Členovci

Otázka: Členovci

Předmět: Biologie

Přidal(a): Han_dys

Charakteristika
tělo: heteronomní segmentace (nestejnocenně článkované), rozděleno na hlavu, hruď a zadeček (někdy hlavohruď)
článkované končetiny
tvrdá kutikula (vnější kostra) – chrání, zpevňuje ji chitin a CaCO3
ekdyson (svlékací hormon), juvenilní (růstový hormon)
přeměny končetin: tykadla, klepítka, kráčivé
ústní ústrojí: kousací, bodací, lízací, sací
otevřená cévní soustava, bezbarvá hemolymfa
metanefridie
gangliová nervová soustava, nadhltanové a podhltanové zauzliny
smysly: oční skvrny, miskovité oči, váčkovité oči, fasetové oči (složené z omatidií), chemoreceptory, mechanoreceptory
gonochoristé, výrazný pohlavní dimorfismus, oplození vnitřní, vývoj přímý a nepřímý
význam: opylovači, destruenti, bioindikátory, potrava

Trojlaločnatci

příkladem jsou trilobity
fosilní členovci, obývali mělká moře
v Barrandienu (mezi Prahou a Plzní)
v prvohorách
s klepítkatci měli stejný tvar těla, s korýši končetiny

Klepítkatci

pohlavní dimorfismus, gonochoristé, vývoj přímý
manželský kanibalismus = samička po páření sežere samečka
ústní otvor je příliš úzký, nemohou sníst velkou potravu – mimotělní trávení – trávicí enzymy slinných žláz jsou vstřikovány do kořisti, potom rozloženou potravu sají
zástupci:
- štír smrtonoš – v pouštích Afriky, způsobuje častá úmrtí, pokud je v depresi zabije sám sebe, dutý trn s jedem
- štír tlustorepý – v severní Africe, silný jed (80% lidí po bodnutí umírá)
- štírek obecný – napadá štěnice, žije pod kůrou nebo kameny, dýchá vzdušnicemi
- sekáč domácí – dýchá vzdušnicemi, při ohrožení odhazuje končetinu (autotomie)
- sklípkan huňatý – žije v děrách v zemi v tropech, chlupatý
- snovačka jedovatá – ,,černá vdova‘‘, jed přerušuje činnost srdce, způsobuje velký úhyn dobytka
- pokoutní domácí – u nás, v domech v rozích pokojů
- stepník moravský – jedovatý, černo-červený, nově objevený
- běžník květomilný – podle barvy květů se nazývá, na podzim vytváří tzv. ,,babí léto‘‘
- klíště – roztoč, hlavohruď srůstá se zadečkem, nepřímý vývoj, parazit živočichů, tvrdý ochranný štít z chitinu (nejde proto dobře rozmáčknout, kusadly rozřízne pokožku a saje krev (pouze nymfy)
  - encefalitida: virus, způsobuje únavu, bolesti hlavy, vysoké horečky, bolesti kloubů, mohou ochrnout nervy, do 3.fáze se lze vyléčit, potom už těžce a člověk umírá
  - lymská borelióza: způsobeno bakteriemi Borreliea, vytvoří se červený flek (zvětšuje se), začne bělat a modrat, dá se léčit antibiotiky při včasném zásahu, pokud ne tak bakterie napadnou mozek a nervy
  - ehrlichióza: způsobeno bakteriemi Ehrlichia, sníží se imunita, vysoká teplota, léčba antibiotiky
  - tularémie: ,,zaječí nemoc‘‘, způsobeno bakteriemi Francissela, u volně žijících zajíců a hlodavců, záněty uzlin a kůže, léčba antibiotiky, lze použít jako biologickou zbraň
- kleštík včelí – varróza
- sametka podzimní – parazit teplokrevných savců, způsobuje silné svědění
- zákožka svrabová – samičky si vyvrtávají chodbičky do kůže, způsobuje silné svědění, onemocnění svrab
- sviluška – parazituje na rostlinách, kusadly narušuje pokožku rostlin, bílé až hnědé skvrny

Žabernatci (Korýši)

nižší korýši – mikroskopických rozměrů, ve vodě, na souši
vyšší korýši – makroskopických rozměrů, ve vodě, v okolí vody, rak, krab
mají rozeklané končetiny
hlava, hruď, zadeček
silně zpevněný krunýř vápenatými solemi
dýchají žábrami, které mají na končetinách
otevřená CS, srdce trubicovité
neurohormony (svlékací)
gonochoristé, vývoj přímý – rak, nepřímý – nauplius (krab)
zástupci:
- rak říční – indikátor znečištění vody, karapax (=krunýř) – výběžek (=rastrum), výběžky v žaludku (=rakůvky, jsou v nich zásoby uhličitanu vápenatého, z nich roste nová kostra), telson (=poslední vějířovitý článek), chráněn zákonem
- buchanka obecná
- kapřivec obecný – parazit ryb
- humr
- kreveta
- krab suchozemský (poustevník)

Vzdušnicovci

mnohonožky – na průřezu kulovitý tvar se 2 páry končetin (svinule lesní, mnohonožka slepá)
stonožky – na průřezu zploštělý tvar s 1 párem končetin, jedové žlázy (stonožka škvorová, zemivka žlutavá)
chvostoskoci – podílejí se na tvorbě humusu, speciální končetiny ke skákání (podrepka pestrá, mákovka vodní)
HMYZ
- hlava vzniká srůstem 6 –ti článků, hruď má 3 části vždy s jedním párem končetin, zadeček s žihadlem, štěty
- hlava (6 článků): 1- pár složených očí, 2-tykadla, 3- nic, 4- pár kusadel, 5- maxily, 6- přeměna pysku s makadly
- hruď (3 části): 2 páry křídel – blanitá (vážky), krovky, polokrovky (ploštice), krytky (kobylky), 1 pár křídel – moucha (kyvadélka = haltery)
- tělo kryto pokožkou a kutikulou, v pokožce pigmenty (výrazné na výstrahu, mdlé na ochranu)
- dýchají vzdušnicemi (= tracheje) – soustava vystužených trubic v celém těle
- gonochoristé, oplození vnitřní, u některých druhů partenogeneze, vývoj nepřímý s proměnou (ne)dokonalou
- nedokonalá proměna (hemimetabolie): oplozené vajíčko – nymfa – dospělec (imago)
- dokonalá proměna (holometabolie): oplozené vajíčko – lanora – kukla – dospělec

HMYZ S PROMĚNOU NEDOKONALOU
- jepice: dlouhé štěty na zadečku, nymfy (= najády), v okolí vody, žijí jen 48 hodin, (jepice obecná)
- vážky: křídla barevná nebo průhledná s hustou žilnatinou, na předním okraji je skvrna (= plamka), velká hlava a výrazné oči, spodní pysk přeměněn v masku, žijí u vody, (vážka obecná, šídlo modré, motýlice lesklá)
- švábi: znehodnocují potraviny, noční živočichové, v tropech, v mlýnech nebo domácnostech, (rus domácí)
- kudlanky: protáhlé tělo, 1 pár končetin přeměněn na ,,loupeživé‘‘, manželský kanibalismus je typický, mají vynikající zrak, (kudlanka nábožná – hlava do trojúhelníku, kokony na trávě, chráněná zákonem)
- strašilky: tropy a subtropy, vynikající mimika (dokáže splynou s okolím), (strašilka australská, pakobylka)
- rovnokřídlí: blanitá křídla, kožovité krytky, třením křídel o krytky vytvářejí samečci zvuky, sluch v holeních (kobylka zelená, kobylka luční, cvrček lesní, saranče vrzavá, saranče všežravá)
- termiti: vytvářejí speciální společenství (= kasty), dělníci (měkké tělo, nemají křídla, nemají oči, nemohou se rozmnožovat), vojáci (nemají křídla, mají velkou hlavu a kusadla, nemají oči, chrání termitiště), král/královna (tělo zpevněné chitinem, mohou se jediní rozmnožovat)
- ploštice: polokrovky, typický zápach (ruměnice pospolná, štěnice domácí – parazit, výskyt v ubytovnách, v kobercích, cestují v oděvech, v noci se přisají – vznik vyrážky)
- vši: vnější parazité, drápky, vajíčka (= hnidy), přenáší skvrnitý tyfus (veš šatní – v oblečení, přenašeč tyfu; veš muňka – ,,filcka‘‘, v ochlupení pohlavních orgánů, přenos pohlavním stykem)

HMYZ S PROMĚNOU DOKONALOU
- síťokřídlí: dravé larvy i dospělci, (mravkolev běžný – larvy za úplňku hloubí důlky do země a chytají mravence)
- blechy: bodavě sací ústrojí, přenašeči nemocí, (blecha morová – přenáší bakterií způsobující mor; blecha písečná)
- blanokřídlí: 2 páry blanitých křídel, 1 pár složených očí, sociální společenstva, (včela medonosná – společenský hmyz, královna jediná klada vajíčka, dělnice mají různé činnosti, trubci žijí v úle jen určitou dobu, komunikace tanečky, produkují med, mateří kašičku; vosa útočná; mravenec lesní; čmelák)
- dvoukřídlí: (tiplice zelená – saje nektar z květů, schopnost autotomie; komár pichlavý – samičky sají krev, samečci nektar; bzikavka – přenáší bakterii antraxu; octomilka obecná – používány v genetice; masařka obecná)
- brouci: (střevlík, potápník vroubený, vodomil černý, hrobařík obecný – zaměřuje se na uhynulé živočichy larvy se živí rozkládajícím tělem; slunéčko sedmitečné; potemník moučný – ,,moučný červ‘‘; mandelinka bramborová; lýkožrout)
- motýli: po celém světě, dlouhý sosák, larva (= housenka), (bekyně mniška – housenky způsobují holožíl = sežerou jehličí; zavíječ zahradní – znehodnocuje sušené ovoce a bylinky, ničí včelí plásty; bourec morušový – chová se pro hedvábné vlákno, housenka žere listy moruše; otakárek fenyklový; babočko paví oko; bělásek zelný; modrásek)