Ekologie – maturitní otázka z biologie (5)

 

   Otázka:  Ekologie

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Evka

 

 

 

 

  • EKOLOGIE = věda zabývající se vztahy mezi organismy a vztahy mezi organismem a prostředím
    • ekos = dům, obydlí
    • definoval zoolog Haeckel v roce 1866
    • podle stupně studovaných ekologických vztahů
      • AUTEKOLOGIE – studuje vlivy působící na 1 jedince nebo 1 druh
      • SYNEKOLOGIE – zabývá se velkou skupinou a prostředím, kde žijí
    • podle studovaného prostředí
      • ekologie vod
      • ekologie lesů
      • ekologie rybníků
    • podle studovaných organismů
      • ekologie rostlin
      • ekologie hub
      • ekologie člověka
      • ekologie živočichů
    • BIOCENÓZA – společenstvo všech organismů, které obývají určitý prostor
      • živá složka ekosystému
      • PODLE CHARAKTERIZUJÍCÍ SKUPINY
        • fytocenóza – společenstvo R
        • zoocenóza – společenstvo Ž
        • mikrobiocenóza– společenstvo mikrobů
        • vodní společenstva
          • plankton – drobné organismy vznášející se volně ve vodě
          • bentos –soubor organismů žijících na dně
          • nekton – soubor organismů, které se volně pohybují ve vodě (ryby)
        • PODLE PŮVODU
          • přírodní – vznikla sama, bez umělých vlivů
            • platí rovnováha, stálejší
            • pralesy, pouště
          • umělé– vznikla zásahem člověka
            • biotická rovnováha je narušena → člověk musí udržovat
            • rybníky, pole, lesy, zahrady, města
          • EKOLOGICKÁ NIKA –životní podmínky, které umožňují populacím určitého druhu žít
            • abiotické – teplota, sluneční záření, voda
            • biotické – přítomnost potravy, predace
          • EKOSYSTÉM –ekologický systém organismů, které žijí na stejném území
            • ZFJ přírody, charakterizují ji potravní vztahy, koloběh látek…
            • součástí je biocenóza – tvoří živou složku ekosystému
            • 2 základní složky
              • autotrofní – zdrojem výživy jsou jednoduché látky
                • zdroj E je světlo
                • E se spotřebovává
                • zelené R → fotosyntéza
              • heterotrofní – přijímají složité látky a přeměňují je na jednoduché
                • vzniká a uvolňuje se E
                • konzumenti, rozkladači (reducenti)

 

  • LIMITUJÍCÍ FAKTORY – na každý organismus působí biotické a abiotické faktory
    • organismus je k některému faktoru více přizpůsobivý než k jinému
    • mezní faktor – určuje, zda se organismus na určitém území bude nebo nebude vyskytovat
    • př. voda pro R – pokud je vody nedostatek R uhynou i když další podmínky jsou optimální
  • BIOIKDIKÁROTY – organismy, které svým výskytem určují prostředí
  • BIOTOP – místo, stanoviště, ve kterém žije jedinec nebo společenstvo
    • rybník, les, louka
  • BIOM – ekosystém v určité geografické zóně
    • oblast s podobnými klimatickými podmínkami
    • vymezen nejčastěji teplotou a srážkami
    • každý biom obsahuje stálá společenstva R a Ž
    • biomy tvoří jednotlivá vegetační pásma
    • tropický deštný les, savany, pouště a polopouště, stepi, tundra, tajga, smíšené a listnaté lesy
  • EKOLOGICKÁ VALENCE – rozmezí podmínek, ve kterých je organismus schopen žít
    • vymezeno maximem a minimem
    • střední hodnoty = ekologické optimum
    • pokud je životní podmínka za hranicí valence → nastává smrt organismu
    • EURYEKNÍ DRUHY – organismy s širokou valencí
      • velká adaptace organismů
      • snesou i výraznější kolísání podmínek
      • kopřiva, trávy, hmyz
    • STENOEKNÍ DRUHY – organismy s úzkou valencí
      • nesnáší kolísání podmínek, malá adaptace
      • vzácné druhy – medvěd, rak, tropické R, koala
      • žijí na speciálních stanovištích, malé rozšíření
    • EKOTYP – funkční varianta druhu, která je podmíněna prostředí
      • teplota, půda, voda
      • dědičné
      • př. medvěd hnědý – pyrenejská ekotyp
      • př. smrk ztepilý – krkonošský ekotyp
    • AREÁL – oblast na Zemi, kde se přirozeně vyskytuje určitý druh
      • splňuje životní podmínky daného druhu
      • KOSMOPOLITNÍ DRUH – široký areál, žije po celém světě
        • člověk, bakterie, prvoci
      • ENDEMICKÝ DRUH – žije na určitém území, jinde se nevyskytuje
    • ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA
      • fyzikální a chemické faktory působící na organismy
      • SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ
        • hlavní zdroj E pro život
        • vlnová délka 250-5000nm
        • ultrafialové záření – 10-380nm
          • nebezpečné pro organismy → 90% zachycováno ozonovou vrstvou
          • v malých dávkách působí pozitivně → tvorba vitamínu D v kůži člověka reakcí melaninu → důležitý pro ukládání P a Ca
          • vyšší dávky jsou nebezpečné → mutagenní faktor

 

  • viditelné světlo – 380-760nm
    • zdroj E pro fotosyntézu zelených R
    • u Ž umožňuje schopnost vidění
    • intenzita a délka světla ovlivňuje organismy
    • fotoperioda – pravidelné změny
      • střídání dne a noci, roční období
      • vliv na organismy → rozkvétání květů, rozmnožování
    • podle nároků na světlo rozlišujeme R
      • světlomilné – k životu potřebují světlo → kvetení, fotosyntéza, vznik hormonů, vznik plodů
      • stínomilné
      • termomilné
    • podle nároků na světlo rozlišujeme Ž
      • potřebují světlo – rozlišení barevnosti, aktivita, vznik hormonů
      • nepotřebují světlo – Ž jsou bezbarví, tmaví
    • vliv na člověka – vylučování a ukládání hormonů
  • infračervené světlo – 760nm-1mm
    • zdroj tepla pro organismy
    • zahřívá Ž i neživá tělesa
    • optimum je mezi 15-30°C
    • rozlišení podle snesitelnosti výkyvů teploty
      • eurytermní organismy – snášejí výkyvy teplot
        • plazi, R
      • stenotermní organismy – nesnesou střídavé teploty
        • pokud teplota klesne pod optimum → smrt
        • orangutan, tapír
      • rozlišení podle nároku na teplo
        • termofilní – teplomilné organismy
        • psychrofilní – chladnomilné organismy
      • rozlišení podle teploty Ž
        • homoiotermní – teplokrevní
          • stálá tělesná teplota, vlastní termoregulace
          • ptáci (42-45°C), savci (35-37°C)
        • poikilotermní– studenokrevní
          • teplota závisí na vnějším prostředí
          • Ž upadají do stavu strnulosti (anabióza)
          • ryby, obojživelníci, plazi
        • VZDUCH
          • zdroj chemických látek k životu – kyslík a oxid uhličitý
          • působí na organismy tlakem, prouděním, složením, teplotou
          • kyslík – koncentrace v atmosféře 21%
            • odpadní produkt fotosyntézy
            • nezbytný pro život aerobních organismů
            • pro anaerobní organismy žijící bez kyslíku toxický (bakterie)
            • s ↑ nadmořskou výškou klesá
            • ve studené vodě více kyslíku než v teplé
            • potřeba v organismu ke spouštění metabolismu

 

  • oxid uhličitý – ve vzduchu koncentrace 0,03%
    • produkt dýchání organismů
    • zdroj uhlíku pro fotosyntézu
    • množství CO2 ve vzduchu roste spalováním fosilních paliv
    • nejvyšší koncentrace nad aglomeracemi
  • dusík – koncentrace ve vzduchu 78%
    • ze vzduchu využitelný jen některými bakteriemi při symbióze (hlízkové bakterie)
    • pro většinu organismů toxický při vyšší koncentraci
  • vzdušná vlhkost – ovlivňuje proudění a hromadění škodlivých látek
  • proudění vzduchu – ovlivňuje orientaci (šelmy, krtek)
    • využití – při letu
      • opylení R – přenos semen a plodů
      • echolokace – dorozumívání Ž
      • značkování teritoria
    • ↓ proudění → shromažďování prachu, S, oxidů dusíku
  • tlak vzduchu – 0,1MPa
    • většina organismů odolná
    • klesá se stoupající nadmořskou výškou
    • bakterie snesou až 290MPa
    • R snesou 0,9MPa
  • hustota vzduchu – nízká
    • s ↑ nadmořskou výškou ↓ hustota vzduchu
  • VODA
    • nezbytná pro život, součástí těla organismů
    • zajišťuje transport látek v těle
    • účastní se biochemických reakcí v organismu
    • umožňuje tepelnou regulace
    • v hydrosféře → srážky
    • na zemi ve 3 skupenstvích – nejdůležitější kapalné
    • životní prostředí mnoha organismů
    • rozdělení – slaná voda – 97%
      • sladká voda – 3% → z toto 2% vázána v ledovcích
      • brakické vody – přechod mezi slanou a sladkou vodou
    • vliv vody na organismy
      • salinita (slanost) – voda s vyšší hustotou
        • žijí velcí Ž (paryby) → nadnáší je
        • rozdíl ve velikosti a tvaru těla sladkovodních a mořských
        • ↑ teplota vody → ↑salinita
        • hustota vody nej↑ ve 4°C
        • některé organismy střídají sladkou a slanou vodu – losos
      • hustota – 775x↑ než vzduch
        • nadlehčuje, ovlivňuje tvar těla
        • nej↑ ve 4°C
      • tlak – čím ↓ hloubka → ↑ tlak
        • v hloubkách žijí organismy bez schránek
        • vliv na metabolismus bílkovin
        • nebezpečná náhlá změna tlaku → kesonová nemoc

 

  • teplota
  • množství kyslíku – chladné vody ↑ kyslíku
  • propustnost světla – čím hlouběji → ubývá množství světla
    • závisí na obsahu zakalovacích látek – bahno, písek, nečistoty
  • vliv vody na suchozemské organismy
    • člověk – max 5 dní bez vody (bez potravy až 3 týdny)
    • Ž – příjem vody potravou a pitím
      • výdej pocením, dýcháním, močí
      • omezení ztrát – kutikula, zrohovatělá pokožka, tvorba hypertonické moči
      • obojživelníci + hmyz – závislí na vodu rozmnožováním
      • za vodou migrují
    • R – kapraďorosty + mechorosty závislé na vodě → rozmnožování
      • příjem kořenovým vlášením do cévních svazků

 

  • PŮDA
    • pedosféra – tvoří tvrdý povrch země
      • vzniká zvětráváním hornin a působením organismů
    • složení – matečné horniny, humus, edafon
      • matečná hornina – vzniká zvětráváním
      • humus – odumřelé organismy
      • edafon – soubor organismů žijících v půdě
    • funkce – zdroj minerálních látek a anorganických živin
      • úkryt a zabezpečení Ž
    • fyzikální vlastnosti
      • pórovitost – prostory mezi půdními částmi → písčité, jílovité půdy…
      • sorpční schopnost – schopnost půdních částic vázat vodu a ionty
        • zvyšuje se obsahem humusu
      • teplota – kolísá na povrchu (do 50cm), v hloubce se nemění
        • 1km↓ → 30°C ↑
      • chemické složení
        • působení na Robsah solí rozpustných ve vodě → čím ↑ solí → ↑ úrodnost → nejvíce černozem
          • dusíkaté sločeniny – ↑ úrodnost půdy
          • fosforečné soli – nedostatek P → menší růst, méně plodů
          • Mg, Fe, Zn, Cl – důležité pro fotosyntézu společně s P, N
          • pH – rozhoduje o kyselosti a zásaditosti půdy
            • kyselost – masožravé R, rašeliník, mechorosty
            • zásadité – bobovité R (symbióza s bakteriemi)
  • působení na Ž–méně podstatné
    • důležité pro zooedafon (Ž složka půdy) → ovlivňován vzduchem, světlem, teplotou
    • vzduch – čím hlouběji → ↓ kyslíku → Ž žijí více na povrchu
    • světlo – proniká jen několik cm → zakrnění očí, ztráta zraku
    • teplota – kolísání
      • Ž tmavší barvy v tmavé půdě, barevní v písčitých půdách
      • promrzání půdy snižuje sníh → izolace
      • u nás nezamrzá do 1,2m
    • vlhkost –ovlivňuje obydlenost půdy Ž
      • hygrobionti– Ž vyžadující vodu
        • prvoci, hlístice, vířníci
      • hygrofilní organismy – dýchají vzdušný kyslík, vyžadují ↑ půdní vlhkost
        • larvy hmyzu, půdní Ž, kroužkovci, měkkýši
      • xerofilní organismy – vyžadují sušší půdy
        • hmyz, pavouci, štíři
      • BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA
        • živá složka systému
        • působení organismů na sebe navzájem
        • působení na prostředí
        • JEDINEC – schopen samostatného života
          • jednobuněčný, mnohobuněčný, nebuněčný
        • DRUH – jedinci, kteří se mezi sebou mohou rozmnožovat, mají potomky a podobné vlastnosti
          • každý druh má svůj areál
        • POPULACE – soubor jedinců stejného druhu, kteří žijí na určitém území, v určitém čase a rozmnožují se
          • rostlin – plodné i neplodné R, semena, plody
          • živočichů – samci, samice, nedospělá i vývojová stádia
          • vyznačuje se společnou vlastností adaptabilita = přizpůsobivost
          • ZNAKY
            • hustota = denzita
              • počet jedinců žijících na jednotce plochy
              • mění se vlivem vnějších faktorů, mortality
              • u velkých organismů menší hustota
              • u menších organismů větší hustota
              • ovlivňuje člověk – hubení, vysazování
              • zaznamenává se značkováním, stopováním
              • hranice se nedá stanovit přesně
            • růst populace – závisí na množivosti, úmrtnosti, migraci
              • otevřený růst – vyznačuje se křivkou J
                • nejdříve pomalý růst → pak rychlý

→ pak se zase zpomaluje a ustálí se

  • př. viry, bakterie, nové druhy
  • uzavřený růst – vyznačuje se křivkou S
    • počáteční růst je pomalý → poté pozvolný
    • nelze dosáhnou maximální vrchol
    • ovlivněno vnějšími faktory

 

  • rozptyl – náhodný – velmi vzácné
    • rovnoměrný – druhy s velkou konkurencí
    • do skupin – rodiny, včely
  • struktura populace – složení podle různých hledisek – věk, pohlaví
  • stěhování populace – migrace, emigrace, imigrace
  • nosná kapacita prostředí – hranice, za níž růst populace není

možný (omezená potrava, prostor)

  • oscilace – krátkodobé kolísání, př. hmyz
    • příčiny – změna období
  • fruktuace– kolísání v průběhu let
  • vztahy mezi populacemi – negativní i pozitivní nebo neutrální
    • konkurence – negativní, soutěžení mezi druhy
      • o prostor, partnery, potravu
      • silnější druhy vytlačují slabší
      • př. poštolka X káně, větší a silnější rostliny
    • antibióza – jedna populace produkuje látku, která potlačuje růst druhé populace
      • negativní, př. houby produkující antibiotika → vliv na bakterie
    • parazitismus – negativní, trvalé nebo dočasné soužití parazita a hostitele
      • parazit využívá hostitele jako zdroj potravy a zdroj životního prostředí → poškozuje hostitele, je schopen se množit
      • ektoparazité – klíště, vši
      • endoparazité – tasemnice
    • symbióza – soužití dvou organismů → výhodné pro oba
      • př. houba + řasa, hlízkové bakterie, jmelí
    • protokooperace – vzájemně prospěšné soužití dvou druhů → není závazné, lze ho přerušit, pozitivní
    • predace – negativní, predátor aktivně vyhledává a loví kořist pro potravu
      • př. vlk a zajíc, orel a hlodavci
    • SPOLEČENSTVO – biocenóza, živá složka ekosystému
      • tvořeno R, Ž, mikroorganismy a houbami → na sobě závislé
      • vzniká mezi nimi konkurence a parazitismus
      • struktura
        • prostorová – dána rozmístěním populací v prostoru, mění se v čase
          • horizontální – rozvrstvení na ploše
            • př. rozdíl mezi středem a okrajem lesa
          • vertikální – rozvrstvení do pater
            • keřové → mechové → bylinné → keřové → stromové patro
          • druhová – složené společenstva se mění v čase a prostoru

 

  • BIOMY – oblast se stejnými klimatickými podmínkami
    • každý biom obsahuje stálé rostlinstvo a živočišstvo
    • TROPICKÉ DEŠTNÉ LESY – rovníková oblast
      • průměrná teplota 25-30°C
      • srážky 2000-8000mm/rok
      • R – dřeviny, epifyty (organismy živící na R, ale živí se samy), liány, kapradiny
      • Ž – hmyz, plazi, primáti, kolibřík, papoušek
      • vysoká vzdušná vlhkost
    • SAVANY – tropické travnaté společenstvo
      • oblast J polokoule
      • střídání období tepla a chladna
      • rozdíly mezi denními a nočními teplotami
      • srážky nerovnoměrné 500-1000mm/rok
      • R – traviny, byliny
      • Ž – kopytníci, šelmy, pavoukovci, hmyz
    • POUŠTĚ A POLOPOUŠTĚ – horské a suché oblasti
      • velké teplotní rozdíly během dne a noci (40°C a více)
      • 11 měsíců bez srážek + 1 měsíc chudý na srážky
      • R – sukulenty, efeméry, jednoleté byliny
      • Ž – plazi, pavoukovci, ještěři, hlodavci
    • TVRDOLISTÉ LESY – oblast Středozemního moře
      • původně stálezelené neopadavé lesy → dnes nahrazeno keři
      • srážky nejvíce v zimě do 1000mm/rok, léto suché
      • teploty 15-20°C
      • Ž – kozy, ovce
  • STEPI –oblast S a J Ameriky, Ukrajina, střední Asie
    • velké teplotní rozdíly – zima -10 až -15°C, léto 20-25°C
    • srážky do 500mm/rok
    • R – trávy
    • Ž – bizoni, lamy, hlodavci, kopytníci
  • OPADAVÉ LISTNATÉ LESY – oblast mírného pásu, pouze S polokoule
    • ovlivňováno oceánským klimatem
    • střídání ročních období, v zimě teploty pod bodem mrazu
    • srážky 500-1500mm/rok
    • R – listnaté stromy, keře
    • Ž – obojživelníci, hmyz, medvěd, liška, srnec
  • TAJGA – pouze na S polokouli
    • velké teplotní rozdíly mezi létem a zimou – až 50°C
    • srážky do 600mm/rok
    • R – jehličnany
    • Ž – los, sob, medvěd hnědý, medvěd grizzly
  • TUNDRA – hlavně na S polokouli
    • dlouhá zima (9-11 měsíců)
    • nízké teploty
    • permafrost – trvale zmrzlá půda, rozmrzá jen na povrchu
    • srážky do 300mm/rok
    • R – zakrnělé dřeviny, keře, mechy, lišejníky
    • Ž – los, sob, polární liška, tuleni, lední medvěd
  • EKOSYSTÉM – ekologický systém organismů, které žijí na stejném území
    • ZFJ přírody, charakterizují ji potravní vztahy, koloběh látek…
    • ZÁKLADNÍ SLOŽKY EKOSYSTÉMU
      • ABIOTICKÉ PROSTŘEDÍ – sluneční E, vzduch, voda
      • PRIMÁRNÍ PRODUCENTIautotrofní organismy
        • zdroj výživy jsou jednoduché látky, zdroj E je světlo
        • vytvářejí z látek anorganických látky organické → E se spotřebovává
        • zelené R, bakterie
      • SEKUNDÁRNÍ PRODUCENTI = konzumenti, heterotrofní organismy
        • závislé na autotrofních
        • příjem složitých látek a přeměna na jednoduché → E se uvolňuje
        • konzumenti 1. řádu – býložravci – kopytníci
        • konzumenti 2. řádu – masožravci + všežravci – malé druhy
        • konzumenti 3. řádu – masožravci – velké rozměry, šelmy
      • ROZKLADAČI – organismy živící se mrtvou organickou hmotou
        • bakterie, houby, kvasinky
        • zajišťují koloběh látek v přírodě
      • vytváří potravní řetězec – soubor organismů, které jsou na sobě závislé
    • přirozené ekosystémy – prales – velká druhová diverzita
    • umělé ekosystémy – smrková monokultura – na vzniku se podílí člověk

 

  • POTRAVNÍ ŘETĚZEC – soubor organismů, které jsou na sobě závislé
    • pastevně kořistnický řetězec – velikost těla konzumenta se zvětšuje
      • na začátku více konzumentů a na konci méně konzumentů
      • zelené R → býložravci → masožravci + predátoři
      • řasa → býložravá ryba → dravá ryba → člověk
    • dekompoziční řetězec – rozkladný
      • zajišťuje rozklad organické hmoty na anorganické látky
      • tělo uhynulého organismu → saprofágové → saprofyté
      • R → saprofág (narušuje mrtvou organickou hmotu) → houba, bakterie
    • parazitický řetězec – vede od hostitele k parazitovi
      • savec → na něm hmyz → zanese bakterii → onemocnění
    • fytofág – Ž živící se R
    • zoofág – Ž živící se živými organismy
    • saprofág – Ž živící se rozkládajícími se těly organismů
    • koprofág – živí se výkaly jiných Ž
    • nekrofág – živí se mrtvými těly jiných Ž
    • dekompozitor – přeměňuje organické látky na anorganické

 

  • POTRAVNÍ PYRAMIDA – vzniká spojením potravních řetězců + tok E + koloběh látek
    • E na spodu pyramidy → spotřebovává se
    • E u vrcholu → uvolňuje se

 

  • TOK E V EKOSYSTÉMU
    • jednosměrný, nenávratný
    • E vstupuje do ekosystému v podobě slunečního záření → E vázána v asimilátech při fotosyntéze
    • při odbourávání organické hmoty se většina E uvolňuje ve formě tepla + část E využívána organismy při růstu, rozmnožování, pohybu

 

  • BIOSFÉRA
    • soubor všech ekosystémů
    • zahrnuje litosféru, pedosféra, atmosféru…
    • 3 bio cykly
      • pevninský = suchozemský
        • druhově nejpočetnější
        • hlavní producenti jsou vyšší R
      • slanovodní = marinní
        • moře + oceány – druhově méně bohatý
        • největší rozlohou
        • hlavní producenti jsou nižší R
      • sladkovodní = limnický
        • kontinentální vody, méně druhů
        • menší rozloha
        • hlavní producenti jsou nižší R
      • některé organismy mohou přecházet mezi bio cykly – př. obojživelníci, hmyz

 

  • KOLOBĚH LÁTEK V EKOSYSTÉMU
    • koloběh látek je uzavřený, má cyklický charakter
    • koloběh prvků a látek mezi živými a neživými složkami
    • koloběh vody – výměna vody mezi zemských povrchem a atmosférou
      • vypařováním + transpirací se do ovzduší dostávají vodní páry → ochlazením kondenzují → spadnou ve formě srážek na kontinenty a oceány → vypařuje se + část vody se vsakuje pod povrch a tvoří zásoby podzemní vody
    • koloběh uhlíku – uhlík ze vzduchu pohlcován ve formě CO2 zelenými R → fotosyntézou zabudován do organické hmoty → část uhlíku prodýchána + část je nahromaděna jako odpadní produkt a dále zpracována reducenty → uvolní se CO2
      • hlavní zásobárna uhlíku v oceánech
    • koloběh kyslíku – zásoby ve vzduchu doplňovány fotosyntézou
      • kyslík je spotřebováván při dýchání + při rozkladu odumřelých h těl
      • z atmosféry proniká kyslík do vody a půdy
      • ovlivňuje člověk spalováním fosilních paliv
    • koloběh dusíku – zdroj N je atmosféra
      • většina organismů nedokáže přijímat vzdušný kyslík (až na hlízkové bakterie)
      • musí dojít k přeměně na dusičnany pomocí hlízkových bakterií nebo pomocí elektrických výbojů za bouřky
      • R přijímají dusík ve formě NO3 nebo NH4+ → využívají ho k tvorbě proteinů a nukleových kyselin
      • N se do těl Ž dostává potravou → část vyloučena močí + část využita k tvorbě bílkovin

 

  • ČLOVĚK A PROSTŘEDÍ
    • antropoekologie– vztah člověka k životnímu prostředí
    • člověk je součástí řady ekosystémů
    • vývoj ekosystému – od počátku Země (před 3,5 mld let) → později do vývoje zařazen i vývoj člověka
    • člověk – pozitivní i negativní vliv na přírodní podmínky
      • využívá a ovlivňuje prostředí – úmyslně i neúmyslně
      • přizpůsobuje se ŽP
    • VÝVOJ VLIVU ČLOVĚKA NA PROSTŘEDÍ
      • PRAVĚK – minimální zásahy do ekosystému
        • člověk se přizpůsoboval přírodním podmínkám → nebyla narušena rovnováha
      • STAROVĚK – rozvoj zemědělství, těžba dřeva, pastevectví
        • začátek budování měst → odlesňování
        • vznik vodních erozí
        • nárůst populace
      • STŘEDOVĚK – obrovské kácení lesů, zásahy do přírody
        • rozvoj průmyslu a zemědělství
        • ještě nedochází do zásahu cyklu biosfér
      • NOVOVĚK – 17. století – dnes
        • rozvoj průmyslu, těžba surovin (ropa, uhlí, rudy)
        • věda a technika → ovlivnila růst populace a způsob života lidí
        • osídlování nových území
        • zásahy do ekosystému a jeho poškozování → často nenávratné změny
        • hubení druhů – 11 druhů ptáku + 100 druhů savců vyhubeno
        • vznik a šíření nových druhů
        • pokles množství neobnovitelných zdrojů E
        • přemnožení – králík v Austrálii, mandelinka bramborová u nás
      • GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA
        • SOCIÁLNÍ
          • RŮST POPULACE – problém u rozvojových zemí
            • příčiny – snížení mortality u vyspělých zemí
              • zlepšení lékařské péče
            • následky – větší spotřeba surovin, E, prostoru
          • NEDOSTATEK KVALITNÍCH POTRAVIN – 17% obyvatel rozvojových zemí trpí podvýživou
            • ve vyspělých zemích – obezita, nadváha
          • EPIDEMIE A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI – šíření infekčních chorob (tuberkulosa, cholera, tyfus, AIDS) → nejčastější příčina úmrtí v rozvojových zemích
            • na světě 40 milionů lidí nakažených AIDS/HIV
            • šíření nemocí – příčiny jsou špatná hygiena a zdravotní péče + velká mirace lidí
            • růst produkce a spotřeby drog
          • OZBROJENÉ KONFLIKTY, TERORISMUS – ztráty na lidských životech
            • nejčastěji náboženské, politické a etnické konflikty
            • dnes – islámský terorismus a extremismus

 

  • EKONOMICKÉ
    • CHUDOBA A ZAOSTALOST – nedostatek potravin, nedostatek nezávadné pitné vody, chybějící vzdělání, špatná zdravotnická péče, špatné hygienické podmínky, vysoká porodnost a úmrtnost
    • ENERGETICKÁ KRIZE – 60% E se získává z ropy a zemního plynu → neobnovitelné zdroje → ke konci 21. století dojde k vyčerpání zásob
      • dochází k ohrožení základních podmínek existence člověka
    • ENVIROMENTÁLNÍ
      • GLOBÁLNÍ KLIMATICKÉ ZMĚNY – porušení rovnováhy mezi člověkem a přírodou
        • skleníkový efekt
        • narušení ozonové vrstvy
      • EKOLOGICKÉ KATASTROFY – rozsáhlé poškození velkých částí biosféry
        • havárie tankerů, tsunami, zemětřesení, havárie atomových elektráren, požáry lesů a naftových polí, kácení pralesů
      • ZNEČIŠTĚNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
        • OVZDUŠÍ
          • emise – pevné, plynné nebo kapalné látky, které se dostávají do ovzduší
            • prach, kouř, výfukové plyny, freony
          • imise – látky v ovzduší, které vznikají vzájemnou reakcí emisí
          • smog – směs emisí a imisí ve vzduchu
            • na vzniku smogu se podílí klimatické faktory – mlha, teplotní inverze (= teplý vzduch nahoře + studený dole → nedochází k promíchávání)
            • dochází k nahromadění nad aglomeracemi → poškození životního prostředí
            • kyselý smog – londýnský, zimní
              • vzniká spalováním tuhých paliv
              • obsahuje saze, oxidy síry a kovy
            • fotochemický smog – letní, losangeleský
              • vzniká z výfukových plynů působením UV záření
              • obsahuje uhlovodíky, ozon, oxidy dusíku
            • kombinovaný – u nás
              • př. Ostrava
            • znečišťované ovzduší
              • SO2– vzniká spalováním fosilních paliv s obsahem síry → poškozuje DS
              • NOx– toxické, součástí výfukových plynů
              • CO2– skleníkový plyn
              • freony – z ledniček, sprejů
              • prach, popel, těžké kovy
              • ozon – ve výfukových plynech → toxický
              • radioaktivní znečištění – havárie tankerů
            • kyselé deště–vzniká reakcí SO2 + O2 + H2O → H2SO4 → kyselina sírová se dostává na zem v podobě kyselých dešťů → ničí lesy, okyseluje půdu
            • ozonová díra – poškození ozonové vrstvy působením freonů → na Zemi dopadá více UV záření → rakovinotvorné
            • skleníkový efekt – vzniká působením CO2 + vodní páry + freony → skleníkové plyny → zabraňuje úniku tepla ze Země → oteplování → tání ledovců, vyšší hladina oceánů, klimatické změny
            • řešení problému – omezení spalování fosilních paliv
              • používání čistících zařízení
              • využívání ekologického způsobu dopravy
            • PŮDA
              • znečišťovatelé půdy
                • hnojiva – uměle vytvořená člověkem → zasolení půdy, dusičnany a fosforečnany do těl R
                • imise
                • únik ropy, olejů
                • těžké kovy – ze skládek
                • kyselé deště
              • eroze – rozrušení a odnos půdy vlivem vody a větru
              • zhutňování půdy – špatné provzdušňování půdy a prosakování vody v důsledku užívání těžké mechanizace
              • řešení problému –snížení používání hnojiv
            • VODA
              • biologické– způsobují hnojiva, výkaly, odpadní vody, odpad potravinářského průmyslu
              • chemické – způsobují ropné produkty, průmyslová hnojiva, těžké kovy, detergenty
              • fyzikální – způsobují odpadní teplo, radioaktivní záření
              • řešení problému – budování čistíren odpadních vod
            • OCHRANA PŘÍRODY
              • ZÁKONY NA OCHRANU PŘÍRODY A ŽP V ČR
                • Ústava ČR – stát bude dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství
                • Listina základních práv a svobod – právo občana na příznivé životní prostředí
                • Zákon o ŽP
                • Zákon o ovzduší
                • Zákon o vodách
              • INSTITUCE V ČR
                • Ministerstvo životního prostředí
                • Česká inspekce životního prostředí
                • Český ekologický ústav
                • Český hydrometeorologický ústav
                • Státní fond životního prostředí
              • INSTITUCE VE SVĚTĚ
                • OSN
                • UNESCO
              • OCHRANA DRUHŮ – ohrožené druhy
                • kriticky ohrožené druhy – zmije obecná, sokol stěhovavý
                • silně ohrožené druhy – skokan zelený, škeble rybničná
                • ohrožené druhy
              • CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ
                • velkoplošná
                  • národní park – NP Krkonoše, Šumava, Vysoké Tatry, Slovenský ráj
                    • původní, málo ovlivněné člověkem, výskyt vzácných druhů
                  • chráněná krajinná oblast – CHKO Beskydy, Jeseníky, Český kras
                    • území s přirozeným ekosystémem a chráněnými druhy
                  • maloplošná– přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka
                  • biosférické rezervace – vyhlašuje UNESCO, má celosvětový význam, u nás 6
                    • NP Krkonoše, NO Šumava, CHKO Křivoklátsko






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: