Otázka: Vyšší rostliny
Předmět: Biologie
Přidal(a): Lucka J.
- SYSTÉM
– Vývojová větev vyšší rostliny (není to taxon):
- Vývojový stupeň – psilofytní rostliny
– oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta, trimerophyta)
- Vývojový stupeň – kapraďorosty
– oddělení plavuně
– oddělení přesličky
– oddělení kapradiny
- Vývojový stupeň – nahosemenné rostliny
– oddělení kapraďosemenné
– oddělení cykasy
– oddělení jinany
– oddělení jehličnany
- Vývojový stupeň – krytosemenné (ale to je 7. otázka)
– třída dvouděložné
– třída jednoděložné
– Semenné rostliny = nahosemenné + krytosemenné
– Vyšší rostliny jsou nejdokonalejší skupina z říše zelené rostliny, mají tělo = kormus
– Osídlují souše, k životu na nich se přizpůsobily (větší tvorba kutikuly, tvorba průduchů, zdokonalení soustavy vodivých pletiv = označovány také jako cévnaté)
– Zdokonaluje se tvorba ligninu – podmiňuje pevnost mechanických a vodivých pletiv
– U vyšších rostlin je typická rodozměna – střídání pohlavní a nepohlavní generace
– Výrazná převaha sporofytu nad gametofytem – gametofyt se stává hlavně výživou závislý na sporofytu
- PSILOFYTNÍ ROSTLINY
– Primitivní suchozemské rostliny
– Jednoduché tělo (ne pravé listy a kořeny), tvořily tracheidy = cévice – transport vody (i kapraďorosty a nahosemenné)
- Oddělení RHYNIOFYTY
– Vymřelé, rostly v prvohorách, v mělkých bahnitých pobřežních vodách, do 1 m výšky (relativně nízký vzrůst)
– =vývojový základ vyšších rostlin, jsou důležité z vývojového hlediska, symbolizují přechod rostlin na souš (žily na vlhkých místech)
- Rhenia – telomy = koncové větve, vidličnatě (dichotomicky) větvené stonky, stonky bezlisté nebo vychlípeniny pokožky
– výtrusnice (sporangium)
- KAPRAĎOROSTY
– Výtrusné (rozmnožování výstusy), cévnaté – mají pravé cévní svazky, v dřevní části pouze tracheidy
– Střídání generací = rodozměna, rozmnožování výtrusy nebo vegetativně
– Převládá sporofyt (listy+stonek+pravé kořeny) nad gametofytem, který je redukovaný a má podobu stélky
Gametofyt = prokel = prvoklíček = stélka – výživou na sporofytu nezávislý, oplození závislé na vodě (obrvené spermatozoidy),
– může být vláknitý nebo lupenitý
– Listy:
A) Mikrofylní vývojová větev – malé, celistvé, obvykle čárkovité (listy mikrofyly)
B) Megafylní vývojová větev – velké, členěné (listy megafyly)
– trofosporofyly = mají dvojí funkci – asimulují a nesou výtrusnice-rozmn. funkce (většinou)
– trofofyly = asimilační listy
– sporofyly = výtrusnicové listy (jiná funkce, velikost i tvar než trofofyly)
– Výtrusy:
- Stejnovýtrusné kapraďorosty – stejný typ výtrusů i stejně velké
- Různovýtrusné kapraďorosty – funkčně i velikostně rozlišeny
– mikrospory = menší samčí
– megaspory = velké samičí
- Oddělení PLAVUNĚ
– Mikrofylní typ, výtrusnice na svrchní straně sporofylů → tvoří výtrusnicové klasy
– Typický znak – vidličnaté (dichotomické) větvení lodyh
– Trofofyly a sporofyly
– Prvohory – bylinné typy: přežily do současnosti
– stromové typy: vymřely koncem prvohor, protože nastoupilo suché klima, základy černého uhlí
– Rozdělené sporofyly a asimilační listy, dvoubarvý spermatozoid, rozlišené spory (výtrusy) – samčí a samičí
- Plavuň vidlačka
– výtusnicový klas a výtrusnice, pelatky a zárodečníky, spermatozoid a vaječná buňka → zygota, podzemní prokel se vyživuje saprofyticky,
- Vraneček brvitý – mechový vzhled, vyšší pohoří
- Šídlatka
- Oddělení PŘESLIČKY
– Mikrofylní typ, plazivé oddenky, přeslenitě větvené stonky s oxidem křemičitým
– V prvohorách se podílely na vzniku kamenouhelných slojí, vymřelé byly i stromovité
– Inkrustace oxidem křemičitým
– Listy vyrůstají přeslenitě (vyrůstají v přeslenech)
- Přeslička lesní – po uvolnění výtrusů výtusné klasy zaschnou → lodyhy se zazelenají a přeslenitě rozvětví
– delší asimilační listy, na jaře zelená lodyha
- Přeslička rolní – jaro – hnědá nevětvená lodyha s výtrusnicovým klasem, po dozrání výtrusů odumírá
– léto – zelená větvená lodyha, hromadí do oddenku zásobní látky pro jarní lodyhy příštího roku
(oddenek přezimuje)
– prokly – zelené, autotrofní, jednopohlavné
- Oddělení KAPRADINY
– Megafylní vývojová větev, 2-3x zpeřené listy, většinou trofosporofyly, v mládí spirálně stočené, spodní strana: kupky s výtrusnicemi
– Součást permokarbonských lesů (v tropech i dnes stromové druhy)
– Životní cyklus obrázek! – prokel: zelený srdčitý, oboupohlavný; ostěra (=blanitý útvar zakrývající výtrusné kupky)
- Osladič obecný – okrouhlé výtrusnicové kupky bez ostěr; čepel, řapík, oddenek
- Sleziník routnička – liší se tvarem listů
- Hasivka orličí – listy až 2m (naše největší kapradina), často souvislé porosty
- Žebrovice klasnatá – husté lesy, má odlišené listy (sporofyly a trofofyly)
- Kapraď samec – 2x zpeřené listy, kupky výstrusnic kryté ostěrou (ledvinitá)
- Popratka samičí – 3x zpeřené listy, čárkovité ostěry
- Sleziník červený
- Semenné rostliny – sporofyt = nepohlavní generace rostlin, diploidní stadium rostlin (v každé buňce 2 sady chromozomů)
– vše kromě pylového zrna a vajíčka (zato u mechorostů je sporofyt omezen na štět a tobolku;
sporofyt u kapraďorostů je všeobecně známá zelená rostlina se složenými listy)
- NAHOSEMENNÉ ROSTLINY
– Hlavní rozvoj v druhohorách, kdy pronikly na souš – oplození není závislé na vodě
– Jsou cévnaté, v dřevní části cévních svazků jen cévice (tracheidy)
– Dokonalá převaha sporofytu nad gametofytem (gametofyt je součástí sporofytu)
– Vajíčka vyrůstají na plodolistech nahá (nejsou uložena v pestíku) na megasporofylu (=listy nesoucí semena)
Opylení – větrem: pyl na nahé vajíčko, pylová zrna se dostávají na nekrytá vajíčka (nejsou květní obaly a blizny)
Vajíčka dozrávají v semena – semeno obsahuje diploidní zárodek (dvojnásobná sada chromozomů, vznik splynutím)
Endosperm – triploidní, vyživovací pletivo
– Samčí (=mikrosporofyly) a samičí (=megasporofyly) výtrusné listy tvoří oddělené šištice
– Nahosemenné klíčí větším počtem děloh (2-18)
– Samičí gametofyt = zárodečný vak, samčí gametofyt = pylová láčka
– Reprodukční orgány jsou květy, rostliny obvykle jednodomé
Samčí reprodukční orgány – tyčinky (klas šištic), dozrávají zde pylová zrna, jsou opatřena vzdušnými vaky
Samičí šištice – tvořeny dvěma typy šupin: plodolisty = semenné šupiny, nesou nahá vajíčka; podpůrné šupiny
– U některých se vytvářejí semenné plody – napodobují plody a semena krytosemenných rostlin (třeba peckovice)
– Megafylní vývojová větev = kapraďosemenné, cykasy
– Mikrofylní vývojová větev = jinany, jehličnany
- Oddělení KAPRAĎOSEMENNÉ (lyginodendropsida)
– Vymřelé, rostly v prvohorách a druhohorách, asi předkové krytosemenných rostlin
– Stromovité, připomínaly kapradiny
– Podíl na vzniku černého uhlí
– Objevují se útvary připomínající pravá semena (proto „semenné“), obvykle jednodomé (na 1 rostlině 1 typ pohlavních orgánů)
- Oddělení CYKASY
– Megafylní vývojová větev – velké zpeřené listy na vrcholu kmene, dvoudomé
– Největší rozkvět v druhohorách, dnes v tropech a subtropech
– Velká jedlá semena vzhledu peckovice (semenné peckovice)
- Oddělení JEHLIČNANY
– Listy – jehlicovité nebo šupinovité
– přizpůsobeny ke snížení ztrát vody (silná epidermis s kutikulou-ochranný povlak, zanořené průduchy)
– Rozvoj v druhohorách
– Šištice – jednopohlavné, reprodukční orgány, samičí jsou červené, samčí žluté
– Opylení větrem
– Jehličnany 1/3 lesů
– Příčný řez jehlicí borovice lesní – zanožené průduchy, pryskyřičné kanálky (zdroj vůně, ochrana), dřevní a lýková část cévního svazku,
silná epidermis s kutikulou, mezofyl, endodermis, mechanické pletivo (obrázek!)
- Kordity – z prvohor, vymřelé, podíl na vzniku černého uhlí
- Smrk obecný – okřídlené semeno, rovný kmen, mělké kořeny (do šířky), jehlice po celém obvodu, podlouhlá šiška dolů
- Smrk pichlavý = stříbrný – ze Severní Ameriky, odolnější vůči znečištění
- Jedle bělokorá – vzpřímené rozpadavé šišky
– listy vyrůstají v ploše na dvou stranách, 2 bílé proužky na spodní straně listu
- Modřín opadavý – každoročně opadavé měkké a krátké jehlice (20-30 ve svazečku)
– jehlice vyrůstají ze zkrácených větviček – brachyblastů
– měkké dřevo na nábytek
– mladé samičí květenství – fialové, samčí – žluté → šištice
- Jalovec obecný – pichlavé jehlice, tvrdé a krátké, dvoudomý
– tmavě modré dužnaté šištice → koření, aromatizace alkoholu (borovička)
- Cypřiš obecný – Středomoří, stromovitý
- Araucaria = blahočety – dekorativní stromy
- Cedr
- Zerav západní = tůje
- Tis červený – semena s dužnatým červeným míškem = epimatium (mimo epimatia je celá rostlina jedovatá)
– nemá pryskyřné kanálky, dvoudomý
– jed taxin – vyvolává křeče hladké svaloviny
- Sekvojovec obrovský – Kalifornie „mamutí stromy“, až 100 m, 1000 let
- Borovice lesní – jehlice po 2 po celém obvodu na brachyblastech, šištice dozrávají až 3. rokem, obrázek životního cyklu!!
- Borovice kleč – keřovitá, nad horní hranicí lesa + parky
- Borovice černá – Středomoří, dlouhé tuhé jehlice po 2, semenné šupiny samičích šištic zespodu černé
- Borovice vejmutovka = hedvábná – ze Severní Ameriky, jemné dlouhé jehlice ve svazečku po 5
- Borovice pinie – Středomoří, jedlá semena (piniové oříšky)
- Borovice blatka – černý kmen, krátké jehlice, mokřady a močály
- Borovice limba – ze Slovenska, jehlice po 5 (tuhé)
- Douglaska tisolistá – podpůrné šupiny na šišce
- Oddělení JINANY
– Přechod mezi jehličnatými a listnatými
– Nejvíce v druhohorách, dnes známý jediný druh
- Jinan dvoulaločný = ginkgo biloba – dvoulaločné listy s vidličnatou žilnatinou
– druhohory
– flavonoidy – účinné látky v listech, antioxidační účinky,
pozitivní vliv na lidský org., rozšiřuje cévy, zlepšují prokrvení a paměť
– semenná peckovice – „žlutá třešeň“, páchne po žluklém másle, obsahuje kyselinu máselnou
– dvoudomý strom – buď samčí, nebo samičí
– přirozeně rostě v Číně, pěstuje se v parcích
