Vyšší rostliny – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka: Vyšší rostliny

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Lucka J.

 

 

 

 

  • SYSTÉM

–         Vývojová větev vyšší rostliny (není to taxon):

  1. Vývojový stupeň – psilofytní rostliny

– oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta, trimerophyta)

  1. Vývojový stupeň – kapraďorosty

– oddělení plavuně

– oddělení přesličky

– oddělení kapradiny

  1. Vývojový stupeň – nahosemenné rostliny

– oddělení kapraďosemenné

– oddělení cykasy

– oddělení jinany

– oddělení jehličnany

  1. Vývojový stupeň – krytosemenné (ale to je 7. otázka)

– třída dvouděložné

– třída jednoděložné

–         Semenné rostliny = nahosemenné + krytosemenné

 

–         Vyšší rostliny jsou nejdokonalejší skupina z říše zelené rostliny, mají tělo = kormus

–         Osídlují souše, k životu na nich se přizpůsobily (větší tvorba kutikuly, tvorba průduchů, zdokonalení soustavy vodivých pletiv = označovány také jako cévnaté)

–         Zdokonaluje se tvorba ligninu – podmiňuje pevnost mechanických a vodivých pletiv

–         U vyšších rostlin je typická rodozměna – střídání pohlavní a nepohlavní generace

–         Výrazná převaha sporofytu nad gametofytem – gametofyt se stává hlavně výživou závislý na sporofytu

 

  • PSILOFYTNÍ ROSTLINY

–         Primitivní suchozemské rostliny

–         Jednoduché tělo (ne pravé listy a kořeny), tvořily tracheidy = cévice – transport vody (i kapraďorosty a nahosemenné)

 

  • Oddělení RHYNIOFYTY

–         Vymřelé, rostly v prvohorách, v mělkých bahnitých pobřežních vodách, do 1 m výšky (relativně nízký vzrůst)

–         =vývojový základ vyšších rostlin, jsou důležité z vývojového hlediska, symbolizují přechod rostlin na souš (žily na vlhkých místech)

  • Rheniatelomy = koncové větve, vidličnatě (dichotomicky) větvené stonky, stonky bezlisté nebo vychlípeniny pokožky

– výtrusnice (sporangium)

 

  • KAPRAĎOROSTY

–         Výtrusné (rozmnožování výstusy), cévnaté – mají pravé cévní svazky, v dřevní části pouze tracheidy

–         Střídání generací = rodozměna, rozmnožování výtrusy nebo vegetativně

–         Převládá sporofyt (listy+stonek+pravé kořeny) nad gametofytem, který je redukovaný a má podobu stélky

Gametofyt = prokel = prvoklíček = stélka – výživou na sporofytu nezávislý, oplození závislé na vodě (obrvené spermatozoidy),

– může být vláknitý nebo lupenitý

–         Listy:

A)      Mikrofylní vývojová větev – malé, celistvé, obvykle čárkovité (listy mikrofyly)

B)      Megafylní vývojová větev – velké, členěné (listy megafyly)

trofosporofyly = mají dvojí funkci – asimulují a nesou výtrusnice-rozmn. funkce (většinou)

trofofyly = asimilační listy

sporofyly = výtrusnicové listy (jiná funkce, velikost i tvar než trofofyly)

–         Výtrusy:

  1. Stejnovýtrusné kapraďorosty – stejný typ výtrusů i stejně velké
  2. Různovýtrusné kapraďorosty – funkčně i velikostně rozlišeny

mikrospory = menší samčí

megaspory = velké samičí

 

  • Oddělení PLAVUNĚ

–         Mikrofylní typ, výtrusnice na svrchní straně sporofylů → tvoří výtrusnicové klasy

–         Typický znak – vidličnaté (dichotomické) větvení lodyh

–         Trofofyly a sporofyly

–         Prvohory – bylinné typy: přežily do současnosti

stromové typy: vymřely koncem prvohor, protože nastoupilo suché klima, základy černého uhlí

–         Rozdělené sporofyly a asimilační listy, dvoubarvý spermatozoid, rozlišené spory (výtrusy) – samčí a samičí

  • Plavuň vidlačka

– výtusnicový klas a výtrusnice, pelatky a zárodečníky, spermatozoid a vaječná buňka → zygota, podzemní prokel se vyživuje saprofyticky,

  • Vraneček brvitý – mechový vzhled, vyšší pohoří
  • Šídlatka

 

  • Oddělení PŘESLIČKY

–         Mikrofylní typ, plazivé oddenky, přeslenitě větvené stonky s oxidem křemičitým

–         V prvohorách se podílely na vzniku kamenouhelných slojí, vymřelé byly i stromovité

–         Inkrustace oxidem křemičitým

–         Listy vyrůstají přeslenitě (vyrůstají v přeslenech)

  • Přeslička lesnípo uvolnění výtrusů výtusné klasy zaschnoulodyhy se zazelenají a přeslenitě rozvětví

– delší asimilační listy, na jaře zelená lodyha

  • Přeslička rolní – jaro – hnědá nevětvená lodyha s výtrusnicovým klasem, po dozrání výtrusů odumírá

– léto – zelená větvená lodyha, hromadí do oddenku zásobní látky pro jarní lodyhy příštího roku

(oddenek přezimuje)

prokly – zelené, autotrofní, jednopohlavné

  • Oddělení KAPRADINY

–         Megafylní vývojová větev, 2-3x zpeřené listy, většinou trofosporofyly, v mládí spirálně stočené, spodní strana: kupky s výtrusnicemi

–         Součást permokarbonských lesů (v tropech i dnes stromové druhy)

–         Životní cyklus obrázek! – prokel: zelený srdčitý, oboupohlavný; ostěra (=blanitý útvar zakrývající výtrusné kupky)

  • Osladič obecný – okrouhlé výtrusnicové kupky bez ostěr; čepel, řapík, oddenek
  • Sleziník routnička – liší se tvarem listů
  • Hasivka orličí – listy až 2m (naše největší kapradina), často souvislé porosty
  • Žebrovice klasnatá – husté lesy, má odlišené listy (sporofyly a trofofyly)
  • Kapraď samec – 2x zpeřené listy, kupky výstrusnic kryté ostěrou (ledvinitá)
  • Popratka samičí – 3x zpeřené listy, čárkovité ostěry
  • Sleziník červený

 

  • Semenné rostlinysporofyt = nepohlavní generace rostlin, diploidní stadium rostlin (v každé buňce 2 sady chromozomů)

vše kromě pylového zrna a vajíčka (zato u mechorostů je sporofyt omezen na štět a tobolku;

sporofyt u kapraďorostů je všeobecně známá zelená rostlina se složenými listy)

 

  • NAHOSEMENNÉ ROSTLINY

–         Hlavní rozvoj v druhohorách, kdy pronikly na soušoplození není závislé na vodě

–         Jsou cévnaté, v dřevní části cévních svazků jen cévice (tracheidy)

–         Dokonalá převaha sporofytu nad gametofytem (gametofyt je součástí sporofytu)

–         Vajíčka vyrůstají na plodolistech nahá (nejsou uložena v pestíku) na megasporofylu (=listy nesoucí semena)

Opylenívětrem: pyl na nahé vajíčko, pylová zrna se dostávají na nekrytá vajíčka (nejsou květní obaly a blizny)

Vajíčka dozrávají v semena – semeno obsahuje diploidní zárodek (dvojnásobná sada chromozomů, vznik splynutím)

Endosperm – triploidní, vyživovací pletivo

–         Samčí (=mikrosporofyly) a samičí (=megasporofyly) výtrusné listy tvoří oddělené šištice

–         Nahosemenné klíčí větším počtem děloh (2-18)

–         Samičí gametofyt = zárodečný vak, samčí gametofyt = pylová láčka

–         Reprodukční orgány jsou květy, rostliny obvykle jednodomé

Samčí reprodukční orgány – tyčinky (klas šištic), dozrávají zde pylová zrna, jsou opatřena vzdušnými vaky

Samičí šišticetvořeny dvěma typy šupin: plodolisty = semenné šupiny, nesou nahá vajíčka; podpůrné šupiny

–         U některých se vytvářejí semenné plody – napodobují plody a semena krytosemenných rostlin (třeba peckovice)

–         Megafylní vývojová větev = kapraďosemenné, cykasy

–         Mikrofylní vývojová větev = jinany, jehličnany

  • Oddělení KAPRAĎOSEMENNÉ (lyginodendropsida)

–         Vymřelé, rostly v prvohorách a druhohorách, asi předkové krytosemenných rostlin

–         Stromovité, připomínaly kapradiny

–         Podíl na vzniku černého uhlí

–         Objevují se útvary připomínající pravá semena (proto „semenné“), obvykle jednodomé (na 1 rostlině 1 typ pohlavních orgánů)

 

  • Oddělení CYKASY

–         Megafylní vývojová větev – velké zpeřené listy na vrcholu kmene, dvoudomé

–         Největší rozkvět v druhohorách, dnes v tropech a subtropech

–         Velká jedlá semena vzhledu peckovice (semenné peckovice)

 

  • Oddělení JEHLIČNANY

–         Listyjehlicovité nebo šupinovité

přizpůsobeny ke snížení ztrát vody (silná epidermis s kutikulou-ochranný povlak, zanořené průduchy)

–         Rozvoj v druhohorách

–         Šištice – jednopohlavné, reprodukční orgány, samičí jsou červené, samčí žluté

–         Opylení větrem

–         Jehličnany 1/3 lesů

–         Příčný řez jehlicí borovice lesní – zanožené průduchy, pryskyřičné kanálky (zdroj vůně, ochrana), dřevní a lýková část cévního svazku,

silná epidermis s kutikulou, mezofyl, endodermis, mechanické pletivo (obrázek!)

  • Kordity – z prvohor, vymřelé, podíl na vzniku černého uhlí
  • Smrk obecný – okřídlené semeno, rovný kmen, mělké kořeny (do šířky), jehlice po celém obvodu, podlouhlá šiška dolů
  • Smrk pichlavý = stříbrný – ze Severní  Ameriky, odolnější vůči znečištění
  • Jedle bělokorávzpřímené rozpadavé šišky

– listy vyrůstají v ploše na dvou stranách, 2 bílé proužky na spodní straně listu

  • Modřín opadavý – každoročně opadavé měkké a krátké jehlice (20-30 ve svazečku)

– jehlice vyrůstají ze zkrácených větviček – brachyblastů

– měkké dřevo na nábytek

– mladé samičí květenství – fialové, samčí – žluté → šištice

  • Jalovec obecný – pichlavé jehlice, tvrdé a krátké, dvoudomý

– tmavě modré dužnaté šištice → koření, aromatizace alkoholu (borovička)

  • Cypřiš obecný – Středomoří, stromovitý
  • Araucaria = blahočety – dekorativní stromy
  • Cedr
  • Zerav západní = tůje
  • Tis červenýsemena s dužnatým červeným míškem = epimatium (mimo epimatia je celá rostlina jedovatá)

– nemá pryskyřné kanálky, dvoudomý

– jed taxin – vyvolává křeče hladké svaloviny

  • Sekvojovec obrovský – Kalifornie „mamutí stromy“, až 100 m, 1000 let
  • Borovice lesní – jehlice po 2 po celém obvodu na brachyblastech, šištice dozrávají až 3. rokem, obrázek životního cyklu!!
  • Borovice kleč – keřovitá, nad horní hranicí lesa + parky
  • Borovice černá – Středomoří, dlouhé tuhé jehlice po 2, semenné šupiny samičích šištic zespodu černé
  • Borovice vejmutovka = hedvábná – ze Severní Ameriky, jemné dlouhé jehlice ve svazečku po 5
  • Borovice pinie – Středomoří, jedlá semena (piniové oříšky)
  • Borovice blatka – černý kmen, krátké jehlice, mokřady a močály
  • Borovice limba – ze Slovenska, jehlice po 5 (tuhé)
  • Douglaska tisolistá – podpůrné šupiny na šišce

 

  • Oddělení JINANY

–         Přechod mezi jehličnatými a listnatými

–         Nejvíce v druhohorách, dnes známý jediný druh

  • Jinan dvoulaločný = ginkgo bilobadvoulaločné listy s vidličnatou žilnatinou

– druhohory

flavonoidy – účinné látky v listech, antioxidační účinky,

pozitivní vliv na lidský org., rozšiřuje cévy, zlepšují prokrvení a paměť

semenná peckovice – „žlutá třešeň“, páchne po žluklém másle, obsahuje kyselinu máselnou

dvoudomý strom – buď samčí, nebo samičí

– přirozeně rostě v Číně, pěstuje se v parcích






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: