Otázka: Ekologie
Předmět: Biologie
Přidal(a): Rushina
organismus → populace (příslušníci stejného rodu) → společenstva (více rodů) → ekosystémy → biosféra
– potřeba: O2 (bez pár minut), potrava (měsíc), voda (týden), spánek
– životní prostředí – zvířata, krajina přeměněná člověkem – město, vztahy (škola)
POPULACE = soubor jedinců stejného druhu žijící na určitém prostoru, v určitém čase
– malá – př. populace jelenů v Krkonoších, na Šumavě – rozmnožování, musí se potkat
- panmiktická populace – neomezená kombinovatelnost alel („každý s každým“)
– vybíráme si, zákon (příbuzní ne)
- malá – příbuzenské křížení je častější
- autogamická – nepohlavní rozmnožování
– hustota populace
– malá – příbuzenské křížení; problém, že se nepotkají → snížení druhové pestrosti
– velká – konkurence (prostor, potrava) → stres, choroby → snížení početnosti
→ počet jedinců na jednotku plochy (perloočky/1l v rybníce) x fotopasti (umisťované podle stop, nor)
– růst populace závisí na:
– natalita – množivost jedinců (závisí na kolísání pohlaví)
– mortalita – úmrtnost jedinců
+ v závislosti na prostředí
→ biotický potenciál – maximum množivosti v ideálním prostředí ( u lidí se neví, co ještě příroda vydrží)
– nosná kapacita prostředí
– realita
– rozmístění
- rovnoměrné – monokulturní lesy (řady – člověkem) + pralesy (blíží se tomu – každý potřebuje svůj prostor)
- náhodné – růst pampelišek na písku, potemník v mouce (vzácné)
- shloučený – stáda, rostliny množící se oddenky (nepohlavní rozm.) – šlahouny
– struktura – počet samic a samiček (je třeba rovnováha), věk, sociální vztahy
– vztahy – komenzalismus, predace + další
SPOLEČENSTVA = biocenózy = soubory populací různých druhů (rost., živ., mikroorganismů) na určitém biotopu
– fytocenóza – společenstvo rostlin – les: dub, smrk,…
– zoocenóza – spol. živočichů – les: veverka, liška,…
– stratifikace společenstva – rozvrstvení v:
– prostoru – patra:
– vertikální (svislé): mechové, bylinné, keřové, stromové
– horizontální: břeh, kořen ve dně roste na hladině, kořenují ve vodě,…
– čase
→ ekoton – přechod mezi 2 společenstvími – bohatý (prolínají se – př. okraj lesa = louka + les)
– sukcese = vývoj společenství
– primární – bakterie, řasy → začíná se vyvíjet, kde nic nebylo
→ ve ke klimaxu = společenstvo v rovnováze – závislé jen na srážkách (ČR – dubohabřiny)
– v ČR všechny lesy x lužní les (závislé na podzemní vodě)
– sekundární – shořelý les (dřív tam něco bylo) → rychlejší – zůstala semena, pařezy obrůstají, na zdi bříza
– stabilita závisí na:
– diverzita – druhová pestrost
př. monokultura snižuje diverzitu (na záhonku vytrhnu plevel)
– podmínky – přizpůsobení se
řasa – perloočko – bělice – štika
komár – žába – čáp
oříšek – veverka – kuna
tráva – kráva – člověk
dub – chroust – sýkora – poštolka
pšenice – hraboš – liška
myšice – zmije – jestřáb
zelené listí – žížala – ježek – liška
moucha- pavouk – ještěrka – volavka
tráva – králík – rys
hřib – slimák – ropucha – čáp
hřib – slimák – ježek – liška – žížala
muškát – mšice – zlatoočka – vlaštovka – ostříž, jestřáb – klíště – stínka
borůvka – myšice – liška
Mez, okraj lesa:
Anorganické látky: voda, slunce,…
Producenti (zelené rostliny, sinice, bakterie): borůvčí, brusinky, vřes, borovice, maliník, přeslička, kapraď, papratka samičí, dub
K I (býložravci): myšice, lišaj, přástevník medvědí, veverka, hýl, dlask, křivka, slimák, hlemýžď
K II (všežravci): krtonožka, kobylka, ježek, kos, pěnkava, vrabec
K III (predátoři): liška, kuna, netopýr, káně, jestřáb
Parazité: klíště, blecha
Rozkladači: hrobařík, mrchožrout, houby, bakterie, chvostoskoci, žížaly, prvoci, roztoči, mnohonožky, stonožky
VZTAHY:
++
- symbióza (bachořec, brvitka)
- mutualismus – mykorhiza, hlízkové bakterie
- protokooperace – nejsou na tom závislé – žirafa, slon
+ –
- parazitismus (trypanozoma) – klíště x liška
- predace (větší než hostitel)– liška netopýr x můra
+ o
- komenzalismus (měňavka střevní) – lev, hyena
– –
- konkurence (nálevníci) – hrobařík x mrchožrout
– o
- amenzalismus – jeden z toho nic nemá, druhého to poškozuje (štětičkovec, akát – předusíkuje půdu)
– břečťan leze po smrku
o o
- neutralismus – navzájem se neovlivňují – jestřáb, jahoda
domácnost:
P: klíště, blecha
R: stínka, červotoč, (sekáč)
K III: pokoutník domácí, kočka domácí, jiřička, vlaštovka
K II: zlatoočka, šváb
K I: mšice, myš domácí, mol šatní
P: muškát, zrní z pšenice, bavlněné látky
RYBNÍK + les, pole, dům
– v našich podmínkách obvykle umělý ekosystém
– dobře zapadá do krajiny, takže ho vnímáme jako součást přírody
→ hospodářsky se využívá pro chov ryb
EKOSYSTÉM zahrnuje:
- biocenózu
- biotop – neživá příroda
→ dochází ke koloběhu látek, energií – BIOCHEMICKÉ CYKLY
– každý biogenní prvek v ekosystému obíhá
– zásobník:
- ve vzduchu
- v půdě
→ oběhová část
uhlík – vzduch (CO2)
– kytka + CO2 = cukry, organické látky → do zvířat, konzumenti I. → prodýchají cukry, vydechne CO2
kyslík – vzduch (+voda)
– prodýchání
dusík – půda
– získám roztokem vody → přes rostliny → dál ke konzumentům
– zbavení se dusíku – močovina, kyselina močová
→ zpracování bakteriemi (nitrační, amoniační,…) odbourá až na atomární kyslík
– rozklad těl, sopečná činnost → do vzduchu N
fosfor – půda, ztrácí se do sedimentů
– z jezer, moří zpět na pevninu → vodní ptáci → výkaly
síra – půda
– místy přebytek
Producent: leknín, rákos
KI: amur (býložravá raby), plovatka, pulec
KII: kapr, lín, okoun, plotice, kachna
KIII: štika, splešťule blátivá, volavka, čáp, potápník, pijavka koňská (dravá), sumec
P: chobotnatka rybí, kapřivec, glochidie + endoparaziti (motolice, tasemnice
R: škeble, nitěnka (živí se detritem na dně), bakterie
fytoplankton (řetízovka, váleč, šroubatka) → perloočka, buchanka → larva potápníka/vážky → kapr, karas → štika → rybář
P: komár → netopýr, vlaštovka → sokol
R: houba – housenice
bakterie → trepka → vířník → korýš
BENTÁL = dno rybníka
mutualismus – kořeny olše, bakterie aktinomycéty
– nitěnky, škeble, larvy pakomárů, blešivec → poutají vzdušný kyslík
– bentos = společenstvo organismů dna
parazitismus – chobotnatka, karas
LITORÁL = pobřežní zóna, mělká voda
predace – sumec,
– sítina, rákos, kosatec žlutý, blatouch, pomněnka bahenní
RELAGIÁL – volná voda
komenzalismus – „kapro-kachní hospodářství“ – kachna trusem
– plankton (volně se vznášejí): hnojí vodu → víc planktonu → kapr má víc jídla
– fytoplankton – řasy
konkurence – štika, sumec/řasy
– zooplankton – perloočky
– nekton (aktivně se pohybují) ryby
domácnost – komenzalismus – odloupané buňky člověka + roztoč
HLADINA
– leknín, rdes, stulík, rdesno obojživelné
– vodoměrka, ruslařka, plovatka – využívají povrchového napětí vody
x používání saponátů snižuje povrchové napětí – bruslařka se neudrží
– bublinatka – Kochánovické rybník
– masožravá → žere perloočky, buchanky (vcucne do měchýřku, když do něj narazí – podtlak)
– ohrození ekosystému:
oxidy dusíku – reagují s vodou = okyselení → kyselé deště vymývají z půdy látky
– skládka
– hnojivo
– vypuštění (kapr se neadaptuje)
– velké množství dusíku na hektaru půdy za rok
– labutě – žere rostliny
– volavky, kormoráni – loví ryby
