Otázka: Bakteriologie
Předmět: Biologie
Přidal(a): noupka24
BAKTERIOLOGIE
- první živé organismy
- prokaryotická buňka (jednodušší než eukaryotická) 0,001 – 0,01 mm
- 3000 druhů vázané na člověka /1mil
- rozlišení dle: tvaru, barvitelnosti, biochemické aktivity, citlivosti vůči antibiotikům
- Hook; A. V. Liebenhook; 17. století
STUDIUM BAKTERIÍ
- izolace ze vzorku pomocí sterilní očkovací kličky
- kultivace (pomnožení) v živém prostředí – tekuté x pevné medium
- mikroorganismy pěstované v laboratorních podmínkách na živých médiích = kultury
- bakteriální kmen = čistá kultura mikrobů vzniká dělením jedné buňky
- popis bakteriální kolonie dle:
- velikost, barva, povrch, konzistence, průhlednost, zápach, okolí kolonie
- testování citlivosti na antibiotika
- bakterie naočkované po celé ploše s vloženými papírky napuštěnými jednotlivými antibiotiky -> je-li kmen citlivý, vytvoří se zóna citlivosti
- pěstování anaerobních bakterií – ve speciální nádobě bez kyslíku
PROKARYOTNÍ BAKTERIÁLNÍ BUŇKA
- nukleoid
- kruhová dvoušroubovice DNA
- neohraničené membránou, stejně jako žádné jiné organely uvnitř buňky
PLAZMIDY
- nemusí být přítomny, ale jsou pro bakterie výhodné
- krátký úsek DNA replikující se nezávisle na nukleotidu
- rezistence proti antibiotikům, těžkým kovům, produkce toxinů, syntéza adhezinů
- v buňce může být přítomno více druhů plazmidů
CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA
- výběrově propustná membrána (semipermiabilní) – aktivní x pasivní transport
- místo metabolických pochodů – enzymy dýchacího řetězce, syntéza lipidů, fotosyntéza
- mezozomy – zakroucení membrány dovnitř
BUNĚČNÁ STĚNA
- pevná ochranná struktura z peptidoglykanu = polysacharid s postraními peptidickými řetězci
- gramovo barvení – když se potřebuje zjistit druh bakterií
- grampozitivní – mají tlustší vrstvu mureinu, jsou mechanicky odolné à pevněji se váže krystalová violeť, která se neodbarví alkoholem
- gramnegativní – mají tenčí, ale chemicky odolnou buněčnou stěnu s vnější (2.) lipoproteinovou membránou. Alkoholem se odbarví a dobarví se pak safraninem na červeno.
POUZDRO
- vnější obal nad buněčnou stěnou
- hydratovaná vrstva polysacharidů, bílkovin, lipidů
- chrání bakterii před působením protilátek, zvyšuje odolnost
GLYKOKALYX
- polysacharidový slizký povrch buňky k přichycení k podkladu
FIMBRIE
- četná, poměrně krátká, rovná bílkovinná vlákna, velmi křehká; na celém povrchu nebo jenom na části buňky
- přichycení k hostiteli; předávání plazmidové DNA (přenos plazmidu), aby mohla probíhat konjugace; přichycení fága
- typické pro gramnegativní bakterie
RIBOZOM
- místo proteosyntézy (tvorba bílkovin)
- dvě podjednotky (malá x velká) tvořené nukleoproteiny; přichytí se na vlákně RNA, podjednotky se spojí
- rRNA, 55 proteinů
- sedimentační koeficient 70S (svedberg) – rychlost sedimentace
BAKTERIÁLNÍ VS EUKARYOTNÍ RIBOZOM
- lehčí x těžší
- méně druhů proteinů x více
- rychlejší (připojení 20 aminokyselin / 1s) x asi 5 ak / 1s
ZÁSOBNÍ GRANULA
- uložení zásobních látek – inkluze
- glykogen (zdroj cukru)
- kyselina máselná (zdroj uhlíku a energie)
- volutin (zdroj fosforu)
- síra
ROZMNOŽOVÁNÍ BAKTERIÍ
1) příčné dělení
- rychlý proces; vznik klonů
- DNA se replikuje, vlákna se rozpletou, ke každému se nasyntetizuje druhý vlákno
- transkripce – přepis celé molekuly DNA do mRNA
- translace – proteosyntéza na ribozomech
2) konjugace
- schopnost bakterií po vzájemném kontaktu předat / přijmout plazmid
- nese genetickou informaci pro funkční přenos a vytvoření spojovací (sex)fimbrie (výrazně delší, najde buňku; propíchne ji, přitáhne k sobě)
- F+ – donor – má plazmid a je schopen ho předat
- F– – recipient – nemá plazmid, může ho přijmout
- fimbrie proděraví všechny obaly buňky
- relaxáza – přestřihne vlákno DNA a s navázaným koncem (=relaxozom) přechází do F– buňky
- replikace druhého vlákna v buňkách – obě F+
- plazmid může být zabudován do nukleoidu, předává se část nukleoidu do místa zlomu
- lákání F+ pomocí feromonů, umožňuje předání plazmidů mezi nepříbuznými druhy bakterií
POHYB BAKTERIÍ
- pohyblivost dána přítomností organel pohybu – bičík, fimbrie
- důvod pohybu: přesun za potravou; únik před repelenty
BIČÍK
- křehké, odlamující se struktury
- v mikroskopu bez obarvení nepozorovatelné
- uspořádání bičíků je taxonomickým znakem
POHYB BAKTERIÍ POMOCÍ BIČÍKŮ
- bičík umožňuje plavání, plazení
- reakce na podnět (chemotaxe, aerotaxe, fototaxe)
- po nárazu do jiné buňky, bakterie couvá nebo zrychluje – dokáže se vyhýbat překážkám
- v klidu přímočarý pohyb střídavě s vrtěním
- pohyb bičíku – „lodní šroub“
- bílkovinná struktura – základní bílkovina flagelin
- rotace kolem osy, pohyb celého bičíku
- pohyb generuje přenos H+ iontů přes cytoplazmatickou membránu
- proteus mirabilis – mění pohyb a tvar (na okraji x uprostřed) během růstu kolonie; pohyb pomocí bičíků (až 10K) na pevném podkladu
PATOGENITA BAKTERIÍ
- = schopnost způsobit onemocnění
- určena virulencí, tj. mírou patogenity danou produkcí toxinů, schopností osídlit hostitele, přilnout k buňce a proniknout do ní => faktory virulence
- primární (schopnost vyvolat onemocnění u zdravých osob) x oportunitní (u oslabených)
SINICE
- vyznačují se schopností fotosyntézy (vzniká kyslík)
- jednoduché autotrofní prokaryotické organismy; jednobuněčné; žijí v koloniích
- prokaryotické organismy
- jen poměrně komplikovaná buněčná stěna, plazmatická membrána
- thylakoidy – membránové váčky obsahující fotosyntetické pigmenty
- chlorofyl a, (víceméně) + fykobilizómy
- zásobní látky: sinicový škrob
- některé mohou tvořit specifické typy buněk – heterocyty na fixování vzdušného dusíku a akinety na přežívání nepříznivých podmínek
- mnohé planktonní druhy mají kvůli lepšímu vznášení ve vodním prostředí v buňkách specifické plynové váčky (gasvezikuly)
- evolučně nesmírně staré organismy, zajistily nám atmosféru s kyslíkem
- osídlují v podstatě všechny biotopy
- rozmnožují se výhradně nepohlavně
- základní systém – 4 řády: Chroococcales, Oscillatoriales, Nostocales, Stigonematales
- význam: velmi častá složka vodních květů, použití ve výživě, farmacii a zemědělství
| VIRY | BAKTERIE | |
| STAVEBNÍ STRUKTURA | Neživá struktura/částice | Tvořena prokaryotní buňkou -> živý organismus |
| ROZMNOŽOVÁNÍ | Potřebují buňku | Dělení, konjugace (výměna organel) |
| VÝZNAM | Původci nemocí, ničí buňky | Mohou ale nemusí být prospěšné |
| VÝSKYT | Nejsou schopni dlouho žít mimo buňky | Mohou se i rozmnožovat mimo buňky |
| PŘENOS | Žádný rozdíl – závisí na určité skupině | |
Maturitní otázka virologie: https://biologie-chemie.cz/virologie-maturitni-otazka
Další podobné materiály na webu:
