Fylogeneze nervové soustavy – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka: Fylogeneze nervové soustavy

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): KamilCullen

 

 

 

 

= řídící soustava spolu s endogenním systémem

– funkce: zprostředkuje příjem, zpracování, ukládaní a výdej informací

 

Fylogeneze

– difúzní – síť neuronů (žahavci)

– kruhová

– gangliová – shluk neuronů

– trubicovitá

 

Nerovovou soustavu tvoří:

  1. CNS (centrální nervový systém)

– tvořen mozkem a míchou (páteřní mícha)

  1. PNS (periferní nervový systém)

– tvořen nervy mozkovými (hlavovými-12 párů) a míšními nervy (31 párů)

– slouží ke spojení smyslových a výkonných orgánů s CNS

a)       motorické nervy

– ovládáme vůlí; především pohyb kosterního svalstva

b)       senzitivní (vegetativní)

– neovládáme vůlí; hladké svalstvo

 

NEURON

základní stavební jednotkou NS vznikající v prenatálním období

= specializovaná buňka schopna přijmout, vést a zpracovat speciální signály

– je extrémně náročný na zásobení kyslíkem; vyžaduje pravidelný přísun glukózy

– nemá příliš velkou regenerační schopnost

– trvale zničené neurony se nedají nahradit

Složení: dendrity, jádro, tělo, myelinová pochva, axon = neurit, synapse, Ranvierovy zářezy

 

Stavba

A) tělo

– obsahuje buněčné jádro a cytoplazmu

– vychází z něho nervová vlákna

B) dendrity

= krátké výběžky

– jsou ve velkém počtu

– funkce: příjem signálu

C) neurit = axon

– vede vzruch z nervové buňky

– je obalen myelinovou pochvou

D) Ranvierovy zářezy

– krátké přerušení v myelinové pochvě

E) synapsé

– místo, kde navazuje další neuron

– mají mezery

F) iniciální segment

= místo vzniku akčního potenciálu

G) myelinová pochva

– je tvořena Schwannovými buňkami

 

Podle funkce neuronů rozlišujeme:

  1. senzorické (smyslové)

– vedou signály ze smyslových orgánů do CNS

– jsou dostředivé (aferentní)

  1. interneurony

– všechny neurony uvnitř CNS

  1. motorické (hybné)

– vedou vzruch z CNS do efektorů výkonného orgánů

– jsou odstředivé (eferentní)

 

Neuroglie

= buňky, které mají podpůrnou funkci

– vyživují nervové buňky

– jsou schopny fagocytózy

 

Přenos nervového vzruchu

– popis přenosu nervového vzruchu

– podstatou nervové činnosti je dráždivost nervových buněk a jejich schopnost vést podráždění v podobě vzruchu

3 fáze:

  • klidový membránový potenciál

– na axonu neprobíhá žádný vzruch

– uvnitř a vně buňky je rozdíl koncentrací iontů – potencionální rozdíl (-70mV)

vnější prostředí – ionty Na a Cl, iontové kanály jsou uzavřeny

vnitřní prostředí – ionty K a anionty organických a anorganických látek

– polarizace membrány: vně +, uvnitř –

  • podráždění

– změna propustnosti pro Na a K – otevření iontových kanálů

– pohyb Na iontů je rychlejší než pohyb K iontů

– změna polarity membrány = depolarizace – akční potenciál se šíří jako vlna po axonu

– vznik akčního potenciálu je nevratný děj

  • repolarizace

= obnovení klidového potenciálu

– návrat iontů Na a K – aktivní transport – Na-K-ATP-azy – sodíko-draselné pumpy

– obnovení původní koncentrace iontů

– obnova chemického i elektrického spádu

 

Šíření vzruchu

– po nahém axonu se šíří vzruch 20m/s v podobě vln

– po axonu pochvami – velmi rychlé, ve skocích (přes zářezy)

– intenzita podnětu

*      podprahový podnět – nešíří se, zaniká

*      prahový podnět – vzniká akční potenciál

*      neprahový podnět – odpověď jako prahový podnět

 

Synapse

= spojení 2 neuronů sloužící k předávání vzruchů

– neurony se v synapsích přímo nedotýkají, je mezi nimi mezera (=synaptická štěrbina)

– jednosměrný přenos informací z neuronu na jinou buňku = synaptická transmise

– děje se prostřednictvím zápojů = synapse

Základní typy synapsí:

*      synapse interneuronové

– spojují jednotlivé neurony

  • axon s dendritem (98%)
  • axon s tělem
  • 2 axony (nejméně časté)

*      synapse neuroreceptorové

  • neuron a senzor

*      synapse neuroefektorové

  • neuron a efektor – vede k výkonnému orgánu
  • nervosvalová ploténka

 

Stavba synapse

  1. nesynaptický útvar
  2. synaptická štěrbina
  3. postsynaptický útvar

 

Přenos vzruchu v synapsi

– probíhá chemickou cestou

– akční potenciál dospěl k synapsi

– mediátory se vylijí z váčků = neurosekrece

– difúze mediátorů synaptickou štěrbinou

– vazba mediátorů na receptory v postsynaptické membráně

– změna propustnosti membrány pro Na a K ionty – depolarizace – vznik synaptického potenciálu nebo zahájení činnosti buňky

 

Výsledek synapse

­  excitační postsynaptický potenciál

– změna pro Na a Ca ionty

– prahová hodnota pro vznik akčního potenciálu

­  inhibiční postsynaptický potenciál

– aktivace Cl iontů, dojde ke snížení membránového potenciálu – vzruch nelze přenést

 

Mediátory

  • acetylcholin – ovlivňuje tvorbu paměťových stop

– narušení způsobí Alzheimerovu demenci

  • noradrenalin – při změně množství – změna nálad
  • dopamin – navozuje intenzivní příjemné pocity

– při nedostatku způsobí Parkinsonovu chorobu

  • serotonin – regulace nálady

– při nedostatku – deprese

  • gama – aminomáselná kyseliny – inhibiční transmiter
  • glutamát – důležitý při učení a paměti

 

Podpůrné buňky neuroglie

– funkce: stavební, opěrná, ochranná, vyživující

 

Typy neuroglií

  • astrocyty – astroglie

– vyživují; podpůrná funkce

  • oligodendroglie

– produkují myelin (ochrana vlákna axonu; vytváří myelinovou pochvu – urychluje přenos, izolace a vedení vzruchu)

– starají se o vznik pochvy

  • mikroglie

– ochranná funkce; schopnost fagocytovat

  • ependymové buňky

– nachází se v mozkových komorách – produkce mozkomíšního moku

Centrální nervová soustava

Stavba: ústřední NS – mozek a mícha

obvodová – mozkové, míšní a útrobní nervy

složení: 2 hmoty

  1. Šedá hmota

– tvořena těly nervových buněk a jejich krátkými výběžky

– funkce – analýza a syntéza vzruchů

2. Bílá hmota – tvořena dlouhými výběžky, dráhy

– funkce – vedení vzruchu

 

Obaly CNS

– mozek je uložen v dutině lební

– mícha je uloženy v páteřním kanálu

– ochrana: obsahují obaly (pleny, meninges)

Dělení:

  • Vnější pleny = podlebice (dura mates)

– tvrdá blána

  • Zevní měkká plena = pavučnice

– tenčí blána

  • Vnitřní měkká plena = omozečnice

– přesně kopíruje mozek

 

Mozkové dutiny

Mozkové komory: pravá – koncový mozek

levá – koncový mozek

třetí komora mozková – mezimozek – přechází v Silviův kanálek a ústí do 4. komory – prodloužená mícha

– v jednotlivých komorách se nachází mozkomíšní mok

 

Mozkomíšní mok

– čirá mozková tekutina

– nadlehčuje a chrání před nárazy a otřesy

– vyplňuje prostor mezi oběma plenami

 

– nachází se v jednotlivých dutinách CNS (tvoří se zde)

– množství: 150 ml/den

– obsahuje nepatrné množství bílkovin a glukózy

 

Vývoj mozku

– vytvářel se ze 3 váčků:

  1. Přední (prosencephalon)

– rozdělil se ve 2 části

*      koncový mozek (telencephalon)

*      mezimozek (diencefalon)

  1. Střední (mezencephalon)

– zůstává

  1. Zadní (rhombencephalon)

– rozdělil se na 2 části

*        mozeček (cerebellum)

*        prodloužená mícha (medula obcongata)

 

– u novorozenců: asi 400g

– dospělý člověk: 1500g

– zakládá se z ektodermu

 

Stavba mozku

  • prodloužená mícha
  • most Varolův
  • mozeček
  • střední mozek
  • mezimozek
  • koncový mozek

 

Mozkový kmen

– prodloužená mícha

– most Varolův

– střední mozek

 

  1. prodloužená mícha

– navazuje na hřbetní míchu

– dlouhá 25mm

– svrchní část je překryta mozečkem

– vystupuje 7 párů mozkových nervů

*        bílá hmota

– soubory vzestupných a sestupných drah

– vede na přední straně

*        šedá hmota

– je na zadní straně

– tvoří dno čtvrté komory

– jádra mozkových nervů

– centra životně důležitých nepodmíněný reflex

  • nepodmíněný reflex

­ obranný – mrkání, slzení, kašlání, kýchání, zvracení

­ potravní – sání, slinění, polykání, sekrece žaludečních šťáv

 

  • retikulární formace

= síťovitě roztroušená šedá hmota v mozkovém kmeni

– obsahuje 2 životně důležitá centra: dýchání, krevní oběh

– vlákna retikulární formace vedou informace do nižších center z vyšších oddílů CNS

– udržuje mozkovou kůru v základní aktivitě nutné při bdění

– aktivuje mozkovou kůru k přijetí těch informací, které jsou v daném okamžiku důležité a nezbytné

– sestupné dráhy …

 

2. Pons Varoli (Varolův most)

– uložen v podobě příčného valu

– po stranách plynule přechází do mozečku

– má převodní funkci

– vystupuje z něj trojklanný nerv

 

3. Mozeček (cerebellum)

– nachází se pod koncovým mozkem; v zadní jámě lební

– tvořen 2 hemisférami (polokoulemi) – jsou spojené červem (vermis)

– je zvrásněný

– tvořen bílou a šedou hmotou mozkovou, strom života

– mozečková raménka – bílá hmota – 3 páry

– mozečková jádra – regulace svalového napětí, rovnováha, plynulost pohybů, koordinace

– do mozečku se dostávají informace z celého těla

– vzruchy jdou z rovnovážného ústrojí vnitřního ucha vzruchy z kožních, svalových a sluchových receptorů

– při poškození: snížený svalový tonus; nejistota při provádění úmyslných pohybů; neschopnost regulace – přehnané pohyby, vrávoravá chůze, špatná artikulace

 

  1. Střední mozek (mesencephalon)

– nejmenší oddíl mozku

– přímé pokračování mostu Varolova

– navazuje na mezimozek

 

Tři části:

  • Spodní část

– stonky mozkové z bílé hmoty – spojení kůry mozkové s nižšími oddíly mozku

  • střední část (tegmentum)

– oddělena od stonků černým jádrem (nucleus niger) – obsahuje barvivo melanin (umožňuje správnou činnost spodních uzlin)

– uprostřed tegmenta leží červené jádro (nucleus ruber)

– při porušení střední části:

– klidový třes; svalová ztuhlost; ztráta automatických pohybů

– v bílé hmotě střední části se nachází jádra 3. a 4. páru mozkových nervů

Nukleus ruber = okrouhlé načervenalé jádro; shluk šedé hmoty RF

-sbíhají se v něm dráhy z: mozečku, mozkové kůry, talamu a míchy

– z nukleus ruber vychází sestupná dráha motorická extrapyramidová

– reguluje svalové napětí

  • horní část

– 2 páry hrbolků šedé hmoty – čtverohrbolí

– přední pár – končí část vláken zrakové dráhy

– zadní pár – končí část vláken sluchové dráhy

– podkorové reflexní centrum, které na zrakové a sluchové podněty zprostředkuje pohybové reakce očí, hlavy a celého těla

– pod předním párem je centrum nepodmíněného zornicového reflexu a centrum pro akomodaci čočky

 

  1. Mezimozek (Diencephalon)

– je překryt polokoulemi koncového mozku

– k přední části připojen podvěsek mozkový

– tvořen thalamem a hypotalamem

a) pravý a levý hrbol (thalamus)

– tvořen jádry z šedé hmoty

– spojen s kůrou mozkovou

– zpracovává vzruchy z hmatových, svalových a šlachových receptorů

– informace z RF, prochází zraková, sluchová i chuťová dráha

– thalamus informace zpracovává a dále je propouští nebo tlumí

– vyvolává vegetativní a motorické reakce (ublednutí, smích, bušení srdce)

– tlumí mozkový kůra

b) podhrbolí (hypotalamus)

– je z šedé hmoty

– nadřazené koordinační centrum vegetativních funkcí

– neurosekce;  řídí sytost a hlad

– tepelná regulace

– řízení afektivního a sexuálního chování

 

  1. Koncový mozek

– je složen ze 2 polokoulí (hemisfér)

– hemisféry spojuje vazník (corpus callosum)

– na povrchu hemisfér je plášť (pallium) – vytváří šedou kůru mozkovou

– jsou na něm brázdy (sulci) a závity (Gori)

– ve spodní části hemisfér jsou spodinové uzliny (bazální ganglia) z šedé hmoty

Laloky koncového mozku

  • Čelní
  • Temenní
  • Spánkový
  • Týlní






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: