Svalová soustava člověka – maturitní otázka

 

   Otázka: Svalová soustava

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): jonslon

 

 

Pohybová soustava, svalstvo

• Asi 600 svalů; 35% hmotnosti lidského těla
• Pohyb organismu a orgánu a jejich částí
• Základ svalové buňky: myocyty nebo syncitium
• Myofibrily= kontraktilní vlákna- tvořeny bílkovinami:
  • a) kontraktilní
    • aktin tenká vlákna
    • Myozin silná vlákna
    • Tropomyozin
• b) regulační – troponin– brání vazbě aktin myozin

 

TYPY SVALOVINY:

1) Hladká svalovina –zákl.=myocyt- jednojaderná buňka

• Vřetenovitý, vláknitý tvar
• Ve stěnách orgánů(cévy,střeva,žaludek), vazivu kůže
• Na povrchu blána sarkolema
• Jádro uprostřed
• Sarkoplazma-cytoplazma-aktinové a myoz. myofilamenty
• Sarkozómy– mitochondrie
• Sarkoplazmatické retikulum- Ca²⁺ ionty
• Inervováno vegetativními nervy a hormony- neovádáme vůlí
• Výkon pomalý,reakce pomalá, činnost vytrvalá

 

2) Příčně pruhovaná

• -zákl. svalové vlákno– mnoho jaderný útvar syncytium(až několik cm dlouhý)
• – pravidelně se střídá světlý a tmavý úsek (příčná pruhovanost)
• – činnost řízena mozkomíšními nervy, lze ovládat vůlí
• – kosterní svaly
• – na povrchu pružná sarkolema
• – sarkoplazma– mnoho oválných jader
• – sarkozómy– kyslík přenášen myoglobinem
• – sarkoplazmatické retikulum– nenese ribozomy
• – myofibrily uspořádány rovnoběžně s podélnou osou svalového vlákna → lze rozdělit   na úseky sarkomery, tvoří je myofilamenty:
  • z myozinu – tlusté, tmavší, příčné výběžky obsahující ATPázu (A-úsek)
  • z aktinu – tenké, světlejší, úseky aktinu částečně zasunuty mezi úseky myozinu → střídání tmavého a světlého zbarvení (I-úseky)
  • navzájem propojena tropomyozinem, na který se váže troponin
• -pracuje intenzivně ale krátkodobě, unaví se

 

3) Srdeční svalovina

• Myokard (kardomyocyty)
• Morfologycky typ příčně pruhované svaloviny
• Vlastní centrum automacie a rytmicity(SA,AV uzel,Hissův svazek, Purkyňova vlákna)
• Není řízena vegetativní čnností-pouze usměrňována
• Interkalární disky

 

ČINNOST PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ SVALOVINY

Svalstvo pracuje intenzivně, ale krátkodobě

• sval vykonává práci:
  • statickou – změna napětí svalu
  • kinetickou – zkrácení svalu a zvýšení napětí

a) klidový stav

• sval má určitý klidové napětí = tonus – většina iontů v sarkoplazmatickém retikulu, troponin blokuje vazbu mezi aktinem a myozinem, v sarkoplazmě velká koncentrace ATP

b) kontrakce

• podráždění → průnik Ca2+ ze SR do sarkoplazmy, váží se na troponin → na myozin se váže ATP → vazba mezi aktinem a myozinem = aktin-myozinový komplex → při dostatečném množství Ca2+ připojování a odpojování myozinu s aktinem → zasouvání aktinu mezi myozin až k maximálnímu zkrácení
• inervace (podráždění):
  • jedno svalové vlákno je inervováno pouze jedním neuronem = 1 nervosvalová
• ploténka 
  • -jeden neuron ale může inervovat více svalových vláken = motorická jednotka
  • -celý sval je inervován několika neurony
  • -porucha inervace → atrofie

 

c) relaxace

• ukončení dráždění svalu → odsun iontů do sarkoplazmatického retikula (Ca-pumpa) → oddělení myozinu a aktinu (spotřeba ATP) → návrat aktinu do původní polohy (prodloužení svalu) → obnovení troponinu

 

Ke svalové činnosti je potřeba energie ve formě ATP na:

• aktivní transport Ca2+ do SR při relaxaci
• oddělení aktinu a myozinu
• vznik komplexu myozin-ATP
• zdroje energie:
• ATP a kreatinfosfát – ve svalech malá rezerva, jen na několik sekund
• glukóza a svalový glykogen
• Rigos mortis=posmrtná ztuhlost, konec produkce ATP→ nerozštěpení aktin-myozinové komplexu → trvalé smrštění svalu

 

Rozdělení svalů:

• Podle funkce
  • Ohybače=flexory
  • Natahovače= extenzory
  • Přitahovače= adduktory
  • Odtahovače= abduktory
  • Krutiče= rotátory
  • Svěrače= sfinktery
  • Rozšiřovače= dilatátory

• Podle vzájemné činnosti
  • Antagonisté- pracují proti sobě
  • Synergisté- pracují souhlasně

• Podle tvaru
• Podle směru svalových vláken
  • Přímé
  • Šíkmé
  • Příčne
• Pode počtu hlav
  • Dvojhlavý, trojhlavý…
• Tvaru
  • Dlouhý, krátký…
• Místa kde se nachází
  • Prsní, spankový…

 

SVALY HLAVY

• ŽVÝKACÍ – synergisté, pohybují dolní čelistí→ rozmělnění potravy
  • zevní sval žvýkací
  • spánkový sval
  • zevní a vnitřní sval křídlový
• MIMICKÉ- dávají obličeji výraz, začínají na kosti nebo v kůži, upínají se do kůže
  • čelní sval (venter frontalis)- upíná se do kůže čela, svrašťuje čelo, vytahuje obočí nahoru
  • týlní sval  (venter occipitalis)- začíná na šupině kosti týlní, vyrovnává vrásky na čele
  • kruhový sval oční (orbicularis oculi)- podklad víček, zavírá oční štěrbinu (svěrač)
  • kruhový sval ústní (orbicularis oris)- svalový podklad rtů, uzavírá ústní štěrbinu (svěrač)
  • sval tvářový (buccinator)– podklad tváře, přitlačuje tváře k zubům, uplatňuje žvýkání
  • velký sval lícní ( zygomaticus major)- zdvihá ústní koutek→ úsměv
  • zvedač horního rtu
  • stahovač(stlačovač) ústního koutku
  • stahovač dolního rtu
  • sval bradový

 

SVALY KRKU

• podkožní sval – pod kůží, brání tvoření kožních řas při pohybech hlavy
• zdvihač (kývač) hlavy ( cternocleidomastoideus)- pravý a levý, začíná na rukojeti kosti hrudní a klíční, upíná se na kost spánkovou, zvedá obličej, zaklání hlavu a otáčí hlavou do stran
• nadjazylkové svaly– zvedají hrtan a stahují dolní čelist
• podjazylkové svaly– stahují hrtan a jazylku směrem dolů
• svaly kloněné– podél páteře, umožňují pohyby hlavy
• dlouhý sval krku– udržuje držení a pohyby krční páteře

 

SVALY TRUPU

• SVALY HRUDNÍKU
  • velký sval prsní (m. pectoralis major)– přitahuje paži k hrudníku, zdvihá žebra- pomocný sval dýchací
  • malý prsní sval – pod velkým prsním svalem, účast na předpažení a vdechu
  • sval podkličkový – mezi klíční kostí a 1. žebrem, přitahuje a stlačuje ramena
  • přední pilovitý sval (m. serratus anterior) – začíná na žebrech, upíná se na lopatce, oddaluje lopatku, stáčí paži nahoru, zdvihá žebra- dýchací sval
  • vnější a vnitřní mezižeberní svaly –pohybují žebry- zdvih žeber (vnitřní), pokles žeber (vnější)
  • bránice– (diaphragma)– odděluje dutinu břišní a hrudní, dýchací sval

 

• SVALY BŘICHA
  • Přímý sval břišní (m. rectus abdominis) – umožňuje předklon a břišní lis
  • Zevní a vnitřní šikmý sval břišní (m. obliquus abdominis externus et internus) – účastní se bříšního lisu, předklonu a rotace trupu
  • Příčný sval břišní- v nejhlubší vrstvě svalů, účast na břišním lisu
  • Čtyřhranný sval bederní – podél páteře, napřimuje páteř a uklání trup

 

• SVALY ZAD
  • trapézový (m. trapesius)– zajišťuje polohu lopatky, otáčí hlavu
  • široký sval zádový (m. latissimus dorsi)– umožňuje rotaci paže dovnitř, zapažení a připažení
  • vzpřimovač páteře (m. erector spinae) – umožňuje rotaci trupu
  • krátké svaly zádové (m. intertransversarii) – spojují obratle, uklánějí páteř
  • zdvihač řitní (m. levator ani) – tvoří pánevní dno, část tvoří svěrač konečníku

 

SVALY KONČETIN

• SVALY HORNÍ KONČETINY
  • deltový sval (m. deltoideus) – umožňuje upažení, předpažení, zapažení a rotaci paže
  • dvojhlavý sval pažní (m. biceps brachii) – 2 začátky (=hlavy), ohýbá paži v loketním kloubu, podílí se na supinaci předloktí
  • hluboký sval pažní (m. brachialis) – ohýbá paži v lokti
  • trojhlavý sval pažní (m. triceps brachii) – natahuje paži
  • sval nadhřebenový, podhřebenový, podlopatkový, velký a malý oblý, hákový- spojují lopatku s paží, umožňují pohyby v ramenním kloubu
  • Svaly předloktí – pohyby předloktí, ruky a prstů
  • Dlaňová strana předloktí
  • ohybače (flexory)- vřetenní, ohýbače zápěstí, dlouhý sval        dlaňový,  ohýbače prstů, dlouhý ohybač palce
  • pronátory – pronující sval oblý, čtyřhranný
  • Svaly ruky – leží pouze na dlaňové straně
    • Val palcový – 4 svaly, umožňují opozici palce
    • Val malíkový
    • Mezikosterní svaly- přitahují, odtahují prsty
    • Červovité svaly- pohybují prsty
  • Hřbetní strana předloktí
    • natahovače (extensory) – natahovače zápěstí, prstů, dlouhý odtahovač palce, poutko natahovačů
    • supinátory – s. supinující, dlouhý odtahovač palce

 

• SVALY DOLNÍ KONČETINY
  • čtyřhlavý sval stehenní (m. quadriceps femoris) – jeho mohutná šlacha uzavírá čéšku, natahuje koleno
  • krejčovský sval (m. sartorius)– nejdelší sval lidského těla, přitahuje a zevně rotuje v kyčelním kloubu
  • velký sval hýžďový (m. glutaeus maximus) , malý sval hýžďový, střední sval hýžďový- vzpřimují postavu, umožňují stoupání, skákání, pohyb dolní končetiny v kyčelním kloubu
  • dvojhlavý slav stehenní (m. biceps femoris)- rotace kyčelního kloubu, rotace a ohyb kolena
  • přitahovače na vnitřní straně stehna – přitahují kolena k sobě

 

• Svaly bérce
  • přední sval holenní (m. tibialis anterior) , dlouhý natahovač prstů, dlouhý natahovač palce = natahovače nohy
  • trojhlavý slav lýtkový (m. triceps surae) – podklad lýtka, umožňuje chůzi a vzpřímený postoj, ohýbá bérec v koleni a chodidlo
  • sval chodidlový
  • ohýbače prstů a palce
  • pronující svaly– klenba nohy
  • Svaly nohy
  • hřebetní strana- natahovače prstů a palce
  • chodidlová strana- ohýbače, přitahovače a odtahovače prstů, klenba nohy

 

NEMOCI SVALOVÉ SOUSTAVY

• pohmožděný sval – projevuje se modřinou a bolestivostí v místě pohmoždění, které po krátké době zmizí
• svalové křeče či ochrnutí svalů – v důsledku úrazů či jiných závažných onemocnění (v případě, že se svaly dlouho nehýbou např. ruka v sádře)
• zánět svalu -vzniká v souvislosti s infekcí chřipkovým virem, projevuje výraznou únavou, a hlavně bolestí svalů
  • zánět srdečního svalu (únava, celková slabost, nevolnost, otoky dolních končetin, střevní problémy, potíže s dechem )
• namožení – stálé opakování konkrétních pohybů, tupá bolest svalu objevující se po 24 – 48 hodinách po výkonu
• natažený sval – ostrá bolest ve svalu náhle vzniklá po prudkém nadměrném protažení, bez krevního výronu
• natržení svalu -ochromující bolest ve svalu náhle vzniklá po inadekvátním pohybu, doprovázená otokem a krevním výronem, omezení funkce