Vzdušnicovci, členovci – maturitní otázka

 

Otázka: Členovci, vzdušnicovci

Předmět: Biologie

Přidal(a): Don

 

Obsah otázky:

• Členovci
  • Obecná charakteristika kmene a systematické dělení. Charakteristika podkmenů (s výjimkou vzdušnicovců), nejdůležitější zástupci a jejich význam.
• Vzdušnicovci
  • Zařazení do systému. Obecná charakteristika a rozdělení. Hmyz – tělesná stavba, rozmnožování a vývoj, nejdůležitější řády, jejich zástupci a význam.

 

Kmen: Členovci

Jedná se o druhově nejpočetnější kmen (až 2 miliony druhů). Mají heteronomní segmentaci těla, končetiny jsou také článkované. Články často splývají do větších tělních celků. Mají vnější kostru – kutikulu s chitinem, což omezuje růst a pohyb. Svlékají se při růstu. Na vnější kostru je upnuté příčně pruhované svalstvo, které umožňuje pohyb. Trávicí soustava je úplná, trubicovitá. Cévní soustava je otevřená, mají pulsující hřbetní cévu (trubicové srdce). Dýchací soustava je složena ze žáber, plicních vaků, vzdušnic nebo nemusí být žádná – dýchání povrchem těla. Vylučovací soustava je u různých druhů různá – různé druhy vylučovacích žláz odvozené od metanefridií. Nervová soustava je gangliová, na břišní straně těla je břišní nervová páska.

 

Podkmen: Trojlaločnatci

• Vymřelí, nálezy v prvohorních sedimentech. Trilobiti. První pár končetin měli přeměněný na tykadla.

 

Podkmen: Klepítkatci

• Hlava a hruď jim srůstá v hlavohruď, k ní je připojen zadeček. Na hlavě jsou 2 páry končetin: chelicery (klepítka) a pedipalpy (makadla). Na hrudi jsou 4 páry kráčivých nohou. Na zadečku žádné, nebo přeměněné.
• Třída: Hrotnatci
  • Řád: Ostrorepi
    • Na zadečku mají ostrý hrot, na hlavohrudi hřbetní štít. Například ostrorep americký.
• Třída: Pavoukovci
  • Žijí na souši, mají plicní vaky, Malpigiho trubice – vylučovací žláza ústící do konečníku.
  • Řád: Štíři
    • Chelicery – malá klepítka sloužící ke zpracování potravy; pedipalpy jsou velké s mohutnými klepety – lov a zpracování potravy. Preabdomen – přední tlustá část zadečku; postabdomen – zadní úzká část zadečku s jedovou žlázou. Pokud mohou, tak loví pouze klepety, jed používají skoro pouze k obraně, protože se obnovuje velmi pomalu. Jsou živorodí a pečují o potomstvo. Dýchají plicními vaky.
    • Zástupci: Štír kýlnatý (Slapy), štír středomořský, štír tlustorepý (nejjedovatější), veleštír obrovský.
  • Řád: Pavouci
    • Zadeček mají velký a přirůstá tenkou stopkou k hlavohrudi. Mají 8 očí. Všichni pavouci mají v chelicerách jed. Dýchají plicními vaky. Na zadečku mají snovací bradavky – sekret, který na vzduchu tuhne a tvoří vlákno. Některé druhy si tkají pavučiny. Kořist chycenou na pavučinu omráčí jedem, potom do kořisti vpustí rozkládací enzym a nakonec zbylý obsah vysají – mimotělní trávení. Výrazný pohlavní dimorfismus – samci jsou mnohem menší než samičky, častý je manželský kanibalismus. Vývoj je přímý. Kladou vajíčka do kokonů, které hlídají.
    • Zástupci: Běžník květomilný (nedělá pavučiny, „babí léto“), slíďák tatarský, tarantule, sklípkan huňatý, křižáci, pokoutník domácí, vodouch stříbřitý (žije a loví pod vodou), snovačka americká (černá vdova, smrtelně jedovatá).
  • Řád: Sekáči
    • Nemají jedové žlázy a zadeček nasedá na hlavohruď zeširoka. Dýchají vzdušnicemi, mají velice dlouhé nohy a schopnost autotomie – odlamování nožek, které mu ale poté nedorostou.
    • Zástupci: Sekáč domácí, rohatý.
  • Řád: Štírci
    • Malí, nemají rozdělený zadeček, jed v dlouhých pedipalpách – zakončené pedipalpy, vzdušnice.
    • Zástupci: Štírek obecný, štírek knihový (žere pisivky, které se vyskytují v papíře).
  • Řád: Roztoči
    • Velmi mnoho druhů, velmi malí. Hlavohruď jim se zadečkem srůstá, k dýchání jim slouží vzdušnice, nejmenší dýchají celým povrchem těla. Nepřímý vývoj (larva); živí se dravě, rostlinnou potravou nebo parazitují.
    • Zástupci: Klíště obecné (parazit obratlovců, samičky sají krev; jejich chelicery a pedipalpy jsou přeměněny na savý chobotek. Mají ixodin – způsobuje znecitlivění a zabraňuje sražení krve; nebezpečí boreliózy či encefalitidy), zákožka svrabová (parazituje v kůži, kde si tvoří chodbičky a klade zde vajíčka), sametka podzimní, sametka rudá, varroa včelí.

 

Podkmen: Korýši

Převážně vodní členovci, dýchají žábrami, kromě nejmenších – ti celým povrchem těla; tělo je kryto krunýřem z chitinu a může být prostoupeno CaCO3 – tvrdost. Na hlavě mají různé končetinové výrůstky – 2 páry tykadel (antenuli, antény), kusadla (mandibuly), 2 páry čelistí (maxily); vylučovací je buď z antrálních žláz, nebo z maxilárních žláz. Mají rozvinuté smysly – oči jsou jednoduché (naupliové – lichý počet) nebo složené. Mají nepřímý vývoj – nižší korýši (larva nauplius), vyšší korýši (sladkovodní – přímý vývoj, mořští – larva zoea).

 

> Nižší korýši

• Třída: Lupenonožci
  • Řád: Žábronožky
    • Několik cm velké, bočně zploštělé tělo, ve vodě plavou naznak, několik měsíců přežívají v podobě vajíčka – stadium anabiózy (vratná smrt) – periodické tůně.
    • Zástupci: Žábronožka jarní, letní, sněžní; žábronožka slaninová – slaná jezera, potrava plameňáků, růžová.
  • Řád: Listonožky
    • Listonoh jarní, letní – až 10 cm, dva přívěsky na zadečku, periodické tůně v teplejších oblastech.
  • Řád: Perloočky
    • Tělo mají zboku zploštělé, často průsvitné, schopnost partenogeneze; hrotnatka obecná – součást planktonu.
  • Třída: Buchanky
    • Součást planktonu, nemají cévní ani dýchací soustavu, kyjovitý tvar, jedno oko.
  • Třída: Kapřivci
    • Paraziti na rybách.

 

> Vyšší korýši – tělo často z 21 článků

• Třída: Rakovci
  • Sladkovodní s přímým vývojem, mořští s larvou zoea. Hlava 6 článků, hruď 8 a zadeček 7 článků. 19 párů končetin.
  • Řád: Stejnonožci
    • Beruška vodní, stínka obecná (pod kameny), svinka obecná.
  • Řád: Různonožci
    • 3 páry nožiček do stran – plavání. Blešivci.
  • Řád: Desetinožci
    • Deset velkých nohou + 3 páry příústních nožek. Na 4. páru hrudních nohou mohou být klepeta. Poslední článek – telson – nese ploutvičku. Oči jsou na krátkých stopkách. Krunýř prostoupen vápencem.
    • Plovoucí korýši: Znamenitá chuť masa – měkká těla, nemají klepeta. Garnát, kreveta. Kril – společenství drobných korýšů.
    • Lezoucí korýši: Langusta – sladká i slaná voda, chodí po dně, silná a ostrá tykadla, chutné maso. Humr evropský – mohutná klepeta, každé klepeto jiné. Poustevníček mořský – ukrývá se v opuštěných ulitách, symbióza se sasankou. Rak říční – náš původní druh, zelený, v čisté vodě, náchylný na znečištění a nemoci – račí mor. Rak potoční. Rak bahenní, rak signální – nepůvodní druhy. Krabi mají krátký zadeček ohnutý pod krunýřem, velká klepeta – jedno větší, pohybují se do strany. Krab čínský a krab palmový.

 

Podkmen: Vzdušnicovci

Většina z nich dýchá vzdušnicemi – stigma (průduchy) – vstupy do vzdušnic, vzdušnice jsou systém trubiček vedoucích ke každé žíle, cévě a buňkám. Hlava: pár tykadel (antenuly), pár kusadel (mandibuly), pár čelistí (maxily) ze spodního a horního pysku (horní pysk není končetinového původu, kromě tykadel tvoří ústní ústrojí).

 

> Nadtřída: Stonožkovci

• Hlava + trup – dlouhý s mnoha články, na každém 1 pár nohou.
• Třída: Stonožky
  • Shora zploštělé tělo, nohy nasedají zboku, na posledních dvou článcích jsou páry dlouhých vlečných nožek, živí se dravě, první pár končetin je dlouhý s jedovými žlázami.
  • Zástupci: Stonožka škvorová, zemivka žlutavá (až 170 párů noh).
• Třída: Mnohonožky
  • Nejsou dravé, detritofágové – živí se tlejícími zbytky, nohy nasedají zespoda, na každém článku 2 páry, tělní články po dvou – diplosomity.
  • Zástupci: Mnohonožka zemní, svinule lesní.

 

> Nadtřída: Šestinozí (Hexapoda)

• Hlava ze 6, hruď ze 3 a zadeček z 6–12 článků. Mají 6 nohou – na každém druhém článku jeden pár.
• Třída: Skrytočelistní
  • Parainsecta = „pahmyz“. Skryté ústní ústrojí je v hlavní kapsule. Buď oči nemají, nebo pouze jednoduchá.
  • Řád: Chvostoskoci
    • Na zadečku mají skákací aparát. Reducenti – tvorba humusu.
    • Zástupci: Larvěnka obrovská (až 9 mm).
• Třída: Jevnočelistní
  • Hmyz = insecta. 1 pár složených očí – z oček (ocellus), tykadlo má svalovinu pouze na 1 článku – ohýbá se jako celek. Na spodním pysku mohou být článkovaná makadla. Hruď se skládá ze tří článků: Prothorax; mezothorax a metathorax tvoří pterothorax (2 páry křídel). Noha se skládá z kyčle, přikyčlí, stehna, holeně a chodidla s drápkem. Základní typ je noha kráčivá. Může se přeměňovat na hrabavou, skákací, přichycovací, plovací,…
• /// Hmyz s proměnou nedokonalou (Hemimetabolie) – Larva se nazývá nymfa (ve vodě najáda, na souši geada). Po každém svlékání se stále více podobá dospělci. Poslední stádium je v podstatě stejné, kromě pohlavních orgánů a křídel.
  • Řád: Termiti (Všekazi)
    • Všekazi, ve tropech. Tvoří kolonie, žijí v hnízdech. Tři kasty lišící se stavbou těla (dělník, voják, královský pár). Podlouhlý zadeček, dva páry blanitých křídel, kousací ústrojí. Dělníci jsou sterilní a bez očí – stavba a oprava hnízda. Vojáci bezkřídlí, bez očí – obrana. Mají ve střevech prvoky brvitky – trávení celulózy. Koordinace v hnízdě řízena feromony. Rozežírají vše kromě železa a kamene.
  • Řád: Švábi
    • Všežravci – rozklad organické hmoty. Nejodolnější a nejpřizpůsobivější hmyz, kousací ústrojí. První pár křídel přeměněn na krytky. Kráčivé nohy.
    • Zástupci: Rusec lesní, šváb obecný a americký, rus domácí.
  • Řád: Jepice
    • Vodní toky, jezera; vajíčka kladena do vody, dospělci nemají trávicí soustavu. 3 dlouhé štěty; nymfa žije tři roky, dospělec se rozmnoží a zemře.
    • Zástupci: Jepice obecná a dvoukřídlá.
  • Řád: Pošvatky
    • Dravé, ve vodě. Larvy jsou indikátory čistoty vod.
    • Zástupci: Pošvatka rybářská.
  • Řád: Škvoři
    • Kousací ústní ústrojí; 1. pár křídel je z kožovitých krytek.
    • Zástupci: Škvor obecný.
  • Řád: Kudlanky
    • Dravý hmyz, přední nohy slouží k lovu – uchopovací, manželský kanibalismus.
    • Zástupci: Kudlanka nábožná.
  • Řád: Strašilky
    • Velký hmyz, kousací ústní ústrojí, kráčivé nohy, změna barvy v závislosti na prostředí.
    • Zástupci: Pakobylka indická.
  • Řád: Kobylky
    • Cvrkání – stridulace, třením křidel; kladélko – kladení vajec; žijí na loukách a jsou to všežravci; sluchové orgány mají na holenních předních nohou, 3. pár přeměněn na skákací nohy, hlava svírá s tělem úhel 90°; 1. pár křídel přeměněn na krytky.
    • Zástupci: Kobylka obecná, hnědá, zelená, cvrček polní, krtonožka obecná.
  • Řád: Sarančata
    • Nitkovitá tykadla, nepřesahují délku hlavy, býložravá, kousací ústrojí, nemají kladélky, obrovská hejna, sluchové ústrojí na zadečku, cvrkají pomocí zadních noh o křídla.
    • Zástupci: Saranče měnlivá, modrokřídlá, zelená.
  • Řád: Pisivky
    • Kousací ústní ústrojí, velmi drobné, dva páry blanitých křídel, býložravé, mohou škodit na potravinách, knihách (pisivka knižní) a nábytku.
  • Řád: Vši
    • Živí se krví, přenášejí skvrnitý tyfus, bezkřídlí, končetina s drápky, bodavě – sací ústní ústrojí. Vajíčka – hnidy.
    • Zástupci: Veš šatní, dětská, muňka.
  • Řád: Všenky
    • Podobá se vši, živí se kožním mazem a odumřelou kůží.
  • Řád: Křísi
    • Bodavě – sací ústní ústrojí. 1. pár křídel přeměněn na krytky. Křísci – živí se šťávou z bylin; cikády – silný zvuk vibrací membrán u zadečku; pěnodějky – nymfy tvoří pěnu (ochrana před predátory).
  • Řád: Sternorrhyncha (Stejnokřídlí)
    • Mšice (chrání tělo voskem, složitý životní cyklus, partenogeneze, z těla sladina – medovice); molice, červci – napadají rostliny.
  • Řád: Vážky
    • Štíhlé, protáhlé tělo, pestře zbarvené, kousavé ústní ústrojí; motýlice – oči daleko, šídla – oči blízko, 2 páry blanitých křídel. Krátké nohy s trny, zadeček se štěty. Vajíčka kladou do vody. Larvy jsou dravé, dýchají střevem nebo žábrami. Zpravidla kopulují za letu.
    • Zástupci: Motýlice obecná a lesklá, šídlatka, vážka ploská, rudá, červená, černořitná, bílořitná, šídlo modré a královské.
  • Řád: Ploštice
    • Souš i voda, bodavě sací ústrojí, ploché tělo, 1. pár křídel přeměněn na polohovky (tuhé), 2. pár je blanitý, kráčivé nohy, vodní druhy je mají přeměněné pro plavání, vydávají zápach – obrana.
    • Zástupci: Splešťule blátivá, bodule obecná, znakoplavka obecná, bruslařka obecná, vodoměrka štíhlá (vodní prostředí), kněžice chlupatá, ruměnice pospolná, zákeřnice červená (suchozemští); štěnice domácí – parazit.
  • Řád: Třásněnky
    • Bodově sací ústrojí, býložravci s častou partenogenezí.
    • Zástupci: Třásněnka hrachová a skleníková.
• /// Hmyz s proměnou dokonalou (Holometabolie) – larva, kukla, dospělec. Larva se nepodobá dospělcům. Kukla může být volná (zůstávají nožičky) nebo krytá (nepohyblivá).
  • Řád: Dlouhošijky
    • Kousací ústní ústrojí, dlouhé kladélko, protažená předohruď, draví.
    • Zástupci: Dlouhošíjka znamenaná.
  • Řád: Síťokřídlí
    • Draví, kousací ústrojí, larvy mají mimotělní trávení, dva páry blanitých křídel s hustou žilnatinou, špatní letci.
    • Zástupci: Zlatoočka obecná, mravkolev běžný – larvy si hloubí v písku díry, do nichž loví mravence.
  • Řád: Srpice
    • Na lukách a kolem vody, protáhlé tělo, kousavé ústrojí, potrava z mrtvých živočichů.
    • Zástupci: Srpice obecná.
  • Řád: Střechatky
    • Kousací ústrojí stejně jako larvy, běhavé nohy, dva páry křídel s hustou žilnatinou, žijí ve vodě.
    • Zástupci: Střechatka obecná.
  • Řád: Chrostíci
    • Součást potravy ryb, kráčivé končetiny, střechovitá křídla, dlouhá tykadla, larvy jsou ve vodě – kolem schránka z kamenů.
    • Zástupci: Chrostík velký, chrostík žlutorohý.
  • Řád: Motýli
    • Rozměrná křídla se šupinkami, stočený sosák v okolí úst snovací žlázky – hedvábí – tvorba kukly, barva křídel díky barvivu nebo lomu.
    • Zástupci: Píďalka podzimní, martináč hruškový (u nás největší), bekyně mniška a velkohlavá (kalamity na dřevinách), bourec morušový, obaleč jablečný (červivost jablek), mol šatní, lišaj smrtihlav, zavíječ moučný (noční motýli); otakárek ovocný a fenyklový, jasoň dymnivkový, babočka paví oko, bělásek zelný, modrásci (denní aktivita).
  • Řád: Dvoukřídlí
    • Jeden pár blanitých křídel, druhý přeměněn na kyvadélka (haltery) – smyslová funkce, kyjovité přívěsky, houbovité přidržovací ústrojí – lezení po hladkém povrchu.
    • Podřád: Dlouhorozí
      • Tykadla z více než tří článků, dlouhonohé formy, krev sají samičky pro vývoj vajíček.
      • Zástupci: Komáři, pakomáři (ti nesají krev).
    • Podřád: Krátkorozí
      • Maximálně tři články na tykadlech.
      • Zástupci: Moucha domácí, ovádi, bodalka stájová, masařka obecná, octomilky – vrtule třešňová.
  • Řád: Blanokřídlí
    • Dva páry blanitých křídel, některé druhy tvoří „hmyzí státy“.
    • Podřád: Širopasí
      • Zadeček nasedá v plné šíři na hruď, pilovité kladélko; larvy housenice vypadají jako housenky.
      • Zástupci: Pilatka švestková a obrovská.
    • Podřád: Štíhlopasí
      • Vosí pas – stopkovité zúžení pasu, velká skupina klade kladélkem.
      • Zástupci: Lumek velký (larvy kladou do larev ostatních), kutilka písečná.
    • Hmyzí státy: vosy
      • Staví si hnízda z papírové hmoty ze dřeva. Mají přeměněné kladélko na žihadlo. Jsou všežravé.
      • Zástupci: Vosa útočná (hnízdo v zemi), sršeň obecná (dutiny či stromy – vybuduje je sama královna).
    • Včely
      • Živí se rostlinnými šťávami (lízavé ústní ústrojí), pylem z květů živí larvy, žihadlo má zpětné háčky.

        

      • Zástupci: Včela medonosná, včela tmavá.
    • Čmeláci
      • Zástupci: Čmelák zemní – hnízdo v zemi.
    • Mravenci
      • Zástupci: Mravenec žahavý a lesní. Dělí se na královny, samce a dělnice (vojáci). Po narození křídla – upadnou.
  • Řád: Blechy
    • Bezkřídlí, schopnost skákat – mohutné nožní svalstvo. Imaga žijí na hostitelích.
    • Zástupci: Blecha obecná a morová.
  • Řád: Brouci
    • Základním znakem jsou krovky – vznikly z prvního páru křídel, druhý pár je blanitý. Nejpočetnější živočišný druh. Kousací ústrojí.
    • Zástupci: Střevlíci, potápník vroubený, mrchožroutovití – hrobařík obecný; kovařík krvavý, slunéčko sedmitečné, potemník moučný, vrubounovití (larvy ponravy) – chroust obecný; tesařík obecný, mandelinka obecná; světluška menší; červotoč umrlčí; roháč obecný; lýkožrout.