Nervový systém – maturitní otázka

anatomie

 

   Otázka: Nervový systém

   Předmět: Anatomie

   Přidal(a): vnl.xf

 

 

Anatomie – Nervový systém

 

Nervový systém

  • zajišťuje spojení organismu s prostředím a spojení uvnitř organismu
  • to je umožněno vzrušivostí a vodivostí nervové tkáně
  • zajišťuje řízení spolu s endokrinní soustavou s nejvyšším řízením v cns
  • dělí se na:
  • 1/ cns – mozek a mícha
  • 2/ pns – periferní, obvodové nervy, vlákna odstředivá eferentní (hybná, motorická) a vlákna dostředivá aferentní (citlivá)
  • 3/ ans – autonomní, vegetativní nervy
  • vegetativní ns = autonomní – řídí vnitřní orgány a žlázy a hladkou svalovinu, sympatikus a parasympatikus

 

 Neuron

  • výběžky – vychlípeniny těla buňky, tvoří nervová vlákna
  • nerv – svazek nervových vláken, na povrchu vazivový obal
  • vlákna spojena vazivem
  • tvorba, vedení vzruchu = funkční jednotka

 

 Glie, neuroglie

  • pojivová funkce
  • výživná funkce
  • fagocitární funkce
  • dělí se na:
    • a/ astrocyty = makroglie
      • hvězdicové buňky
      • mají výběžky v endotelu kapilár a dalšími výběžky zajišťující výživu
      • mohou se množit
    • b/ aligodendroglie
      • malé buňky
      • v bezprostředním sousedství neuronu
      • tvoří myelin uvnitř cns
      • zajišťují výživu
    • c/ mikroglie
      • nejmenší buňky
      • drobné výběžky
      • schopny fagocytózy
  • nervové buňky jsou spojeny synapsí

 

 Synapse

  • synapsemi jsou spojeny nervové buňky
  • mediátor tvořen v nervových buňkách -> vyvolá změny chemické a elektrické rovnováhy
  • k vzniku vzruchu je třeba energie – kyslík + glukóza -> citlivé na jejich přísun
  • vzruch – funkční projev činnosti neuronu
  • podstatou vzruchu a jeho šíření je nerovnoměrné rozložení iontů na povrchu buněčné membrány neuronu

 

 Vzruch

  • vzruch – funkční projev činnosti neuronu
  • podstatou vzruchu a jeho šíření je nerovnoměrné rozložení iontů na povrchu buněčné membrány neuronu
  • => stálé napětí na buněčné membráně = polarizace
  • -> klidový membránový potenciál
  • vznik vzruchu:
    • dojde k podráždění, dojde difuzí k přesunu Na+ a K+ a koncentrace se vyrovnávají
    • klidový membránový potenciál se mění v akční membránový potenciál
    • => vzniká depolarizace
    • hodnota akčního potenciálu se blíží k nule
    • => stává se nedráždivou, nachází se v refrakterní fázi
    • obnova klidového membránového potenciálu aktivním transportem iontů pomocí Na K pumpy
  • fáze buňky – v klidu, ve fázi podráždění, v refrakterní fázi (obnova klidu)
  • rychlost vedení vzruchu je u každého vlákna jiná
  • motorická 80-120 m/s
  • senzitivní 30-50 m/s
  • vegetativní 1-20 m/s

 

 Stavba periferního nervu

  • nerv = svazek nervových vláken – axonů a dendritů
  • 1 nerv má sta až tisíce vláken
  • kryt vazivovým obalem
  • ve vazivu jsou cévy – výživa
  • dle funkce: senzitivní, motorické a smíšené nervy
  • dle výstupu: míšní hlavové
  • výběžky buněk cns -> autonomní = vegetativní – nevedou přímo k určitým orgánům, ale jde přes vmezeřené neurony

 

Zdroje najdete uvedeny zde:





Další podobné materiály na webu: