Houby, lišejníky, společenstva – maturitní otázka z biologie

Otázka: Houby, lišejníky, společenstva

Předmět: Biologie

Přidal(a): Michaela Ježková

FUNGY – Houby

Saprofytické, symbiotické
Heterotrofní
Buňka hub (eukaryotní):
- Chitin v buněčné stěně
- Jedno nebo více jader
- Mají vakuoly, nemají v nich barviva
- Barvivo: melanin
- Nemají plastidy
- Mitochondrie – uvolňování energie, dýchání
- Endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát
- Zásobní látka: glykogen, oleje
- Obsahují mykotoxiny a alkaloidy (muokaron – much. Červená), vitamin B
Tělo hub tvoří vlákýnka = HYFY
Jednobuněčná stélka: kulovitá nebo vláknitá
Tvoří MYCELIUM =podhoubí
Nemusí tvořit plodnice
Osmotrofní
Původ:
- Polyfyletický
- 170 – 270 tisíc druhů
- Jsou starší než první suchozemské rostliny
- Vyvinuly se v Prekambriu
Význam:
- Potrava
- Kvasinky – kvasné procesy – výroba vína, piva, pečení chleba, zdroj vitaminu, léky (penicilin), zpracování mléka (výroba kefíru, sýrů, …), biologický boj
- Rozklad látek
Rozmnožování:
- Pohlavní:
  - Vytváří pohlavní buňky – haploidní
- Nepohlavní:
  - Fragmentace stélky
  - Pučení
  - Konidie (oddělují se kousíčky vlákýnek)
  - Zoospory (heterochontní bičík)
  - Sporangiospóry (spory vznikají ve výtrusnici)
    - Askospory – splynou dvě různá vlákna – vznikne jádro – třikrát se rozdělí na osm jader – okolo každého se vytvoří cytoplazma – vřecko – askospory
    - Bazidiospory – výběžky a na nich jsou výtrusnice – výtrusy ve stopečkách – bazidie (2 – 8 výtrusů, obvykle 4)

SYSTÉM HUB

Protozoa

Oddělení Hlenky – MYXOMYCOTA

Třída Hlenky – MYXOMYCETES/ MYXOZOA
- Patří sem slizovky
- Mohou mít buněčnou stěnu, pokud ano, je v ní celulóza
- Pohyblivá dvoubičíkatá stádia
- Saprofytické nebo parazitické – pohlcují bakterie
- Plazmodium – cytoplazma splývá z více jedinců – mnohojaderné
- Sporokart – výtrusničky – mají buněčnou stěnu s celulózou
- Z výtrusů se mohou vytvářet pohyblivá stádia:
  - Myxomonády – dvoubičíkatá stádia
  - Myxaméby – panožky
- Zástupce: VLČÍ MLÉKO

Oddělení Nádorovky

Zástupce: NÁDOROVKA KAPUSTOVÁ – způsobuje nádory na kořenech rostlin

Chromista

Oddělení Oomycety (řasovky) – OOMYCOTA

Třída OOMYCETES
- Nemají chitin, mají β – glukan nebo celulózu
- Pohyblivé bičíkaté stádium
- Mají zoosporu, pohyblivý výtrus
- Jsou saprofytické a parazitické
- Vytvářejí pohlavní buňky
- Zástupce:
  - VŘETENATKA RÉVOVÁ (Plazmopara viticola)
    - Parazituje na vinné révě, hubí je modrá skalice s vápnem
    - Vytváří vlákýnka, která prorostou parenchymem – odebírají živiny listu – usychají
    - Sporangyochont – nosič výtrusnic, když dozraje, uvolní se a rozpadne se – uvolnění zoospory – rejdivé výtrusy
  - FYTOFTORA BRAMBOROVÁ
    - Způsobuje plíseň na bramborech nebo rajčatech (lilkovité rostliny)

Fungy

Oddělení Buněnkovité – CHYTRIDIOMYCETY

Mají chitin v buněčné stěně
Potřebují velké množství vody
Jsou jednobuněčné, kulovité, trubicovité podhoubí
Bičíkaté stadium – jeden bičík – u gamet oválný, rejdivé výtrusy
Zástupci:
- RAKOVINOVEC BRAMBOROVÝ – bradavičnaté útvary
- ČERNÁ NOHA (Olfidium brasice) – padání klíčních rostlin
- Houby napadající pylová zrna rostlin

Oddělení Spájivé houby – ZYGOMYCETY

Třída ZYGOMYCETES
- Žijí na souši, nepotřebují vodu
- Nepohyblivá stádia
- Mycelium – jednobuněčné, jednojaderné, nepřehrádkované
- Vytvářejí plísňovité povlaky na organických podkladech
- Když se potkají dvě různá vlákna, vyženou proti sobě populační výběžky – na konci se vytvoří jádra (= gametangia), oddělí se a splynou – vzniká zygospora (= spájivý výtrus) – sporangiospora (= nosič výtrusnic) se sporangiem (= výtrusnice)
- Redukční dělení
- Výtrusy jsou lehoulinké
- Zástupci:
  - PLÍSEŇ HLAVIČKOVÁ – Mucor mucedo
    - Roste na koňském trusu
  - KROPIDLOVEC NAČERNALÝ – Rhyzopus nigricans
    - Roste na chlebu
    - Nechá se zplesnivět rýže – vytváří se Arak (pálenka)

Oddělení Vřeckovýtrusé – ASKOMYCETY

Třída ASKOMYCETES
- Tvoří mycelium – jednojaderné, mají otvůrek, když se potkají dvě různé – vznikají pohlavní orgány – splynou, vytváří se dvoujaderné buňky = vřecko, ve kterém jsou výtrusy – 8 výtrusů
- Dvě buňky odděluje přehrádka
- Mohou tvořit plodnice
- Tvoří konidie
- Výtrusy tvoří v útvarech – askus
- Plísňové povlaky
- Tvoří alfatoxiny
- Zástupci:
  - ŠTĚTIČKOVEC – Penicilum notadem
  - KROPIDLÁK – Kropidlovec – Aspergilus
    - Výroba plísňových sýrů
  - PADLÍ chmelové, švestkové, angreštové, …
    - Zničí a proroste podklad

Třída Kvasinky – SACCHROMYCETES
- HEMIASKOMYCETES
- Netvoří kožíškovité povlaky
- Nepravé mycelium
- Rozmnožují se pučením, mohou tvořit aska
- Hemicelulóza v buněčné stěně
- Využívají se jako léčiva
- Zástupci:
  - KVASINKA PIVNÍ, VINNÁ – Saccharemyces cereviser
  - CANOLIGLA – způsobuje dermatomykózy
  - TAFRÉNA
    - Na švestkách, způsobuje svíjení listů
  - TVRDOHOUBY
    - PALIČKOVICE NACHOVÁ – Claviceps purpura
      - Tvoří konidie, vřecka
      - Napadá semeníky trav
      - Růžkovitý námel – vypadne do půdy, vytváří se stopkaté paličky s ponořenými plodničkami – uvnitř jsou vřecka
      - Obsahuje ergotonin – proti krvácení (lékařství)
    - Další Vřeckovýtrusé:
      - HLÍZENKA
        
        Způsobuje mozyliózu – soustředěné kruhy na ovoci
      - ŠEDÉ PLESNIVĚNÍ JAHOD
      - STRUPOVITOST JABLEK
      - RAKOVINY OVOCNÝCH STROMŮ
    - Terčoplodé – tvořící plodnice:
      - SMRŽ JEDLÝ, UCHÁČ OBROVSKÝ, LANÝŽ (podzemní plodnice, koření)

Oddělení Stopkovýtrusé – BAZIDIOMYCETY

Tvoří plodnice
Mycelium – jednobuněčné, přehrádky, otvůrky – ztloustlé
Mohou tvořit konidie
Netvoří pohlavní orgány
Dvě různá vlákna splynou, vytvoří se sekundární mycelium dvoujaderné – tím je tvořena celá plodnice, vytváří se bazidiospory
Části plodnice: Pochva (z celoblán), Třeň (noha), Klobouk
Celoblány mají mladé houby – kryje klobouk a hlavu – je to plachetka; když chrání jen hlavu – je to závoj (Muchomůrka – když vyroste vzniká prstenec a strupy)

Třída Sněti – rod USTILAGO
- Houba prorůstá semeníkem trav a přemění se na výtrusy – prašná, kukuřičná sněť
- Padá z nich černá mazlavá hmota

Třída Rzi
- Napadají trávy a přezimují na dřišťálu (keř)
- Zástupce:
  - REZ TRAVNÍ – Puccinia gramminlis
    - Ložiska letních výtrusů, na podzim ložiska zimních výtrusů
    - Vytváří konidie – prašníkové výtrusy, přenesou se na trávy

Třída Břichatkotvaré
- Himenium uvnitř plodnice
- Výtrusorodá vrstva
- Zástupci:
  - HADOVKA SMRDUTÁ, HVĚZDOVKY, PÝCHAVKY, PESTŘCE

Třída Dřevokazné
- Parazitují na dřevu – i na mrtvém, rozloží ho
- Mají rouško po celém povrchu plodnice
- Zástupci:
  - CHOROŠE, VÁCLAVKY, HLÍVA ÚSTŘIČNÁ, DŘEVOMORKY, TRÁMOVKA

Třída Rouškaté
- Nemají rouško uvnitř plodnic, ale na plodnicích ze spodu
- Zástupci:
  - KOTRČ KADEŘAVÝ, KUŘÁTKA
  - Výtrusy na ostnech:
    - LOŠÁK ZPROHÝBANÝ – Laktalius
  - Výtrusy na lupenech:
    - MUCHOMŮRKY – Amanita, RYZCE – Lactarius, ŽAMPIÓNY, HOLUBINKY, LAKOVKY, ZÁVOJENKA
  - Výtrusy na rourách:
    - HŘIBY – Bolétus, KOZÁK, KŘEMENÁČ, KOLODĚJ, KOVÁŘ
  - Smrtelně jedovaté:
    - MUCHOMŮRKA HLÍZOVITÁ, VLÁKNICE PATONYLARDOVA, PAVUČINEC PLYŠOVÝ, MUCHOMŮRKA TYGROVANÁ, ZÁVOJENKA OLOVOVÁ
  - Jedovaté:
    - HŘIB SATAN, MUCHOMŮRKA ČERVENÁ, HŘIB NACHOVÝ

LICHENES – Lišejníky

Podvojné organismy
Nezařazené taxonomicky
Symbiotické soužití lichenizované houby (= mykobiont – živiny, ochrana) s řasou nebo sinicí (= fytobiont – fotosyntéza)
Rostou tam, kde jiné organismy ne – skály, kmeny stromů
Mají stélku – lupenitou, keřovitou nebo vláknitou
Získávají se z nich barviva
Používají se jako léčiva
Potrava pro sovy
Rozmnožování:
- Dvě složky se rozmnoží společně – sinice nebo řasa nepohlavně a houba pohlavně nebo nepohlavně
- Fragmentace stélky, sonidie (uvnitř) a izidie (na okraji)
Růst stélky:
- 2 – 3 mm/rok
- Nejpomaleji rostou korovité houby
- Dožívají se 30 – 50 let (existují i staré 1300 let) – určení podle radioaktivních izotopů
Stavba:
- Kůra s rhyzoidy, řasa, dřeň
Zástupci:
- LIŠEJNÍK ZEMĚPISNÝ – na zdech
- PROVAZOVKA ROZKVETLÁ – provazovitá stélka, na stromech
- TERČOVKA BUBLINATÁ – Parmelia
- TERČOVNÍK ZEDNÍ
- DUTOHLÁVKA SOBÍ – keříčkovitá stélka
- HÁVNADKA PSÍ – lupenitá stélka

ROSTLINNÉ PROSTŘEDÍ

Individum je součástí rodu – tvoří populaci = soubor jedinců stejného druhu na stejném místě (lokalitě) = biotop a vytváří fytocenózu (= společenstva rostlin) – podle toho jaká je tam půda (edafotop) a vlhkost a teplo (klimatop)
Společenstva:
- Lesní
  - Olšiny
    - Pahorkatiny, mokrá stanoviště
    - Olše lepkavá, Kosatec žlutý, Ostřice, Lilek potměchuť, Kostival Lékařský
  - Lužní lesy
    - Časté záplavy, podél řek
    - Vrbotopolový pruh
      - Vrba bílá, Topol černý
    - Jilmové doubravy
      - Dub letní, Jasan stepilý, Lípa srdčitá, Jilmy
    - Údolní luhy
      - Olše lepkavá, Olše šedá, Jasan stepilý
    - Teplomilné doubravy
      - Teplé oblasti
      - Dub zimní, Javor babyka, Dřišťál, Hloh, Tolita lékařská, Třendava bílá, Kakost krvavý
    - Dubohabřiny
      - Teplé pahorkatiny
      - Dub letní, Dub zimní, Habr obecný, Líska, Ptačí zob, Jaterník podléška, Ptačinec velkokvětý, Černýš hajní
    - Kyselé doubravy
      - Žuly, ruly, hnědozemě
      - Dub zimní, Bika hajní, Kostřava ovčí, Kručinka barvířská
    - Bučiny
      - Hory
      - Květnaté
        
        Buk, Jedle, Javor klen, Mařinka vonná, Kyčelnice, Věsenka nachová
      - Bikové
        
        Bika hajní, Borůvka, Šťavel kyselý
      - Suťové lesy
        
        Kamenité svahy
        
        Javor mléč, Javor klen, Jilm drsný, Jasan, Česnáček lékařský, Vlaštovičník větší, Kakost smrdutý, Měsíčnice vytrvalá
      - Horské smrčiny
        
        Smrk, Jeřáb ptačí, Třtina chloupkatá, Kokořík přeslenitý, Podbělice alpská, Žebrovice různolistá
        
        Horní hranice lesa – kosodřeviny – Borovice kleč
      - Nelesní
        
        Společenstva vod a mokřadů
        
        Lekníny, Stulík žlutý, Rákos, Orobinec
        
        Společenstva rašelinišť
        
        Kyselé podklady, hory
        
        Rašeliníky, Rosnatka okrouhlolistá, Klikva bahenní
        
        Společenstva luk a pastvin
        
        Pcháčové louky
        
        Pcháče, Blatouch bahenní, Přeslička bahenní, Tužebník jilmový
        
        Ovsíkové louky
        
        Ovsík vyvýšený, Kakost luční, Srha řízneček, Jetel luční
        
        Troštětové louky
        
        Trojštět žlutavý, Hadí kořen
        
        Xerotermní travinná společenstva
        
        Teplá suchá stanoviska
        
        Bělozářka větvitá, Válečka prapořitá, Svěřep vzpřímený