Vylučovací systém – Organa uropoetica

 

   Otázka: Vylučovací systém – Organa uropoetica

   Předmět: Biologie a lékařství

   Přidal(a): Sabina

 

 

Funkce:

Ledviny

  • odvádí z těla odpadní látky, látky jedovaté a nadbytečné, které se dostaly při metabolismu do krve, tím se podílí na udržování stálého vnitřního prostředí homeostázy

Močové cesty

  • přepravují, uskladňují a odvádějí moč z organismu

 

Činnosti částečně přejímají i jiné soustavy

  • DS– tělo se zbavuje přebytečného oxidu uhličitého a vody ve formě vodní páry
  • TS– tlusté střevo vylučuje nestrávené zbytky potravy, speciální trávicí funkci mají játra– vzniká žluč
  • kůže– přebytečné soli, vodu ve formě potu, mazu, močovina a kyselina mléčná

 

Makroskopická stavba

Ledvina (Ren)

  • párový orgán uložený retroperitoneálně po obou stranách bederní páteře(L1-L3), částečně chráněny žebry
  • ledvina má tvar bobu, fazolu, 12x6x3cm
  • u dospělého 130-170 g, novorozenec 11-12 g
  • pravá ledvina se nachází v oblasti, kde jsou játra-> dotýká se jater
  • levá ledvina se vyskytuje v blízkosti sleziny a slinivky břišní
  • u dospělce je ledvina dlouhá 12 cm, kolem 15 dkg, mají tmavě červenou barvu díky velkému prokrvení
  • ledvina je zásobena krví přes tzv. ledvinovou tepnu– oštěpuje se z břišní aorty-> vstupuje nám do oblasti ledviny v tzv. brance ledvinné, v tomto místě vystupuje jaterní žíla

 

Popis:

  • na povrchu- vazivové pouzdro, pod ním- kůra- světle zbarvená, zhruba 5-8 mm silná
  • pod ní ledvinná dřeň– uspořádaná v tzv. ledvinné pyramidy, je tmavá, tmavá část je většinou žíhaná, pyramida vyúsťuje v tzv. ledvinné papily– nejužší část, vrchol pyramidy ústí do ledvinového kalichu-žlutá část-> kalichy se sbíhají do ledvinné pánvičky, místo, kde vystupuje močovod, vchází i vychází všechny cévy i nervy je tzv. branka ledvinná
  • základní stavební a funkční jednotkou je nefron– v jedné ledvině je 1 mil., velikost 4cm, nefron se skládá ze dvou částí:
    • filtrační část– nachází se v kůře ledviny
      • tvoří tzv. Bowmanův váček– je v kůře, tvoří pouzdro + jednovrstevný jednoduchý epitel, uvnitř je tzv. glomerulus (klubíčko)- síť vlásečnic
      • Bowmanův váček + klubíčko-> tvoří Malphigiho tělísko– do každého tělíska je vstupní vlásečnice (přívodní céva) tepenná a vystupuje užší vlásečnice žilní
    • tubulární část(kanálková)-nachází se v dřeni
      • z Malphigiho tělíska vychází tzv. vinutý kanálek prvního řádu (proximální kanálek)- ještě je v kůře ledviny
      • kanálek se dál narovnává-> vytváří rovný kanálek-> přechází do dřeně ledviny-> Henleova klička-> v dřeni pokračuje, vytváří písmeno U, délka 2,5cm a vrací se zpátky do kůry ledvin-> tady se z něho stává vinutý kanálek druhého řádu, který je širší a sbírá se do tzv. sběrných kanálků-> vyúsťuje do ledvinných papil

 

Ledvinná branka (Hilum renale) – místo, kde vstupuje tepna ledvinná a vystupuje ledvinná pánvička a ledvinná žíla

Vazivové pouzdro (Capsula fibrosa) – kryje povrch ledvin

Světle červená kůra ledvinná (Cortex renalis) – jsou v ní klubíčka-glomeruly

Červenošedá dřeň (Medulla renalis)

Ledvinné pyramidy (Pyramides renales) – dřeň je rozdělena na 10-18 pyramid

Ledvinné kalichy (Calices renales)

 

Cévní zásobení ledvin

  • arteria renalis dexter et sinister – odstupují z břišní aorty, vstupují v hilum renale, uvnitř se větví na interlobulares(interlobulární artérie)
  • z těchto arterií odstupují vasa afferentia (přívodné cévy)

 

Mikroskopická stavba

  • základní stavební a funkční jednotka ledvin = nefron

Oddíly nefronu:

  • Ledvinné tělísko(Malphigiho) – skládá se z cévního klubíčka(glomerulu) a ten je obalen v Bowmanovém pouzdru, krev do ledvinného tělíska přivádí afferentní arteriola, která se větví v glomerulární kapilární pleteň, pleteň se sbírá do odvodní kapiláry – vas efferens, která odvádí krev do sekundární kapilární sítě opřádající stěny proximálního a distálního tubulu, klubíčko je obaleno Bowmanovým pouzdrem, ten má tvar dovnitř promáčknutého míčku-má list vnitřní, který přiléhá na cévní klubíčko a list zevní, který tvoří zevní povrch tělíska, mezi listy je dutina, do které se filtruje z cévního klubíčka tzv. primární moč – 180l/den = ultrafiltrát krevní plazmy, filtr je propustný pro všechny součásti krve s výjimkou krvinek a bílkovin, z Bowmanova pouzdra začíná odvodný ledvinný kanálek – ten má několik částí:

 

Proximální stočený kanálek – má stočený a přímý segment

Henleova klička – má tenké sestupné a tlusté vzestupné rameno

Distální kanálek(tubulus) – ústí do sběracího kanálku

Sběrací kanálek – provádí konečnou úpravu moče zahušťováním, odvádí moč k ledvinné papile a pánvičce, odtud je moč močovými cestami vylučována z těla ven

 

  • v ledvinách se produkuje hormon renin, který má vliv na zvyšování TK a ovlivňuje filtraci v glomerulu, erytropoetin, který ovlivňuje tvorbu krve

 

Funkce nefronu:

  • V glomerulu je krevní tekutina filtrována pomocí filtračního krevního tlaku skrze hustou síť kapilár
  • Buňky a bílkoviny zůstávají v krevním oběhu a cévní stěnou jsou protlačeny pouze voda a ve vodě dobře rozpustné látky
  • Při tom vzniká primární moč (180-200l/24h)
  • Její složení je skoro totožné se složením krevní plazmy zbavené buněk a bílkovin
  • Znamená to, že primární moč obsahuje látky, které by tělo vlastně vyloučit nemělo(glukóza, aminokyseliny, ionty..)
  • Tyto důležité látky společně s vodou jsou znovu vstřebány v tubulech do krevního oběhu, jen odpadové látky se znovu nevstřebají, zpětné vstřebávání je pomocí aktivního transportu a pasivní difuze

 

  • aktivní transport – zpětné vstřebávání (Na, K, Cl, Ca)
  • pasivní difúze – osmotická difúze – hlavně H2O
  • složení moči se mění, moč se zahušťuje asi na 1-1,5l/den, definitivní moč je vedena do ledvinných pánviček, odkud stéká močovody do močového měchýře
  • Diuréza = množství definitivní moči vyloučené za jednotku času
  • Denní diuréza = množství moči za 24h (1-1,5l)
  • Hodinová diuréza = množství vytvořené moče za 1hod, neměla by klesnout pod 50ml
  • Polyurie = zvýšená tvorba moči (˄2 500ml/24hod)
  • Oligurie = snížená tvorba moči (˅500ml/24hod)
  • Anurie = zástava tvorby moči, do 100ml

 

Moč (Urina)

  • čirá, jantarová tekutina, charakteristického zápachu, barva způsobená rozpadem žlučových barviv – urobilin
  • je sterilní, moč zdravého člověka nesmí obsahovat bílkoviny, sacharidy, krev, hnis
  • množství moči se mění v souvislosti s druhem přijaté potravy a teplotou prostředí, s některými chorobnými stavy – diabetes mellitus, diabetes insipidus (úplavice močová), patologické příměsi žlučová barviva – do černa zbarvená moč (černé pivo), krev – hematurie(do růžova zbarvená)
  • slabě kyselé pH – 4-8
  • voda, močovina – 30 kg NaCl = 15 kg Na, K, chloridy, sírany, fosforečnany, uhličitany, amoniak, kyselina močová, kreatin, soli kyseliny močové

 

Funkce ledvin:

  • Udržují homeostázu – regulace objemu extracelulární tekutiny, vylučuje odpadové produkty metabolismu (močovina, amonné ionty, kyselina močová a kreatinin, vylučováním látek narušujících homeostázu (a zpětnou resorpci některých látek), regulací koncentrace iontů
  • Tvorba hormonů (renin erytropoetin)

 

Hormonální řízení tvorby moči v tubulech – působí na distální a sběrací kanálky

  • Antidiuretický hormon (ADH): je produkován buňkami mezimozku, zvyšuje zpětné vstřebávání vody do krevního oběhu, nedostatek = diabetes insipidus (úplavice močová)
  • Aldosteron: tvoří ho kůra nadledvin, ovlivňuje vstřebávání sodíku Na – umožňuje větší vylučování K -> reguluje krevní tlak v kanálcích nefronu
  • Erytropoetin EPO: produkují jej ledviny, je důležitý pro tvorbu erytrocytů – tvorba se nazývá erytropoéza, produkce se zvyšuje při nedostatku kyslíku ve tkáních

 

Nervové – řízení centrálním nervovým systémem

  • ledviny jsou řízeny pomocí mezimozku (hypotalamus), odtud jdou informace do podvěsku mozkového (hypofýza) – odtud jdou dále nervová vlákna (sympatikus – snižují filtraci v glomerulech – snižují množství moči za 24 hodin, parasympatikus – opačně)

 

Řízení filtrace moči v glomerulu

  • ledviny vytvářejí moč nepřetržitě
  • filtraci v glomerulu ovlivňuje hormon renin, který se tvoří ve skupině buněk macula densa
  • hormon renin působí na bílkovinu angiotenzinogen, který ovlivňuje hladkou svalovinu přívodné cévy, mění její průsvit a tím ovlivňuje filtraci

 

Vývodné cesty močové

  • Ledvinné kalichy (Calices renales): mají pohárkovitý tvar, v 1 ledvině 7-14kalichů, obemykají ledvinné papily, které do nich ústí, spojením tvoří ledvinnou pánvičku, zachycují definitivní moč ze sběrných kanálků
  • Ledvinná pánvička (Pelvis renalis): leží společně s tepnami a žílami ledvin na vnitřním okraji ledvin, dutý útvar v hilu ledviny, mezi cévami, z pánviček vystupují ze zúžených konců urethery(močovody)– dosáhne-li náplň pánvičky 2ml – dochází k peristaltickým stahům hladké svaloviny, moč je posunuta močovody do močového měchýře, peristaltické vlny se opakují s frekvencí 1-5 stahů/min
  • Pravý a levý močovod (Ureter dexter et sinister): průběh močovodu je protáhlý esovitě, délka 25-30 cm, průměr 5-7mm, probíhá retroperitoneálním prostorem do pánve, kde šikmo shora dolů proráží zadní stěnu močového měchýře, sliznice je krytá přechodným epitelem, hladká svalovina je uspořádaná do 2 vrstev (vnitřní podélné a zevní kruhové), povrch je kryt adventicií
  • Močový měchýř (Vesica urinaria): dutý svalový orgán, tvar a velikost mění podle velikosti náplně moče, u obou pohlaví je uložen za sponou stydkou na svalovém dnu pánevním, zpětnému přetékání moči do močovodu brání svalovina stěny moč. Měchýře – obaluje koncové úseky močovodů, náplň MM obvykle nepřesahuje 500ml(nejvíc 700), sliznice, krytá přechodným epitelem, je v prázdném měchýři složená v řasy, hladká svalovina je uspořádána do 3 vrstev různých směrů, vyústěním obou močovodů a výstupem močové trubice je ohraničené trigonum, zevně je kryt adventicií, pouze přes vrchol a horní část zadní stěny přechází peritoneum, stěny tvoří hladká svalovina – více vrstev, také elastická vlákna -> roztahování a stahování močového měchýře podle objemu
    • 200-300ml – fyziologická náplň
    • 150ml – nucení na moč
    • 300-400ml – vyvolává drážděním mechanoreceptorů nucení namoč a navodí mikční reflex, močový měchýř se vyprazdňuje, centrum reflexu je v sakrální oblasti míchy a podléhá vlivu mozkové kůry
    • 500-700ml – maximální náplň
    • Reflux = zpětný tok moči, zabraňuje mu slizniční řasa
    • U novorozence je kapacita 30-60ml, počet močení 20-40/24hod
  • Močová trubice(Urethra): začíná ze dna močového měchýře, rozdílná délka i průběh u muže a ženy
    • žena 3-4cm dlouhá, pevně srostlá s přední stranou pochvy, ústí nad vchodem poševním mezi malými stydkými pysky
    • muž 20cm dlouhá, prochází prostatou, svalovým dnem pánevním a penisem, od prostatické části je současně i vývodnou cestou pohlavní

 

Mikce (močení) – reflexní děj, probíhá pod kontrolou mozkové kůry (zvětšující se objem MM dráždí nervová zakončení ve stěně MM a vzruchy jsou vedeny do centra v bederní části míchy, reflexně je uvolněn vnitřní svěrač a zvyšuje se tonus svaloviny MM)

  • zevní svěrač močové trubice = vlákna příčně pruhované svaloviny – ovládáno vůlí
  • vnitřní svěrač močové trubice = plný měchýř dráždí nervová zakončení – vedení do bederní části míchy

 

Onemocnění

  • inkontinence moči – ochabování svalstva, porucha svěračů
  • záněty močových cest – nutkání k močení – pálení, řezání
  • infekce a záněty ledvin – při postižení glomerulů – 30% selhání ledvin
  • akutní selhání ledvin – příčina např. jed, stav ledvin se obnoví
  • chronické selhání ledvin – ledviny nefunkční, různé příčiny, dialýza, transplantace ledvin
  • močové kameny – předčasné vykrystalizování látek v močových cestách – málo rozpustných solí, rozlišují se např. ledvinné kameny, močového měchýře apod., jedna z možných příčin je nedostatečné

 

Kožní ústrojí (cutis, derma)

  • kůže je největší plošný orgán lidského těla, její plocha je asi 1,5-2m2a hmotnost 4,5kg

Skládá se z:

Pokožka (epidermis): 0,1 mm tlustá povrchová vrstva složená z několika vrstev plochých buněk (vrstevnatý dlaždicový epitel rohovějící) –  na povrchu odumírají, rohovatí a odlupují se, povrchové buňky obsahují bílkovinu, která je těžko rozpustná ve vodě, kůže je pro vodu nepropustná, pokožka obsahuje zrna tmavohnědého barviva – kožní pigment melanin, tmavý pigment produkovaný melanocyty, barva kůže zavisí na množství pigmentu, kožní barvivo pohlcuje v hlubších vrstvách UV složku slunečního záření

  • Keratin – bílkovina obsažená ve zrohovatělých buňkách
  • rohová vrstva – buňky svrchní pokožky – keranocyty – součástí všech kožních derivátů – vlasy, nehty, chlupy apod.
  • denně se odloučí zhruba 10 g odumřelých buněk ve formě šupinek, neustálá každodenní obnova – šupinky jsou potravou roztočů apod., tam, kde se nachází ochlupení je keratinu poměrně méně
  • zárodečná vrstva – nachází se zde buňky, melanocyty, obsahující kožní pigment melanin – hlavní funkce: ochrana hlouběji uložených buněk před UV zářením, chybí v kůži na dlaních a chodidlech, děti ho mají málo – citlivá pokožka
  • je také součástí derivátů pokožky a oční duhovky, pihy vznikají shlukováním pigmentu v melanocytech, opalování -> stimulace tvorby melaninu – buňky se zvětší a zvýší produkci -> posílají do sousedních buněk -> migrace směrem povrchu 4-5 dní = zhnědnutí kůže, provitamín vitamínu A = β-karoten – podporuje vylučování melaninu
  • celkové zbarvení kůže – dědičné množství + kvalita pigmentu, jak často se vystavujeme slunečnímu záření -> 3 plemena: negroidní, europoidní, mongoloidní

 

Přechod mezi pokožkou a škárou

  • hranice není rovná, pokožka vysílá do škáry bradavčité výběžky – papily, nejnižší na hýždích, nejvyšší na rukou) – hlavní funkce: větší soudržnost pokožky a škáry, lepší výživa pokožky – pokožka není cévně zásobená – pomocí těchto výběžku se zásobuje
  • škára vysílá tzv. škárové papily (prstovité) – zapadají do pokožkových papil – vytváří souvislou vrstvu, na pokožce vidíme papilární linie jako tzv. rýhy – nejznatelnější na dlaních – prstech – obrazce (dermatoglyfy) – otisky prstů

 

Škára (corium, dermis): pevná, pružná vrstva kůže, vnitřní, vazivová vrstva 0,5-2,5mm silná zvlněná papilární vrstva se vyklenuje proti pokožce, skládá se z vazivových buněk, elastických vláken(a kolagenních – glykoproteiny a mezi nimi tukové buňky), probíhají zde krevní, mízní cévy a nervy (každé nervové zakončení – tzv. čidlo bolesti, na 1 cm2 zhruba 100), jsou zde uloženy vlasové kořeny, potní a mazové žlázy, obsahuje nervová zakončení – receptory, citlivé na změny tlaku, teploty, chladu a bolesti  (umožňují jejich vnímání, jsou to volná nervová zakončení), obsahuje hmatová tělíska – nejvíce je jich na bříškách prstů, dlani a plosce nohy, výběžky škáry vytvářejí protáhlé valy, které tvoří např. na bříškách prstů kožní listy (kresby), využívá se to v kriminalistice – DAKTYLOSKOPIE, charakter kreseb je typický pro každého člověka

  • receptor chladu – Krauseho tělísko
  • receptor bolesti – Smyslová nervová zakončení
  • receptor hmatu – Meissnerovo tělísko, blíže k povrchu
  • receptor tlaku a tahu, vibrace – Vater-Paciniho tělísko, hlouběji, až v podkožním vazivu
  • receptor tepla – Ruffiniho tělísko

 

Podkožní tukové vazivo(tela subcutanea, hypodermis): síť kolagenních elastických vláken, poměrně řídké vazivo bohaté na tukové buňky  umožňuje posun kůže, tvoří tepelnou izolaci, nejsilnější na břiše, hýždích a stehnech, způsob rozložení ovlivňují pohlavní hormony

 

Funkce kůže:

  • Ochranné – brání vnikání škodlivých látek do vnitřního prostředí organismu, pigment chrání před UV zářením, odolná je vůči tlaku, nárazům, tření
  • Regulace tělesné teploty – díky podkožnímu tuku – izolace, když je organismus přehřátý, cévy v kůži se rozšíří a otevřou se potní žlázy a organismus se ochlazuje, po vyrovnání tělesné teploty dojde ke stažení cév v kůži a ochlazování se zastaví
    • vedením tepla (kondukcí)
    • zářením(radiací)
    • prouděním(konvekcí)
    • odpařováním potu(evaporací)
  • Vylučovací a resorpční – chceme-li zavést do kůže léky, musí být obsaženy v tukových rozpustidlech, které naruší mazový film
  • Senzorické, smyslové – receptory – vnímání bolestivých, tepelných, mechanických počitků
  • Skladovací – v podkožním vazivu se ukládá tuk – jsou zde uskladněny vitaminy rozpustné v tucích, provitamin D, zásobním orgánem tukových, krevním, vodním, provitaminu D
  • Psychosociální – barva nebo vzhled kůže ovlivňuje postavení ve společnosti a vnímání sebe sama
  • Vylučovací – pomocí mazových a potních žlázek = pot a maz, mají ochrannou f-ci – pot pro svou kyselost omezuje růst mikroorganismů, má slabé dezinfekční účinky
  • Dýchací – určitá výměna plynů – velmi omezená, souvisí s vypařováním vody, jako vodní páry
  • Imunologická – může zde docházet ke tvorbě protilátek

 

Přídatné kožní orgány

  • zrohovatělé deriváty pokožky – chlupy, vlasy a nehty
  • kožní žlázy – mazové a potní

 

Chlupy a vlasy: vyrůstají z vlasového váčku, do vlasové pochvy ústí mazové žlázky, s vlasovými váčky jsou spojeny jemné snopečky svalových vláken, při jejichž stahu se váčky napřímí a zvednou vlas = husí kůže(stres, strach, rozčílení, jiné + a – pocity, zima), zároveň se vyprazdňuje mazová žláza, která na chlupu vlasu vytváří ochranný film, vlas se skládá z vnitřní dřeně a rohovatěních buněk kůry, na povrchu vlasů je sekret mazových žláz, při nepřítomnosti vlasového pigmentu, pigmentu v pokožce a duhovce oka vzniká albinismus

 

Dělení ochlupení podle časového vývoje:

  • Primární ochlupení (lanugo) – u plodu, je to jemné chmýří, nejmohutnější je vyvinuto v 7. a 8. měsíci plodového vývoje, před narozením opadá do plodové vody
  • Sekundární ochlupení – ochlupení na povrchu těla, vlasy (capilly), řasy (cilia), obočí (supercilia), drobné chloupky (pili)
  • Terciální (terminální) ochlupení – začíná růst až v pubertě, tvorba je závislá na činnosti žláz s vnitřní sekrecí(hormony varlete, nadledvinky, patří mezi sekundární pohlavní znaky, chlupy v podpaží (hirci), ohanbí(pubes) – ženy mezi 10.-11. rokem, je příčně ukončeno, u mužů mezi 12.-14.rokem, je nepřesně ohraničeno a prodlužuje se téměř k pupku, vous (barba) – od 16 let u mužů, v zevním zvukovodu (tragi), chloupky ve vchodu nosním (vibrissae) – chlupy hmatové, sinusové
  • ovlivňuje testosteron u mužů a estrogen u žen

 

Stavba vlasu:

  • skládá se ze dvou částí: volná a kořen vlasu – v kůži
  • vždy roste šikmo vzhůru, prochází trubičkou – tzv. vlasová pochva
  • vyrůstá z části, která se označuje jako vlasová cibulka, do cibulky proniká cévní výběžek škáry – vlasová bradavka – vyživuje vlasovou cibulku
  • po vypadnutí vlasu nebo chlupu vzniká nový tak, že ve vlasové cibulce jsou zbytky buněk, které umožňují růst
  • do každého vlasu nebo chlupu ústí sval (hladké svalstvo) – vzpřimovač vlasu, nebo chlupu – hustší ochlupení = termoizolační vrstva
  • do vlasové pochvy ústí mazová žláza – stah svalu umožňuje to, aby se do vlasu vytlačovalo více mazu
  • zdravý vlas rostě 2-6 let, období fáze klidu – fáze před vypadnutím, na tom samém místě potom začíná růst vlas nový, zhruba 10% vlasů vždy v této fázi
  • blondýni, bruneti, rusovlasí
  • základní stavební jednotkou vlasu je bílkovina, pokud je v těle nedostatek bílkovin -> vypadávání vlasů, poruchy štítné žlázy, nedostatek železa, přemíra vitamínu A, léky na srdce – negativní ovlivňování vlasů
  • Si, Zn, Ca, kopřivové extrakty – šampóny, kondicionéry, pravidelné prokrvování pokožky – pozitivně působí na vlasy

 

Nehet(unguis) – zrohovatělá destička na dorsální straně koncových článků prstů, vyrůstá z nehtového lůžka

Stavba:

  • přínehtí – postranní valy okolo nehtu, okolní kůže
  • kořen nehtu – tvoří buňky, jichž dělením nám nehet roste
  • nehtové lůžko – podklad
  • lunula – bílý měsíček na nehtu

 

Kožní žlázy (mazové, potní, apokrinní, žláza mléčná)

 

Mazové žlázky – alveolární žlázky v blízkosti vlasových váčků, vedle vlasů nebo chlupů, nejsou na dlaních a ploskách nohy, ústí do pochvy vlasů, chlupů, pomocí nic se dostane na povrch kůže, kde vytváří film

  • složení mazu – tukové látky, bílkoviny, soli
  • funkce mazu – ochranná = špatně propouští vodu, chrání kůži před vysycháním, činí ji vláčnou a ve vodě zabraňuje bobtnání povrchových vrstev kůže

 

Potní žlázy – 2,5mil žlázek, nejvíce v kůži dlaně, čela, plosce, chybí na okraji rtů, tenké klubíčkovité žlázy ve škáře ústí samostatnými vývody na povrch kůže

  • složení potu – voda (98,5-99,5%), NaCl (0,6%), organické látky (mastné kyseliny, močovina)
  • funkce potu – ochrana před mikroby a regulace tepla

 

Zvláštními typy kožních žláz jsou apokrinní žlázy – drobné potní žlázy (endokrinní, sexální), pachové (podpaží, konečník, zevní genitálie) = výrazné v pubertě

 

Mléčná žláza (glandula mammaria, mamma) – největší kožní žláza, zakládá se u obou pohlaví, v pubertě se pod vlivem pohlavních (ovariálních) hormonů dále vyvíjí jen u žen, párová žláza uložená v tukovém polštáři prsu (mamma), základ žlázy obsahuje 15-20 paprsčitě upravených laloků obklopených větším množstvím tukového vaziva, jejich vývody se postupně spojují do mlékovodů ústících na prsní bradavce, makroskopicky rozlišujeme:

  • prsní dvorec (arcola mammae)
  • prsní bradavka (papilla mammae) – vyústění společných mlékovodů
    • mamologie
    • plně vyvinuta je funkce mléčné žlázy až na konci těhotenství

Tvorba mléka (laktace) je řízená hormonálně – prolaktin = řídí produkci mléka, oxytocin = řídí laktaci mléka působením na hladkou svalovinu mlékovodů (vyvolává stahy), krátce před porodem se tvoří mlezivo (kolostrum), 2. a 3. den po porodu se vytváří již mateřské mléko, které obsahuje všechny významné látky pro růst organismu dítěte, obsahuje i protilátky, množství mléka se přizpůsobuje dítěti






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: