Houby, lišejníky, společenstva – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka: Houby, lišejníky, společenstva

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Michaela Ježková

 

 

 

 

FUNGY  – Houby

  • Saprofytické, symbiotické
  • Heterotrofní
  • Buňka hub (eukaryotní):
    • Chitin v buněčné stěně
    • Jedno nebo více jader
    • Mají vakuoly, nemají v nich barviva
    • Barvivo: melanin
    • Nemají plastidy
    • Mitochondrie – uvolňování energie, dýchání
    • Endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát
    • Zásobní látka: glykogen, oleje
    • Obsahují mykotoxiny a alkaloidy (muokaron – much. Červená), vitamin B
  • Tělo hub tvoří vlákýnka = HYFY
  • Jednobuněčná stélka: kulovitá nebo vláknitá
  • Tvoří MYCELIUM =podhoubí
  • Nemusí tvořit plodnice
  • Osmotrofní
  • Původ:
    • Polyfyletický
    • 170 – 270 tisíc druhů
    • Jsou starší než první suchozemské rostliny
    • Vyvinuly se v Prekambriu
  • Význam:
    • Potrava
    • Kvasinky – kvasné procesy – výroba vína, piva, pečení chleba, zdroj vitaminu, léky (penicilin), zpracování mléka (výroba kefíru, sýrů, …), biologický boj
    • Rozklad látek
  • Rozmnožování:
    • Pohlavní:
      • Vytváří pohlavní buňky – haploidní
    • Nepohlavní:
      • Fragmentace stélky
      • Pučení
      • Konidie (oddělují se kousíčky vlákýnek)
      • Zoospory (heterochontní bičík)
      • Sporangiospóry (spory vznikají ve výtrusnici)
        • Askospory – splynou dvě různá vlákna – vznikne jádro – třikrát se rozdělí na osm jader – okolo každého se vytvoří cytoplazma – vřecko – askospory
        • Bazidiospory – výběžky a na nich jsou výtrusnice – výtrusy ve stopečkách – bazidie (2 – 8 výtrusů, obvykle 4)

 

SYSTÉM HUB

Protozoa

Oddělení Hlenky – MYXOMYCOTA

  • Třída Hlenky – MYXOMYCETES/ MYXOZOA
    • Patří sem slizovky
    • Mohou mít buněčnou stěnu, pokud ano, je v ní celulóza
    • Pohyblivá dvoubičíkatá stádia
    • Saprofytické nebo parazitické – pohlcují bakterie
    • Plazmodium – cytoplazma splývá z více jedinců – mnohojaderné
    • Sporokart – výtrusničky – mají buněčnou stěnu s celulózou
    • Z výtrusů se mohou vytvářet pohyblivá stádia:
      • Myxomonády – dvoubičíkatá stádia
      • Myxaméby – panožky
    • Zástupce: VLČÍ MLÉKO

 

Oddělení Nádorovky

  • Zástupce: NÁDOROVKA KAPUSTOVÁ – způsobuje nádory na kořenech rostlin

 

Chromista

Oddělení Oomycety (řasovky) – OOMYCOTA

  • Třída OOMYCETES
    • Nemají chitin, mají β – glukan nebo celulózu
    • Pohyblivé bičíkaté stádium
    • Mají zoosporu, pohyblivý výtrus
    • Jsou saprofytické a parazitické
    • Vytvářejí pohlavní buňky
    • Zástupce:
      • VŘETENATKA RÉVOVÁ (Plazmopara viticola)
        • Parazituje na vinné révě, hubí je modrá skalice s vápnem
        • Vytváří vlákýnka, která prorostou parenchymem – odebírají živiny listu – usychají
        • Sporangyochont – nosič výtrusnic, když dozraje, uvolní se a rozpadne se – uvolnění zoospory – rejdivé výtrusy
      • FYTOFTORA BRAMBOROVÁ
        • Způsobuje plíseň na bramborech nebo rajčatech (lilkovité rostliny)

 

Fungy

Oddělení Buněnkovité – CHYTRIDIOMYCETY

  • Mají chitin v buněčné stěně
  • Potřebují velké množství vody
  • Jsou jednobuněčné, kulovité, trubicovité podhoubí
  • Bičíkaté stadium – jeden bičík – u gamet oválný, rejdivé výtrusy
  • Zástupci:
    • RAKOVINOVEC BRAMBOROVÝ – bradavičnaté útvary
    • ČERNÁ NOHA (Olfidium brasice) – padání klíčních rostlin
    • Houby napadající pylová zrna rostlin

 

Oddělení Spájivé houby – ZYGOMYCETY

  • Třída ZYGOMYCETES
    • Žijí na souši, nepotřebují vodu
    • Nepohyblivá stádia
    • Mycelium – jednobuněčné, jednojaderné, nepřehrádkované
    • Vytvářejí plísňovité povlaky na organických podkladech
    • Když se potkají dvě různá vlákna, vyženou proti sobě populační výběžky – na konci se vytvoří jádra (= gametangia), oddělí se a splynou – vzniká zygospora (= spájivý výtrus) – sporangiospora (= nosič výtrusnic) se sporangiem (= výtrusnice)
    • Redukční dělení
    • Výtrusy jsou lehoulinké
    • Zástupci:
      • PLÍSEŇ HLAVIČKOVÁ – Mucor mucedo
        • Roste na koňském trusu
      • KROPIDLOVEC NAČERNALÝ – Rhyzopus nigricans
        • Roste na chlebu
        • Nechá se zplesnivět rýže – vytváří se Arak (pálenka)

 

Oddělení Vřeckovýtrusé – ASKOMYCETY

  • Třída ASKOMYCETES
    • Tvoří mycelium – jednojaderné, mají otvůrek, když se potkají dvě různé – vznikají pohlavní orgány – splynou, vytváří se dvoujaderné buňky = vřecko, ve kterém jsou výtrusy – 8 výtrusů
    • Dvě buňky odděluje přehrádka
    • Mohou tvořit plodnice
    • Tvoří konidie
    • Výtrusy tvoří v útvarech – askus
    • Plísňové povlaky
    • Tvoří alfatoxiny
    • Zástupci:
      • ŠTĚTIČKOVEC – Penicilum notadem
      • KROPIDLÁK – Kropidlovec – Aspergilus
        • Výroba plísňových sýrů
      • PADLÍ chmelové, švestkové, angreštové, …
        • Zničí a proroste podklad

 

  • Třída Kvasinky – SACCHROMYCETES
    • HEMIASKOMYCETES
    • Netvoří kožíškovité povlaky
    • Nepravé mycelium
    • Rozmnožují se pučením, mohou tvořit aska
    • Hemicelulóza v buněčné stěně
    • Využívají se jako léčiva
    • Zástupci:
      • KVASINKA PIVNÍ, VINNÁ – Saccharemyces cereviser
      • CANOLIGLA – způsobuje dermatomykózy
      • TAFRÉNA
        • Na švestkách, způsobuje svíjení listů
      • TVRDOHOUBY
        • PALIČKOVICE NACHOVÁ – Claviceps purpura
          • Tvoří konidie, vřecka
          • Napadá semeníky trav
          • Růžkovitý námel – vypadne do půdy, vytváří se stopkaté paličky s ponořenými plodničkami – uvnitř jsou vřecka
          • Obsahuje ergotonin – proti krvácení (lékařství)
        • Další Vřeckovýtrusé:
          • HLÍZENKA
            • Způsobuje mozyliózu – soustředěné kruhy na ovoci
          • ŠEDÉ PLESNIVĚNÍ JAHOD
          • STRUPOVITOST JABLEK
          • RAKOVINY OVOCNÝCH STROMŮ
        • Terčoplodé – tvořící plodnice:
          • SMRŽ JEDLÝ, UCHÁČ OBROVSKÝ, LANÝŽ (podzemní plodnice, koření)

 

Oddělení Stopkovýtrusé – BAZIDIOMYCETY

  • Tvoří plodnice
  • Mycelium – jednobuněčné, přehrádky, otvůrky – ztloustlé
  • Mohou tvořit konidie
  • Netvoří pohlavní orgány
  • Dvě různá vlákna splynou, vytvoří se sekundární mycelium dvoujaderné – tím je tvořena celá plodnice, vytváří se bazidiospory
  • Části plodnice: Pochva (z celoblán), Třeň (noha), Klobouk
  • Celoblány mají mladé houby – kryje klobouk a hlavu – je to plachetka; když chrání jen hlavu – je to závoj (Muchomůrka – když vyroste vzniká prstenec a strupy)

 

  • Třída Sněti – rod USTILAGO
    • Houba prorůstá semeníkem trav a přemění se na výtrusy – prašná, kukuřičná sněť
    • Padá z nich černá mazlavá hmota

 

  • Třída Rzi
    • Napadají trávy a přezimují na dřišťálu (keř)
    • Zástupce:
      • REZ TRAVNÍ – Puccinia gramminlis
        • Ložiska letních výtrusů, na podzim ložiska zimních výtrusů
        • Vytváří konidie – prašníkové výtrusy, přenesou se na trávy

 

  • Třída Břichatkotvaré
    • Himenium uvnitř plodnice
    • Výtrusorodá vrstva
    • Zástupci:
      • HADOVKA SMRDUTÁ, HVĚZDOVKY, PÝCHAVKY, PESTŘCE

 

  • Třída Dřevokazné
    • Parazitují na dřevu – i na mrtvém, rozloží ho
    • Mají rouško po celém povrchu plodnice
    • Zástupci:
      • CHOROŠE, VÁCLAVKY, HLÍVA ÚSTŘIČNÁ, DŘEVOMORKY, TRÁMOVKA

 

  • Třída Rouškaté
    • Nemají rouško uvnitř plodnic, ale na plodnicích ze spodu
    • Zástupci:
      • KOTRČ KADEŘAVÝ, KUŘÁTKA
      • Výtrusy na ostnech:
        • LOŠÁK ZPROHÝBANÝ – Laktalius
      • Výtrusy na lupenech:
        • MUCHOMŮRKY – Amanita, RYZCE – Lactarius, ŽAMPIÓNY, HOLUBINKY, LAKOVKY, ZÁVOJENKA
      • Výtrusy na rourách:
        • HŘIBY – Bolétus, KOZÁK, KŘEMENÁČ, KOLODĚJ, KOVÁŘ
      • Smrtelně jedovaté:
        • MUCHOMŮRKA HLÍZOVITÁ, VLÁKNICE PATONYLARDOVA, PAVUČINEC PLYŠOVÝ, MUCHOMŮRKA TYGROVANÁ, ZÁVOJENKA OLOVOVÁ
      • Jedovaté:
        • HŘIB SATAN, MUCHOMŮRKA ČERVENÁ, HŘIB NACHOVÝ

 

LICHENES – Lišejníky

  • Podvojné organismy
  • Nezařazené taxonomicky
  • Symbiotické soužití lichenizované houby (= mykobiont – živiny, ochrana) s řasou nebo sinicí (= fytobiont – fotosyntéza)
  • Rostou tam, kde jiné organismy ne – skály, kmeny stromů
  • Mají stélku – lupenitou, keřovitou nebo vláknitou
  • Získávají se z nich barviva
  • Používají se jako léčiva
  • Potrava pro sovy
  • Rozmnožování:
    • Dvě složky se rozmnoží společně – sinice nebo řasa nepohlavně a houba pohlavně nebo nepohlavně
    • Fragmentace stélky, sonidie (uvnitř) a izidie (na okraji)
  • Růst stélky:
    • 2 – 3 mm/rok
    • Nejpomaleji rostou korovité houby
    • Dožívají se 30 – 50 let (existují i staré 1300 let) – určení podle radioaktivních izotopů
  • Stavba:
    • Kůra s rhyzoidy, řasa, dřeň
  • Zástupci:
    • LIŠEJNÍK ZEMĚPISNÝ – na zdech
    • PROVAZOVKA ROZKVETLÁ – provazovitá stélka, na stromech
    • TERČOVKA BUBLINATÁ – Parmelia
    • TERČOVNÍK ZEDNÍ
    • DUTOHLÁVKA SOBÍ – keříčkovitá stélka
    • HÁVNADKA PSÍ – lupenitá stélka

 

ROSTLINNÉ PROSTŘEDÍ

  • Individum je součástí rodu – tvoří populaci = soubor jedinců stejného druhu na stejném místě (lokalitě) = biotop a vytváří fytocenózu (= společenstva rostlin) – podle toho jaká je tam půda (edafotop) a vlhkost a teplo (klimatop)
  • Společenstva:
    • Lesní
      • Olšiny
        • Pahorkatiny, mokrá stanoviště
        • Olše lepkavá, Kosatec žlutý, Ostřice, Lilek potměchuť, Kostival Lékařský
      • Lužní lesy
        • Časté záplavy, podél řek
        • Vrbotopolový pruh
          • Vrba bílá, Topol černý
        • Jilmové doubravy
          • Dub letní, Jasan stepilý, Lípa srdčitá, Jilmy
        • Údolní luhy
          • Olše lepkavá, Olše šedá, Jasan stepilý
        • Teplomilné doubravy
          • Teplé oblasti
          • Dub zimní, Javor babyka, Dřišťál, Hloh, Tolita lékařská, Třendava bílá, Kakost krvavý
        • Dubohabřiny
          • Teplé pahorkatiny
          • Dub letní, Dub zimní, Habr obecný, Líska, Ptačí zob, Jaterník podléška, Ptačinec velkokvětý, Černýš hajní
        • Kyselé doubravy
          • Žuly, ruly, hnědozemě
          • Dub zimní, Bika hajní, Kostřava ovčí, Kručinka barvířská
        • Bučiny
          • Hory
          • Květnaté
            • Buk, Jedle, Javor klen, Mařinka vonná, Kyčelnice, Věsenka nachová
          • Bikové
            • Bika hajní, Borůvka, Šťavel kyselý
          • Suťové lesy
            • Kamenité svahy
            • Javor mléč, Javor klen, Jilm drsný, Jasan, Česnáček lékařský, Vlaštovičník větší, Kakost smrdutý, Měsíčnice vytrvalá
          • Horské smrčiny
            • Smrk, Jeřáb ptačí, Třtina chloupkatá, Kokořík přeslenitý, Podbělice alpská, Žebrovice různolistá
            • Horní hranice lesa – kosodřeviny – Borovice kleč
          • Nelesní
            • Společenstva vod a mokřadů
              • Lekníny, Stulík žlutý, Rákos, Orobinec
            • Společenstva rašelinišť
              • Kyselé podklady, hory
              • Rašeliníky, Rosnatka okrouhlolistá, Klikva bahenní
            • Společenstva luk a pastvin
              • Pcháčové louky
                • Pcháče, Blatouch bahenní, Přeslička bahenní, Tužebník jilmový
              • Ovsíkové louky
                • Ovsík vyvýšený, Kakost luční, Srha řízneček, Jetel luční
              • Troštětové louky
                • Trojštět žlutavý, Hadí kořen
              • Xerotermní travinná společenstva
                • Teplá suchá stanoviska
                • Bělozářka větvitá, Válečka prapořitá, Svěřep vzpřímený






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: