se vyrábí olej         
    • opium je šťáva získaná z nezralých makovic), z opia lze izolovat např. alkaloid morfin, který slouží k tišení velkých bolestí, opiové alkaloidy bývají zneužívány jako drogy
  • vlaštovičník větší – sbírá se jako léčivka, vypalování bradavic
  • pomearnčovník (routovité)
  • vavřín pravý– bobkový list, plod- bobule→lisování oleje
  • pigmentovník pravý– nové koření, plod bobule- sbírají se nezralé, pak se suší
    • skořicovník cejlonský
  • konopě setá– pěstovaná pro vlákna
  • konopě indická– pěstovaná pro hašiš

 

Význam

• význam pro člověka i přírodu mají často díky částem svého těla
• můžeme využít květ, plody, kořen, stonek, listy
• všechny rostliny bez ohledu na části těla tvoří základ velkého počtu ekosystémů
• květy jsou často zdrojem potravy pro hmyz, zejména opylovače
• plody jsou často potravou pro člověka a zvířata (i celé rostliny)

 

Potravinářský

• obilniny (základ pečiva): žito, pšenice
• základní potraviny: lilek brambor, rýže, hrách, čočka
• zelenina
  • kořenová:  mrkev, celer
  • listová: locika salát, brukev zelná (její modifikace – květák, kapusta)
  • plodová: rajče, okurek
  • stonková: kedluben (stonková hlíza), pažitka
  • cibulová: cibule, česnek
• ovoce: jabloň, hrušeň, slivoně, limoník citrusový
• koření: kmín, bobkový list, pepř
• olejniny: řepka olejka, olivovník, slunečnice, sója, podzemnice olejná, palma olejná
• léčivky: bříza, lípa srdčitá, hluchavka, máta
• pochutiny: ořech vlašský, podzemnice olejná, křen, hořčice bílá
• pro nápoje: kakaovník, kávovník, čajovník, chmel otáčivý, réva vinná
• pícniny: jetel luční, hrachor luční
• nektarodárné rostliny: trnovník akát, lípa srdčitá

 

Průmyslový

• cukrovarnický: řepa cukrová řepa, cukrovník třtinový, réva vinná, javor cukrový
• dřevozpracující: růžovité – slivoň (do udíren), bukovité, ořešákovité (výroba desek a nábytku), javorovité (výroba hudebních nástrojů), dub korkový
• textilní: bavlník (květ), len setý (cévní svazky ze stonku), konopí seté (cévní svazky ze stonku), jutovník (pytle)
• tabákový: tabák virginský
• energetický: bioplyn, palivo
• farmaceutický: výroba léčiv -heřmánek pravý, měsíček lékařský, chinovník (chinin proti malárii)
• gumárenský: mák setý (latex), kaučukovník (přírodní kaučuk)
• kosmetický: růže šípková (růžový olej), hvězdnicovité, …
• okrasné rostliny

 

Dělení rostlin podle hospodářsky významných částí těla:

• kořen
  • kořenová zelenina: miříkovité – mrkev, celer (bulva = kořen + stonek)
  • čekanka obecná – pomletý kořen pro výrobu náhražky kávy
  • smetanka lékařská – léčivé účinky
• stonek
  • dřevnaté stonky – dřevozpracující průmysl
  • cévní svazky ze stonku – textilní průmysl – len setý, konopí seté
  • třtina cukrová – zdroj cukru
  • kaučukovník – zdroj přírodního kaučuku
  • povrch stonku – dub korkový
  • kůra na výrobu léčiv – chinovník – pro výrobu chininu proti malárii
  • rozemletá kůra jako koření – skořicovník
  • potravinářský průmysl – brambory (oddenková hlíza), kedlubny (stonková hlíza)
• list
  • listová zelenina: liliovité – pažitka, pór, brukvovité – kapusta, hvězdnicovité – salát
  • cibuloviny (mají zdužnatělé listy): liliovité – cibule, česnek
  • střešní krytina
  • koření – bobkový list (vavřín vznešený)
  • léčivky – lípa srdčitá, kopřiva dvoudomá

 

Uvnitř pestíku:

• samčí gametofyt – pylová láčka
• samičí gametofyt – zralý zárodečný vak = vajíčko s vaječnými obaly
• pyl – samčí výtrus
  • po přenesení na bliznu (po opylení) klíčí a roste, zarůstá do pestíku a tvoří pylovou láčku, ve které se tvoří 2 spermatické pylové buňky
• při opylení dochází k dvojitému oplození, při každém oplození vzniká zygota
• ze stěny pestíku vyrůstá samičí gametofyt – vajíčko s vaječnými obaly
• když vaječné obaly dorostou do potřebné velikosti, stávají se zralým zárodečným vakem
• vajíčko – mnohobuněčný útvar, jedna z buněk je buňka vaječná – to je samičí pohlavní buňka
• zralý zárodečný vak = shluk mnoha buněk plnící funkci samičího gametofytu (proklu)
• v samičím gametofytu se vyskytují specializované buňky:
  • vaječná buňka – samičí pohlavní buňka
  • středová buňka vajíčka – centrální jádro
• v pestíku dochází k dvojímu oplození:
  • 1. spermatická buňka z pylové láčky oplodní vaječnou buňku, vzniká zygota a z ní zárodek, který je základem pro vznik nové rostliny
  • 2. spermie z pylové láčky oplodní středovou buňku, vzniká zygota, která je základem pro endosperm
• endosperm = živné pletivo kolem zárodku
• zárodek + endosperm = semeno bez povrchového obalu
• povrchový obal tvoří osemení (může být blanité, kožovité, …)
• endosperm i zárodek jsou obalené osemením
• osemení má základ ve vaječných obalech