Druhoústí (deuterostomia) – podrobné výpisky

Otázka: Druhoústí (deuterostomia)

Předmět: Biologie

Přidal(a): Kuba Liška

Druhoústí (Deuterostomia) patří do skupiny trojlistých živočichů, u nichž zanikají prvoústa a definitivní ústa se prolamují na opačném konci zárodku. Patří k nim kmeny:

Ostnokožci
Polostrunatci
Strunatci
Primitivní skupina mlžojedů
(Ve starších systémech také ploutvenky a jiné skupiny prvoústých)

Kmen: Ostnokožci

v dospělosti paprsčitě souměrní
dospělci mají v pokožce vápenité destičky, které splývají ve vnější kostru
mají ambulakrální soustavu – podílí se na pohybu
cévní soustava lakůnovitá – vybíhá
gonochoristi s nepřímým vývojem
schopnost regenerace

Třída: Lilijice

nejprimitivnější ostnokožci
vývojově starší jsou přisedlí stopkou
kalichovité tělo vybíhá v ramena
vývojově mladší jsou pohyblivý

Třída: Hadice

nejpočetnější třída
volně pohyblivé

Třída: Hvězdice

tělo odlišeno od ramen, v ramenech pohlavní žlázy, zasahují tam i výběžky trávící soustavy
dravci
mimotělní trávení
likvidují korály (když jsou přemnožené) – škůdci

Třída: Ježovky

destičky spojené v pevnou kostru
mezi ostny mají pohyblivé klíšťkovité útvary, kterými čistí povrch, chytají kořist
mohou mít jedové žlázky – k obraně
živí se rostlinou i živočišnou potravou
některé druhy jsou jedlé
ježovka jedlá, pruhovaná, strukovitá, fialová

Třída: Sumýši

mořská okurka (mořské lejno)
bez vnější kostry
tělo okurkovité, protáhlé, mají velkou regenerační schopnost

Kmen: Polostrunatci (Hemichordata)

mořští
tělo tvořeno ze 3 nestejných částí – hlava, límec a trup
hltan je proděravěn žaberními štěrbinami – umožňuje dýchání
hřbetní vychlípenina hltanu vytváří notochord – opora přední části těla, má podobnou stavbu jako struna hřbetní u strunatců
nervová soustava má hřbetní a břišní pruh – hřbetní pruh má trubicovitý charakter
uzavřená cévní soustava, oddělené pohlaví, vývoj nepřímý

2 třídy:

Žaludovci a křídložábří (přisedlí, v koloniích)

KMEN: STRUNATCI (Chordata)

nejdokonalejší kmen (co se týče vývoje)
vyskytují se ve všech biotopech

5 znaků:

na hřbetní straně (alespoň během embryonálního vývoje) se vyvíjí struna hřbetní (chorda dorsalis), která je entodermálního původu, tvoří oporu těla, je základem vnitřní kostry, u vyšších strunatců je postupně nahrazena páteří, která je mezodermálního původu
trubicovitá nervová soustava, která vzniká z ektodermu, ta se postupně v hlavové části rozšiřuje a vzniká mozek
vakovité srdce a uzavřená cévní soustava
hltan je proděravěn žaberními štěrbinami – vzniká tak žaberní koš (dýchací orgán)
pravý ocas

Podkmen: Pláštěnci (Tunicata)

Vývojově nejnižší strunatci, převážně přisedlí, mořští
Na povrchu je jednovrstevná pokožka, která vylučuje rosolovitou hmotu (plášť, tunica) – tvořena tunicinem (polysacharid)
Chorda je pouze u larev
Některé soustavy jim úplně chybí (nervová, vyluč. orgány), dýchají žaberním vakem

Třída: Vršenky

Larvální znaky u dospělců, jsou drobné
Používají na získávání potravy jemné sítko (síťka, která připomíná rybářské sítě = vrše)
Zástupci: vršenka středozemní

Třída: Salpy

Drobní, mořští, žijí v koloniích, vznáší se jako součást planktonu
Mají soudečkovité tělo
Proudnicovitý pohyb (vystřikují vodu z žaberního prostoru)
Mají rodozměnu (střídání pohlavní a nepohlavní generace)
Zástupce: ohnivka atlantská

Třída: Sumky

Buď jednotlivě, nebo v koloniích, dospělci žijí přisedle, larvy volně plavou
Trávicí trubice tvar písmene „U“
Zástupce: sumka

Podkmen: Bezlebeční

Rybovitý tvar těla, vyskytují se v teplých mořích
Chorda je zachována i v dospělosti
Přes den skrytí na dně v písku
Nervová soustava trubicovitá, vpředu mírně rozšířená
Velice primitivní jednobuněčné smyslové orgány
Přední část těla vybíhá v rypec (rostrum)
Mají jednoduchou segmentovanou svalovinu
Dýchají kůží
Cévní soustava uzavřená, nemají srdce
Vývoj nepřímý přes larvu
Zástupci: kopinatec plžovitý, kopinatec nesouměrný

Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)

tělo: hlava, trup, končetiny a ocas
na povrchu těla je vícevrstevná pokožka, pod kterou je škára
oporou těla je vnitřní kostra, která je původně chrupavčitá a postupně (v systému) kostnatí
svalovina: příčně pruhovaná (kosterní), ve vnitřních orgánech (ve stěnách) je svalovina hladká a třetí typ je srdeční svalovina
nervová soustava dělená na centrální (mozek a mícha) a obvodovou (nervy)
mají různorodé smyslové orgány
trávicí soustava je trubicovitá – ústní a řitní část je z ektodermu (dá se to ovládat)
dýchací soustava – u vodních žábry (u mořských mají žábry ještě funkci: vylučování přebytečné soli)
krom žáber mohou být i plicní vaky (i u vodních – zároveň)
u suchozemských jsou plíce s bohatým vnitřním řasením
u nižších suchozemských značný podíl kožního dýchání
cévní soustava je uzavřená, základem jsou srdce a cévy
u vyšších obratlovců na cévní napojena soustava mízní
vylučovací orgány: poprvé se setkáváme s pojmem párové ledviny – mají několik forem (předledviny, prvoledviny, pravé ledviny – ty jsou od plazů)
u některých vodních je vývoj nepřímý – u nižších, ale většinou už přímý – u vyšších)

Nadtřída: Bezčelistnatci

Nejprimitivnější známí obratlovci, nemají čelisti
Mají chordu zachovanou po celý život
Vodní dýchají žábrami

Třída: Štítnatci

Vymřelí, výskyt v prvohorách
Měli kožní pancíř, který chránil hlavu a přední část těla

Třída: Kruhoústí

Hadovité tělo (protáhlé), lysé bez šupin
Oporou těla je chorda, páteř chrupavčitá – tvořena základy obratlů
Na konci těla mají ploutevní lem
Připomínají rybu
Ústní ústrojí sací s nepravými kožními zuby a silným jazykem -> parazitický způsob života – na rybách
Vývoj nepřímý, přes larvu (ta se nazývá minoha)
Vylučování – předledviny
Trávicí trubice je zvětšena o spirální řasu (tiflosolis)
Zástupci: mihule potoční (7 párů žaberních štěrbin), mihule říční, mihule mořská, sliznatky (cizopasná)

Nadtřída: Čelistnatci

Mají vyvinuté čelisti, v prvohorách vyhynuly dvě třídy (Pancířnatí a Trnoploutví), do současnosti přežilo šest tříd: Paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci – poslední tři třídy přešly k životu na souši, vyvinuly se u nich zárodečné obaly – chrání zárodek, společně je označujeme jako Blanatí (Amniota), paryby, ryby a obojživelníky jako Bezblanní (Anamnia)

BEZBLANNÍ

Třída: Paryby

Téměř výlučně mořští, rybovitý tvar těla, tělo ohraničeno ploutvemi, které můžeme rozdělit na párové (prsní, břišní) a nepárové (hřbetní, ocasní – nesouměrná, řitní)
Hlava vybíhá v rypec – rostrum
Chrupavčitá kostra
Chorda částečně zachovaná
plakoidní šupiny z podobného materiálu jako zuby
páteř převážně chrupavčitá, navazuje na ni lebka -> 2 části: mozková (málo chráněná, pouze kůží), útrobní (horní a dolní čelist – vyrůstá několik řad zubů, které neustále dorůstají)
ve střevě spirální řasa – zvětšuje povrch střeva
dýchají žábrami, voda na ně jde přes ústa – musí se stále hýbat, nebo se udusí
cévní soustava uzavřená, srdce v osrdečníku -> v srdci předsíň, komora a tepenný násadec
vylučovací orgány – prvoledviny
smyslové orgány: čich (čichová řasa, pokračují čichové jamky), párové oči (orientace na blízkost), párové stato-akustické ústrojí (zvukové vnímání), Lorenziniho ampule (vnímá bioelektrické pole), postranní čára (systém otvůrků od hlavy k ocasu, pod šupinami kanálek s nervovými zakončeními, vnímání hloubky a orientace v kalných vodách)
rozmnožování – oplození vnitřní, samice mají silnější kůži ß samec násilnický, agresivní, pářící orgány samce jsou dva (mixopterigia)
vejcorodí, vejcoživorodí, živorodí

Žraloci:

žralok obrovský, žralok velrybí, máčka skvrnitá, žralok kladivoun, žralok bílý (lidožravý), žralok útesový, žralok tygří, piloun obecný – protažená horní čelist sloužící k hrabání

Rejnoci

zploštělé tělo, párové ploutve srůstají v ploutevní lem, mohou mít jedový trn
živí se planktonem
rejnok manta, trnucha (má trn), rejnok ostnatý, parejnok elektrický

Chiméry

chiméra dravá

Třída: Ryby (Pisces)

vodní obratlovci, proměnlivá tělní teplota -> odvíjí se od toho tělní aktivita
od 1 cm do 10 m
proudnicovitý tvar těla (tekoucí vody – hydro-dynamický tvar, dna – plochý tvar)
na povrchu těla kůže ->ta obsahuje hlen -> ten usnadňuje pohyb ve vodě, zabraňuje zaplísnění, chorobám, zabraňuje maceraci – zvrásnění kůže
v kůži pigmentová zrna – zapříčiňují vybarvení ryb, záleží na prostředí, kde ryba žije
pod pokožkou -> škára, ze které vyrůstají šupiny:

cykloidní (kapr)
ktenoidní (okoun)
ganoidní (jeseter)

každá má jiný tvar
některé druhy ryb nemají šupiny (úhoř)
končetiny přeměněny na ploutve:

párové ploutve: prsní a břišní
nepárové ploutve: hřbetní, ocasní, řitní, tuková (u lososovitých ryb)

základem ploutví sou paprsky, kolem je kožní lem
kostra u ryb většinou kostěná, dále chrupavčitá, kostěně-chrupavčitá
základem kostry je páteř z obratlů
smysly: oči (zaostřeny na blízko, vidí barevně), zvukový orgán (zvuk se přenáší přes plynový měchýř, Veberovy kůstky a odtud do vnitřního ucha), stato-akustické ústrojí (vnímají polohu těla), postranní čára, čichové jamky (nad tlamou, vnímají pachy a chutě), hmatové vousky (u některých ryb)
dýchají žábrami, které jsou kryty skřelemi
žábry jsou na čtyřech žaberních obloucích – jemné, bohatě prokrvené lupínky
trávicí soustava začíná tlamou (různé umístění podle způsobu příjmu potravy), u dravých ryb jsou v tlamě zuby (ostré), u býložravých malé zoubky na chroupání rostlinné potravy, všežraví („požerákové zuby“ -> rozmělňují potravu), hltan -> jícen -> žaludek -> střevo -> řitní otvor
cévní soustava uzavřená, základem je srdce s jednou síní a jednou komorou, z komory krev přechází tepenným násadcem do tepny -> odtud do žáber -> v nich se okysličí, za žábrami se spojuje do tepny a putuje do celého těla, potom se vrací zpět k srdci žilním splavem
nervová soustava dokonalejší než u paryb, mozek již má pět základních částí, vycházejí z něj nervy
vylučování – ledvinami, které ústí v urogenitální bradavici
rozmnožování – oddělené pohlaví, samice produkují velké množství jiker (až 500.000), samci vytvářejí mlíčí, oplození je většinou vnější, páření = tření, místo tření = trdliště
jsou živorodé a vejcorodé ryby
tahy ryb

Systém ryb

Podtřída: Dvojdyšné ryby

V současnosti 6 sladkovodních druhů
Protáhlé tělo, některé primitivní znaky (zachovalá chorda), 1 nebo 2 plicní vaky + žábry
Žijí ve vodách chudých na kyslík
Bahník australský, bahník americký, bahník africký
Žijí v řekách, které vysychají – přečkávají období sucha v kokonech z bahna, obaleni blánou, která zabraňuje jejich vyschnutí, s obdobím dešťů se bahno rozpustí

Podtřída: Lalokoploutvé ryby

Pouze jeden živoucí druh – teorie: předkové čtyřnohých obratlovců, svalovina na ploutvích = archipterigium
Latimérie podivná – poprvé ulovena v roce 1938 -> jihovýchodní Afrika, ale zřejmě se sem zatoulala, žije ve velkých hloubkách

Podtřída: Paprskoploutvé ryby

Nadřád: Násadcoploutvé ryby

Mohou dýchat atmosférický kyslík
Bichir

Nadřád: Chrupavčité ryby

Řád: Jeseteři

Primitivní znaky – chrupavčitá kostra, částečně zachovaná chorda, hlava vybíhá v rypec, nesouměrná ocasní ploutev, ganoidní, nepřekrývající se šupiny, žijí v mořích, ale rozmnožují se v řekách
Jeseter malý – některé moravské řeky, Dunaj, Váh, 60 cm – 1 m
Jeseter velký – až 5 m, hmotnost až 200 kg, prakticky vyhuben (jikry – kaviár)
Vyza velká – až 10 m, hmotnost až 1500 kg, povodí Černého a Kaspického moře, téměř vyhubena

Sladkovodní ryby

Dravé ryby: štika obecná, sumec obecný (až 2m, 60 kg), candát obecný, okoun říční, bolen dravý

Býložravé ryby: amur obecný, tolstolobik

Všežravé ryby: karas stříbřitý, lín obecný, cejn velký, ostroretka stěhovavá, parma obecná, perlín obecný, plotice obecná, jelec jesen, kapr obecný, kapr obecný – lysec/naháč

Lososovité ryby: hlavatka podunajská, pstruh obecný, lipan podhorní, losos obecný

Další: úhoř říční, mník jednovousý (1/3 hmotnosti těla tvoří játra)

Mořské ryby

Sleď obecný, treska obecná, tuňák obecný, makrela obecná, sardel obecná, čtverzubec fugu, ďas mořský, koníček mořský, muréna obecná, perutýn ohnivý, měsíčník svítivý, pomec císařský, klaun očkatý

Třída: Obojživelníci (Amphibia)

Živočichové s proměnlivou tělesnou teplotou
Přechod mezi vodními a suchozemskými obratlovci
U současně žijících druhů je povrch těla kryt kůží – je vlhká – zabraňuje vypařování vody
Hodně jich má v kůži jedové žlázy
Dýchání – žábry mají pouze larvy, někteří však po celý život (axolotl)
Velký význam kožního dýchání
Vývoj nepřímý, larvy se vyvíjí ve vodě
Všichni obojživelníci v ČR jsou přísně chráněni zákonem
Slouží jako indikátory znečištění prostředí
Objevili se zhruba v polovině prvohor (devon)
Kostra je velmi jednoduchá, zkostnatělá, chorda je velice potlačená
Dospělci většinou 4 končetiny, na předních 4 prsty, na zadních 5 + plovací blány
Krevní oběh uzavřený, základem je srdce (1 komora, 2 předsíně), 3 páry tepenných oblouků: 1. pár – odvádí okysličenou krev do hlavy, 2. pár – smíšenou krev do těla, 3. pár – odkysličenou do plic – oba 2 tělní oběhy
Zvukové orgány – vokalizace (kuňkání atd..)
Resonátory – vaky k zesílení zvuku (žáby)
Na jaře – samci lákají samice zvukem

Podtřída- ocasatí

Řád: Mloci

Ocasatí obojživelníci, zhruba 150 druhů
Mlok skvrnitý (jedovatý), jsou živorodí
Velemlok obrovský (japonský) – až 1,5 m, téměř vyhuben – loví se pro maso

Řád: Čolci

Pohlavní dimorfismus
Čolek obecný, velký, horský, karpatský

Řád: Macaráti

Macarát jeskynní – krasové jeskyně
Mléčně zabarvení, keříčkovité žábry po celý život, zakrnělý zrak

Podtřída: Červoři

Tropičtí obojživelníci, jsou málo známí
Zakrnělé oči, připomínají žížaly
Červor indický

Podtřída: Bezocasí

Řád: Žáby

Vymrštitelný jazyk je přirostlý vpředu
Při polykání potravy zatahují oči -> zatlačí sousto
Dýchají tak, že polykají vzduch, kožní dýchání
Vylučování: prvoledviny
Při ponoru do vody jsou oči chráněnu tzv. mžurkou
Gonochoristi, oplození vnější
Larvy: pulci – ocásek a keříčkovité žábry, první se vyvíjí zadní končetiny, ocásek zakrní, začínají růst přední končetiny, zakrní žábry – vyvíjí se plicní vaky, zaniká postranní čára (pulci mají znaky ryb)
Dobře vyvinuté hlasivky, vydávají zvuky (zesilují je resonátory)
Zástupci: kuňka obecná, žlutobřichá, ropuška starostlivá, pipa americká, blatnice skvrnitá (česneková), ropucha krátkonohá, zelená, obrovská, bezblanka hvízdavá, rohatka brazilská, rosnice vačnatá (má na zádech vak, kde se vyvíjí pulci), létavka šironohá, létavka japonská („nejlepší pěvci“), skokan krátkonohý, zelený, hnědý, štíhlý, ostronosý, skřehotavý, drápatka vodní, rosnička obecná, harlekýn
Šípové žáby: jedovaté (dendrobatky) – pralesnička batiková (azurová), pralesnička pruhovaná
Největší žáby: skokan kamerunský (až 1 m), skokan volský (až 50 cm) – chová se kvůli stehýnkům (Francie) -> podařilo se mu utéct z farmy, rozšířil se a působí škody na rybách

Třída: Plazi (Reptilia)

Plně suchozemští, druhotně se někteří vrací do vody
Proměnlivá tělesná teplota
Suchá pokožka – pokryta rohovitými šupinami, nebo krunýřem
Cévní soustava -> srdce – 2 síně, 2 částečně oddělené komory
Vejce kladou na souš, zárodky chráněny plodovými obaly
Jsou to gonochoristi – značný pohlavní dimorfismus
Vývoj přímý, oplození vnitřní
Ve vejci: bílek, papírová blána, skořápka
Vejcorodí (oviparní), živorodí (viviparní), vejcoživorodí (ooviviparní)
Žloutkový váček, obal – amnion
Amnion uzavírá amniovou dutinu, ve které je plodová voda – nahrazuje původní vodní prostředí
Alantois – zárodečný močový měchýř
Vše je uzavřeno chorionem
Amniota – Blanatí

3 tělní typy:

Ještěrkovití
Hadovití
Želvovití

Největší rozvoj v druhohorách – gigantické rozměry, do současnosti přežili 3 podtřídy – želvy, archosauři, šupinovci
Kostra dokonale zkostnatělá
Dolní čelist spojena kostí čtvercovou se zbytkem lebky – umožňuje polykat potravu vcelku
Základ kostry – páteř z obratlů (u hadů až 450)
K obratlům přirůstají žebra, u hadů a želv chybí
Lebka je připojena pohyblivě pomocí nosiče a čepovce
Končetiny vyrůstají z lopatkového a pánevního pásma
Kůže: u hadů se svléká vcelku (hadí košilka), u ještěrů postupným odtrháváním
Želvy mají krunýř, rohovinové destičky na povrchu
Někteří plazi mají chromatofory – umožňují změnu barvy
Trávicí soustava – ústní dutina (je tam Jacobsonův orgán – čich), rozeklaný (hadi) / masitý (želvy) / vymrštitelný (chameleoni) jazyk -> u dravců zuby, jedovaté druhy mají zuby spojené s jedovými žlázami -> následuje hltan -> jícen -> žaludek (u hadů roztažitelný) -> střevo -> kloaka
Dýchací soustava – plíce (u hadů levá zakrnělá) -> nozdry -> dutina nosní -> hrtan -> průdušnice
Vylučovací soustava – párové ledviny
Cévní soustava uzavřená, u všech skupin kromě krokodýlů se mísí krev v komorách, ze srdce vyvinuty oba oblouky aorty
Čich, sluch (vnější, střední i vnitřní ucho)
Vnímají otřesy půdy

Podtřída: Želvy

Krunýř – kostěné destičky, napovrch rohovinové štítky
Obratle a žebra přirostlá ke krunýři
Ostré bezzubé čelisti pokryté rohovinou
Kladou vejce do písku – o mláďata se dále nestarají
Dlouhověkost
Vodní – živočišná strava, suchozemské – býložravé/ všežravé
Končetiny – pětiprsté, k hrabání, plavání
Plastron – dolní část krunýře, karapax – vrchní část krunýře
Želva bahenní, zelenavá, žlutohnědá, sloní
Kareta obrovská, pravá, kožatka velká

Podtřída: Archosauři

Většina už vymřela
Do současnosti přežil jeden řád

Řád: Krokodýli

Jedni z nejstarších plazů, mají však nejpokročilejší znaky
Válcovité tělo zakončené silným ocasem
Nízká zploštělá hlava – podle tvaru hlavy a zubů rozlišujeme jednotlivé druhy
Přední končetiny mají 5 prstů, zadní 4 a jsou mezi nimi plovací blány
Na povrchu těla jsou rohovinové štíty a pod nimi kostěné destičky
Dravci vydrží dlouho pod hladinou (3/4 hodiny), velmi dobří plavci
Pokročilé znaky: zuby uloženy v zubním lůžku (alveol) podobně jako u savců, dokonalá cévní soustava – úplně oddělené srdeční komory, druhotné kostěné patro – odděluje ústní dutinu od nosohltanu, mají vytvořenou bránici, která odděluje dutinu hrudní a dutinu břišní, vyvinuty mezižeberní svaly
Zastaralý znak: vyvinuta břišní žebra
Přizpůsobeni pobytu ve vodě – při ponoru jdou vidět pouze oči a nozdry (ty mají záklopky)
Jsou schopni se dorozumívat dunivými zvuky
Oplození vnitřní, vývoj z vajec (20 – 100 ks), kladou je na souši do hnízd (tlející tráva, listí), mláďata se líhnou 1,5 – 2 měsíce
Výskyt na všech kontinentech kromě Evropy a Antarktidy
Zástupci: aligátor americký – jih USA (Florida), byl téměř vyhuben, teď je však dá se říci přemnožen, dorůstá 3-4 m
Krokodýl (aligátor) kubánský – kubánská forma aligátora amerického, dovezen kvůli chovu (maso, kůže)
Krokodýl nilský – z Afriky, v mnoha oblastech téměř vyhuben, 8-10 m
Kajman brýlový – S a J Amerika, krátká hlava, max. 4 m
Gaviál indický – úzká hlava, rybožravý plaz, považován za posvátného
Krokodýl mořský – Austrálie a Indonésie, 10-12 m

Podtřída: Šupinovci

Nejpočetnější skupina plazů
Bouřlivý vývoj v druhohorách

Řád: Hatérie

Kostěné štíty na hřbetě
„živoucí zkameněliny“, podobná stavba obratlů jako ryby, mají zbytky struny, vyvinuté třetí oko (temenní)
Mají břišní a krční žebra (zastaralé znaky)
Hatérie novozélandská – žije na ostrovech Nového Zélandu

Řád: Šupinatí

Jak pozemní, stromové tak i vodní druhy

Podřád: Ještěři

Slepýš křehký – při nebezpečí ztrácí ocásek
Krátkonožka evropská
Ještěrka obecná, zední, zelená, živorodá
Agama vousatá, límcová
Leguán zelený – jižní Amerika, okolo 2 m
Bazilišci – dokážou běhat po vodě
Gekoni – na prstech lamely – pohyb po hladkých plochách (sklo atd.)
Chameleoni – obecný, jemenský – vystřelovací jazyk, nezávislý pohyb očí, schopnost barvoměny
Dráček létavý
Varan komodský – „komodský drak“ – rychlý

Podřád: Hadi

Došlo k úplné ztrátě končetin
Zmije obecná (zbarvení závislé na prostředí) – živorodá, jedovatá, vyskytuje se na teplých a suchých místech
Užovka obojková – dobře plave, okolo 1 m, klade vejce
Užovka hladká, stromová, podplamatá (téměř vyhubena, okolí Berounky)

2 skupiny podle obstarání potravy:

Škrtiči

Bojga (dokáže plachtit), hroznýš královský, kubánský, krajta královská, tygrovaná, zelená, anakonda velká (údajně až přes 10 m)

Jedovatí hadi

Kobra indická, královská (stříká jed na dálku), chřestýš rohatý (na konci ocasu má chřestidlo), mamba černá, taipan (jeden z nejjedovatějších hadů na světě), zmije růžkatá, písečná

Třída: Ptáci (Aves)

Stálá tělesná teplota, která je fyziologicky regulovaná (38-40 °C)
Přední končetiny přeměněné v křídla
Pohyb – převážně létání
Velikost od 5 cm do 2 m, váha cca od 1 g do 100+ kg
Rozpětí křídel: kondor, albatros – 3,5 m
Stavba těla: tělo má aerodynamický tvar -> rozrážení vzduchu, na hlavě zobák – při letu slouží také k rozrážení, nohy za lety sklopené k tělu
Kostra: poměrně jednoduchá, v některých částech srůstá, základem je páteř z obratlů, začíná nosičem a čepovcem – umožňuje otáčení hlavy, poslední obratle srůstají s kostí sedací a stydkou, vytvářejí kostěný štít (synsakrum), ocasní obratle také srůstají a vytvářejí tzv. pygostyl
V předu připojena lebka, na které jsou nápadné velké očnice, v předu vybíhá v zobák (kostěný základ – na povrchu rohovina) , u dravců je na horní části zobáku výběžek -> zejk – slouží k trhání masa
Přední končetiny přeměněny v křídla, která vyrůstají z pásma lopatkového (lopatka, kost klíční, kost krkavčí) – kůstky srůstají v útvar, tzv. sáňky
Křídlo je volná končetina (začíná kostí ramenní, pokračuje kostí loketní, kostí vřetenní, kostí zápěstní, kostí záprstní, články prstů)
Zadní končetina – vyrůstá z pásma pánevního (kost stehenní, kost holenní, kost lýtková -> udržení rovnováhy při spánku, běhák -> 4 prsty – 3 vpředu a 1 vzadu, články prstů)
V oblasti hrudníku přirůstají k páteři žebra, která dole přirůstají ke kosti hrudní (u létavých ptáků -> hřeben kosti hrudní)
Dlouhé kosti – trubicovité, tenkostěnné, vyplněné vzduchem – pneumatičnost kostí
Kostra je velmi lehká
Povrch těla: tenká, suchá kůže
Některé druhy (převážně ty, které žijí u vody) mají kostrční žlázu -> mastí peří -> nesmáčivost
Pod kůží je podkožní vazivo -> vrstva tuku – tepelná izolace
Kožního původu: rohovinový povlak na zobáku, šupinky na nohou, drápy na prstech
PEŘÍ: vyrůstá z místa, které se nazývá pernice -> zasahuje do kožní škáry
Rostoucí pero je spojeno s cévami a nervy, jakmile doroste, „odumírá“ – již není dále vyživováno z cév
Pero spojeno i se svaly:
- Rektor – čepýří pero
- Depresor – přitlačuje peří k tělu
Péče o peří – výměna peří (pelichání, přepeřování)
Zbarvení peří:
- Chemické – rozložení pigmentu
- Fyzikální – vzniká odrazem světla na povrchu pera
Stavba pera: dutý brk -> plný osten, plocha pera = prapor (v něm jednotlivé větve a paprsky s háčky)
Místa, kde nevyrůstá peří -> nažiny
Druhy peří:
- Obrysové
- Krycí (hlava, krk, trup, nohy)
- Letky (křídla)
- Rýdovací (ocas – kormidlo)
  - Prachové – tepelná izolace
  - Hmatové – štětiny u kořene zobáku

Soustavy:

Svalová soustava
- Létaví ptáci – dominují u nich létací svaly
  - Prsní svaly (táhnou křídlo dolů)
  - Podklíčkové svaly (táhnou křídlo nahoru)
- Nelétaví ptáci mají vyvinuté spíše běhací svaly, létací jen minimálně
Trávicí soustava
- Zobák -> ústní dutina s pohyblivým jazykem, bezzubé čelisti -> hltan -> jícen (u semenožravých se rozšiřuje ve vole – zadržuje semena, která díky vlivům výměšků nabobtnají a změknou) -> žaludek (2 části: žláznatý žaludek – potrava se mísí s trávicími šťávami, svalnatý žaludek – potrava se mechanicky drtí – gastrolity – kamínky/zrnka písku, které napomáhají drcení stravy) -> střevo (tenké, tlusté) -> kloaka
Dýchací soustava
- Začíná nosními dírkami na kořeni zobáku -> nosohltan -> hrtan -> průdušnice (ty se dále rozdělí na 2 průdušky, místo rozdělení = hlasové ústrojí syrinx) -> průdušky -> plíce (v přední části trupu pevně přirostlé pod páteří) -> na plíce navazují vzdušné vaky (4párové – krční, předohrudní, zadohrudní, břišní / nepárové – meziklíční)
- Funkce plicních vaků: rezervoáry vzduchu, nadlehčování, tepelná izolace, ochlazování, zesílení hlasu (resonátory)
Cévní soustava
- Podobná savcům
- Úplně oddělené srdce (velký i malý krevní oběh)
- Vyvinut pravý oblouk aorty, červené krvinky mají jádro
Vylučovací soustava
- Párové ledviny -> navazují močovody -> končí kloakou, chybí močový měchýř (odlehčení při letu)
Nervová soustava
- Velký rozvoj koncového mozku a mozečku
- Mozek má celistvou tenkou šedou kůru mozkovou
Smyslová soustava
- Zrak – velice dobrý (zejména u dravců), oko má 3 víčka, mžurka se přetahuje za letu a při potápění, nepohyblivost bulvy – natáčení hlavy
- Sluch – vnitřní ucho
- Čich – redukován (výjimka – zemní pták kiwi)
Pohlavní soustava
- Gonochoristi, samci mají varlata, oplození vnitřní
- Samice mají jen jeden vaječník, aktivní pouze v době páření
- Po oplození se vytváří vejce – projde špičkou dolů, otáčí se a je sneseno tupým koncem, při otáčení se obaluje bílkem a vytváří se skořápka z uhličitanu vápenatého

Podle velikosti žloutku -> délka inkubace -> podle inkubace rozlišujeme ptáky:
- Krmivé (holá, slepá mláďata, plně závislá na rodičích) nidikolní
- Nekrmivé (rodí se opeřená, hned po narození začnou chodit a obstarávat si potravu) nidifugní
Počet vajec: 1 – desítky kusů
Instinkty – sezení na vejcích, péče o mláďata, stavba hnízd, přelety (stálí ptáci – stále na jednom místě – koroptev, bažant, vrabec / přelétaví ptáci – migrují v rámci částí kontinentu / stěhovaví ptáci – migrují přes kontinenty)
Rozšíření ptáků: po celém světě (9000 druhů, 30 řádů)

Systém ptáků

Podtřída: Praptáci

Vymřelí
Ozubený zobák, peří, klouzavý let, zachovány prsty přední končetiny
Zástupce: Archaeopteryx

Podtřída: Praví ptáci

Nadřád: Prvoptáci

Ozubený zobák, vymřelí

Nadřád: Běžci

Čelisti bez zubů, nelétaví, mají penis
Mohutně vyvinuté nohy, o potomstvo se stará samec
Pštros dvouprstý, tříprstý
Nandu pampový, kasuár přilbový, emu, moa – vyhuben, kiwi – dobrý čich, tinama

Nadřád: Létaví

Řád: Potápky

Dobří plavci, dobře se potápějí
Potápka černokrká, malá, roháč

Řád: Tučnáci

Nelétaví, původně létali
Přiléhavé peří, silná vrstva tuku
Zadní končetiny posunuté dozadu, plovací blány
J polokoule, čím více na severu, tím jsou menší
Tučňák císařský, brýlatý, patagonský, nejmenší, galapážský
O vejce se starají tím, že ho překryjí kožním záhybem a zahřívají ho

Řád: Trubkonosí

Výborní letci, využívají termiku
Buřňáci, albatrosi (rozpětí křídel až 3,5 m)

Řád: Veslonozí

Rybožraví
Pelikán bílý, černý
Kormoráni
Terej bílý, modronohý

Řád: Brodiví

Bukač velký, čáp bílý, černý, ibis bílý, hnědý, posvátný, kvakoš noční, volavka bílá, popelavá

Řád: Plameňáci

Plameňák růžový, veliký

Řád: Vrubozobí

Dobří letci, snášejí více vajec
Kachna divoká, domácí
Čírka, polák velký, malý
Pižmovka, morčák
Husa velká, domácí, labutí, berneška velká, labuť bílá, černá, hohol severní, kachnička karolínská, mandarínská

Řád: Dravci

Hákovitý zobák se zejkem
Káně lesní, rousná, orel skalní, mořský, bělohlavý, včelojed lesní, krahujec obecný, ostříž lesní, pochop rákosní, poštolka obecná, rudonohá, orlovec říční, luňák hnědý, jestřáb lesní, sokol stěhovavý, raroh velký, sup královský, africký – mrchožravý, orlosup bradatý, kondoři, hadilov písař

Řád: Hrabaví

Kur bankivský (domestikován – kur domácí), bažant obecný, bažant zlatý, tetřev hlušec, tetřívek

Řád: Krátkokřídlí

Jeřábi, lyska černá, chřástal vodní

Řád: Dlouhokřídlí

Racek chechtavý, racci, jespák, čejka chocholatá, alka, alkoun, papuchalk

Řád: Měkkozobí

Houbovité ozobí
Holub domácí, holub skalní, holub hřivnáč, doupňák, hrdlička zahradní, blboun nejapný

Řád: Papoušci

Dobře vyvinutý mozek, široké spektrum barev
Ara, papoušek vlnkovaný (andulka), alexandři, žako kongo (papoušek šedý), kakadu

Řád: Kukačky

Hnízdní parazitismus
Kukačka obecná

Řád: Sovy

Husté měkké peří, oči směřují dopředu
dravčí zobák, aktivní v podvečer a v noci, nestrávené zbytky potravy vyvrhují tzv. vývržky
Kalous pustovka, kalous ušatý, kulíšek nejmenší, puštík bělavý, puštík obecný, sova pálená, sýc rousný, sýček obecný, výr velký, sovice sněžná

Řád: Pěvci

Skřivan polní, vlaštovka obecná, jiřička obecná, břehule obecná, žluva hajní, krkavec velký, vrána obecná, havran polní, kavka obecná, straka obecná, sojka obecná, sýkora koňadra, modřinka, babka, parukářka, mlynařík dlouhoocasý, brhlík lesní, drozd zpěvný, kvíčala, kos obecný, kos horský, červenka obecná, slavík obecný, rehek domácí, zahradní, pěnice černohlavá, rákosník velký, konipas bílý, ťuhýk obecný, špaček obecný, dlask tlustozobý, zvonek zelený, stehlík obecný, čížek obecný, hýl obecný, křivka lesní, pěnkava obecná, strnad obecný, vrabec domácí, polní

Řád: Svišťouni

Rorýs alpský, kolibříci

Řád: Srostloprstí

Ledňáček říční, vlha pestrá, mandelík hájní, dudek chocholatý

Řád: Šplhavci

Datel černý, žluna zelená, tukan, strakapoud velký, malý, krutihlav obecný

Třída: Savci (Mammalia)

Mají vnitřně regulovanou teplotu, obydlují veškerá prostředí. Vyživují mláďata mateřským mlékem, povrch těla pokrytý srstí
Velký rozvoj centrální nervové soustavy

Stavba těla:

základem je hlava, krk, trup, končetiny, ocas
Končetiny různé modifikace – k chůzi, běhu, letu, plavání, skákání
Pokryto hustou srstí
Srst je tvořená dvojím typem chlupů:
- pesíky (delší chlupy)
- podsada (u těla) – zajišťuje tepelnou izolaci
Chlupy – deriváty kůže – ve škáře (vlasová, chlupová cibulka)
Mazové žlázy – maz chrání před vlhkostí
Drápy, kopyta, nehty – deriváty kůže, drápy většinou nezatažitelné (kočky – zatažitelné)
Kůže – má v sobě hmatové receptory, termoregulační orgán – ukládá se zde tuk

Kostra:

Dokonalá osifikace

Lebka

Vytvořená mozkovnou a s ní je spojená obličejová část a horní čelist
Dolní čelist pohyblivá
V průběhu vývoje dochází k zvětšení mozkovny a zkracování obličejové části

Trup

páteř – krční oddíl – 7 obratlů – nosič a čepovec
Hrudní oddíl – člověk má 12 obratlů, ostatní savci 15 obratlů
Bederní oddíl – člověk 5 obratlů, ostatní 2-8 obratlů
Křížový oddíl – srostlý do jedné křížové kosti (5 obratlů)
Ocasní oddíl – velký počet obratlů
Každý obratel – tělo obratle, výběžky, uprostřed je obratlový otvor s míchou
Mezi obratli – meziobratlové ploténky (zbytek chordy)
Na hrudní oddíl se připojují žebra – připojená vpředu k hrudní kosti

Končetiny

pletenec a volná končetina
kosti jsou kloubně spojeny

Svalová soustava

hladká svalovina
srdeční
příčně pruhovaná (kosterní) – umožňuje pohyb
Svalovina se upíná pomocí šlachy

Trávicí soustava

Ústní dutina – v čelistech zuby – vyrůstají v jamkách – podle funkce 4 skupiny zubů:
- Řezáky
- Špičáky
- Třenové zuby
- Stoličky
Počet zubů se dá vyjádřit zubním vzorcem
Chrup – úplný, neúplný (hlodavci)
Zuby – mezodermální původ
Dochází k modifikaci – kly (slon – modifikace řezáků, prase – modifikace špičáků), hlodavé zuby (zajíc – modifikace řezáků), mrož – modifikace špičáků.
Dále hltan -> jícen -> žaludek
Dochází k mechanickému a chemickému trávení – chemické pomocí enzymů
Přežvýkavci – žaludek má několik částí – 4 části
3 předžaludky (= bachor, čepec, kniha) – rozštěpuje se zde celulóza
Žaludek (= sléz) -> tenké střevo (vstřebávání živin), slinivka a játra -> tlusté střevo -> konečník

Dýchací soustava

Nosní dutina -> různě velká čichová sliznice -> nosohltan -> hrtan -> průdušnice -> průdušky -> plíce (bohatě zřasené, velký vnitřní povrch, nejjemnější členění – plicní sklípky) – kopírují stěny hrudníku
Dýchací sval: bránice

Cévní soustava

Uzavřená, velký i malý krevní oběh, vrátnicový oběh přes játra
Krvinky nemají jádro, vyvinutý levý oblouk aorty
S krevním oběhem souvisí mízní oběh

Nervová soustava

Dosáhla nejvyšší dokonalosti – rozvoj všech částí mozku, zejména koncového mozku
Vícevrstevná šedá kůra mozková
Dokonalé smysly – hmatové vousky, čich, zrak, sluch

Vylučovací soustava

Ledviny v bederní krajině, fazolovitý tvar (kůra, dřeň), základní stavební jednotka je nefron -> močovody -> močový měchýř -> močová trubice

Pohlavní soustava

Gonochoristi, výrazný pohlavní dimorfizmus
Samičky mají párové vaječníky, vejcovody, děloha – zde se vyvíjí zárodek, různě dlouhou dobu, výživa přes placentu
Samci mají varlata, chámovody – ústí do močové trubice -> penis
Počet mláďat je různý (čím větší savec -> menší počet mláďat -> dlouhý nitroděložní vývoj)
Mláďata se rodí buď slepá a holá, plně odkázaná na péči rodičů, nebo vidí a jsou chlupatá

Biologické zvláštnosti

Nepříznivé podmínky
- Zimní spánek (hibernace)
- Letní spánek (estivace)
Migrace
- Kvůli potravě
- Kvůli rozmnožování
- Kvůli lepším podmínkám (území)

Systém savců

Podtřída: Vejcorodí

Primitivní znaky (kladou vejce, mají kloaku)

Zástupci: především z Austrálie, Nová Guinea

řád: Ptakořitní

Ptakopysk podivný – V Austrálie, samci mají trn s jedovou žlázou na zadní končetině, plovací blány – dobrý plavec
Ježura australská – tělo pokryto trny, mžurka (třetí víčko)
Paježury

Podtřída: Živorodí

Nadř. Vačnatí

Rodí nedokonale vyvinutá mláďata (fáze embrya) -> náznaky předních končetin -> narození -> přelezení po srsti do vaku -> přisátí na bradavku
Vačice, vačíci, kolokol, bandikut, vakokrt, vombat, vakoveverky, vakoplši, koala medvídkovitý, klokánci, klokani – klokan rudokrký

Nadř.: Placentálové

Plod vyživován přes placentu, vývoj v děloze – různá doba

Řád: Hmyzožravci

Orientují se čichem a sluchem
Živí se především hmyzem
Ježek západní, krtek obecný, rejsek obecný, rejsec vodní, vychuchol

Řád: Letuchy

Kožovitý lem mezi končetinami a tělem – plachtí
Letucha filipínská

Řád: Letouni

Aktivní především v noci -> velké uši, orientace echolokací (ultrazvukové signály)
Hmyzožraví, paraziti (krev), býložravci – různé
Kaloni – žijí v tropech, rozpětí křídel až 1,5 m, kaloň komorský, egyptský, malajský
Netopýři – netopýr velký, hvízdavý, večerní, rezavý, černý, vrápenec malý, velký, vampír – plodožravý, upír obecný – živí se krví

Řád: Tany

Podobají se veverkám, žijí na stromech, mají velké oči
Tana péroocasá, indická

Řád: Primáti

Tropy, subtropy (Amerika, Afrika)
- Poloopice – outloň, nártoun, komba
- Vyšší primáti – kosman, lvíčci, tamaríni, malpa, chápan, mirikina, titi, kočkodan zelený, makak rhesus – byl ve vesmíru, makak červenolící, jávský, medvědí – předhůří asijských velehor, makak magot – nemá ocas, vysazený v Evropě (Gibraltar), paviáni – tvoří stáda, mandril, hulman posvátný – považován za posvátné zvíře

Lidoopi a lidé:

společný základ s úzkonosými
rozvoj mozkovny, koncového mozku
samice menstruační cyklus
obvykle jedno mládě
Asie, Afrika
zástupci: giboni, orangutan, šimpanz, gorila, člověk

CHUDOZUBÍ

HLODAVCI

ZAJÍCI

ŠELMY

podřád: Pozemní šelmy
podřád: Ploutvonožci

CHOBOTNATCI

LICHOKOPYTNÍCI

SUDOKOPYTNÍCI

Nepřežvýkavci
Přežvýkavci

KYTOVCI

podřád:Kosticovci
podřád:Ozubení

Další podobné materiály na webu: