Kosterní soustava – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka: Kosterní soustava

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Iveta

 

 

 

 

Základní funkce

– pevná opora měkkým částem těla, umožňuje pohyb, vytváří ochranná pouzdra některých orgánů

 

Obecná stavba

– tvoří ji kosti a klouby, 206 různě spojených kostí

 

KOST (os)

dělení podle tvaru kosti

– dlouhé (stehenní, pažní), krátké (záprstní kosti, klíční), ploché (lopatka, hrudní kost, lebeční kost), nepravidelné (obratel, dolní čelist)

stavba dlouhé kosti

– epifýza – koncové části dlouhých kostí, tvoří kloubní část

– diafýza – střední část dlouhých kostí

– na povrchu všech kostí – HUTNÁ KOST pod ní HOUBOVITÁ TKÁŇ (uvnitř kosti)

– dutina v diafýze = DŘEŇOVÁ DUTINA – vyplněna KOSTNÍ DŘENÍ

 

OKOSTICE (periost) – okosticeàhutná kostà houbovitá tkáň

– tuhý, vazivový obal kosti, kryje kost v celém rozsahu – kromě kloubních ploch

– zásobená cévami => výživa kosti

nervy => vedení bolesti

 

KOSTNÍ DŘEŇ (medulla ossium)

– červená barva

– *zde ERY, většina LEU a TRO

– v dospělosti jen v plochých a krátkých kostech – např. v hrudní kosti, obratlích a žebrech

– s věkem se v dřeni usazuje tuk => dřeň žloutne a ztrácí schopnost krvetvorby

– ve stáří dřeň – šedá barva (ztráta tuku)

 

VÝVOJ KOSTI

– v embryonálním obd. je základ kosti vazivový nebo chrupavčitý à vývoj plodu => základ se mění na kost (zkostnatění = osifikace) à po narození osifikace není všude ukončena – např. na lebce novorozence fontanely (lupínky) –  měkká místa tam, kde spojují vazivové švy lebeční kost à zkostnatí

 

RŮST KOSTI

vliv – hormony žláz s vnitřní sekrecí (hypofýza, št. žláza, pohl. orgány)

roste do šířky – díky okostici

délky – pomocí chrupavčitých plotének (růstové chrupavky) – mezi diafýzou a epifýzami kostí

ukončen kolem 18. roku

 

SPOJENÍ KOSTÍ

– každá kost připojena min. k jedné další kosti – výjimka: jazylka v krku (připojena k jazyku, na ní zavěšen hrtan)

1, nepohyblivé – vazivem (kosti lebky – lebeční švy)

– chrupavka (obratle páteře – meziobratlové ploténky, stydká spona, spojení žeber s hr. kostí)

– kostí (obratle křížové – kost křížová, kost pánevní – z k. sedací, kyčelní a stydké)

 

2, pohyblivé – kloubem (obsahuje vlásečnice a nervy)

jednoduché (ze 2 kostí)

složené (z více kostí, mezi jsou chrupavčité destičky – vyrovnávají nesrovnalosti)

 

STAVBA KLOUBU (articulatio)

KLOUBNÍ POUZDRO    – tvoří ho tuhá vazivová tkáň, kryje konce obou kostí a připevněno k tělům kostí, drží kosti u sebe a umožňuje pohyb

– některá kl. spojení posílena vazy

KLOUBNÍ CHRUPAVKA – kryje epifýzu v místě, kde se kloubně spojuje s další kostí

– bez cév

KLOUBNÍ DUTINA – prostor mezi kloubními plochami kostí

SYNOVIÁLNÍ MEMBRÁNA – tenká, vystýlá celou dutinu kloubní, produkuje maz – zvlhčuje třecí plochy kl. spojení, vyživuje kl.  chrupavku

 

KLOUBY

HK               – kloub ramenní (articulatio humeri), loketní (a. cubici), kloub vřetenozápěstní (a. radiocarpalis), klouby ruky (mezi zápěstními kůstkami)

DK               – kloub kyčelní (a. coxae), kloub kolenní (a. genus), kloub hlezenní (a. talocruralis), klouby nohy

 

KOSTRA LIDSKÉHO TĚLA

– kostra lebky, trupu, HK, DK

– KOSTRA LEBKY lebka (cranium)

– ochrana pro mozek a smyslové orgány (zrak, sluch, rovnovážné ústrojí, čich, chuť)

– kosti spojeny nepohyblivě – pomocí švů

– jediné kloubní spojení – u čelistního kloubu

lebeční klenba – vyklenutá horní plocha lebečních kostí

spodina lebeční – uvnitř lebky

– většina lebečních kostí je plochá

– některé – duté ( k. čelní, K. čichová, k. klínová, horní čelist) – dutiny v těchto kostech spojeny s dut. nosní = VEDLEJŠÍ DUTINY NOSNÍ (sinusy)

– na lebce rozlišujeme – ČÁST MOZKOVOU – kost týlní (os occipitale), kost klínová (os sphenoidale), 2 kosti spánkové (ossa temporalia), kost čichová (os ethmoidale), kost čelní (os frontale), 2 kosti temenní (ossa parietalia)

ČÁST OBLIČEJOVOU – kůstky nosní (ossa nasalia), 2 kosti slzní (ossa lacrimalia), horní čelist (maxila), 2 kosti lícní (ossa zygomatica), patrová kost (os palatinum), kost radličná (vomer), dolní čelist (mandibula), jazylka (os hyoideum)

 

– KOSTRA TRUPU (páteř a hrudník)

– PÁTEŘ (columna vertebralis)      – tvoří osu vzpřímeného těla (důležitá pro správné držení těla)

z obratlů (vertebrae) – 33 – 34 : 7 krčních (vertebrae cervicales) C1 – C7

1. = nosič (atlas) – plošky pro spojení s lebkou

2. = čepovec (axis) – otáčení hlavy

12 hrudních (vertebrae thoracicae) Th1 – Th12

5 bederních (vertebrae lumbales) L1 – L5

5 křížových srostlých v kost křížovou (os sacrum)

4 – 5 kostrčních spojených v kost kostrční (os coccygis)

obratel – tělo

oblouk s výběžky (vybíhá z těla) :7 – 2 příčné, 4 kloubní, 1 trnový

výběžky připojují žebra, vzájemně spojují obratle, tvoří plochy pro upevnění svalů

obratle spojeny pevně, ale dostatečně ohebný celek – klouby, vazy a chrupavčitými destičkami (meziobratlové ploténky) => pružnost páteře, tlumí nárazy

celou páteří prochází páteřní kanál – uložena páteřní mícha

páteř 2x esovitě prohnutá – lordóza (v oblasti krční a bederní páteře), kyfóza (v obl. hrudní a křížové páteře)

SKOLIÓZA – vybočení páteře do strany

HRUDNÍK:  12 hrudních obratlů

12 párů žeber

kost hrudní

– ohraničují dut. hrudní, kostěná schránka pro hrudní orgány (srdce, plíce, cévy)

: žebra (costae) – vzadu kloubně připojena k hr. obratlům

– vpředu chrupavkou spojena s hrudní kostí (7 párů = pravá žebra)

nebo k předchozím žebrům (3 páry = nepravá žebra)

poslední 2 páry zakončeny volně ve stěně břišní = volná žebra

hrudní kost (sternum) – rukojeť (manubrium), vlastní tělo (corpus), mečovitý výběžek (processus xiphoideus)

KOSTRA KONČETIN

– HORNÍ KONČETINA – připojena ke kostře trupu pletencem pažním – lopatka (scapula), klíční kost (clavicula)

volná horní končetina – kost pažní (humerus), vřetenní kost (radius), loketní kost (ulna), 8 kůstek zápěstních (ossa carpi), 5 kostí záprstních (ossa metacarpi), články prstů (phalanges)

– DOLNÍ KONČETINA – připojena ke kostře trupu pánevním pletencem2 pánevní kosti (ossa coxae):

k. kyčelní (os ilium), k. stydká (os pubis), k. sedací (os ischii)

vpředu spojeny stydkou sponou (symfýza), vzadu připojeny ke kosti křížové

kost křížová (os sacrum)

tento kostěný kruh tvoří PÁNEV – ohraničuje pánevní prostor

=> kostěná schránka pro část orgánů dut. bř. a pánevní orgány

PORANĚNÍ KLOUBŮ

POHMOŽDĚNÍ (kontuze): nezávažné poranění měkkých částí kloubu + hematom, bolest

PP: studený obklad, fixace elast. obinadlem, klid poraněné konč.

PODVRTNUTÍ (distorze): hlavice opustí kl. jamku, ale vrátí se + bolest, otok, hematom

VYKLOUBENÍ (luxace): hlavice opustí jamku a nevrátí se, konč. zůstane ve vynucené poloze

PP: elevace + chlazení konč., fixace elast. obinadlem, na HK velký šátkový závěs, „nerozcházet“ poranění

ZLOMENINA (fraktura)

* v důsledku přímého působení hrubé síly nebo přenosem působící síly z kloubu na kost (u lebečních zlom.)

 

DĚLENÍ

1, – traumatické – pošk. zdravé tkáně zevním nárazem

– patologické – pošk. nemocné tkáně už malým traumatem

– únavové – pošk. nem. tkáně dlouhodobým přetěžováním

 

2, – úplné – s linií lomu mezi úlomky

– neúplné – nalomení (infrakce)

dojde k posunu úlomků u úplných zlom. = dislokace

 

3, podle toho jestli je porušena kůže nad zlom.

– uzavřené

– otevřené

NEBEZPEČÍ – vnitřního krvácení, šoku, tukové embolie, infekce

 

PŘÍZNAKY

JISTÉ ZNÁMKY – úhlová deformace konč., nepřirozená pohyblivost, krepitace („kostní drásot“) – drhnutí kostí při prohmatávání,vyčnívající úlomek kosti u otevřených zlom.

 

NEJISTÉ ZNÁMKY – bolest, zduření, otok, může být i hematom, ztráta fce konč.

PP – dokonalá fixace kosti přes 2 klouby, chlazení, otevřená zlom. – sterilní krytí a měkké obložení, zlom. žeber – nebezpečí pneumothoraxu






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: