Prvoci, živočišné houby a žahavci

 

   Otázka: Prvoci, živočišné houby a žahavci

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): lenka.6

 

 

 

 

Prvoci (Protozoa)

–          Věda zkoumající prvoky PROTOZOOLOGIE

Obecná charakteristika

è kosmopolitní jednobuněční živočichové s eukaryotní buňkou, která koná všechny životní děje (dýchání, rozmnožování, vylučování), malé rozměry

è většinou pohybliví

è nenároční, pro výskyt stačí dostatečná humidita – vlhkost prostředí

è startovací článek potravních řetězců

è někteří jsou parazité, (výtrusovci) můžou způsobovat např. spavou nemoc

è asi 60 tisíc druhů

 

Rozbor stavby a chování:

Organela – okrsek v buňce prvoka, který vykonává určitou funkci

Organely opory a ochrany

è Pelikula – kostra prvoka, je pevná, ale pružná, drží tvar

è Schránky – např. z chitinu, vápenatých solí, oxidu křemičitého

è Cysta – útvar, který prvok vytváří za nepříznivých podmínek (sucho, mráz)

 

Organely pohybové (dřívější rozdělení)

è Bičíky (směr většinou za bičíkem) – dlouhé tenké vlákno, které několikanásobně převyšuje délku prvoka – bičíkovci, např. krásnoočko – sporné zařazení, ondulující membrána – bičík přirostlý k tělu prvoka.

Bazální tělísko = zakotvení bičíku v buňce

è Brvy – krátká, tlustá – nálevníci, např. trepka

è Panožky – vychlípenina těla – cytoplazmy – kořenonožci, např. měňavka

è Pohyb pomocí slizu

è Posuv podélných lišt na povrchu těla – parazité výtrusovci, např. zimnička

 

Organely trávicí

è Vyskytují se jen u vyspělejších prvoků (př. trepka)

è Trávicí (potravní) vakuola je trávicí orgán. Vzniká, když pohlcenou potravu obklopí váčky s enzymatickým obsahem, putuje buňkou, tráví potravu

è Živí se bakteriemi, sinicemi, rozsivkami, řasami, částečkami organické hmoty, jinými prvoky, cizopasní prvoci látkami těla svého hostitele.

è Potravu přijímají celým povrchem těla (př. měňavka) nebo buněčnými ústy (př. trepka). Celým povrchem těla – buď samovolně (difuze) nebo pohlcením (fagocytóza)

 

Organely vylučovací

è Odvádí odpadní látky, vylučuje vodu, odpadní látky – pulzující vakuola. Střídavě se smršťuje a uvolňuje, vytlačuje látky pryč

è Některé mají buněčnou řiť

 

Organely smyslové

è Hmat – pomocí brv

è Stigma (světločivná skvrna) – rozlišení světla a tmy (př. krásnoočka – nejasné zařazení)

Rozmnožování

è nepohlavně – nejčastější

Dělením buňky (podélné, příčné)

Pučení (nový jedinec se odděluje od mateřského po dosažení určité velikosti)

Schizogemie (rozpadnutí na dceřiné buňky)

è pohlavně: je velice vzácné, pokud k němu dojde, dochází po oplození k dočasnému zastavení vývoje – podoba cysty (encystace)

Kopulace– buňky prvoků se chovají jako gamety. Splývají buď stejně velké izogamety nebo větší samičí a menší samčí – anizogamety. Splynutím vzniká zygota.

Konjugace – komplikovaná, jen u nejvyspělejších prvoků, spočívá ve výměně genetického materiálu (buněčných jader)

Dýchání – celým povrchem těla (difuzí) – nemá žádné dýchací orgány

Výskyt  – ve vlhkém prostředí, slané i sladké vodě, v půdě součástí edafonu, na povrchu organismů i uvnitř živočichů a rostlin. v biologicky znečištěných vodách (např. studně). Živí se jako parazité na povrchu nebo uvnitř organismu (vztah symbióza i parazit).

Význam – (rozkladači = reducenti), součást potravních řetězců, parazité, horotvorný význam.

 

Systém prvoků

Kmen: Praprvoci

Podkmen: Bičíkovci  

è mají jeden nebo více bičíků, vřetenovitý tvar těla, světločivnou skvrnu stigmu.

è Undulující membrána – tenká blanka mezi bičíkem a buňkou – k pohybu

 

Zástupci:

Bičíkovci rostlinní – někdy se řadí k rostlinám, jejich buňky – chromatofory totiž obsahují chlorofyl

è Př. zlativky – hnědé barvivo, krásnoočko – zelené barvivo, stigma s karotenoidy a váleč žijící v koloniích. Mají obtížné zařazení řasy vs. prvoci.

Bičíkovci živočišní – nefotosyntetizují, živí se příjmem uhlíkatých látek

è Trypanozoma spavičná – parazit v krevní plazmě, způsobuje spavou nemoc. Přenašeč – moucha tse-tse. Žije v tropech. Má ondulující membránu

è Bičenka poševní – má 4 bičíky + ondulující membránu, je parazit. U žen – nemoc pohlavních orgánů trichomoniáza. Šíří se sexuálním kontaktem. Žije i u nás.

è Lamblie střevní – průjmová onemocnění

 

Podkmen: Kořenonožci

è pohyb pomocí panožek – améboidní pohyb

è patří mezi ně i parazité v půdě

è někteří tvoří schránky z uhličitanu vápenatého, oxidu křemičitého nebo síranu strontnatého

 

Zástupci:

è Měňavky – nikdy netvoří schránky, vyksytují se v lese, mechu, mění tvar těla (vznik a zánik panožek. Př. měňavka velká, měňavka úplavičná – způsobuje úplavici (průjem)

è Dírkonošci + mřížovci – mořské skupiny, slunivky, krytenky – sladkovodní, na rašeliništích.

 

Kmen: Výtrusovci

è složité vývojové cykly, parazité v buňkách, střídání hostitelů, původci těžkých onemocnění

è redukce tělních organel a smyslů, přichycovací aparát, vyvinuté rozmnožování

 

Zástupci:

Kokcidie jaterní – nemoc kokcidióza (králíci, zajíci), způsobuje tvrdnutí jater, záněty žlučovodů

Toxoplazma kondii – způsobuje toxoplazmózu u lidí, napadá bílé krvinky, nebezpečné v těhotenství. Přenašečem jsou kočky.

Krvinkovky – způsobují malárii, žlutou zimnici. Zimnička – parazit červených krvinek, přenašečem je komár rodu Anopheles – choroba tropů malárie. Užívají se antimalarika, chinin – přírodní.

 

Kmen: Nálevníci

è jaderný dimorfizmus – 2 i více jader

è větší jádro makronukleus – řídí buňku, trávicí funkce, produkuje enzymy

è menší jádro mikronukleus – řídí rozmnožování (pohlavně, konjugace)

è má trichocysty – vymrštitelné tyčinky sloužící k útoku a obraně

è rozmnožují se příčným dělením nebo konjugací

è Potrava: buněčná ústa, buněčný hltan, na dně se tvoří potravní vakuola. Mají také buněčnou řiť.

 

Zástupci:

Trepka velká (příloha) – brvy, pulzující (stažitelná) vakuola, makronukleus + mikronukleus, potravní vakuola, pelikula (tělní obal), buněčná ústa (buněčná řiť), cytoplazma.

Slávinka, vířenka, mrskavka – trychtýř, bachořci, bobovka, vejcovka, keřenka…

Další parazitické kmeny: hmyzomorkynapadají členovce, bezobratlé, ryby, likvidují tkáně (př. hmyzomorka včelí, hmyzomorka bourcová) a výtrusenky cizopasí na studenokrevných (př. rybomorky)

Vznik mnohobuněčnosti

Mnohobuněčné organismy se vyvinuly z prvoka typu kolonie, jednotlivé části se specializovaly na určitou činnost.

 

Živočišné houby (Porifera)

Starobylá skupina, v dospělosti nepohybliví živočichové, nemají tělní souměrnost, připomínají trsy řas. Jsou převážně mořské, částečně sladkovodní. Nemají vytvořeny tkáně, jejich buňky jsou do značné míry autonomní, mají silnou regenerační schopnost

 

Stavba těla

è na povrchu ektoblast = ektoderm (ochrana) – ploché buňky pinachocyty

è entoblast = entoderm – tvoří jej límečkovité buňky – choanocyty (fagocytóza potravy)

è choanocyty mají bičík (přihání potravu,proudí vodu), v trychtýřku se potrava dostane do těla

è mezenchym – uvnitř červené měňavkovité buňky – amoebocyty (suplují cévní soustavu, rozvod živin)

è kmenové buňky archeocyty se nachází v mezoglei – rosolovitá hmota mezenchymu

è sklerity (jehlice) – suplují kostru, udržují tvar a polohu těla z SO2, CO2. Tvoří je buňky skleroblasty, slepeny proteinem sponginem, vytváří spongoblast

è uvnitř je centrální oskulární dutina

è ostie – uzavíratelné otvory do centrální dutiny – přichází jimi živiny a voda, tvořeny porocyty

è osculum – vyvrhovací otvor odpadních a nežádoucích látek

è Tělní typy:

Askonní – jednoduchý, límečkovité buňky vystýlají pouze centrální dutinu

Sykonní – límečkovité buňky vystýlají celou dutinu i ostie (lepší přístup k potravě)

Leukonní – nejdokonalejší – límečkovité buňky vystýlají komůrky uvnitř těla houby

 

Způsob života

è výživa – difuze, endocytóza (pohlcování)

è dýchání celým povrchem těla

è rozmnožování: nepohlavněpučení (na těle jiné houby vznik nového jedince – kolonie), vnitřní pučenígemulace – sladkovodní typy. Na podzim se houba rozpadá, v podobě malých gemulí přečkává nepříznivé období, extrémní odolnost, základ nové kolonie.

Pohlavně – vzácnější, houby jsou hermafroditi, Splynutím vajíčka a spermie vzniká amfiblastula – pohyblivá larva, proces rýhování.

è Výskyt: ve vodě, v šelfových mořích, výjimečně i ve sladkých vodách, povlaky na kamenech.

 

Systém hub:

Třída: Vápenaté, spongiózní

Třída: Křemité

Př. Houba pletená – „Venušin koš“

Třída: Rohovité

Houba pohárová + houba koňská + houba mycí (obr) – mořské, houba rybniční + houba říční – sladkovodní

 

Žahavci (Cnidaria)

Charakteristika

è Vodní mnohobuněční živočichové

è Výskyt: slané (častěji) i sladké vody

è Paprsčitá tělní souměrnost

è Hermafrodité (oboupohlavní)

è Metageneze – střídání životního cyklu – polyp vs. medúza.

è Polyp – válcovité tělo, přisedlý, nepohybující se. Polypovci – stádia se střídají, korálnatci – polyp je jediným životním stádiem.

Medúza – volně plovoucí, skládá se ze zvonu a chapadel

è Výskyt – hlavně v mořích, asi 9000 druhů

 

Stavba těla

è Ektoblast (ektoderm, epidermis) – horní vrstva buněk, některé se přeměňují na žahavé

è Žahavá buňka (knidoblast) – citlivý výběžek, reaguje na dotyk, vystřelí vlákno se žahavou tekutinou – hypnotoxin (obrana, ochrana, k lovu). Tvoří žahavé baterie

è Entoblast (entoderm, pokožka gastrodermis) – plní trávící funkci

è Mezoglea – blána (rosolovitá hmota vylučována mezi ektoblastem a entoblastem).

 

Trávicí soustava

è Trávicí dutina je slepá (láčka), přijímací a vyvrhovací otvor se jmenuje osculum. entoblastu probíhá mimobuněčné trávení, potrava se rozkládá přímo v láčce.

è Při doteku potravy vytvoří síť, vlákno napojené na žahavou látku omráčí, někdy vylučují lepivou hmotu.

Nervová soustava a smyslové orgány

è Je primitivní, difúzní (rozptýlená). Jde o systém sítě nervových buněk po těle

è Polyp je relativně málo pohyblivý a na podráždění reaguje stahem celého těla

è U medúzy vznikají na okraji zvonu řídící centra, reflexivní odpovědí na podráždění je smrštění okružní svaloviny zvonu

è Smyslovou soustavu představuje soustava dotyku (fotoreceptory). Ropália – sdružení smyslů na klobouku medúzy. Mají také chemické smyslové buňky -> bioindikátoři

 

Způsob života

è Dýchají celým povrchem těla

è Dravci – potravu ochromí žahavými buňkami a nasoukají do sebe (velká kořist – mimotělní trávení – rozklad)

è Rozmnožování: pohlavní (typické pro medúzy, výjimka nezmar – pučením), nepohlavní (pučení – tvorba kolonií); strobilace – odškrcování medúzek (larva – polyp roste a odškrtí se)

 

Polypovci (Hydrozoa)

è Převládá stádium polypa, stádium medúzy někdy chybí (nezmar). Žije často v koloniích.

è Tělo velké 1-2mm, osově souměrné, k přichycení slouží nožní terč. Na protilehlém konci je ústní a vyvrhovací otvor. Uvnitř láčka – trávicí dutina

è Perfektní schopnost regenerace

 

Zástupci:

Nezmar hnědý – sladkovodní, indikátor čistoty vod, rozmnožuje se pučením, živí se perloočkami a larvami hmyzu, nezmar zelený

Trubýši – vysoce organizované kolonie, rozdělené funkce (lov, trávení, nadnášení, rozmnožování), společná láčka

Medúzka sladkovodní – převládá stádium medúzy

Medúzovci (Scyphozoa)

è Dominuje stádium medúzy, hustě větvená trávicí soustava, strobilace.

è V Evropských mořích žije asi 200 druhů

è Stavba těla: zvon, plachetka, chapadla

è Světelné kruhy – statokinetické ústrojí, shluk smyslů – ropália (obr)

 

Zástupci:

Talířovka ušatá + talířovka svítivá –průměr okolo 40cm

Cyanea arctica – průměr až 2 metry, délka chapadel až 40m (obr vlevo)

 

Korálnatci (Anthozoa)

è Pouze polypové stádium, horninotvorní činitelé (korálové útesy)

è Endoskelet – vytvářejí si vnitřní kostru – vzácné

è Exoskelet – vylučují pevné látky (CaCO3, koralin) – je červený

è Činností korálů vznikají korálové útesy – SV Austrálie – Velký bradlový útes, 2000 km.

 

Zástupci:

Korál červený (obr)– šperkařství, větevníci, sasanky (obr) – nemají skelet, pohybují se; symbióza sasanka plášťová + rak poustevníček. Sasanka umožňuje ochranu, rak umožňuje pohyb a potravu.

Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!