Ekologie – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka: Ekologie

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Rushina

 

 

 

 

organismuspopulace (příslušníci stejného rodu) → společenstva (více rodů) → ekosystémybiosféra

– potřeba: O2 (bez pár minut), potrava (měsíc), voda (týden), spánek

– životní prostředí – zvířata, krajina přeměněná člověkem – město, vztahy (škola)

 

POPULACE = soubor jedinců stejného druhu žijící na určitém prostoru, v určitém čase

– malá – př. populace jelenů v Krkonoších, na Šumavě – rozmnožování, musí se potkat

  • panmiktická populace – neomezená kombinovatelnost alel („každý s každým“)

– vybíráme si, zákon (příbuzní ne)

  • malá – příbuzenské křížení je častější
  • autogamická – nepohlavní rozmnožování

 

hustota populace

malá – příbuzenské křížení; problém, že se nepotkají → snížení druhové pestrosti

velká – konkurence (prostor, potrava) → stres, choroby → snížení početnosti

→ počet jedinců na jednotku plochy (perloočky/1l v rybníce) x fotopasti (umisťované podle stop, nor)

růst populace závisí na:

natalita – množivost jedinců (závisí na kolísání pohlaví)

mortalita – úmrtnost jedinců

+ v závislosti na prostředí

biotický potenciál – maximum množivosti v ideálním prostředí ( u lidí se neví, co ještě příroda vydrží)

– nosná kapacita prostředí

– realita

 

rozmístění

  • rovnoměrné – monokulturní lesy (řady – člověkem) + pralesy (blíží se tomu – každý potřebuje svůj prostor)
  • náhodné – růst pampelišek na písku, potemník v mouce (vzácné)
  • shloučený – stáda, rostliny množící se oddenky (nepohlavní rozm.) – šlahouny

– struktura – počet samic a samiček (je třeba rovnováha), věk, sociální vztahy

– vztahy – komenzalismus, predace + další

 

SPOLEČENSTVA = biocenózy = soubory populací různých druhů (rost., živ., mikroorganismů) na určitém biotopu

fytocenóza – společenstvo rostlin – les: dub, smrk,…

zoocenóza – spol. živočichů – les: veverka, liška,…

 

– stratifikace společenstva – rozvrstvení v:

prostoru – patra:

– vertikální (svislé): mechové, bylinné, keřové, stromové

– horizontální: břeh, kořen ve dně roste na hladině, kořenují ve vodě,…

čase

ekoton – přechod mezi 2 společenstvími – bohatý (prolínají se – př. okraj lesa = louka + les)

sukcese = vývoj společenství

primární – bakterie, řasy → začíná se vyvíjet, kde nic nebylo

→ ve ke klimaxu = společenstvo v rovnováze – závislé jen na srážkách (ČR – dubohabřiny)

– v ČR všechny lesy x lužní les (závislé na podzemní vodě)

sekundární – shořelý les (dřív tam něco bylo) → rychlejší – zůstala semena, pařezy obrůstají, na zdi bříza

stabilita závisí na:

diverzita – druhová pestrost

př. monokultura snižuje diverzitu (na záhonku vytrhnu plevel)

– podmínky – přizpůsobení se

 

řasa – perloočko – bělice – štika
komár – žába – čáp
oříšek – veverka – kuna

tráva – kráva – člověk

dub – chroust – sýkora – poštolka

pšenice – hraboš – liška

myšice – zmije – jestřáb

zelené listí – žížala – ježek – liška

moucha- pavouk – ještěrka – volavka

tráva – králík – rys

hřib – slimák – ropucha – čáp

 

hřib – slimák – ježek – liška – žížala

muškát – mšice – zlatoočka – vlaštovka – ostříž, jestřáb – klíště – stínka

borůvka – myšice – liška

 

Mez, okraj lesa:

Anorganické látky: voda, slunce,…

Producenti (zelené rostliny, sinice, bakterie): borůvčí, brusinky, vřes, borovice, maliník, přeslička, kapraď, papratka samičí, dub

K I (býložravci): myšice, lišaj, přástevník medvědí, veverka, hýl, dlask, křivka, slimák, hlemýžď

K II (všežravci): krtonožka, kobylka, ježek, kos, pěnkava, vrabec

K III (predátoři): liška, kuna, netopýr, káně, jestřáb

Parazité: klíště, blecha

Rozkladači: hrobařík, mrchožrout, houby, bakterie, chvostoskoci, žížaly, prvoci, roztoči, mnohonožky, stonožky

 

VZTAHY:

++

  • symbióza (bachořec, brvitka)
  • mutualismus – mykorhiza, hlízkové bakterie
  • protokooperace – nejsou na tom závislé – žirafa, slon

+ –

  • parazitismus (trypanozoma) – klíště x liška
  • predace (větší než hostitel)– liška netopýr x můra

+ o

  • komenzalismus (měňavka střevní) – lev, hyena

– –

  • konkurence (nálevníci) – hrobařík x mrchožrout

– o

  • amenzalismus – jeden z toho nic nemá, druhého to poškozuje (štětičkovec, akát – předusíkuje půdu)

– břečťan leze po smrku

o o

  • neutralismus – navzájem se neovlivňují – jestřáb, jahoda

 

domácnost:

P: klíště, blecha

R: stínka, červotoč, (sekáč)

K III: pokoutník domácí, kočka domácí, jiřička, vlaštovka

K II: zlatoočka, šváb

K I: mšice, myš domácí, mol šatní

P: muškát, zrní z pšenice, bavlněné látky

 

RYBNÍK + les, pole, dům

– v našich podmínkách obvykle umělý ekosystém

– dobře zapadá do krajiny, takže ho vnímáme jako součást přírody

→ hospodářsky se využívá pro chov ryb

 

EKOSYSTÉM zahrnuje:

  • biocenózu
  • biotop – neživá příroda

→ dochází ke koloběhu látek, energií – BIOCHEMICKÉ CYKLY

– každý biogenní prvek v ekosystému obíhá

– zásobník:

  • ve vzduchu
  • v půdě

→ oběhová část

uhlík – vzduch (CO2)

– kytka + CO2 = cukry, organické látky → do zvířat, konzumenti I. → prodýchají cukry, vydechne CO2

kyslík – vzduch (+voda)

– prodýchání

dusík – půda

– získám roztokem vody → přes rostliny → dál ke konzumentům

– zbavení se dusíku – močovina, kyselina močová

→ zpracování bakteriemi (nitrační, amoniační,…) odbourá až na atomární kyslík

– rozklad těl, sopečná činnost → do vzduchu N

fosfor – půda, ztrácí se do sedimentů

– z jezer, moří zpět na pevninu → vodní ptáci → výkaly

síra – půda

– místy přebytek

 

Producent: leknín, rákos

KI: amur (býložravá raby), plovatka, pulec

KII: kapr, lín, okoun, plotice, kachna

KIII: štika, splešťule blátivá, volavka, čáp, potápník, pijavka koňská (dravá), sumec

P: chobotnatka rybí, kapřivec, glochidie + endoparaziti (motolice, tasemnice

R: škeble, nitěnka (živí se detritem na dně), bakterie

 

fytoplankton (řetízovka, váleč, šroubatka) → perloočka, buchanka → larva potápníka/vážky → kapr, karas → štika → rybář

P: komár → netopýr, vlaštovka → sokol

R: houba – housenice

bakterie → trepka → vířník → korýš

 

BENTÁL = dno rybníka

mutualismus – kořeny olše, bakterie aktinomycéty

– nitěnky, škeble, larvy pakomárů, blešivec → poutají vzdušný kyslík

– bentos = společenstvo organismů dna

parazitismus – chobotnatka, karas

 

LITORÁL = pobřežní zóna, mělká voda

predace – sumec,

– sítina, rákos, kosatec žlutý, blatouch, pomněnka bahenní

 

RELAGIÁL – volná voda

komenzalismus – „kapro-kachní hospodářství“ – kachna trusem

– plankton (volně se vznášejí): hnojí vodu → víc planktonu → kapr má víc jídla

– fytoplankton – řasy

konkurence – štika, sumec/řasy

– zooplankton – perloočky

– nekton (aktivně se pohybují) ryby

domácnost – komenzalismus – odloupané buňky člověka + roztoč

 

HLADINA

– leknín, rdes, stulík, rdesno obojživelné

– vodoměrka, ruslařka, plovatka – využívají povrchového napětí vody

x používání saponátů snižuje povrchové napětí – bruslařka se neudrží

 

– bublinatka – Kochánovické rybník

– masožravá → žere perloočky, buchanky (vcucne do měchýřku, když do něj narazí – podtlak)

 

ohrození ekosystému:

oxidy dusíku – reagují s vodou = okyselení → kyselé deště vymývají z půdy látky

– skládka

– hnojivo

– vypuštění (kapr se neadaptuje)

– velké množství dusíku na hektaru půdy za rok

– labutě – žere rostliny

– volavky, kormoráni – loví ryby






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: