Základní chemické pojmy – maturitní otázka (4)

 

   Otázka: Základní chemické pojmy

   Předmět: Chemie

   Přidal(a): kkrea

 

 

Atom – Je to základní stavební částice všech látek. Nejmenší částice běžné hmoty. Atom tvoří kladně nabité jádro a záporně nabitý obal.

  • Proton –   V jádře, značí se p, kladně nabitý.
  • Neutron – V jádře, značí se n, neutrální.
  • Elektron – V elektronovém obale, značí se e, záporně nabitý.
  • Protonové číslo ,,Z,, –      Najdeme ho vlevo dole u značky prvku.
  • Neutronové číslo ,,N,, –  U značky se neuvádí.
  • Nukleonové číslo ,,A,, –  Najdeme ho vpravo nahoře u značky prvku. Jsou to protony +  neutrony = nukleony.

 

Kvantově mechanický model – Pomáhá nám zjistit přibližnou polohu elektronů. Máme 4 kvantová čísla.

  • Hlavní kvantové číslo – Udává energii orbitalů, nabývá hodnot 1 až 7, je rovno číslu periody v psp.
  • Vedlejší kvantové číslo –        Udává tvar orbitalu, nabývá hodnot +1 až -1.
  • Magnetické kvantové číslo – Udává orientaci orbitalu v prostoru, nabývá hodnot -,0,+.
  • Spinové kvantové číslo – Udává směr rotace elektronu, v elektronovém páru má každý jiné spinové číslo.

 

Valenční vrstva – Je to poslední vrstva obsazená elektrony. Soubor orbitalů s hl. Kvantovým číslem. Počet elektronů ve v.v. je totožný s číslem skupiny v periodické tabulce.

Nuklid – Je to víceatomová látka složená pouze ze stejných prvků.

Izotop – Atomy téhož prvku s jiným nukleonovým číslem.

Izobar – Atomy různých prvků se stejným nukleonovým číslem.

Molekula – Složitější útvar složený ze 2 a více atomů. Jednotlivé části molekuly, drží pohromadě síly, které nazýváme chemické vazby.

Iont – Ionty jsou atomy, které získali nebo ztratili elektron a díky tomu jsou nabity energií.

Látka – Je to hmota, která se skládá z částic (atomů, molekul, iontů), má určité charakteristické vlastnosti (chemické, fyzikální).

Prvek – Je to látka skládající se z atomů jednoho druhu. Prvky můžeme najít v periodické soustavě prvků.

 

Směs

  • Skládá se ze dvou a více látek. Nemá chemický vzorec ani značku.
  • Příklady směsí:
    • Kouř – Pevné částice v plynu.
    • Emulze – Směs vzájemně nerozpustných látek.
    • Suspenze – Nerozpustná pevná látka v kapalině.
    • Mlha – Kapalina v plynu.
    • Pěna – Plyn v kapalině.

 

Chemicky čistá látka – Je to soubor stavebních částic. Může být přírodní nebo uměle vytvořená, můžeme ji zapsat do chemických tabulek, má chemickou značku.

Mol – Je to fyzikální veličina, která udává látkové množství. Lát. množství značka n.

Molární hmotnost – Udává hmotnost jednotkového látkového množství dané látky.

Hmota – Je to filozofická kategorie. Dělíme ji na látky a pole.

 

Chemický vzorec – Je to grafické zobrazení složení a prostorového uspořádání molekul chemické sloučeniny nebo prvku.

  • Stechiometrický vzorec – Udává poměr počtu atomů
  • Racionální vzorec – Zobrazuje patrné funkční skupiny atomů
  • Sumární –  Zobrazuje skutečný počet atomů
  • Rozvinutý – Zobrazuje všechny vazby
  • Geometrický atd…..

 

Kationt – Je to částice, která má méně elektronů než protonů. Její náboj je tedy kladný

Aniont – Je to částice, která má více elektronů než protonů. Její náboj je tedy záporný.

Destilace – Destilaci se používá k oddělování složek směsí využívá jejich různé teploty varu.

Difúze – Je to samovolné pronikání částic jedné látky mezi částice látky druhé.

Extrakce – Je to dělící metoda. Požadovaná složka se ze směsi uvolňuje vhodným rozpouštědlem. (extrahuje = uvolňuje)

Koroze – Jsou to pomalé změny probíhající na povrchu kovů vlivem vnějších podmínek. Působí velké škody.

Teplotní inverze – Vzniká, když teplota s rostoucí nadmořskou výškou stoupá.

Alkalické kovy – Tyto kovy jsou velice nestálé, ochotně reagují se sloučeninami vzduchu. Proto se uchovávají v kapalinách, jež přístupu vzduchu zabraňují. Např. lithium, sodík, draslík.

Chemická vazba – Jsou to soudržné síly mezi atomy v molekulách a v krystalech. Chemická vazba vzniká tak, že valenční elektrony atomu tvoří s valenčním elektronem dalšího atomu společný elektronový pár.

Periodický zákon– Vlastnosti prvků jsou periodicky závislé na protonovém čísle jejich atomů. Formuloval ho Mendělejev.

Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!