Otázka: Houby (Fungi)
Předmět: Biologie
Přidal(a): Barbora Ptáčková
Houby (Fungi)
současné zařazení – doména Eucarya, říše Opisthokonta (do této říše patří i živočichové)
- heterotrofní organismy – buňky neobsahují plastidy
- buněčná stěna tvořená chitinem
- zásobní látky – glykogen a lipidy
- podle způsobu získávání org. látek:
- saprofyté – látky získávají z odumřelých organismů (uhlík, uhlíkaté látky)
- parazité – látky z živých organismů
- symbionti – mykorhiza (symbióza – houba s kořeny stromů), lichenismus (vznik lišejníků) – houby a sinice, houby a řasy
Stavba
- hyfy – větvená nebo jednoduchá houbová vlákna (bez přehrádek nebo s přehrádkami – dokonalejší houby)
- mycelium = podhoubí – soubor volných hyf
- houbová pletiva = hyfy srůstají – vznik plodnic
Rozmnožování
- nepohlavní – pučení, výtrusy – mitospory, konidie (= houbová vlákna netvoří specializované orgány, ale vlákna se na konci začnou oddělovat a vznikají výtrusy)
- pohlavní – splynutí jader (karyogamie) nebo protoplastů (živý obsah buněk —> po splynutí nastává dvoujaderná fáze – plazmogamie – obsah buňky splyne, ale jádra zůstanou oddělená uvnitř buňky —> po čase splynou)
Význam
- rozklad org. látek, potrava, antibiotika, tvorba vitamínů a enzymů, ale z pohledu člověka i původci nemocí rostlin i živočichů (fungicidy – látky, kterými ničíme ty houby)
Systém hub:
Oddělení Chytridiomycety – zoospory, parazité i saprofyté
- padání klíčních rostlin (,,stonek rostlin zvadne”) – Olpidium brassicae
- rakovinovec bramborový – způsobuje nádory na bramboru
Oddělení Zygomycety (houby spájivé)
- kropidlovec černavý – zygospora (spájivý výtrus – 2 hyby se spojí a vytvoří zygosporu) – rozkládá na sacharidy, tvoří husté šedé povlaky
- plíseň hlavičková
Oddělení Vřeckovýtrusé houby – asi 45k druhů – nejpočetnější skupina
- tvoří askospory – vřecko ( = kyjovité výtrusnice)
- Hemiaskomycety
- kvasinka – vinná, pivní
- rod Candida – dermatomykózy
- Askomycety
- štětičkovec (Penicillium) – vznikají konidií, význam Niva, Hermelín
- kropidlák – konidie (velice nepříjemný, průdké jedy – rakovinotvorné)
- rod Padlí – ,,pomoučněné listy na rostlinách”
- smrž obecný – makroskopická houba (ostatní jsou mikroskopické)
- lanýž letní – podzemní
- hlízenka ovocná – monilioza
- plíseň šedá – na jahodách
- paličkovice nachová – parazituje na obilí – záměrně se pole nakazí —> výroba léků, a když dopadne na zem, tak se vyklíčí paličkovice
Oddělení Stopkovýtrusé houby – asi 30k druhů
- prvotní podhoubí – jednojaderné houby
- druhotné podhoubí – buňky se 2 haploidními jádry
- plodnice
- mykorhiza
- dvoujaderná fáze – bazidiospory (prvotní mycelium) – spojí se v jedno (druhotné mycelium) – plazmogamie
- vytvoří se plodnice, až v roušku dojde ke splynutí jader a následuje redukční dělení —> vylézají 4 výtrusy (pohlavní výtrusy)
Dělení
- lupenité – bedla, holubinka, žampión, muchomůrka zelená, růžovka, lišky
- rourkaté – křemenáč, hřib
- ničí dřevo – václavka, hlíva ústřičná, dřevomorka domácí
Lišejníky
- symbiotický organismus – jedna složka je houba = mykobiont (tvoří svrchní, spodní kůru a dřeň); řasa (fykobiont) nebo sinice (cyanobiont) = celá složka se jmenuje fotobiont
- probíhá zde fotosyntéza
- rhiziny – příchytná vlákna
- význam: čistota, potrava zvířat, průkopníci života, rhizinami rozrušují skálu a způsobují erozi —> mohou se zachytit mechy, houby…
Stavba
- stélka
- korovitá – přirůstá celou plochou k podkladu (lišejník zeměpisný)
- lupenitá – přirůstá prostředkem, okraje jsou odloupnuté (terčovka bublinatá)
- keříčkovitá – větvétá, vytváří keříčky (dutohlávka sobí, provazovka)
