Otázka: Obecná charakteristika základních skupin živočišné říše
Předmět: Biologie
Přidal(a): Kuba Liška
Živočišná říše se dělí na dvě základní podříše:
- Jednobuněční (Protozoa)
- Jejich funkci zajišťuje jedna jediná buňka
- Prvoci
- Mnohobuněční (Metazoa)
- Dále se dělí podle počtu zárodečných listů (tkáň, která vzniká v určité fázi dělení oplozeného vajíčka, a vznikají z ní orgány)
- Diblastica
- Tito mnohobuněční mají dva zárodečné listy (vnější ektoderm, vnitřní entoderm)
- Mají dvouvrstevnou stavbu těla (žahavci, živočišné houby)
- Triblastica
- Mají tři zárodečné listy (ektoderm, mezoderm a entoderm)
- Jsou to vyšší organismy
Dělí se podle toho, kde vzniká ústní otvor:
- Prvoústí – mají nervovou soustavu na břišní straně těla
- Druhoústí – mají nervovou soustavu na hřbetní straně těla
Prvoústé dále dělíme podle typu tělní dutiny:
- Tělní dutina schizocel (ploštěnci)
- Tělní dutina pseudocel (hlísti)
- Tělní dutina coelom (vše od měkkýšů po hmyz)
Říše: Živočichové (Animalia)
Podříše: Prvoci (Protozoa)
- Většina z nich jsou mikroskopičtí, někteří viditelní okem, tělo je tvořeno jednou buňkou, která vykonává veškeré funkce
- Vnitřek buňky vyplňuje cytoplazma -> uvnitř cytoplazmy jsou jádra – jedno nebo i více + další organely
Organely pohybu:
- Panožky (Pseudopodia)
- Mohou být prstovité (lobopodie), nitkovité (filopodie), síťovitě větvené (rhizopodie), s osovým vláknem (axopodie)
- Bičíky (Flagellum)
- Bičík vychází z bazálního tělíska, kde jsou dvě destičky, jedna pevně ukotvená, druhá proti ní, pohyblivá
- U některých bičíkovců mohou bičíky splynout -> undulující membrána (např. u trypanosomy spavičné – bičíkovec, způsobující spavou nemoc)
- Brvy (Cilie)
- Bývají uspořádány v řadách za sebou, mají synchronní pohyb (jako mexická vlna na stadionu), který je řízen neuromotorickým aparátem
Příjem potravy:
- Buď celým povrchem těla (osmotrofně)
- Fagocytózou
- U nejdokonalejších prvoků jsou buněčná ústa, na které navazuje buněčný hltan, který postupně předává potravu do potravní vakuoly – v ní se rozmělní pomocí enzymů a potom se uvolňují živiny z vakuoly do buňky, nestrávené zbytky jsou vyvrženy buněčnou řití ven
Vylučovací orgány:
- Osmotrofně (celým povrchem těla)
- Je vytvořena pulsující (exkreční) stažitelná vakuola – vypumpovává z buňky odpadní materiál, mají ji vyvinutou zejména sladkovodní prvoci
Hmatové organely – delší brvy než ostatní
Někteří mají vyvinuty světločivné organely – reagují na podráždění světlem
Obranné organely (trichocysty) – vymrštitelné při podráždění
Na povrchu buňky prvoka se nachází utuhlá cytoplazma, která se označuje jako pelikula – někteří prvoci mají nad pelikulou ještě vnější schránku
Tvar těla prvoků:
- Velice rozmanitý, přizpůsoben prostředí
Rozmnožování:
- Nepohlavní rozmnožování:
-
- Schizogonie
- Rozpad mateřské buňky na několik částí – každá se chová jako nový jedinec
-
- Pučení
- na mateřském jedinci se vytvoří pupen, který postupně doroste v nového jedince – může se oddělit a žít samostatně, nebo vznikají kolonie
-
- Podélné nebo příčné dělení
- Polytomie
- Nejprve se několikanásobně rozdělí jádro, pak teprve se rozdělí jedinci
- Pohlavní rozmnožování
Trepka velká
- Konjugace trepek (spájení)
- Před konjugací má každá trepka dvě jádra – jedno velké (makronukleus – řídí chod buňky) a druhé malé (mikronukleus – důležité pro rozmnožování)
- V první fázi se k sobě trepky přiloží buněčnými ústy, velké jádro se rozplyne, malé jádro se dvakrát mitoticky dělí (vzniknou čtyři jádra – tři zanikají), zbývající jedno se jedenkrát mitoticky dělí (vznikne jedno velké a jedno malé jádro – jsme zase na začátku), malé jádro si dva jedinci vymění – tím to pro ně jako pro dvojici končí
- Malé jádro splyne s velkým – vzniklé jádro se třikrát dělí -> osm jader – čtyři velká, čtyři malá – tři malá zanikají, zbývající se jedenkrát dělí a dochází k prvnímu zaškrcení (dělení) trepky – vzniknou dva jedinci, kde je vždycky jedno malé a dvě velká jádra – malé jádro se znova ještě dělí -> dochází k druhému zaškrcení trepky – teď vznikají jedinci, kteří mají opět jedno velké a jedno malé jádro
Výskyt prvoků:
- Kosmopolitní (půda, voda, paraziti)
Hospodářský význam:
- Půdotvorní činitelé
- Vyvolávají řadu nemocí – u zvířat i člověka – mohou končit smrtí
Fylogenetický význam:
- Z evolučního pohledu se předpokládá, že z prvoků se vyvinuly obě říše (rostlinná i živočišná)
