Generativní orgány rostlin – maturitní otázka z biologie (2)

 

   Otázka:  Generativní orgány rostlin

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Tomáš Sandrovský

 

 

 

 

Přehled:

  1. Stavba květu
  2. Květní vzorce
  3. Opylení a oplození
  4. Stavba a šíření semen
  5. Typologie plodů

 

Generativní (reprodukční) orgány rostlin zajišťují pohlavní rozmnožování rostlin a jejich rozšiřování do okolního prostředí. Mezi generativní orgány krytosemenných rostlin patří květ, semeno a plod.

 

A)   STAVBA SKVĚTU

Květ

= soubor přeměněných listů přizpůsobených k pohlavnímu rozmnožování rostlin

– jednotlivé části květu jsou umístěny na květním lůžku a mohou být volné nebo srůstají

  • Části květu, které slouží k rozmnožování nepřímo:

Listen – menší než list (někdy šupinkovitý)

Stopka květní – vyrůstá z úžlabí listenu, připevňuje květ ke stonku

Listence – drobný listen na stopce (zpravidla párový)

Lůžko květní – rozšířený konec stonku nesoucí květ

Květní obaly – obaly složené z lístků; chrání vnitřní orgány květu (pestíky, tyčinky) před vnějším prostředím; lákají opylovače; mohou být rozlišené (kalich a koruna) nebo nerozlišené (okvětí) nebo mohou chybět (bezobalné květy – př. vrba)

  1. kalich (calyx – K) – vnější část květního obalu; tvořen většinou zelenými kališními lístky, které chrání ostatní části květu
  2. koruna (corolla – C) – vnitřní část květního obalu; tvořena barevnými lístky, které svou vůní a barvou lákají opylovače; po opylení opadne
  3. okvětí (perigon – P) – tvořeno tvarově a barevně rozlišenými okvětními lístky+ typické pro jednoděložné rostliny

 

  • Části květu, které slouží k rozmnožování přímo:

Tyčinky – samčí pohlavní orgán, skládají se z nitky a prašníku, který se skládá ze dvou prašných váčků, z nichž každý má dvě prašná pouzdra

– v prašných pouzdrech vznikají pylová zrna, která obsahují samčí pohlavní buňky

– pylová zrna mají různý tvar, stavbu i velikost (taxonomický znak)

– volné nebo srůstají

– jeden svazek – jednobratré

– dva svazky – dvojbratré

Andreceum (A) = soubor tyčinek v květu, počet tyčinek je různý

 

Pestík – samičí pohlavní orgán, který vznikl srůstem plodolistů

– mají ho jen krytosemenné rostliny

– vzniká srůstem plodolistů

Gyneceum (G) = soubor všech plodolistů

– skládá se zpravidla z blizny, čnělky a semeníku

a) blizna – vrcholová část pestíku, je lepkavá (zachycuje pylová zrna a podporuje jejich klíčení)

– zachytí pylové zrno

b) čnělka – tvoří střední část pestíku, má protáhlý tvar, vzácně může i chybět

– vynáší bliznu, aby měla blíž k opylení

– slouží k výživě pylové láčky

c) semeník – spodní rozšířená část pestíku

– chrání vajíčka

– podle polohy – spodní, svrchní nebo polosvrchní

 

– podle vzájemného postavení semeníku, květních obalů a tyčinek rozličujeme:

a) semeník svrchní – květní obaly a tyčinky vyrůstají pod semeníkem (př. brukev)

b) semeník spodní – květní obaly a tyčinky vyrůstají nad semeníkem (př. podběl)

c) semeník polospodní – květní obaly a tyčinky vyrůstají uprostřed semeníku (př. lomikámen)

 

– některé květy můžou být bezobalné – nemají okvětí ani kalich ani nic jinýho…

– květy

– oboupohlavné – pestík i tyčinka

– jednopohlavné – mají jen pestík nebo tyčinku

 

– podle typu květu máme rostiliny

– jednodomé

– květy oboupohlavné nebo pohlavné, ale na jedné rostlině

– borovice, líska…

– dvoudomé

– jen jedet typ květu na jedné rostlině

– vrba jíva – kočičky a kocoury

– mnohomanželná

– všechno v jendom na jedný rostlině

 

brukev – podběl – lomikámen

 

  • Rozdělení květů podle přítomnosti tyčinek a pestíků:
  1. Dvoupohlavný – květ s tyčinkami i pestíkem
  2. Jednopohlavný – květ jen s tyčinkami nebo jen s pestíky

 

  • Rozdělení podle typu jednopohlavných květů:
  1. Rostlina jednodomá – rostlina, na které vyrůstají květy samčí (prašníkové) i samičí (pestíkové)
  2. Rostlina dvoudomá – rostlina, na které vyrůstají jen květy samčí nebo jen samičí

 

B)   KVĚTNÍ VZORCE

V květním vzorci vyjadřujeme strukturu – graf, pohlaví a počet květních částí pomocí znaků, písmen a číslic.

– uspořádání květních částí

– cyklické

– spirální

– spirocyklické

– uspořádání podle osy souměrnosti

– paprsčitě souměrný

– pryskyřník

– souměrný

– dělí se jen jednou rovinou

– hluchavka

– bysymetrický

– asymetrické

 

Květní diagram

Znázorňuje graficky složení květu, je přesnější než květní vzorec. Lze takto zaznamenat počet a uspořádání jednotlivých květních částí, ale i jejich srůsty, uložení vajíček apod.

 

Popis:

  1. květ oboupohlavný, pravidelný, okvětí 3+3, soubor tyčinek 3+3, soubor plodolistů 3
  2. Květ oboupohlavný, pravidelný, 4 okvětní lístky, 4 korunní lístky, soubor tyčinek 2, soubor plodolistů 2
  1. Pohlavnost – oboupohlavnost, jednopohlavnost
  2. Květ – pravidelný, souměrný, dvoustranně souměrný, nesouměrný
  3. Okvětí – kalich K+počet okvětních lístků; koruna C+počet korunních lístků; okvětí P+počet (nemá C)
  4. Soubor tyčinek = ambreceum (A) – mnoho květních lístků
  5. Soubor plodolistů = gynaeceum (G)
  6. Srůsty:
  • K (5) ® srostlý kalich
  • C (5) ® srostlé korunní lístky

 

C)    OPYLENÍ A OPLOZENÍ

Opylení = přenos pylových zrn z tyčinek na bliznu stejného nebo jiného květu

-pylové zrno je zachyceno na blizně (lepkavá, připravená přijmout pyl) a vyklíčí v pylovou láčku, která obsahuje 2 haploidní spermatické buňky (samčí gamety)

  1. samoopylení (autogamie)

– opylení uvnitř jednoho květu (běžné)

– květ je během procesu zavřený

  1. Cizosprašnost (alleogamie)

– pyl se přenáší mezi květy, může být i v rámci jedné rostliny

– samojalovost = u šlechtěných ovocných stromů je k opylení potřeba pyl z jiné odrůdy

– vajíčka jsou k plodolistům upevněna poutky, vyrůstají ze semenic (=placenta)

– během vývoje vajíčka se jedna z buněk (mateřská buňka) začne dělit meiozí ® vznikají 4 haploidní buňky (3 zanikají, jedna zůstává = mladý zárodečný vak)

– proběhne opylení ® pylové zrno se dostane ke klovému otvoru

– vznik dvou buněk (větší je vegetativní (vyživovací) a menší generativní (rozmnožovací)

– generativní buňka vleze do vegetativní, která se zvětšuje v pylovou láčku= SAMČÍ GAMETOFYT

– mladý zárodečný vak se ve vajíčku mění v zralý zárodečný vak = SAMIČÍ GAMETOFYT

 

Oplození = splynutí samčí haploidní buňky (samčí gamety) a samičí haploidní buňkou (samičí gametou) – vznik diploidní zygoty

 

Nahosemenné oplození

Jednoduché oplození

  1. spermatická buňka + haploidní vaječná buňka ® diploidní zygota ® zárodek (embryo)
  2. spermatická buňka zaniká

 

Krytosemenné oplození

Dvojité oplození

  1. spermatická buňka + vaječná buňka ® zygota ® zárodek (embryo)
  2. spermatická buňka + centrální jádro ® buňka ® vnitřní živné pletivo (=endosperm) – vyživuje zárodek

– po oplození vzniká semeno

 

D) STAVBA A ŠÍŘENÍ SEMEN

– semena jsou mnohobuněčné nepohlavní rozmnožovací částice semenných rostlin

– po opylení vajíček následuje proces oplození → po oplození se z vajíček tvoří semena

 

Rozšiřování semen a plodů (chorie)

  1. pomocí větru (anemochorie) – vrba, bavlník
  2. pomocí živočichů (zoochorie) – vlaštovičník, tis
  3. pomocí vody (hydrochorie) – olše, kokosy, kotvice
  4. pomocí samotné rostliny (autochorie) – netykavka, kakost
  5. pomocí člověka (antropochorie) – obiloviny, plevel

 

Vajíčko

– mnohobuněčný útvar

– povrch je chráněn vaječnými obaly (integumenty)

– Klový otvor – 3 buňky: 1 vaječná (oosféra), 2 pomocné/podpůrné (synergidy)

– proti klovému otvoru jsou 3 buňky protistojné (antipody)

– ve středu vajíčka – 2 buňky pólové, které se spojí v jednu centrální buňku

– oosféra + centrální buňka zajišťují oplození

 

Semeno

– mnohobuněčná rozmnožovací částice krytosemenných rostlin, která vzniká po oplození vajíčka

– velikost a tvar je pro každý druh jiné

 

Stavba semene:

Osemení – vzniká přeměnou vaječných obalů

– má ochrannou funkci

– na některých semenech jsou masité výrůstky (tzv. masíčko), které lákají mravence roznášející semena

Živné pletivo – obsahuje zásobní látky (tuky, bílkoviny, škrob), které jsou využívány při klíčení semene

Zárodek (embryo) – vyvíjí se z oplozené vaječné buňky

– ve zralých semenech je rozlišen na kořínek (radikula), podděložní stonkový článek (hypokotyl), vzrostný vrchol (pírko) a dělohy (jedna u jednoděložných, dvě u dvouděložných a více u nahosemenných roslin)

 

E)    TYPOLOGIE PLODŮ

Plod

– zajišťuje výživu a ochranu semen během zrání a podílí se na jejich rozšiřování

Rozdělení plodů:

  1. Pravé plody – vznikají pouze z pestíku
  2. Nepravé plody – vznikají z pestíku a jiných částí květu (květní lůžko, květní obaly)

 

 

Rozdělení plodů podle typu oplodí:

  • Suché plody – oplodí je kožovité nebo tvrdé (sklerenchymatické)
  1. Pukavé – většinou vícesemenné, v době zralosti se otvírají
  • měchýřek – puká jedním švem (př. pivoňka)
  • lusk – puká od vrcholu dvěma chlopněmi (př. hrách)
  • šešule, šešulka – puká dvěma chlopněmi, k vrcholu (př. brukvovité)
  • tobolka – otevírá se zuby (př. prvosenka) nebo děrami (př. mák)
  1. Nepukavé – většinou jednosemenné, v době zralosti se neotevírají, ale opadnou
  • oříšek – tvrdé oplodí nesrůstá s osemením (př. líska)
  • obilka – tenké oplodí srůstá s osemením (př. trávy)
  • nažka – blanité nebo kožovité oplodí nesrůstá s osemením (př. slunečnice)
  1. Poltivé (rozpadavé) – v době zralosti se rozpadají na jednosemenné díly
  • dvounažka – rozpadá se na dva jednosemenné díly (př. javor, miskovité)
  • tvrdka – rozpadá se na čtyři jednosemenné díly (př. hluchavka)
  • struk – rozpadá se na větší počet dílů (př. ohnice)

 

  • Dužnaté plody – oplodí má často tři vrstvy (vnější, střední, vnitřní)
  • bobule – vnější oplodí je blanité a vnitřní dužnaté (př. rajče, angrešt)
  • peckovice – vnější oplodí je blanité (slupka), střední je dužnaté a vnitřní je tvrdé (pecka), (př. třešeň, broskvoň)
  • malvice – nepravý plod, vzniká srůstem pestíku s češulí, která vzniká z květního lůžka, dolní části květního obalu a tyčinek (př. jabloň, hrušeň)

 

Souplodí = soubor plodů vzniklých z jednoho květu s větším počtem pestíků (př. souplodí nažek – jahodník, souplodí peckoviček – rybíz)

Plodenství = soubor plodů vzniklých z květenství (př. hrozen bobulí – rybíz)

 

Zdroje:

Učebnice pro gymnázia

Poznámky z hodin

Internetové odkazy: studijni-svet.cz; wikipedia.cz; biomikro.vscht.cz






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: