Obecná charakteristika základních skupin živočišné říše

biologie

 

   Otázka: Obecná charakteristika základních skupin živočišné říše

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Kuba Liška

 

Živočišná říše se dělí na dvě základní podříše:

  • Jednobuněční (Protozoa)
    • Jejich funkci zajišťuje jedna jediná buňka
    • Prvoci
  • Mnohobuněční (Metazoa)
    • Dále se dělí podle počtu zárodečných listů (tkáň, která vzniká v určité fázi dělení oplozeného vajíčka, a vznikají z ní orgány)
    • Diblastica
      • Tito mnohobuněční mají dva zárodečné listy (vnější ektoderm, vnitřní entoderm)
      • Mají dvouvrstevnou stavbu těla (žahavci, živočišné houby)
    • Triblastica
      • Mají tři zárodečné listy (ektoderm, mezoderm a entoderm)
      • Jsou to vyšší organismy

 

Dělí se podle toho, kde vzniká ústní otvor:

  • Prvoústí – mají nervovou soustavu na břišní straně těla
  • Druhoústí – mají nervovou soustavu na hřbetní straně těla

Prvoústé dále dělíme podle typu tělní dutiny:

  • Tělní dutina schizocel (ploštěnci)
  • Tělní dutina pseudocel (hlísti)
  • Tělní dutina coelom (vše od měkkýšů po hmyz)

 

Říše: Živočichové (Animalia)

Podříše: Prvoci (Protozoa)

  • Většina z nich jsou mikroskopičtí, někteří viditelní okem, tělo je tvořeno jednou buňkou, která vykonává veškeré funkce
  • Vnitřek buňky vyplňuje cytoplazma -> uvnitř cytoplazmy jsou jádra – jedno nebo i více + další organely

Organely pohybu:

  • Panožky (Pseudopodia)
    • Mohou být prstovité (lobopodie), nitkovité (filopodie), síťovitě větvené (rhizopodie), s osovým vláknem (axopodie)
  • Bičíky (Flagellum)
    • Bičík vychází z bazálního tělíska, kde jsou dvě destičky, jedna pevně ukotvená, druhá proti ní, pohyblivá
    • U některých bičíkovců mohou bičíky splynout -> undulující membrána (např. u trypanosomy spavičné – bičíkovec, způsobující spavou nemoc)
  • Brvy (Cilie)
    • Bývají uspořádány v řadách za sebou, mají synchronní pohyb (jako mexická vlna na stadionu), který je řízen neuromotorickým aparátem

 

Příjem potravy:

  • Buď celým povrchem těla (osmotrofně)
  • Fagocytózou
  • U nejdokonalejších prvoků jsou buněčná ústa, na které navazuje buněčný hltan, který postupně předává potravu do potravní vakuoly – v ní se rozmělní pomocí enzymů a potom se uvolňují živiny z vakuoly do buňky, nestrávené zbytky jsou vyvrženy buněčnou řití ven

 

Vylučovací orgány:

  • Osmotrofně (celým povrchem těla)
  • Je vytvořena pulsující (exkreční) stažitelná vakuola – vypumpovává z buňky odpadní materiál, mají ji vyvinutou zejména sladkovodní prvoci

 

Hmatové organely – delší brvy než ostatní

Někteří mají vyvinuty světločivné organely – reagují na podráždění světlem

Obranné organely (trichocysty) – vymrštitelné při podráždění

Na povrchu buňky prvoka se nachází utuhlá cytoplazma, která se označuje jako pelikula – někteří prvoci mají nad pelikulou ještě vnější schránku

 

Tvar těla prvoků:

  • Velice rozmanitý, přizpůsoben prostředí

 

Rozmnožování:

  • Nepohlavní rozmnožování:
    • Schizogonie
  • Rozpad mateřské buňky na několik částí – každá se chová jako nový jedinec
    • Pučení
  • na mateřském jedinci se vytvoří pupen, který postupně doroste v nového jedince – může se oddělit a žít samostatně, nebo vznikají kolonie
    • Podélné nebo příčné dělení
    • Polytomie
  • Nejprve se několikanásobně rozdělí jádro, pak teprve se rozdělí jedinci
  • Pohlavní rozmnožování

 

Trepka velká

  • Konjugace trepek (spájení)
  • Před konjugací má každá trepka dvě jádra – jedno velké (makronukleus – řídí chod buňky) a druhé malé (mikronukleus – důležité pro rozmnožování)
  • V první fázi se k sobě trepky přiloží buněčnými ústy, velké jádro se rozplyne, malé jádro se dvakrát mitoticky dělí (vzniknou čtyři jádra – tři zanikají), zbývající jedno se jedenkrát mitoticky dělí (vznikne jedno velké a jedno malé jádro – jsme zase na začátku), malé jádro si dva jedinci vymění – tím to pro ně jako pro dvojici končí
  • Malé jádro splyne s velkým – vzniklé jádro se třikrát dělí -> osm jader – čtyři velká, čtyři malá – tři malá zanikají, zbývající se jedenkrát dělí a dochází k prvnímu zaškrcení (dělení) trepky – vzniknou dva jedinci, kde je vždycky jedno malé a dvě velká jádra – malé jádro se znova ještě dělí -> dochází k druhému zaškrcení trepky – teď vznikají jedinci, kteří mají opět jedno velké a jedno malé jádro

 

Výskyt prvoků:

  • Kosmopolitní (půda, voda, paraziti)

 

Hospodářský význam:

  • Půdotvorní činitelé
  • Vyvolávají řadu nemocí – u zvířat i člověka – mohou končit smrtí

 

Fylogenetický význam:

  • Z evolučního pohledu se předpokládá, že z prvoků se vyvinuly obě říše (rostlinná i živočišná)





Další podobné materiály na webu: