Otázka: Vodní režim rostlin
Předmět: Biologie
Přidal(a): Anonymus
Voda a její význam pro rostliny
- Obsah vody v těle rostlin je průměrně 70 – 80%. Nejvíce vody je obsaženo v dužnatých plodech, nejméně ve zralých semenech a výtrusech.
Význam vody:
- důležité polární rozpouštědlo
- transport látek
- prostředí pro vodní rostliny
- účastní se mnoha metabolických reakcí (fotosyntéza, respirace)
- regulační funkce
- rozšiřování plodů a semen
- význam při oplození u výtrusných rostlin
- Vodní režim rostlin zahrnuje: příjem, vedení a výdej vody.
Příjem vody
- Nižší rostliny a vyšší vodní rostliny: celým povrchem těla
- Vyšší suchozemské rostliny: kořeny, hlavně absorpční zónou kořene – kořenovými vlásky. Kořenové vlásky prorůstají do půdních skulin, kde je voda. Buňka má menší vodní potenciál, než půda -> buněčná stěna kořenových vlásků bobtná.
- Příjem vody může být aktivní nebo pasivní.
Aktivní příjem vody
- Při aktivním příjmu přechází ionty a molekuly vody z buněčné stěny kořenových vlásků do vnitřního prostoru buňky. Tento děj je náročný na energii, nazývá se symplastická cesta. Odehrává se v době, kdy rostlina nemá listy.
Pasivní příjem vody
- Při pasivním příjmu proudí voda z kořenových vlásků volnými mezibuněčnými prostory. Tento způsob se nazývá apoplastická cesta. Rostlina nevynakládá vlastní energii, tu získává ze slunce. Tento děj je podporován transpirací – vypařováním. Voda je z půdy pasivně nasávána.
- Na procesu příjmu a vedení vody se podílí difúze a osmóza.
- Příjem vody dále ovlivňuje teplota (optimum 20-25 °C), půdní vlhkost, relativní vlhkost vzduchu, koncentrace živin v půdě, velikost půdních částic atd.
Vedení vody
- Nižší rostliny bez vodivých pletiv: difúzí a osmózou od jedné buňky ke druhé.
- Vyšší rostliny: svazky cévními:
- xylem: transpirační proud od kořenových vlásků k průduchům
- floem: asimilační proud; produkty fotosyntézy jsou odváděny na místo spotřeby
Na pohybu transpiračního proudu se podílí:
- koheze vody (soudržnost molekul vody)
- adheze vody (přilnavost ke stěnám cév)
- kapilarita (vzlínavost vody v cévách)
- transpirace (výpar)
- kořenový vztlak (vytlačuje vodu z kořenových vlásků do výše položených pletiv)
Transpirační proud zajišťuje: zásobení buněk vodou a udržování turgoru, transport živin, ochranu před přehřátím atd.
Výdej vody
- Transpirace
- Jedná se o výdej vody ve formě vodní páry.
- Je to pasivní děj, energii poskytuje slunce.
- Transpirace je ovlivněna: složením kutikuly, tloušťkou buněčné stěny, teplotou, vlhkostí, množstvím vody v půdě.
- Průduchová (stomatární) transpirace: nejdůležitější, 90% vody
- Kutikulární transpirace: méně než 10% vody, u mladých listů s tenkou kutikulou více.
- Transpirační koeficient = množství vody (v gramech) potřebné na produkci 1g sušiny
- Gutace
- Výdej vody v kapalném stavu hydatodami. Projevuje se hlavně časně zrána, po chladné noci, kdy je atmosféra nasycena vodními parami a není možná transpirace. Na gutaci se podílí kořenový vztlak. Gutační voda obsahuje
- i minerální látky.
- Za normálních podmínek je příjem a výdej vody v rovnováze. Je-li větší výdej, rostlina vadne.
