Základní ekologické pojmy

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

Otázka: Základní ekologické pojmy

Předmět: Biologie, Ekologie

Přidal(a): Denisa Predecká

 

 

Ekologie– věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a prostředím.

Ekosystém– přírodní celek, zahrnující všechny organismy na určitém území a jejich vztahy.

 

Dělení ekosystému:

  • 1) Přírodní – Ekosystémy, které člověk nevytvořil ani do nich nezasahuje.
    • dnes vzácné
    • lze sem zařadit jezera, horní toky řek, některé lesy, horské oblasti atd…(všechna chráněná území)
  •  2) Umělé – Ekosystémy vytvořené člověkem nebo ty, do kterých člověk zasahuje.
    • např. pole, sady, rybníky, vinice, pastviny, parky, většina lesů, regulované části řek
    • člověk do umělých ekosystému musí dávit energii v podobě práce, hnojiv, zavlažování atd..
    • v rámci ekosystému rozlišujeme vztahy mezi organismy.

 

Vztahy mezi organismy a prostředím:

  • 1) Producenti
    • autotratní organismy = zelené rostliny, řasy, sinice, některé bakterie jsou základem potravní pyramidy
  • 2) Konzumenti (spotřebitele)
    • heterotratní organismy- býložravci, masožravci, všežravci, konzumenti I řadu se živí producenti = býložravci, konzumenti vyšších řádů se živí konzumenty nižších řádů nebo i producenty.
  • 3) Destruenti (rozkladači)
    • organické látky získávají se z mrtvých těl organismů
    • podílejí se na jejich rozkladu v přírodě
    • patří jsem především bakterie a houby

 

Potravní pyramida

  • Producenti ->  konzumenti I -> konzumenti II -> konzumenti III

 

Vztahy a soužití organismů = mezidruhové vztahy.

  • a) Tolerance
  • mezidruhové soužití bez omezení.
  • b) Symbióza
    • vzájemné prospěšné soužití dvou druhů (např. sasanka mořská + poustevník, lišejník)
    • zvláštní druh Symbiózy je mykorhiza
    • soužití prosincové houby se stromem (např. kozák roste jen pod břízou)
  • c) Parazitismus
    • vztah dvou organismů, přičemž jeden má zisk (parazit), a druhý na něj doplácí (hostitel)
  • d) Semiparazitismus
    • poloparazit
    • organismus parazituje jen částečně (např. jmelí, které z hostitelských rostlin odebírá pouze stavební látky)

 

Typy organismů podle způsoby výživy:

  • 1) Fytofágové– býložravci.
  • 2) Kabinové– masožravci.
  • 3) Saprofágové – živí se mrtvými těly organismů.
  • 4) Kaprofágové – živí se výkaly, spousta druhů hmyzu.

 

Typy potravních řetězců:

  • 1) Pastevně kořistnický
    • zelená rostlina -> býložravec -> konzument masožravec
  • 2) Detritový, Dekompozitivní
    • organismy, které rozkládaní uhynulé organismy (bakterie, houby, řasy, prvoci, větší bezobratlí, larvy hmyzů, saprofágové)
  • 3) Parazitický řetězec
    • všichni paraziti (tasemnici)
    • parazit má prospěch.

Společenstvo = biocenóza (prales, deštný prales). -složky biocenózy: fytocenóza (rašeliny), zoocenóza (živočichové).

Populace – soubor jedinců téhož druhu, kteří se vyskytují ve stejném čase na stejném místě a pocházejí ze stejného předka.

 

Vlastnosti populace:

  • 1) Denzita (hustota)
    • počet žijících jedinců na jednotku plochy nebo objemu
  • 2) Porodnost (natalits)
    • počet jedinců, kteří se narodí za rok
  • 3) Úmrtnost (mortalita)
    • ovlivněna těmito faktory
      • nepříznivé přírodní podmínky (záplavy)
      • vztahy mezi druhy
      • biotickým vztahy (jeden druh požírá druhý nebo ho vystěhuje z přírodního prostředí
      • vnitrodruhová konkurence
      • z daného druhu přežije jen nejsilnější jedinec
  • 4) Migralita (stěhovavost)
    • a)Migrace – pravidelné a opakující se stěhování se zpětným návratem na původní místa (vlaštovky), migrace se opakuje v různě dlouhých intervalech.
    • b)Emigrace – jedinec se vystěhuje bez zpětného návratu (tahy sarančí).
    • c) Imigrace – přestěhování nových jedinců na místa, která nebyla druhem obsazena (zápřednice jedovatá, králici v Austrálii).
  • 5) Struktura populace – většinou se určuje věková, u druhů se to těžko určuje věc se určuje struktura hmotností.
  • Abiotické faktory – složky neživé přírody, které ovlivňují život organismu.

 

Sluneční záření – 3 základní složky:

  • 1) UV záření
    • ultrafialové- důležité pro tvorbu vitamínu D.
    • velké dávky podporují vznik nádorových onemocnění.
    • před UV zářením jsou organismy chráněny ozonovou vrstvou
  • 2) Světlo
    • viditelné záření.
    • má vliv na rostliny (fotosyntéza, na živočichy- denní režim), migrace ptáků, rozmnožování.
  • 3) Infračervené světlo
    • zdroj tepla
    • velmi odolné vůči teplotním výkyvům teplot jsou bakterie, teplo může řídit denní činnost živočichů.

 

Vzduch

  • obsahuje: 21% kyslíku -> produkt fotosyntézy
  • ve vysokých výškách je kyslíku málo.
  • CO2 -> 0,03 % v současné době koncentrace zvyšuje díky spalování fosilních paliv, díky přibývají lidi.
  • CO2 je důležitý pro rostliny
  • dusík 78% vzdušný dusík je využíván pouze některými bakteriemi.
  • význam vzduchuproudění (vítr)
    • živočichové– orientace- zachycení pachu, využití při letu ptáků
    • rostliny – přenos semene, opilení.
    • ve vzduchu se hromadí škodliviny– oxidy síry, oxón, oxidy dusíku, prach. -ohrožují zdraví a život organismů.

 

Vodahydrosféra – 3 skupenství: kapalné, plynné, pevné.

  • mořská voda 78% zemského povrchu.
  • sladká voda 2% zemského povrchu
    • a) rybníky, přehrady, jezera – stojaté
    • b)řeky- proudící
    • c)podzemní voda.
  • braktické vody– přechod mezi sladkou a slanou vodou. =  místa kde ústí řeky do moři

 

Vliv vody na vodní organismy:

  • Salinita:
    • obsah soli ve vodě.
    • sladkovodní organismy, mořské organismy.
    • některé střídají sladkou a slanou vodu

 

Vlastnosti vody, které ovlivňují život:

  • hustota, hydrostatický tlak, teplota, množství kyslíku

 

Vliv vody na suchozemské organismy, limitující faktor –  organismy jsou na nich závislé:

  • 1) Živočichové– příjem pití potravin, někteří vázání na vodu vývojem- žába.
  • 2) Rostliny– příjem hlavně kořeny- vodní vlhkomilné, suchomilné, se středními nároky

 

Půda

  • půda vzniká erozí = zvětráváním hornin.
  • obsahuje důležité minerální látky, které vstupují do vody a rostlin.
  • prvky důležité pro naše tělo se nazývají stopové prvky: železo, mangan, zinek, vápník, draslík, sodík, hořčík.
  • půda pro rostliny je zdrojem živin a kotvištěm


Další podobné materiály na webu: