Otázka: Fylogeneze nervové soustavy
Předmět: Biologie
Přidal(a): KamilCullen
= řídící soustava spolu s endogenním systémem
– funkce: zprostředkuje příjem, zpracování, ukládaní a výdej informací
Fylogeneze
– difúzní – síť neuronů (žahavci)
– kruhová
– gangliová – shluk neuronů
– trubicovitá
Nerovovou soustavu tvoří:
- CNS (centrální nervový systém)
– tvořen mozkem a míchou (páteřní mícha)
- PNS (periferní nervový systém)
– tvořen nervy mozkovými (hlavovými-12 párů) a míšními nervy (31 párů)
– slouží ke spojení smyslových a výkonných orgánů s CNS
a) motorické nervy
– ovládáme vůlí; především pohyb kosterního svalstva
b) senzitivní (vegetativní)
– neovládáme vůlí; hladké svalstvo
NEURON
– základní stavební jednotkou NS vznikající v prenatálním období
= specializovaná buňka schopna přijmout, vést a zpracovat speciální signály
– je extrémně náročný na zásobení kyslíkem; vyžaduje pravidelný přísun glukózy
– nemá příliš velkou regenerační schopnost
– trvale zničené neurony se nedají nahradit
Složení: dendrity, jádro, tělo, myelinová pochva, axon = neurit, synapse, Ranvierovy zářezy
Stavba
A) tělo
– obsahuje buněčné jádro a cytoplazmu
– vychází z něho nervová vlákna
B) dendrity
= krátké výběžky
– jsou ve velkém počtu
– funkce: příjem signálu
C) neurit = axon
– vede vzruch z nervové buňky
– je obalen myelinovou pochvou
D) Ranvierovy zářezy
– krátké přerušení v myelinové pochvě
E) synapsé
– místo, kde navazuje další neuron
– mají mezery
F) iniciální segment
= místo vzniku akčního potenciálu
G) myelinová pochva
– je tvořena Schwannovými buňkami
Podle funkce neuronů rozlišujeme:
- senzorické (smyslové)
– vedou signály ze smyslových orgánů do CNS
– jsou dostředivé (aferentní)
- interneurony
– všechny neurony uvnitř CNS
- motorické (hybné)
– vedou vzruch z CNS do efektorů výkonného orgánů
– jsou odstředivé (eferentní)
Neuroglie
= buňky, které mají podpůrnou funkci
– vyživují nervové buňky
– jsou schopny fagocytózy
Přenos nervového vzruchu
– popis přenosu nervového vzruchu
– podstatou nervové činnosti je dráždivost nervových buněk a jejich schopnost vést podráždění v podobě vzruchu
3 fáze:
- klidový membránový potenciál
– na axonu neprobíhá žádný vzruch
– uvnitř a vně buňky je rozdíl koncentrací iontů – potencionální rozdíl (-70mV)
– vnější prostředí – ionty Na a Cl, iontové kanály jsou uzavřeny
– vnitřní prostředí – ionty K a anionty organických a anorganických látek
– polarizace membrány: vně +, uvnitř –
- podráždění
– změna propustnosti pro Na a K – otevření iontových kanálů
– pohyb Na iontů je rychlejší než pohyb K iontů
– změna polarity membrány = depolarizace – akční potenciál se šíří jako vlna po axonu
– vznik akčního potenciálu je nevratný děj
- repolarizace
= obnovení klidového potenciálu
– návrat iontů Na a K – aktivní transport – Na-K-ATP-azy – sodíko-draselné pumpy
– obnovení původní koncentrace iontů
– obnova chemického i elektrického spádu
Šíření vzruchu
– po nahém axonu se šíří vzruch 20m/s v podobě vln
– po axonu pochvami – velmi rychlé, ve skocích (přes zářezy)
– intenzita podnětu
* podprahový podnět – nešíří se, zaniká
* prahový podnět – vzniká akční potenciál
* neprahový podnět – odpověď jako prahový podnět
Synapse
= spojení 2 neuronů sloužící k předávání vzruchů
– neurony se v synapsích přímo nedotýkají, je mezi nimi mezera (=synaptická štěrbina)
– jednosměrný přenos informací z neuronu na jinou buňku = synaptická transmise
– děje se prostřednictvím zápojů = synapse
Základní typy synapsí:
* synapse interneuronové
– spojují jednotlivé neurony
- axon s dendritem (98%)
- axon s tělem
- 2 axony (nejméně časté)
* synapse neuroreceptorové
- neuron a senzor
* synapse neuroefektorové
- neuron a efektor – vede k výkonnému orgánu
- nervosvalová ploténka
Stavba synapse
- nesynaptický útvar
- synaptická štěrbina
- postsynaptický útvar
Přenos vzruchu v synapsi
– probíhá chemickou cestou
– akční potenciál dospěl k synapsi
– mediátory se vylijí z váčků = neurosekrece
– difúze mediátorů synaptickou štěrbinou
– vazba mediátorů na receptory v postsynaptické membráně
– změna propustnosti membrány pro Na a K ionty – depolarizace – vznik synaptického potenciálu nebo zahájení činnosti buňky
Výsledek synapse
excitační postsynaptický potenciál
– změna pro Na a Ca ionty
– prahová hodnota pro vznik akčního potenciálu
inhibiční postsynaptický potenciál
– aktivace Cl iontů, dojde ke snížení membránového potenciálu – vzruch nelze přenést
Mediátory
- acetylcholin – ovlivňuje tvorbu paměťových stop
– narušení způsobí Alzheimerovu demenci
- noradrenalin – při změně množství – změna nálad
- dopamin – navozuje intenzivní příjemné pocity
– při nedostatku způsobí Parkinsonovu chorobu
- serotonin – regulace nálady
– při nedostatku – deprese
- gama – aminomáselná kyseliny – inhibiční transmiter
- glutamát – důležitý při učení a paměti
Podpůrné buňky – neuroglie
– funkce: stavební, opěrná, ochranná, vyživující
Typy neuroglií
- astrocyty – astroglie
– vyživují; podpůrná funkce
- oligodendroglie
– produkují myelin (ochrana vlákna axonu; vytváří myelinovou pochvu – urychluje přenos, izolace a vedení vzruchu)
– starají se o vznik pochvy
- mikroglie
– ochranná funkce; schopnost fagocytovat
- ependymové buňky
– nachází se v mozkových komorách – produkce mozkomíšního moku
Centrální nervová soustava
Stavba: ústřední NS – mozek a mícha
obvodová – mozkové, míšní a útrobní nervy
složení: 2 hmoty
- Šedá hmota
– tvořena těly nervových buněk a jejich krátkými výběžky
– funkce – analýza a syntéza vzruchů
2. Bílá hmota – tvořena dlouhými výběžky, dráhy
– funkce – vedení vzruchu
Obaly CNS
– mozek je uložen v dutině lební
– mícha je uloženy v páteřním kanálu
– ochrana: obsahují obaly (pleny, meninges)
Dělení:
- Vnější pleny = podlebice (dura mates)
– tvrdá blána
- Zevní měkká plena = pavučnice
– tenčí blána
- Vnitřní měkká plena = omozečnice
– přesně kopíruje mozek
Mozkové dutiny
Mozkové komory: pravá – koncový mozek
levá – koncový mozek
třetí komora mozková – mezimozek – přechází v Silviův kanálek a ústí do 4. komory – prodloužená mícha
– v jednotlivých komorách se nachází mozkomíšní mok
Mozkomíšní mok
– čirá mozková tekutina
– nadlehčuje a chrání před nárazy a otřesy
– vyplňuje prostor mezi oběma plenami
– nachází se v jednotlivých dutinách CNS (tvoří se zde)
– množství: 150 ml/den
– obsahuje nepatrné množství bílkovin a glukózy
Vývoj mozku
– vytvářel se ze 3 váčků:
- Přední (prosencephalon)
– rozdělil se ve 2 části
* koncový mozek (telencephalon)
* mezimozek (diencefalon)
- Střední (mezencephalon)
– zůstává
- Zadní (rhombencephalon)
– rozdělil se na 2 části
* mozeček (cerebellum)
* prodloužená mícha (medula obcongata)
– u novorozenců: asi 400g
– dospělý člověk: 1500g
– zakládá se z ektodermu
Stavba mozku
- prodloužená mícha
- most Varolův
- mozeček
- střední mozek
- mezimozek
- koncový mozek
Mozkový kmen
– prodloužená mícha
– most Varolův
– střední mozek
- prodloužená mícha
– navazuje na hřbetní míchu
– dlouhá 25mm
– svrchní část je překryta mozečkem
– vystupuje 7 párů mozkových nervů
* bílá hmota
– soubory vzestupných a sestupných drah
– vede na přední straně
* šedá hmota
– je na zadní straně
– tvoří dno čtvrté komory
– jádra mozkových nervů
– centra životně důležitých nepodmíněný reflex
- nepodmíněný reflex
obranný – mrkání, slzení, kašlání, kýchání, zvracení
potravní – sání, slinění, polykání, sekrece žaludečních šťáv
- retikulární formace
= síťovitě roztroušená šedá hmota v mozkovém kmeni
– obsahuje 2 životně důležitá centra: dýchání, krevní oběh
– vlákna retikulární formace vedou informace do nižších center z vyšších oddílů CNS
– udržuje mozkovou kůru v základní aktivitě nutné při bdění
– aktivuje mozkovou kůru k přijetí těch informací, které jsou v daném okamžiku důležité a nezbytné
– sestupné dráhy …
2. Pons Varoli (Varolův most)
– uložen v podobě příčného valu
– po stranách plynule přechází do mozečku
– má převodní funkci
– vystupuje z něj trojklanný nerv
3. Mozeček (cerebellum)
– nachází se pod koncovým mozkem; v zadní jámě lební
– tvořen 2 hemisférami (polokoulemi) – jsou spojené červem (vermis)
– je zvrásněný
– tvořen bílou a šedou hmotou mozkovou, strom života
– mozečková raménka – bílá hmota – 3 páry
– mozečková jádra – regulace svalového napětí, rovnováha, plynulost pohybů, koordinace
– do mozečku se dostávají informace z celého těla
– vzruchy jdou z rovnovážného ústrojí vnitřního ucha vzruchy z kožních, svalových a sluchových receptorů
– při poškození: snížený svalový tonus; nejistota při provádění úmyslných pohybů; neschopnost regulace – přehnané pohyby, vrávoravá chůze, špatná artikulace
- Střední mozek (mesencephalon)
– nejmenší oddíl mozku
– přímé pokračování mostu Varolova
– navazuje na mezimozek
Tři části:
- Spodní část
– stonky mozkové z bílé hmoty – spojení kůry mozkové s nižšími oddíly mozku
- střední část (tegmentum)
– oddělena od stonků černým jádrem (nucleus niger) – obsahuje barvivo melanin (umožňuje správnou činnost spodních uzlin)
– uprostřed tegmenta leží červené jádro (nucleus ruber)
– při porušení střední části:
– klidový třes; svalová ztuhlost; ztráta automatických pohybů
– v bílé hmotě střední části se nachází jádra 3. a 4. páru mozkových nervů
Nukleus ruber = okrouhlé načervenalé jádro; shluk šedé hmoty RF
-sbíhají se v něm dráhy z: mozečku, mozkové kůry, talamu a míchy
– z nukleus ruber vychází sestupná dráha motorická extrapyramidová
– reguluje svalové napětí
- horní část
– 2 páry hrbolků šedé hmoty – čtverohrbolí
– přední pár – končí část vláken zrakové dráhy
– zadní pár – končí část vláken sluchové dráhy
– podkorové reflexní centrum, které na zrakové a sluchové podněty zprostředkuje pohybové reakce očí, hlavy a celého těla
– pod předním párem je centrum nepodmíněného zornicového reflexu a centrum pro akomodaci čočky
- Mezimozek (Diencephalon)
– je překryt polokoulemi koncového mozku
– k přední části připojen podvěsek mozkový
– tvořen thalamem a hypotalamem
a) pravý a levý hrbol (thalamus)
– tvořen jádry z šedé hmoty
– spojen s kůrou mozkovou
– zpracovává vzruchy z hmatových, svalových a šlachových receptorů
– informace z RF, prochází zraková, sluchová i chuťová dráha
– thalamus informace zpracovává a dále je propouští nebo tlumí
– vyvolává vegetativní a motorické reakce (ublednutí, smích, bušení srdce)
– tlumí mozkový kůra
b) podhrbolí (hypotalamus)
– je z šedé hmoty
– nadřazené koordinační centrum vegetativních funkcí
– neurosekce; řídí sytost a hlad
– tepelná regulace
– řízení afektivního a sexuálního chování
- Koncový mozek
– je složen ze 2 polokoulí (hemisfér)
– hemisféry spojuje vazník (corpus callosum)
– na povrchu hemisfér je plášť (pallium) – vytváří šedou kůru mozkovou
– jsou na něm brázdy (sulci) a závity (Gori)
– ve spodní části hemisfér jsou spodinové uzliny (bazální ganglia) z šedé hmoty
Laloky koncového mozku
- Čelní
- Temenní
- Spánkový
- Týlní
