Otázka: Vady páteře u mladistvých
Předmět: Lékařství a ošetřovatelství, Biologie
Přidal(a): Ondřej Malý
Anotace
Vady páteře u mladých lidí jsou běžné zdravotní problémy, které mohou ovlivnit celkové zdraví a pohodu člověka. Tyto vady se mohou objevit již v dětství a být způsobeny různými faktory, jako je genetická predispozice, špatné držení těla, nedostatek pohybu, nevhodné návyky a další. Prevence vady páteře u mladistvých zahrnuje pravidelný pohyb a cvičení, správné držení těla, ergonomické uspořádání pracovního prostoru a správnou výživu. V případě výskytu vady páteře je důležité konzultovat s lékařem, který může doporučit vhodnou terapii, jako je fyzioterapie, masáže, cvičení nebo chirurgický zákrok v případě pokročilého stadia vady. Včasná diagnostika a prevence vady páteře u mladistvých jsou klíčové pro zajištění zdraví a pohody v mladistvém věku a později v dospělosti.
Obsah
1.1 Charakteristika držení těla
2 Příčiny vad páteře u mladistvých
3 Typy vad páteře u mladistvých
4 Diagnostika vad páteře u mladistvých
5 Léčba vad páteře u mladistvých
Úvod
Vady páteře u mladistvých jsou poruchy, které se vyskytují v průběhu vývoje páteře a mohou mít vážné důsledky pro pohyblivost a zdraví osoby. Mezi nejčastější vady páteře u mladistvých patří skolióza, kyfóza a lordóza. Skolióza je zakřivení páteře ve vodorovné rovině, které může vést ke ztíženému pohybu a bolestem zad. Kyfóza je prohnutí páteře v oblouku směrem dozadu, což může vést k omezenému pohybu a bolestem zad. Lordóza je prohnutí páteře v oblouku směrem dopředu, které může vést k bolestem zad a k omezenému pohybu. Výzkum v oblasti vad páteře u mladistvých je dlouhodobou oblastí zájmu v medicíně. První zmínky o skolióze se objevují již ve starověkém Řecku a Římě, kde byla skolióza považována za znamení krásy a elegance. Později se však začaly objevovat i první léčebné pokusy, které se snažily skoliózu odstranit nebo alespoň zmírnit její příznaky. V moderní době se výzkum v této oblasti zaměřuje především na včasné odhalení vad páteře a na vývoj účinných léčebných metod, které by mohly pomoci mladistvým, ale nejen jim s těmito poruchami zlepšit kvalitu života.
I. Teoretická část
1 Držení těla
1.1 Charakteristika držení těla
Držení těla jde nejjednodušeji popsat jako funkci, se kterou se tělo snaží přemoct různé vnější vjemy či síly. Síla, která působí na člověka stále a nejběžnější je síla gravitační. Člověk, který zvládne překonat vnější sily, tak jeho tělo je v rovnováze a v klidném režimu. Jedním z hlavních držitelů rovnováhy a překonání sil, jsou páteř a svaly, hlavně v oblasti zad. Člověk jako jediný živočich, drží tělo vzpřímeně i při pohybu. (Chromková, V. ,2014)
Jednou s nejvýraznější částí našeho těla, které nejvíce pomáhají s držením těla jsou hlava, páteř, pánev, končetiny dolní a klenba nožní. Z tohoto nejvíce na držení těla působí páteř. (Chromková, V. ,2014)
Hlava
Hlava při vzpřímeném stavu napíná šíjové svaly, jejich hlavní funkcí jsou balanční pohyby hlavy a obratlů. Umístění hlavy při vzpřímeném držení těla je, když brada s krčními obratli svírají pravý úhel, když je lebka svisle natočena nad trupem. (Chromková, V. ,2014)
Páteř
Páteř je složena z 24 obratlů a kosti křížové a kostrční. Páteř je dvakrát esovitě prohnutá. Prohnutí dopředu, které se nachází na krčních obratlích a bederních se nazývá lordóza. Prohnutí dozadu, které se nachází an hrudních obratlích a kosti křížové se nazývá kyfóza. Krční obratle jsou tvořeny 7 obratli, obsahující otvory pro cévy a nervy. (Chromková, V. ,2014)
Pánev
Pánev je důležitá součást lidského těla, která se nachází v dolní části břicha. Je to kosterní struktura, která poskytuje oporu pro pánevní orgány, jako jsou močový měchýř, střeva a pohlavní orgány. Pánev také slouží jako spojnice mezi břichem a nohama a zapojuje se do pohybů při chůzi, běhu a dalších fyzických aktivit. Pánev se skládá z několika kostí, včetně kostí kyčelních, křížové kosti a pánevního klínu. Tyto kosti jsou spojeny klouby, které umožňují pohyb v pánevní oblasti. Pánev je také obklopena svaly a vazy, které pomáhají udržovat pánevní orgány na místě a podílejí se na pohybech pánevní oblasti. V pánevní oblasti se nachází také několik důležitých nervů a cév, které přenášejí informace a přivádějí kyslík a živiny do tkání a orgánů v této oblasti. Pánev je tedy důležitou součástí lidského těla, která se podílí na mnoha důležitých funkcích a je zodpovědná za pohyb a stabilitu celého těla. (Chromková, V. ,2014)
Končetiny dolní
Dolní končetiny jsou součástí lidského těla, která se nachází od pasu dolů. Skládají se ze stehenních kostí, kolenních kloubů, lýtkových kostí a chodidel. Dolní končetiny jsou důležité pro pohyb a stabilitu těla a slouží jako opora při chůzi, běhu a dalších fyzických aktivitách. Stehenní kosti jsou nejdelší kosti v těle a spojují se s křížovou kostí v pánevní oblasti. Kolenní klouby jsou spojením mezi stehenní kostí a lýtkovou kostí a umožňují pohyb v kolenním kloubu. Lýtkové kosti jsou spojené s kotníkovými klouby, které spojují dolní končetiny s chodidly. Chodidla jsou složena ze šesti kostí a slouží jako opora při pohybu a chůzi. Dolní končetiny jsou obklopeny svaly a vazy, které pomáhají udržovat kosti a klouby na místě a podílejí se na pohybech v této oblasti. Dolní končetiny jsou také důležité pro krevní oběh, protože v nich se nacházejí žíly a tepny, které přenášejí kyslík a živiny do tkání a orgánů v celém těle. (Chromková, V. ,2014)
Klenba nožní
Klenba nožní je přirozená konstrukce v lidském těle, která se nachází v chodidle. Je to architektonická struktura, která poskytuje oporu a stabilitu noze při chůzi a jiných fyzických aktivitách. Klenba nožní se skládá ze svalů, vazů, kostí a chrupavek a je obklopena kůží. Klenba nožní je tvořena přední a zadní klenbou, které jsou spojené podélnou klenbou. Přední klenba se nachází v přední části chodidla a je tvořena předním kotníkem a prsty. Zadní klenba se nachází v zadní části chodidla a je tvořena zadním kotníkem a patou. Podélná klenba se nachází uprostřed chodidla a spojuje přední a zadní klenbu. Klenba nožní je důležitá pro pohyb a stabilitu noze a je zodpovědná za pružnost a pohyblivost chodidla. Její funkce je také důležitá pro celkové zatížení kloubů nohy a páteře při chůzi a dalších fyzických aktivitách. Zdravá klenba nožní je nezbytná pro správné držení těla a pohyb, zatímco poruchy klenby nožní mohou vést k bolestem a problémům s pohybem. (Chromková, V. ,2014)
2 Příčiny vad páteře u mladistvých
Vady páteře u mladistvých mohou mít mnoho příčin. Některé z nejčastějších příčin vad páteře u mladistvých mohou být: dědičnost, poruchy vývoje, zranění, poruchy růstu a infekce. Vady páteře mohou být zděděny po rodičích nebo předcích. Některé vady páteře mohou vzniknout během vývoje plodu v děloze, například v důsledku nedostatku živin nebo působení některých léků. Vady páteře mohou vzniknout také v důsledku zranění, například pádu nebo úrazu. Při poruchách růstu, jako je například achondroplazie (dědičná porucha růstu, při které dochází k nedostatečnému růstu kostí). Vady páteře mohou vzniknout také v důsledku infekcí, například v důsledku léčby onemocnění, jako je třeba spála nebo šarlatová horečka. Vady páteře mohou mít také více než jednu příčinu. Je důležité, aby byla vada páteře co nejdříve diagnostikována a léčena, aby se zabránilo dalšímu poškození a zlepšila se kvalita života. (Eliška, B. ,2021)
3 Typy vad páteře u mladistvých
Existují různé typy vad páteře, které se u mladistvých vyskytují. Některé z nejčastějších vad páteře jsou kyfóza, lordóza, skolióza, spondylolistéza. (Vaňková, B., 2017)
Kyfóza je stav, při kterém dochází k nadměrnému zakřivení páteře v oblasti hrudníku (střední části zad), což způsobuje skloněný nebo zaoblený vzhled horní části zad. Kyfóza může být způsobena řadou faktorů, včetně špatného držení těla, osteoporózy (stavu, při kterém jsou kosti oslabené a náchylnější ke zlomeninám), skoliózy (stavu, při kterém je páteř zakřivená na stranu) a dalších základních zdravotních stavů. V některých případech může být kyfóza mírná a nezpůsobovat žádné příznaky, ale v těžkých případech může způsobovat bolest a nepohodlí, potíže s dýcháním a další problémy. Léčba kyfózy by měla zahrnovat fyzioterapii, cvičení na zlepšení držení těla a posílení svalů v zádech a v těžkých případech může být nutná operace. (Vaňková, B., 2017)
Lordóza je stav nadměrného zakřivení páteře v bederní (dolní části zad). Toto zakřivení může vést k vyčnívajícímu žaludku a dopředu skloněnému rameni. Lordóza může být způsobena řadou faktorů, včetně špatného držení těla, sedavého životního stylu, nadváhy nebo obezity, svalových dysbalancí a dalších zdravotních problémů. V některých případech může lordóza způsobit bolesti zad a nepohodlí, ale v mnoha případech může být také asymptomatická. Léčba by měla obsahovat cvičení na posílení zádových svalů, správné držení těla a protetiky, jako jsou opěrky zad nebo nohou. V závažných případech může být nutná operace. (Vaňková, B., 2017)
Skolióza je onemocnění, které se projevuje zakřivením páteře ve formě „S“ nebo „C“. Toto onemocnění může nastat v jakémkoliv věku, ale nejčastěji se vyskytuje u dětí a mladých ve vývinu. Skolióza může být vrozená nebo získaná a může mít různou závažnost. Může také být důsledkem jiných onemocnění nebo poranění, jako je spondylolistéza nebo spondylóza. Pokud je skolióza přítomna, může způsobovat bolest zad a deformaci hrudníku a ramen. Léčba skoliózy by měla spočívat ve cvičení, používání ortopedických pomůcek, jako jsou korzety a v případě závažnějších případů i chirurgický zákrok. Je důležité včas zahájit léčbu, aby se zabránilo dalšímu zhoršení stavu a zlepšilo se celkové zdraví pacienta. (Vaňková, B., 2017)
Spondylolistéza je stav, při kterém se jedna vertebra(obratel) posune vzhledem k druhé. Tento posun může být vpřed, vzad nebo do strany. Spondylolistéza může být vrozená nebo získaná a může být způsobena různými faktory, jako jsou například zranění, osteoporóza nebo dědičné vady páteře. Spondylolistéza může způsobovat bolest zad, ztuhlost a omezení pohyblivosti. Léčba by měla zahrnovat cvičení, ortopedické pomůcky, jako jsou korzety a v případě závažnějších případů i chirurgický zákrok. Je důležité včas zahájit léčbu, aby se zabránilo dalšímu zhoršení stavu a zlepšilo se celkové zdraví pacienta. (Krbec, M., 2005)
4 Diagnostika vad páteře u mladistvých
Diagnostika vad páteře u mladistvých, může být nezbytná pro správnou léčbu a prevenci budoucích problémů s páteří. Mezi nejčastěji používané metody patří rentgenové vyšetření, které poskytuje snímky páteře a kostí, ale není schopné zobrazit měkké tkáně. MRI (magnetická rezonance) je metoda vyšetření, která využívá magnetické pole a radiofrekvenční vlny k vytvoření podrobných snímků páteře a měkkých tkání, ale může být pro mladistvé nepříjemná kvůli nutnosti ležet v malé komoře s hlasitou hudbou. CT (počítačová tomografie) vyšetření používá rentgenové paprsky k získání snímků páteře a kostí, ale vyžaduje více záření než MRI. Myelografie je procedura, při které se do míchy vstříkne kontrastní látka a poté se provedou rentgeny nebo CT snímky, což umožňuje lékaři lépe vidět struktury v míše a páteři. Elektromyografie (EMG) je test, při kterém se zkoumá funkce nervů a svalů páteře pomocí elektrod. Lékařské vyšetření a pohovor poskytují lékaři informace o příznacích a zdravotní historii mladistvého. Tyto metody spolu s dalšími vyšetřeními a testy pomáhají lékařům přesně diagnostikovat vady páteře u mladistvých a navrhnout vhodnou léčbu. (Langmajerová, J., 2017)
5 Léčba vad páteře u mladistvých
Léčba vad páteře u mladistvých se může lišit v závislosti na typu vady a jejím stupni závažnosti. V některých případech může být vhodné použít konzervativní metody, jako je například cvičení, fyzioterapie nebo použití ortopedických pomůcek. V případě vážnějších vad nebo pokud se konzervativní metody neprojeví jako účinné, může být nutné podstoupit chirurgický zákrok. Tato operace může zahrnovat například vyrovnání páteře pomocí kostních transplantátů nebo instalaci kovových konstrukcí pro podporu páteře. Po chirurgickém zákroku je většinou nutné absolvovat další rehabilitaci, aby se pacient mohl plně zotavit a vrátit se k normálnímu životu. Je důležité, aby byl pacient při léčbě pod dohledem zkušeného lékaře a aby byl léčebný plán přizpůsoben individuálním potřebám a stavu pacienta. (Sedláček, R., 2018)
Závěr
Vady páteře u mladistvých mohou vést k různým problémům, jako jsou například bolesti zad, omezená pohyblivost nebo zhoršený pohyb. Tyto vady mohou být způsobeny genetickými faktory, poruchami vývoje nebo nesprávným držením těla. Prevence vad páteře u mladistvých je důležitá, protože může pomoci předcházet vzniku těchto problémů nebo je může alespoň zmírnit. Prevencí, cvičením nebo používáním ortopedických pomůcek, jako jsou například ortopedické opěrky na lokty nebo vložky do obuvi, lze dosáhnout lepšího držení těla a tím nezhoršování diagnózy. Pokud už dojde k vadě páteře, je důležité zahájit léčbu co nejdříve, aby bylo možné zmírnit její příznaky a zlepšit kvalitu života pacienta. Léčba může zahrnovat fyzioterapii, cvičení nebo použití ortopedických pomůcek. V některých případech může být také nutná chirurgická intervence. Je důležité, aby pacienti s vadami páteře podstoupili pravidelné kontroly u lékaře a dodržovali doporučení léčby. A tím se pokusili vady co nejvíce eliminovat nebo alespoň zmírnit jejich příznaky.
Seznam použitých informačních zdrojů
- Chromková, V. (2014). Vadné držení těla u dětí školního věku(Doctoral dissertation, Masarykova univerzita, Lékařská fakulta).
- Keslová, L. (2016). Výskyt vadného držení těla u předškolních dětí.
- Eliška, B. (2021). Vadné držení těla u dětí školního věku(Bachelor’s thesis, České vysoké učení technické v Praze. Vypočetní a informační centrum.).
- Fujii, K., Katoh, S., Sairyo, K., Ikata, T., & Yasui, N. (2004). Union of defects in the pars interarticularis of the lumbar spine in children and adolescents: the radiological outcome after conservative treatment. The Journal of bone and joint surgery. British volume, 86(2), 225-231.
- Dezortová, P. SOCIÁLNÍ PRÁCE U DĚTÍ A MLADISTVÝCH S FYZICKÝM, MENTÁLNÍM A KOMBINOVANÝM POSTIŽENÍM.
- Reichlová, D. (2017). Nedostatek pohybových aktivit v dětském věku jako hlavní faktor zatížení páteře.
- Krbec, M. (2005). Spondylolistéza–chirurgické léčení. Neurologie pro praxi, 3(1), 8-12.
- Sedláček, R. (2018). Konzervativní léčba deformit páteře v dětském věku.
- Langmajerová, J. (2017). Prevence posturálních vad v populaci.
- Vaňková, B. (2017). Odchylky od správného držení páteře.