Otázka: Chromista
Předmět: Biologie
Přidal(a): Terezie Laubrová
Říše: CHROMISTA (CHROMISTA)
Různorodá skupina (bičíkovci, jednob. i mnohobuň. organismy)
Rozmanitý je i způsob výživy:
- saprofyté (rozkládají živou hmotu)
- paraziti
- fotoautotrofní (mají chloroplasty, kt. získaly druhotnou endosymbiózou – eukaryotická buňka s chloroplasty) (nukleomorf – pozůstatek jádra původního organismu)
- fotoautotrofní ch. vznik cca před 260 miliony lety
- chromista bez chloroplastů jsou mladší ← ztráta plastidů
Oddělení: Chromofyta (Chromophyta)
Oddělení: Oomycety (řřasovky) (Oomycota)
oddělení: Chromofyta (Chromophyta)
- Společný znak – hnědá barva chromatoforů hnědé zbarvení stélky = barvivo fukoxantin
(schopnost růst i ve větších hloubkách)
- Dále chlorofyl a + c, ß-karoten, xantofyly
- nejpočetnější vodní eukar. org. – vytváří obrovské množství biomasy
- Třída:
- Zlativky
- Rozsivky
- Hnědé řasy
třída: Zlativky (Chrysophyceae)
- často jednobuň. bičíkatá stélka
- někdy panožky →(fagocytóza)
- někdy zkřemenělá buněč. stěna
- monádoidní stélka = chrysomonády (u zlativek)
- Žijí ve sladkých, čistých vodách (= jarní plankton)
- Přemnožení = žlutohnědé zbarvení vody – zhoršují kvalitu vody (chuť po rybách)
třída: Rozsivky (Bacillariophyceae)
- jednobuněčná kokální stélka
- Kolem těla – dvoudílná křemičitá schránka (jako krabička, často i CaCO3 (u mořských rozsivek)
- ve všech vodách:
- slané – hlavně mimo tropy, nejvíce v polárních mořích
- sladké – povrch ponořených kamenů = plankton (nejvýznamnější producenti biomasy v mořích)
- schránky rozsivek z druhohor a třetihor → hornina křemelina – výroba skla, filtrů a leštění čoček v optice
- z odumřelých fosilních rozsivek → ropa
- rozmnožování: hlavně nepohlavně.:
- oddálení obou misek – rozdělení buňky
- obě vzniklé buňky si vytvoří druhou misku – vždy menší -> část buňky se zmenšuje
- řešení: pohlavní rozmnožování (původní velikost), nebo smrt
- Zástupci: diploneis, gyrosigma
třída: Hnědé řasy (Phaeophycae)
- zpravidla pletivné (případně vláknité) stélky,
- mnohdy obřích rozměrů – až 60 m
- žijí jen u pobřeží chladnějších moří
- vývojově nejpokročilejší mají pletivnou stélku (rhizoidy, kauloid, fyloidy)
- Ve stélkách se hromadí jód
- Rozmnož.: nepohlavně i pohlavně, tedy rodozměna
- využití: hnojiv, palivo, výroba jódu, léčebné účely, potrava, výroba léčiv
- zástupci:
- taminaria – obrovské porosty v severních mořích
- chaluha bublinatá – do 50 cm
- bobulák – roste až 60 cm/den, vytváří tzv. podmořské lesy – potrava a úkryt pro živočichy
- hroznovice – žije na hladině, hojně se vyskytují v sargasovém moři
oddělení: Oomycety (Oomycota)
- blízké vztahy k řasám,
- Podhoubí (mycelium): trubicovité, mnohojaderné, větvené
- Saprofité (ve vodě, ve vlhké půdě), parazité rostlin
- V buněčné stěně – celulóza /zásobní látka rostlin, glukan (zásobní l. živ.)
- Rozmnožování:
- nepohlavní – pohyblivé výtrusy (2 bičíky)
- pohlavní – antheridia a oogonia
- zygota přežívá zimu v napadené rostlině – pak přeměna v oosporu (vaječný výtrus) – uvolněn do půdy – za deště vymršťovány výtrusy – napadení nové rostliny – na listech rostliny tvoří shora hnědé a zdola bílé skvrny
- Zástupci:
- plíseň bramborová – parazit listů a plodů lilkovitých rostlin (okurky, rajčata)
- vřetenatka révová
