Bakteriologie – maturitní otázka

Otázka: Bakteriologie

Předmět: Biologie

Přidal(a): noupka24

BAKTERIOLOGIE

první živé organismy
prokaryotická buňka (jednodušší než eukaryotická) 0,001 – 0,01 mm
3000 druhů vázané na člověka /1mil
rozlišení dle: tvaru, barvitelnosti, biochemické aktivity, citlivosti vůči antibiotikům
Hook; A. V. Liebenhook; 17. století

STUDIUM BAKTERIÍ

izolace ze vzorku pomocí sterilní očkovací kličky
kultivace (pomnožení) v živém prostředí – tekuté x pevné medium
mikroorganismy pěstované v laboratorních podmínkách na živých médiích = kultury
bakteriální kmen = čistá kultura mikrobů vzniká dělením jedné buňky
popis bakteriální kolonie dle:
- velikost, barva, povrch, konzistence, průhlednost, zápach, okolí kolonie
testování citlivosti na antibiotika
- bakterie naočkované po celé ploše s vloženými papírky napuštěnými jednotlivými antibiotiky -> je-li kmen citlivý, vytvoří se zóna citlivosti
pěstování anaerobních bakterií – ve speciální nádobě bez kyslíku

PROKARYOTNÍ BAKTERIÁLNÍ BUŇKA

nukleoid
- kruhová dvoušroubovice DNA
- neohraničené membránou, stejně jako žádné jiné organely uvnitř buňky

PLAZMIDY

CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA

výběrově propustná membrána (semipermiabilní) – aktivní x pasivní transport
místo metabolických pochodů – enzymy dýchacího řetězce, syntéza lipidů, fotosyntéza
mezozomy – zakroucení membrány dovnitř

BUNĚČNÁ STĚNA

pevná ochranná struktura z peptidoglykanu = polysacharid s postraními peptidickými řetězci
gramovo barvení – když se potřebuje zjistit druh bakterií
grampozitivní – mají tlustší vrstvu mureinu, jsou mechanicky odolné à pevněji se váže krystalová violeť, která se neodbarví alkoholem
gramnegativní – mají tenčí, ale chemicky odolnou buněčnou stěnu s vnější (2.) lipoproteinovou membránou. Alkoholem se odbarví a dobarví se pak safraninem na červeno.

POUZDRO

GLYKOKALYX

FIMBRIE

četná, poměrně krátká, rovná bílkovinná vlákna, velmi křehká; na celém povrchu nebo jenom na části buňky
přichycení k hostiteli; předávání plazmidové DNA (přenos plazmidu), aby mohla probíhat konjugace; přichycení fága
typické pro gramnegativní bakterie

RIBOZOM

místo proteosyntézy (tvorba bílkovin)
dvě podjednotky (malá x velká) tvořené nukleoproteiny; přichytí se na vlákně RNA, podjednotky se spojí
rRNA, 55 proteinů
sedimentační koeficient 70S (svedberg) – rychlost sedimentace

BAKTERIÁLNÍ VS EUKARYOTNÍ RIBOZOM

ZÁSOBNÍ GRANULA

uložení zásobních látek – inkluze
- glykogen (zdroj cukru)
- kyselina máselná (zdroj uhlíku a energie)
- volutin (zdroj fosforu)
- síra

ROZMNOŽOVÁNÍ BAKTERIÍ

1) příčné dělení

2) konjugace

schopnost bakterií po vzájemném kontaktu předat / přijmout plazmid
nese genetickou informaci pro funkční přenos a vytvoření spojovací (sex)fimbrie (výrazně delší, najde buňku; propíchne ji, přitáhne k sobě)
F⁺– donor – má plazmid a je schopen ho předat
F^– – recipient – nemá plazmid, může ho přijmout
fimbrie proděraví všechny obaly buňky
relaxáza – přestřihne vlákno DNA a s navázaným koncem (=relaxozom) přechází do F^– buňky
replikace druhého vlákna v buňkách – obě F⁺
plazmid může být zabudován do nukleoidu, předává se část nukleoidu do místa zlomu
lákání F⁺ pomocí feromonů, umožňuje předání plazmidů mezi nepříbuznými druhy bakterií

POHYB BAKTERIÍ

BIČÍK

POHYB BAKTERIÍ POMOCÍ BIČÍKŮ

bičík umožňuje plavání, plazení
reakce na podnět (chemotaxe, aerotaxe, fototaxe)
po nárazu do jiné buňky, bakterie couvá nebo zrychluje – dokáže se vyhýbat překážkám
v klidu přímočarý pohyb střídavě s vrtěním
pohyb bičíku – „lodní šroub“
bílkovinná struktura – základní bílkovina flagelin
rotace kolem osy, pohyb celého bičíku
pohyb generuje přenos H⁺ iontů přes cytoplazmatickou membránu
proteus mirabilis – mění pohyb a tvar (na okraji x uprostřed) během růstu kolonie; pohyb pomocí bičíků (až 10K) na pevném podkladu

PATOGENITA BAKTERIÍ

= schopnost způsobit onemocnění
určena virulencí, tj. mírou patogenity danou produkcí toxinů, schopností osídlit hostitele, přilnout k buňce a proniknout do ní => faktory virulence
primární (schopnost vyvolat onemocnění u zdravých osob) x oportunitní (u oslabených)

SINICE

vyznačují se schopností fotosyntézy (vzniká kyslík)
jednoduché autotrofní prokaryotické organismy; jednobuněčné; žijí v koloniích
prokaryotické organismy
jen poměrně komplikovaná buněčná stěna, plazmatická membrána
thylakoidy – membránové váčky obsahující fotosyntetické pigmenty
chlorofyl a, (víceméně) + fykobilizómy
zásobní látky: sinicový škrob
některé mohou tvořit specifické typy buněk – heterocyty na fixování vzdušného dusíku a akinety na přežívání nepříznivých podmínek
mnohé planktonní druhy mají kvůli lepšímu vznášení ve vodním prostředí v buňkách specifické plynové váčky (gasvezikuly)
evolučně nesmírně staré organismy, zajistily nám atmosféru s kyslíkem
osídlují v podstatě všechny biotopy
rozmnožují se výhradně nepohlavně
základní systém – 4 řády: Chroococcales, Oscillatoriales, Nostocales, Stigonematales
význam: velmi častá složka vodních květů, použití ve výživě, farmacii a zemědělství

	VIRY	BAKTERIE
STAVEBNÍ STRUKTURA	Neživá struktura/částice	Tvořena prokaryotní buňkou -> živý organismus
ROZMNOŽOVÁNÍ	Potřebují buňku	Dělení, konjugace (výměna organel)
VÝZNAM	Původci nemocí, ničí buňky	Mohou ale nemusí být prospěšné
VÝSKYT	Nejsou schopni dlouho žít mimo buňky	Mohou se i rozmnožovat mimo buňky
PŘENOS	Žádný rozdíl – závisí na určité skupině