Ekologie – maturitní otázka z biologie (9)

biologie

 

   Otázka:  Ekologie

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Lenule.d92

 

 

EKOLOGIE

  • Věda, která se zabývá vztahy mezi organismy a prostředím, kde žijí
  • náznaky ekologie se objevují již u Hypokrata a Aristotela
  • V 17. a 18. století se Antoni von Leeuwenhoek zabývá vztahy v potravních řetězcích
  • století Charles Darwin
  • 1910 se ekologie stává samostatnou vědou
  • Adaptace = schopnosti organismu se přizpůsobit změnám
  • Ekologická valence = míra podmínek, ve kterých je organismus schopný žít
    • 1. stenoekní druhy – nízká ekologická valence (koala, lední medvěd)
    • 2. euryekní druhy – široká ekologická valence (hmyz, krysy)

 

PODMÍNKY ŽIVOTA V PŘÍRODĚ

  • Biotické vlivy – živá příroda
  • Abiotické vlivy – neživá příroda
  • Čas

 

1) BIOTICKÉ PODMÍNKY

  • Jedinec = základní eko. Jednotka, nejjednodušší formou je jednobuněčný organismus (prvoci, bakterie)
  • Druh = jedinci shodné genetické výbavy (stejná stavba těla,…)
  • Populace = soubor jedinců stejného druhu, kteří žijí v určitém čase na určitém místě
  • Společenstvo = soubor populací různých druhů na určitém místě v určitém místě (lesní spol., rybník, louka,…)
  • Diverzita = rozmanitost společenstva, kolik druhů je v jednom společenstvu
  • Dominantní druhy = významnější druhy ve společenstvu
  • Vedlejší druhy
  • Prostorové členění druhů ve společenstvu:
    • 1. mechové patro (mechy, trávy,…)
    • 2. bylinné patro
    • 3. keřové patro
    • 4. stromové patro
  • DĚLENÍ DRUHŮ PODLE MÍSTA, KDE ŽIJÍ (další dělení je podle ekologické valence)
  • DRUHY SYNATROPNÍ = jsou vázány na lidská sídla (mouchy, potkani, krysy)
  • DRUHY AUTOCHTONNÍ = žijí v místě svého vzniku (tučňák, klokan, velryba)
  • DRUHY ALOCHTONNÍ = žijí v místě, odkud nepocházejí, byly jsme přemístěny (králík, kapr, brambory)

 

POPULACE

  • Růst populace – množivost (natalita) a úmrtnost (moralita) – je ovlivněn podmínkami, v jakých populace žije (potrava, prostor, predátoři,…) a migrací
  • 2 typy růstu:
    • 1. typ J = křivka stoupá (ideální podmínky, neustálé zvyšování jedinců v populaci – přemnoží se a velmi rychle dochází k úmrtnosti)
    • 2. typ S (sigmoidní) = růst se zastaví v bodě nosné kapacity prostředí)

Struktura populace

  • dělení podle věku
  • dělení podle pohlaví
  •  dělení podle hierarchického postavení

 

Vztahy jedinců v populaci:

  • 1) POZITIVNÍ
  • MUTUALISMUS – spolužití a využívání výhod
    • symbióza (soužití dvou jedinců, kteří jsou na sobě závislí a vzájemně si prospívají; střevní bakterie + termit, lišejník)
    • protokooperace (jedinci na sobě nejsou závislí – hmyz + kvetoucí rostlina)
    • kooperace (spolupracují k dosažení společného cíle; medozvěstka + medojed/pavián – živí se medem z úlů)
    • komenzálismus (jeden má prospěch a druhý ne; mrchožrouti a zdechlina)
  • 2) NEGATIVNÍ
    • parazitismus (parazit škodí hostiteli)
    • predace (predátor vs. kořist)
    • amenzálismus (jeden organismus vypouští toxiny, které ohrožují druhý – ropucha, sinice)
    • kompetice (jedinci spolu soutěží o omezené zdroje jako je světlo nebo potrava – vyšší rostliny berou světlo nižším)
  • 3) NEUTRÁLNÍ
    • jedinci se nijak neovlivňují (sladkovodní ryby, luční kvítí)
  • Rozmístění jedinců v populaci:
    • a) pravidelné (rostliny)
    • b) nepravidelné
    • c) shloučené (houby, mravenci, psovité šelmy)

 

SPOLEČENSTVO (BIOCENÓZA)

  • Ve společenstvu dochází ke stratifikaci (rozvrstvení) společenstva, které vede ke klimaxu (ústálení)
  • 1) PRIMÁRNÍ PRODUCENTI – všechny zelené rostliny (jsou autotrofní – samy si vyrábí všechny látky, vedlejším produktem je O2)
  • 2) KONZUMENTI – heterotrofní organismy (vyrábějí si samy organické látky, musí je přijímat v potravě)
    • konzumenti 1. řádu (býložravci)
    • konzumenti 2. řádu (masožravci)
    • konzumenti 3. řádu (všežravci)
  • 3) SEKUNDÁRNÍ PRODUCENTI – všichni konzumenti – po rozkladu jejich těl mohou být látky z jejich těl zužitkovány)
  • 4) RECENDENCI – rozkladači/dekompozitoři, živí se odumřelými organismy, rozkládají je a tím poskytují půdě živiny
  • 5) POTRAVNÍ ŘETĚZEC
    • a) pastevně-kořistnický:
      • autotrofní rostliny -> býložravec -> masožravec -> všežravec
    • b) dekompoziční/rozkladný/detritový
      • uhynulý organismus -> rozkladači (bakterie, houby, bezobratlí) -> producenti (zelené rostliny)
    • c) parazitický
      • exoparazit (parazituje na povrchu těla, nemá mezihostitele, jako klíště) -> endoparazit (parazituje uvnitř, mívá mezihostitele, např. toxoplazmóza, roupy)
  • BIOMASA = souhrn látek, které tvoří těla všech organismů – pro výrobu bionafty, elektřiny
  • 6) EKOSYSTÉM – společenstva organismů a neživá příroda
    • dělení:
    • a) ekosystémy umělé
      • vytvořené člověkem nebo do nich člověk zasahoval
      • vodní nádrž, rybník, lesy ČR, parky,…
      • mívají méně druhů než přírodní ekosystémy
      • člověk dodává dodatkovou energii – práce (těžení dřeva, hnojení)
      • méně stabilní (při změnách podmínek se hůře přizpůsobuje)
    • b) ekosystémy přírodní
      • bez zásahů člověka
      • Boubínský prales, rašeliniště, horské lesy
      • více druhů organismů
      • autoregulační schopnosti

 

Další dělení:

  • a) suchozemské es
  • b) vodní es – sladkovodní, slané, brakické (smíšená sladká a slaná voda, v místech, kde se řeky vlévají do moře

 

VEGETAČNÍ STUPNĚ V ZÁVISLOSTI NA NADMOŘSKÉ VÝŠCE

  • 1. nížinný – Polabská nížina, 150 – 500 m. n. m.
  • 2. pahorkatinný – Moravskoslezská pahorkatina, Praha, Český ráj, 200 – 370 m. n. m.
  • 3. podhorský – 400 – 600 m. n. m.
  • 4. horský – 600 – 1400 m. n. m.
  • 5. klečový – 1400 – 1600 m. n. m.
  • 6. alpinský

ABIOTICKÉ PODMÍNKY

  • Sluneční záření – rozlišujeme ho podle vlnových délek
    – záření, které dopadá na Zemi, má vlnovou délku v rozpětí 290 – 5000 nanometrů
  • ultrafialové záření
    • nejkratší vlnové délky
    • většinu UV zachycuje ozónová vrstva
    • malé množství záření potřebujeme kvůli tvorbě vitamínu D (tvorba kostí), velké množství je škodlivé





Další podobné materiály na webu: