Dráždivost a pohyby rostlin

 

Otázka: Dráždivost a pohyby rostlin

Předmět: Biologie

Přidal(a): Karolína

 

Dráždivost

  • schopnost rozpoznat a vhodně reagovat na změny jak vnějšího tak vnitřního prostředí, reakce se projeví pohybem, nebo nástupem fyziologického procesu (kvetení)
  • vedení podráždění zajišťují chemické látky (kapalné), oproti vedení u živočichů je velmi pomalé

 

Pohyby rostlin

  • změna polohy organismu nebo jeho části v prostoru
  • jsou projevem dráždivosti rostlin – schopnosti vnímat podněty

 

Mechanismus pohybu:

  • a) růstový – (mutační) auxiny podporují prodlužovací růst na jedné straně (nezvratné)
  • b) turgorový – uvadne + voda->postaví se – změna buněčného napětí (zvratný)
  • rozlišujeme pohyby aktivní – vykonávají rostliny samy a pasivní – způsobená vnějšími faktory (vítr, voda, gravitace, živočichové)

 

PASIVNÍ POHYBY

  • přizpůsobení třeba vzdušnými vaky, háčky – roznos semen
  • unášení vodou, větrem (pampelišky)

 

AKTIVNÍ POHYBY

  • původ pohybu je v rostlině

 

FYZIKÁLNÍ

  • na základě fyzikálních principů
  • vykonávány jak živými tak odumřelými částmi rostlin
  • rozdělujeme je na:
    • a) hygroskopické pohyby
      • způsobeny rozdílným bobtnáním a propustností buněčných stěn pro vodu rostlinných pletiv vně a na vnitřní straně pohybujícího se orgánu
      • příklad: šiška jehličnanů se na suchu otevírá, a vlhkem zavírá
    • b) kohezní pohyby
      • založené na soudržnosti (kohezi) molekul vody a jejich přilnavosti (adhezi) k vnitřním stranám buněčných stěn
      • příklad: otevírání výtrusnic kapradin
    • c) explozivní = mrštivé
      • založeny na rozdílu v napětí (turgor = vnitrobuněčné napětí) pletiv, dochází k prasknutí orgánu
      • příklad: netýkavka

 

VITÁLNÍ

  • výsledkem životních projevů živých rostlin nebo jejich částí
  • Rozdělujeme je na:
    • a) lokomoční pohyby = taxe
      • celkový pohyb z místa na místo
      • přemisťování celého organismu v prostoru pomocí bičíků nebo brv
      • chemotaxe – závislé na chemických látkách
      • fototaxe – závislé na světle – krásnoočko zelené
    • b) ohybové pohyby
      • pouze část rostliny se ohne – indukované a autonomní pohyby
      • autonomní pohyby = samovolné
        • na rozdíl od indukovaných pohybů probíhají bez vnějšího podnětu, jde především o růstové pohyby
        • příklad: u klíčících rostlin (kývavá pohyby)
      • indukované pohyby
        • tropismy, nastie, autonomní pohyby

 

Tropismy

  • vyvolané různými faktory prostředí, projevují se v rostoucích částech rost.
  • rostliny na ně reagují kladně – ohýbají se za zdrojem nebo záporně – ohýbají se od zdroje
  • gravitropismus (geotropismus)
    • ohyb orgánů je vyvolán zemskou gravitací
    • stonky jsou většinou záporně gravi. (rostou prosti směru zemské tíže)
    • kořeny jsou kladně gravitropické (rostou ve směru zemské tíže)
  • fototropismus
    • ohyb je vyvolán vlivem osvětlení
    • stonky a slunečnice a řapíky listů jsou kladně f. (rostou za zdrojem světla)
    • kořeny jsou záporně fototropické
  • hygrotropismus – reakce na rozdílnou vlhkost prostředí
    • kladně hygroskopické jsou kořeny (rostou ve směru vlhčího prostředí)

 

Nastie

  • neorientované pohyby vyvolávané vnějšími i vnitřními faktory, směr ohybu není závislý na směru podnětu
  • růstové – uskutečňují se díky rozdílné rychlosti růstu na obou stranách rostlinného orgánu (fotonastie, termonastie)
  • turgorové – jejich základem je změna turgoru v některých buňkách (nyktinastie, seismonastie)
  • fotonastie – ohyby vyvolané změnou intenzity světelného záření
    • příklad: květy otvírající se na světle a zavírající se ve tmě (růže)
  • termonastie – ohyby vyvolané změnou teploty
    • příklad: otvírání a zavírání květů vlivem teploty (tulipán)
  • seismonastie – ohyby vyvolané otřesy
    • příklad: svěšování listů citlivky
  • nyktinastie – ohyby vyvolané střídáním dne a noci
    • příklad: sklápění listů šťavele na noc


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!