Otázka: Prvoci, živočišné houby a žahavci
Předmět: Biologie
Přidal(a): lenka.6
Prvoci (Protozoa)
– Věda zkoumající prvoky PROTOZOOLOGIE
Obecná charakteristika
è kosmopolitní jednobuněční živočichové s eukaryotní buňkou, která koná všechny životní děje (dýchání, rozmnožování, vylučování), malé rozměry
è většinou pohybliví
è nenároční, pro výskyt stačí dostatečná humidita – vlhkost prostředí
è startovací článek potravních řetězců
è někteří jsou parazité, (výtrusovci) můžou způsobovat např. spavou nemoc
è asi 60 tisíc druhů
Rozbor stavby a chování:
Organela – okrsek v buňce prvoka, který vykonává určitou funkci
Organely opory a ochrany
è Pelikula – kostra prvoka, je pevná, ale pružná, drží tvar
è Schránky – např. z chitinu, vápenatých solí, oxidu křemičitého
è Cysta – útvar, který prvok vytváří za nepříznivých podmínek (sucho, mráz)
Organely pohybové (dřívější rozdělení)
è Bičíky (směr většinou za bičíkem) – dlouhé tenké vlákno, které několikanásobně převyšuje délku prvoka – bičíkovci, např. krásnoočko – sporné zařazení, ondulující membrána – bičík přirostlý k tělu prvoka.
Bazální tělísko = zakotvení bičíku v buňce
è Brvy – krátká, tlustá – nálevníci, např. trepka
è Panožky – vychlípenina těla – cytoplazmy – kořenonožci, např. měňavka
è Pohyb pomocí slizu
è Posuv podélných lišt na povrchu těla – parazité výtrusovci, např. zimnička
Organely trávicí
è Vyskytují se jen u vyspělejších prvoků (př. trepka)
è Trávicí (potravní) vakuola je trávicí orgán. Vzniká, když pohlcenou potravu obklopí váčky s enzymatickým obsahem, putuje buňkou, tráví potravu
è Živí se bakteriemi, sinicemi, rozsivkami, řasami, částečkami organické hmoty, jinými prvoky, cizopasní prvoci látkami těla svého hostitele.
è Potravu přijímají celým povrchem těla (př. měňavka) nebo buněčnými ústy (př. trepka). Celým povrchem těla – buď samovolně (difuze) nebo pohlcením (fagocytóza)
Organely vylučovací
è Odvádí odpadní látky, vylučuje vodu, odpadní látky – pulzující vakuola. Střídavě se smršťuje a uvolňuje, vytlačuje látky pryč
è Některé mají buněčnou řiť
Organely smyslové
è Hmat – pomocí brv
è Stigma (světločivná skvrna) – rozlišení světla a tmy (př. krásnoočka – nejasné zařazení)
Rozmnožování
è nepohlavně – nejčastější
Dělením buňky (podélné, příčné)
Pučení (nový jedinec se odděluje od mateřského po dosažení určité velikosti)
Schizogemie (rozpadnutí na dceřiné buňky)
è pohlavně: je velice vzácné, pokud k němu dojde, dochází po oplození k dočasnému zastavení vývoje – podoba cysty (encystace)
Kopulace– buňky prvoků se chovají jako gamety. Splývají buď stejně velké izogamety nebo větší samičí a menší samčí – anizogamety. Splynutím vzniká zygota.
Konjugace – komplikovaná, jen u nejvyspělejších prvoků, spočívá ve výměně genetického materiálu (buněčných jader)
Dýchání – celým povrchem těla (difuzí) – nemá žádné dýchací orgány
Výskyt – ve vlhkém prostředí, slané i sladké vodě, v půdě součástí edafonu, na povrchu organismů i uvnitř živočichů a rostlin. v biologicky znečištěných vodách (např. studně). Živí se jako parazité na povrchu nebo uvnitř organismu (vztah symbióza i parazit).
Význam – (rozkladači = reducenti), součást potravních řetězců, parazité, horotvorný význam.
Systém prvoků
Kmen: Praprvoci
Podkmen: Bičíkovci
è mají jeden nebo více bičíků, vřetenovitý tvar těla, světločivnou skvrnu stigmu.
è Undulující membrána – tenká blanka mezi bičíkem a buňkou – k pohybu
Zástupci:
Bičíkovci rostlinní – někdy se řadí k rostlinám, jejich buňky – chromatofory totiž obsahují chlorofyl
è Př. zlativky – hnědé barvivo, krásnoočko – zelené barvivo, stigma s karotenoidy a váleč žijící v koloniích. Mají obtížné zařazení řasy vs. prvoci.
Bičíkovci živočišní – nefotosyntetizují, živí se příjmem uhlíkatých látek
è Trypanozoma spavičná – parazit v krevní plazmě, způsobuje spavou nemoc. Přenašeč – moucha tse-tse. Žije v tropech. Má ondulující membránu
è Bičenka poševní – má 4 bičíky + ondulující membránu, je parazit. U žen – nemoc pohlavních orgánů trichomoniáza. Šíří se sexuálním kontaktem. Žije i u nás.
è Lamblie střevní – průjmová onemocnění
Podkmen: Kořenonožci
è pohyb pomocí panožek – améboidní pohyb
è patří mezi ně i parazité v půdě
è někteří tvoří schránky z uhličitanu vápenatého, oxidu křemičitého nebo síranu strontnatého
Zástupci:
è Měňavky – nikdy netvoří schránky, vyksytují se v lese, mechu, mění tvar těla (vznik a zánik panožek. Př. měňavka velká, měňavka úplavičná – způsobuje úplavici (průjem)
è Dírkonošci + mřížovci – mořské skupiny, slunivky, krytenky – sladkovodní, na rašeliništích.
Kmen: Výtrusovci
è složité vývojové cykly, parazité v buňkách, střídání hostitelů, původci těžkých onemocnění
è redukce tělních organel a smyslů, přichycovací aparát, vyvinuté rozmnožování
Zástupci:
Kokcidie jaterní – nemoc kokcidióza (králíci, zajíci), způsobuje tvrdnutí jater, záněty žlučovodů
Toxoplazma kondii – způsobuje toxoplazmózu u lidí, napadá bílé krvinky, nebezpečné v těhotenství. Přenašečem jsou kočky.
Krvinkovky – způsobují malárii, žlutou zimnici. Zimnička – parazit červených krvinek, přenašečem je komár rodu Anopheles – choroba tropů malárie. Užívají se antimalarika, chinin – přírodní.
Kmen: Nálevníci
è jaderný dimorfizmus – 2 i více jader
è větší jádro makronukleus – řídí buňku, trávicí funkce, produkuje enzymy
è menší jádro mikronukleus – řídí rozmnožování (pohlavně, konjugace)
è má trichocysty – vymrštitelné tyčinky sloužící k útoku a obraně
è rozmnožují se příčným dělením nebo konjugací
è Potrava: buněčná ústa, buněčný hltan, na dně se tvoří potravní vakuola. Mají také buněčnou řiť.
Zástupci:
Trepka velká (příloha) – brvy, pulzující (stažitelná) vakuola, makronukleus + mikronukleus, potravní vakuola, pelikula (tělní obal), buněčná ústa (buněčná řiť), cytoplazma.
Slávinka, vířenka, mrskavka – trychtýř, bachořci, bobovka, vejcovka, keřenka…
Další parazitické kmeny: hmyzomorky– napadají členovce, bezobratlé, ryby, likvidují tkáně (př. hmyzomorka včelí, hmyzomorka bourcová) a výtrusenky – cizopasí na studenokrevných (př. rybomorky)
Vznik mnohobuněčnosti
Mnohobuněčné organismy se vyvinuly z prvoka typu kolonie, jednotlivé části se specializovaly na určitou činnost.
Živočišné houby (Porifera)
Starobylá skupina, v dospělosti nepohybliví živočichové, nemají tělní souměrnost, připomínají trsy řas. Jsou převážně mořské, částečně sladkovodní. Nemají vytvořeny tkáně, jejich buňky jsou do značné míry autonomní, mají silnou regenerační schopnost
Stavba těla
è na povrchu ektoblast = ektoderm (ochrana) – ploché buňky pinachocyty
è entoblast = entoderm – tvoří jej límečkovité buňky – choanocyty (fagocytóza potravy)
è choanocyty mají bičík (přihání potravu,proudí vodu), v trychtýřku se potrava dostane do těla
è mezenchym – uvnitř červené měňavkovité buňky – amoebocyty (suplují cévní soustavu, rozvod živin)
è kmenové buňky archeocyty se nachází v mezoglei – rosolovitá hmota mezenchymu
è sklerity (jehlice) – suplují kostru, udržují tvar a polohu těla z SO2, CO2. Tvoří je buňky skleroblasty, slepeny proteinem sponginem, vytváří spongoblast
è uvnitř je centrální oskulární dutina
è ostie – uzavíratelné otvory do centrální dutiny – přichází jimi živiny a voda, tvořeny porocyty
è osculum – vyvrhovací otvor odpadních a nežádoucích látek
è Tělní typy:
Askonní – jednoduchý, límečkovité buňky vystýlají pouze centrální dutinu
Sykonní – límečkovité buňky vystýlají celou dutinu i ostie (lepší přístup k potravě)
Leukonní – nejdokonalejší – límečkovité buňky vystýlají komůrky uvnitř těla houby
Způsob života
è výživa – difuze, endocytóza (pohlcování)
è dýchání celým povrchem těla
è rozmnožování: nepohlavně – pučení (na těle jiné houby vznik nového jedince – kolonie), vnitřní pučení – gemulace – sladkovodní typy. Na podzim se houba rozpadá, v podobě malých gemulí přečkává nepříznivé období, extrémní odolnost, základ nové kolonie.
Pohlavně – vzácnější, houby jsou hermafroditi, Splynutím vajíčka a spermie vzniká amfiblastula – pohyblivá larva, proces rýhování.
è Výskyt: ve vodě, v šelfových mořích, výjimečně i ve sladkých vodách, povlaky na kamenech.
Systém hub:
Třída: Vápenaté, spongiózní
Třída: Křemité
Př. Houba pletená – „Venušin koš“
Třída: Rohovité
Houba pohárová + houba koňská + houba mycí (obr) – mořské, houba rybniční + houba říční – sladkovodní
Žahavci (Cnidaria)
Charakteristika
è Vodní mnohobuněční živočichové
è Výskyt: slané (častěji) i sladké vody
è Paprsčitá tělní souměrnost
è Hermafrodité (oboupohlavní)
è Metageneze – střídání životního cyklu – polyp vs. medúza.
è Polyp – válcovité tělo, přisedlý, nepohybující se. Polypovci – stádia se střídají, korálnatci – polyp je jediným životním stádiem.
Medúza – volně plovoucí, skládá se ze zvonu a chapadel
è Výskyt – hlavně v mořích, asi 9000 druhů
Stavba těla
è Ektoblast (ektoderm, epidermis) – horní vrstva buněk, některé se přeměňují na žahavé
è Žahavá buňka (knidoblast) – citlivý výběžek, reaguje na dotyk, vystřelí vlákno se žahavou tekutinou – hypnotoxin (obrana, ochrana, k lovu). Tvoří žahavé baterie
è Entoblast (entoderm, pokožka gastrodermis) – plní trávící funkci
è Mezoglea – blána (rosolovitá hmota vylučována mezi ektoblastem a entoblastem).
Trávicí soustava
è Trávicí dutina je slepá (láčka), přijímací a vyvrhovací otvor se jmenuje osculum. V entoblastu probíhá mimobuněčné trávení, potrava se rozkládá přímo v láčce.
è Při doteku potravy vytvoří síť, vlákno napojené na žahavou látku omráčí, někdy vylučují lepivou hmotu.
Nervová soustava a smyslové orgány
è Je primitivní, difúzní (rozptýlená). Jde o systém sítě nervových buněk po těle
è Polyp je relativně málo pohyblivý a na podráždění reaguje stahem celého těla
è U medúzy vznikají na okraji zvonu řídící centra, reflexivní odpovědí na podráždění je smrštění okružní svaloviny zvonu
è Smyslovou soustavu představuje soustava dotyku (fotoreceptory). Ropália – sdružení smyslů na klobouku medúzy. Mají také chemické smyslové buňky -> bioindikátoři
Způsob života
è Dýchají celým povrchem těla
è Dravci – potravu ochromí žahavými buňkami a nasoukají do sebe (velká kořist – mimotělní trávení – rozklad)
è Rozmnožování: pohlavní (typické pro medúzy, výjimka nezmar – pučením), nepohlavní (pučení – tvorba kolonií); strobilace – odškrcování medúzek (larva – polyp roste a odškrtí se)
Polypovci (Hydrozoa)
è Převládá stádium polypa, stádium medúzy někdy chybí (nezmar). Žije často v koloniích.
è Tělo velké 1-2mm, osově souměrné, k přichycení slouží nožní terč. Na protilehlém konci je ústní a vyvrhovací otvor. Uvnitř láčka – trávicí dutina
è Perfektní schopnost regenerace
Zástupci:
Nezmar hnědý – sladkovodní, indikátor čistoty vod, rozmnožuje se pučením, živí se perloočkami a larvami hmyzu, nezmar zelený
Trubýši – vysoce organizované kolonie, rozdělené funkce (lov, trávení, nadnášení, rozmnožování), společná láčka
Medúzka sladkovodní – převládá stádium medúzy
Medúzovci (Scyphozoa)
è Dominuje stádium medúzy, hustě větvená trávicí soustava, strobilace.
è V Evropských mořích žije asi 200 druhů
è Stavba těla: zvon, plachetka, chapadla
è Světelné kruhy – statokinetické ústrojí, shluk smyslů – ropália (obr)
Zástupci:
Talířovka ušatá + talířovka svítivá –průměr okolo 40cm
Cyanea arctica – průměr až 2 metry, délka chapadel až 40m (obr vlevo)
Korálnatci (Anthozoa)
è Pouze polypové stádium, horninotvorní činitelé (korálové útesy)
è Endoskelet – vytvářejí si vnitřní kostru – vzácné
è Exoskelet – vylučují pevné látky (CaCO3, koralin) – je červený
è Činností korálů vznikají korálové útesy – SV Austrálie – Velký bradlový útes, 2000 km.
Zástupci:
Korál červený (obr)– šperkařství, větevníci, sasanky (obr) – nemají skelet, pohybují se; symbióza sasanka plášťová + rak poustevníček. Sasanka umožňuje ochranu, rak umožňuje pohyb a potravu.
