Bakteriologie – maturitní otázka

 

   Otázka: Bakteriologie

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): noupka24

 

 

BAKTERIOLOGIE

  • první živé organismy
  • prokaryotická buňka (jednodušší než eukaryotická) 0,001 – 0,01 mm
  • 3000 druhů vázané na člověka /1mil
  • rozlišení dle: tvaru, barvitelnosti, biochemické aktivity, citlivosti vůči antibiotikům
  • Hook; A. V. Liebenhook; 17. století

 

STUDIUM BAKTERIÍ

  • izolace ze vzorku pomocí sterilní očkovací kličky
  • kultivace (pomnožení) v živém prostředí – tekuté x pevné medium
  • mikroorganismy pěstované v laboratorních podmínkách na živých médiích = kultury
  • bakteriální kmen = čistá kultura mikrobů vzniká dělením jedné buňky
  • popis bakteriální kolonie dle:
    • velikost, barva, povrch, konzistence, průhlednost, zápach, okolí kolonie
  • testování citlivosti na antibiotika
    • bakterie naočkované po celé ploše s vloženými papírky napuštěnými jednotlivými antibiotiky -> je-li kmen citlivý, vytvoří se zóna citlivosti
  • pěstování anaerobních bakterií – ve speciální nádobě bez kyslíku

 

PROKARYOTNÍ BAKTERIÁLNÍ BUŇKA

  • nukleoid
    • kruhová dvoušroubovice DNA
    • neohraničené membránou, stejně jako žádné jiné organely uvnitř buňky

 

PLAZMIDY

  • nemusí být přítomny, ale jsou pro bakterie výhodné
  • krátký úsek DNA replikující se nezávisle na nukleotidu
  • rezistence proti antibiotikům, těžkým kovům, produkce toxinů, syntéza adhezinů
  • v buňce může být přítomno více druhů plazmidů

 

CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA

  • výběrově propustná membrána (semipermiabilní) – aktivní x pasivní transport
  • místo metabolických pochodů – enzymy dýchacího řetězce, syntéza lipidů, fotosyntéza
  • mezozomy – zakroucení membrány dovnitř

 

BUNĚČNÁ STĚNA

  • pevná ochranná struktura z peptidoglykanu = polysacharid s postraními peptidickými řetězci
  • gramovo barvení – když se potřebuje zjistit druh bakterií
  • grampozitivní – mají tlustší vrstvu mureinu, jsou mechanicky odolné à pevněji se váže krystalová violeť, která se neodbarví alkoholem
  • gramnegativní – mají tenčí, ale chemicky odolnou buněčnou stěnu s vnější (2.) lipoproteinovou membránou. Alkoholem se odbarví a dobarví se pak safraninem na červeno.

 

POUZDRO

  • vnější obal nad buněčnou stěnou
  • hydratovaná vrstva polysacharidů, bílkovin, lipidů
  • chrání bakterii před působením protilátek, zvyšuje odolnost

 

GLYKOKALYX

  • polysacharidový slizký povrch buňky k přichycení k podkladu

 

FIMBRIE

  • četná, poměrně krátká, rovná bílkovinná vlákna, velmi křehká; na celém povrchu nebo jenom na části buňky
  • přichycení k hostiteli; předávání plazmidové DNA (přenos plazmidu), aby mohla probíhat konjugace; přichycení fága
  • typické pro gramnegativní bakterie

 

RIBOZOM

  • místo proteosyntézy (tvorba bílkovin)
  • dvě podjednotky (malá x velká) tvořené nukleoproteiny; přichytí se na vlákně RNA, podjednotky se spojí
  • rRNA, 55 proteinů
  • sedimentační koeficient 70S (svedberg) – rychlost sedimentace

 

BAKTERIÁLNÍ VS EUKARYOTNÍ RIBOZOM

  • lehčí x  těžší
  • méně druhů proteinů x více
  • rychlejší (připojení 20 aminokyselin / 1s) x asi 5 ak / 1s

 

ZÁSOBNÍ GRANULA

  • uložení zásobních látek – inkluze
    • glykogen (zdroj cukru)
    • kyselina máselná (zdroj uhlíku a energie)
    • volutin (zdroj fosforu)
    • síra

 

ROZMNOŽOVÁNÍ BAKTERIÍ

1) příčné dělení

  • rychlý proces; vznik klonů
  • DNA se replikuje, vlákna se rozpletou, ke každému se nasyntetizuje druhý vlákno
  • transkripce – přepis celé molekuly DNA do mRNA
  • translace – proteosyntéza na ribozomech

 

2) konjugace

  • schopnost bakterií po vzájemném kontaktu předat / přijmout plazmid
  • nese genetickou informaci pro funkční přenos a vytvoření spojovací (sex)fimbrie (výrazně delší, najde buňku; propíchne ji, přitáhne k sobě)
  • F+ – donor – má plazmid a je schopen ho předat
  • F – recipient – nemá plazmid, může ho přijmout
  • fimbrie proděraví všechny obaly buňky
  • relaxáza – přestřihne vlákno DNA a s navázaným koncem (=relaxozom) přechází do F buňky
  • replikace druhého vlákna v buňkách – obě F+
  • plazmid může být zabudován do nukleoidu, předává se část nukleoidu do místa zlomu
  • lákání F+ pomocí feromonů, umožňuje předání plazmidů mezi nepříbuznými druhy bakterií

 

POHYB BAKTERIÍ

  • pohyblivost dána přítomností organel pohybu – bičík, fimbrie
  • důvod pohybu: přesun za potravou; únik před repelenty

 

BIČÍK

  • křehké, odlamující se struktury
  • v mikroskopu bez obarvení nepozorovatelné
  • uspořádání bičíků je taxonomickým znakem

 

POHYB BAKTERIÍ POMOCÍ BIČÍKŮ

  • bičík umožňuje plavání, plazení
  • reakce na podnět (chemotaxe, aerotaxe, fototaxe)
  • po nárazu do jiné buňky, bakterie couvá nebo zrychluje – dokáže se vyhýbat překážkám
  • v klidu přímočarý pohyb střídavě s vrtěním
  • pohyb bičíku – „lodní šroub“
  • bílkovinná struktura – základní bílkovina flagelin
  • rotace kolem osy, pohyb celého bičíku
  • pohyb generuje přenos H+ iontů přes cytoplazmatickou membránu
  • proteus mirabilis – mění pohyb a tvar (na okraji x uprostřed) během růstu kolonie; pohyb pomocí bičíků (až 10K) na pevném podkladu

 

PATOGENITA BAKTERIÍ

  • = schopnost způsobit onemocnění
  • určena virulencí, tj. mírou patogenity danou produkcí toxinů, schopností osídlit hostitele, přilnout k buňce a proniknout do ní => faktory virulence
  • primární (schopnost vyvolat onemocnění u zdravých osob) x oportunitní (u oslabených)

 

SINICE

  • vyznačují se schopností fotosyntézy (vzniká kyslík)
  • jednoduché autotrofní prokaryotické organismy; jednobuněčné; žijí v koloniích
  • prokaryotické organismy
  • jen poměrně komplikovaná buněčná stěna, plazmatická membrána
  • thylakoidy – membránové váčky obsahující fotosyntetické pigmenty
  • chlorofyl a, (víceméně) + fykobilizómy
  • zásobní látky: sinicový škrob
  • některé mohou tvořit specifické typy buněk – heterocyty na fixování vzdušného dusíku a akinety na přežívání nepříznivých podmínek
  • mnohé planktonní druhy mají kvůli lepšímu vznášení ve vodním prostředí v buňkách specifické plynové váčky (gasvezikuly)
  • evolučně nesmírně staré organismy, zajistily nám atmosféru s kyslíkem
  • osídlují v podstatě všechny biotopy
  • rozmnožují se výhradně nepohlavně
  • základní systém – 4 řády: Chroococcales, Oscillatoriales, Nostocales, Stigonematales
  • význam: velmi častá složka vodních květů, použití ve výživě, farmacii a zemědělství

 

VIRY BAKTERIE
STAVEBNÍ STRUKTURA Neživá struktura/částice Tvořena prokaryotní buňkou   -> živý organismus
ROZMNOŽOVÁNÍ Potřebují buňku Dělení, konjugace (výměna organel)
VÝZNAM Původci nemocí, ničí buňky Mohou ale nemusí být prospěšné
VÝSKYT Nejsou schopni dlouho žít mimo buňky Mohou se i rozmnožovat mimo buňky
PŘENOS                                                              Žádný rozdíl – závisí na určité skupině

Maturitní otázka virologie: https://biologie-chemie.cz/virologie-maturitni-otazka





Další podobné materiály na webu: