Filozofie v ošetřovatelství – maturitní otázka

osetrovatelstvi

 

Otázka: Filozofie v ošetřovatelství

Předmět: Ošetřovatelství

Přidal(a): vnl.xf

 

 

Co je filozofie?

I. Filozofie= Philein=milovat + Sophia=moudrost

  • Láska k moudrosti
    • Jednotlivé věci se kolem nás v našem světě vyskytují
    • Že některé věci „jsou“?
    • Na čem toto jejich „bytí“ záleží?
  • Jak takové „bytí“ popsat? —-> jsoucno
  • Předmět není jasný
    • Co znamená bytí každého možného předmětu?
    • ->bytí samo nikdy nebude předmětem
  • Na problém, „co to znamená bytí“ narážíme v našem konkrétním světě-máme o něm jakousi..

 

II. Co je údiv ?

  • •Nám známá věc se náhle ukázala v novém aspektu-nebyli jsme na něj připraveni.
  • •Nutí nás se zastavit, vrátit se a nahlédnout na věc z nového úhlu.
  • Na údiv navazuje otázka
    • Co to znamená?
    • Co se stalo?
  • V údivu je obsaženo podvědomí a bytí věci
  • Čeho si údiv všímá,
    • K čemu míří,
    • Čím je vyvolán, je fakt, že věc je jinak, než byla
  • Vyvádí nás z prodlevy u jednotlivých jsoucen k jejich bytí.
  • Údiv= filozofická aktivita
  • (Dokud se budeme divit, budeme filozofovat)
  • -> Aristoteles napsal
  • Neboť jako dnes tak v dřívějších dobách lidé počali filozofovat, protože se divili.
  • Divit se – klást otázky=lidskou přirozeností
    • Bytí se dotýká nejen filozofie, ale i umění
  • Z filozofie -> psychologie -> pedagogika
    • Umění se snaží zachytit jevy a jsoucna naší skutečnosti v poloze, kterou neumí běžný život zaznamenat.
  • Jednotl. vědy, se kterými se můžeme dále setkávat-> estetika, logika, politologie, sociologie,…

 

Nejznámější filozofické směry

Idealizmus

nejznámější formy:

  • tomizmus= vedoucí směr kat.filozofie,založeno T. Akvinským,zjevení je důlež. než poznání,
  • neotomizmus= zmodernizované učení T. Akvinského, 1. pol. 19. st.
  • pragmatizmus= chápe a určuje pravdu, jako praktickou hodnotu,je užitečná pro subj. zájmy jedince,
  • existencializmus= staví se proti rozlišování subjektu a objektu,obhajuje bytí jako existenci,
  • pozitivizmus= všechno poznání vychází ze zkušeností
  • materializmus= zákl. filo. směrem, stojí proti idealizmus,duchovno je odvozené,skutečnost je poznamenána smysly, počátky tohoto směru jsou shodné s počátky filozofie, jsou spojené s rozvojem astronomie,matematiky a dalších věd ……
  • humanizmus= uznává hodnotu člověka jako osobnosti, uznává jeho právo na svobodu a štěstí, na jeho rozvoj sil a schopností. Vyvíjel se už od starověku a stále dál se vyvíjí.
  • naturalizmus= pokládá přírodu za zákl. vývoje, vylučuje vše nepřírodní
  • racionalizmus= považuje rozum(=racio) za jediný a nejvyšší zdroj pravdivého poznání, uznává neomezené schopnosti lids. rozumu, 18.st.
  • empirizmus= opak racionalizmus, považuje smyslovou zkušenost za jediný pramen poznání, podceňuje poznání rozumové
  • materialistický empirizmus= považuje za zákl. předměty materiál.povahy a zkušenost je zprostředkováním objektivně existujícího světa
  • idealistický empirizmus= chápe zkušenost, jako souhrn pocitů nebo představ, nemající základ v objektivním světě
  • determinizmus= zabývá se příčinou podmíněností, uznává univerzálnost podmíněnosti a příčinnosti jevů, uznává vzájemnou souvislost a podmíněnost jevů v přírodě a společnosti.
  • Všechny děje jsou nevyhnutelným důsledkem podmínek a příčin.
  • Jedinec je předurčen sociálně, geneticky , biologicky.
  • Popírá svobodu vůle.
  • skepticizmus= starořecká filozo. koncepce,hlavními principy je skepse=pochybnost.
  • Pochybuje o možnosti uznání fiktivní pravdy o podstatě věcí.Doba vzniku antika.

 

Krajními formami je :

  • nevilizmus=absolutně negativní postoj,žádné kladné hodnoty,
  • agnosticizmus=popírá úplně nebo částečně možnost poznání podstaty věci
  • holizmus= filozofie celku,celistvosti, vyzdvihuje prvotnost celku v poměru k částem, 20.st.

a) Reálné vědy

  • přírodní vědy – fyzika, chemie, astronomie,teoretická medicína, biologie
  • udávají jejich popis a výklad,
  • Jsou vždy? empirické(dílčí obraz světa), teoreticky redukované a metodicky abstraktní

b) Kulturní vědy

  • duchovní vědy – vědy historické, náboženské, jazykové a vědy o umění

c) Formální vědy – formální logika, matematika

 

FILOZOFIE – MEDICÍNA – OŠETŘOVATELSTVÍ

  • Základy filozofie v oše. – 1859
  • F. Nightingale – Poznámky o ošetřovatelství
    • teorie v oše.
    • popsala 4 formy v oše. -> člověk, okolí, zdraví a ošetřovatelství
    • Mezi sestru a lékaře se dostává technika
  • 1. polovina 20.st. – kult technologie – pochází z materializmu
  • 80.léta 20.st. – přetechnizovanou – filozofie humanizmu s respektováním holistických principů
  • Současnost – nebezpečí preference techniky před ošetřovatelskou péčí
  • Medicína – racionalizmus, humanizmus
  • 20.st. – integrace poznatků přírodních oborů – biomedicínské zaměření
  • Pozornost věnována nemoci či nemocnému orgánu
  • Vytratila se orientace na zdraví
  • 40.léta 20.st. – psychosomatický směr
  • Poslední 3 desetiletí – behaviorální medicína
  • 2. polovina 20.st. – alternativní, přírodní, komplementární medicína

 

KATEGORIE FILOZOFICKÝCH NÁZORŮ V OŠE

  • Mechanistický názor-vnímá osobu jako stroj, jedinec se skládá z částí, je pasivní, reaguje jen tehdy, když jsou podněty z prostředí silné. Spjat s redukcionizmem – analyzuje danou věc, uvádí, že všechny děje, předměty, zkušenosti se skládají z konečných prvků nedělitelných částic.
  • Organistický názor-vnímá osobu, jako živý organismus, aktivní, vstupuje do interakce s prostředím a reaguje na prostředí. Chápe jedince ve stochastickém smyslu (= nejvýše pravděpodobný). Spjatý s holizmem. Je neslučitelný s mechanickým názorem.
  • Názor založený na změně-přirozenou a inherentní ( =vnitřní) součástí života jedince jsou změny-po celý život. Změna může být chápána, jako intraindividuální proměna.
  • Názor založený na perzistenci= ( setrvání v čase), ke kterému dochází syntézou růstu a stability. Stabilita-existence je přirozeným stavem člověka. Jedinci se v průběhu života stávají více sami sebou. ( Lidé mají moc si utvářet vlastní život).
  • Integrovaný přístup-pokládá jedince za soubor nebo jednotu jeho
    bio-psycho-socio-spiriuálních částí. Jedinec se dokáže adaptovat na prostředí, které může ovlivnit pro udržení rovnováhy přičemž kooperuje s prostředím, aby dosáhl cíle.

 

HOLISTICKÁ FILOZOFIE A OŠE

  • Holizmus = řecké holos
    • Vychází z idealismu
    • Ve 20.letech 20.st.
    • Vynálezce-> Smuts – v knize -> Holizmus a evoluce 1926
  • Neredukovatelnost celku na souhrn částí
    • Holistická filozofie=
    • Holisticky chápané zdraví= zahrnuje celého jedince, jeho celistvost, obsahuje všechny stránky životního stylu, těl.zdatnost,prevenci ( primární), těl.emocionálních stavů, zvládání stresu, reakce na prostředí, duchovno, ….
    • Holistické oše. a medicína= jedinec, jako biopsychosociospirituální bytost, léčí a ošetřuje šetrnými metodami
    • Holistická medicína= neléčí pouze příznaky, ale snaží se odstranit všechny příčiny
  • Pierre Roche de Coppens – vytvořil a rozvinul principy holistické medicíny a léčby, nemoc vnímal, jako signál, který upozorňuje na problém v psychické i duchovní úrovni.

 

METAPARADIGMA V OŠE

  • Metaparadigma= nejširší a nejglobálnější pohled urč. disciplíny na zkoumání urč. problému. Charakterizuje disciplínu, čímž tvoří předmět té dané disciplíny.
  • Metapardigmatické koncepce
  • Osoba – příjemce ošetřování -jednotlivec -rodina -společnost
  • Prostředí – okolí příjemce -okolnosti vyžadující ošetření
  • Zdraví – stav pohody nebo nemoci příjemce
  • Ošetřovatelství – úkony vykonávané sestrou pro příjemce, v souvislosti s ním

 

KONCEPČNÍ MODELY OŠETŘOVATELSTVÍ = pohled, názor, poznatek o projevech světa. Zaměřují pozornost na vybrané jevy a mají vliv na naše vnímání reality

  • Vznikají cestou:
    • -> Indukce= zobecnění pozorovaných jevů,
    • -> Dedukce= vyvození existujících poznatků,
  • Tvořeno:
    • -> Pojmy= duševní představy a pojmenování jevů
    • -> Výpovědi= tvrzení vysvětlující vztahy mezi pojmy
  • Součásti
    • Asumpce= předpoklad, je to teoretický podklad koncepce oše.
    • Hodnotový systém= tvořen zákl. myšlenkami oboru, které jsou podobné ve všech modelech oše.
  • Jednotky oš. modelů
    • * Cíl ošetřovatelství
    • * Klient/pacient- příjemce oš. péče
    • * Role sestry- určuje, co je úkolem sestry, co vykonává. Musí být akceptovaná společností
    • * Zdroj potíží- musí být vždy viděn v pac. a ne u sestry, příčina pac.problému je vyjádřena explicitně
    • * Ohnisko zásahu- určuje zaměření oš. intervencí
    • * Způsoby intervence- specifické způsoby, jejich prostřednictvím sestra poskytuje oš. péči
    • * Důsledky- obsahují očekávané výsledky oš. činností
  • Rozsah teorií =prohlášení, které obsahuje nebo charakterizuje určitý jev,
    • -hlavní cíl je vytváření nových poznatků a ověřování starých poznatků
    • Metateorie= je nejglobálnějším hlediskem vědního oboru, je velmi abstraktní, pracuje se ztěženímy pojmy oboru
    • Velká teorie= se skládají z obecných, abstraktních, koncepčních rámců. Definují široká hlediska pro oš. praxi, vysvětlují klíčové pojmy, principy vědní disciplíny, často nemají operačně definované pojmy, nejsou zcela přístupné empirickému testování
    • Střední teorie= mají užší záběr, zahrnují omezený počet pojmů a omezený aspekt skutečného světa, lze je přímo empiricky testovat. V OSE nejvíce používané.
    • Dílčí teorie= praktické-mikro nebo deskriptivní, mají nejomezenější obsah i použití, zahrnují konstatování izolovaných pozorování, která se zabývají úzkým rozsahem jevů, mají však svou heuristickou hodnotu a mohou se z nich výzkumem vyvinout teorie střední ( kazuistiky, diplomované práce).
  • TYPY teorií
    • a) popisné- popisují charakteristické rysy jedinců, skupin, situací, událostí zobecněním jednotl. pozorování
    • b) vysvětlující- specifikují vztahy mezi vlastnostmi jedinců, skupin, situací, událostí
    • c) predikční- předpovídají vzájemné vztahy mezi jevy a okolnostmi.
  • OSE teorie se liší od OSE modelů
    • úroveň abstrakce= teorie je konkrétnější, specifičtější, je přímo aplikovatelná v praxi,
    • – koncepční model-> nemá operační definice, je rozsáhlejší a obecnější
    • účel= popisuje, vysvětluje a předvídá jevy specifické pro OSE
    • -koncepční model-> vyčleňuje vědomostní bázi pro obor, odlišuje specifika oše. od jiných disciplín

 

KATEGORIE OSE MODELŮ A TEORIÍ

  • HUMANISTICKÉ MODELY
    • F. Nightingale – Enviromentální model
    • Virginia Henderson – Komplementárně suplementární model
    • Dorothea E. Orem – Model sebepéče
    • Madeleine Leininger – Teorie kulturně rozdílné a shodné péče
    • Rosemarie Rizza Parse – Teorie „jak se stát člověkem“
    • Roger W. Logan A.Tierney – Model životních aktivit
  • INTERAKČNÍ MODELY
    • = Zdůrazňují sociální vztahy mezi lidmi
    • -percepce,
    • -komunikace,
    • -role
    • Hildegard E. Peplau – Vývojový model
    • Ida I. Orlando – Teorie oš. procesu
  • SYSTÉMOVÉ MODELY
    • = Zdůrazňují funkce systému
    • -systém,
    • -prostředí,
    • -organizace,
    • -vzájemná závislost,
    • -integrace
    • Dorothy E. Johnson – Behaviorální systémový model
    • Calista Roy – Adaptační model
    • Imogene M. King – Model otevřených systémů
    • Betty Neuman – Systémový model
  • MODELY ENERGETICKÉHO POLE
    • = Využívají koncepci energie, týkají se energetického pole
    • Martha E. Rogers – Model jednotného energetického pole
  • MODELY
    • Vývojové modely= Zdůrazňují procesy růstu,vývoje a zrání
    • Modely potřeb= Hodnotí pac. a funkce sester z hlediska hierarchie potřeb
    • Modely výsledků= Kladou důraz na výsledky oš. péče
    • Modely zákroků= Zdůrazňují sesterské odborné činnosti, považují pac. za pasivní předmět oš. péče
    • Modely náhrady= Poskytuje náhrady za schopnosti, které pac. chybí
    • Modely zachování= Zachovávají příznivé aspekty pac. ohroženého nemocí nebo problémy
    • Modely podpory= Pomáhají pac. při poškození zdraví a podporují jeho vyrovnávání se situací
    • Modely zlepšení= Zaměřují se na zlepšení kvality pac. života, po poškození zdraví

 

Zdroje najdete uvedeny zde:


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!