Generativní orgány rostlin – maturitní otázka (2)

 

Otázka:  Generativní orgány rostlin

Předmět: Biologie

Přidal(a): Tomáš Sandrovský

 

Přehled:

  • Stavba květu
  • Květní vzorce
  • Opylení a oplození
  • Stavba a šíření semen
  • Typologie plodů

 

Generativní (reprodukční) orgány rostlin zajišťují pohlavní rozmnožování rostlin a jejich rozšiřování do okolního prostředí. Mezi generativní orgány krytosemenných rostlin patří květ, semeno a plod.

 

A) STAVBA KVĚTU

Květ

  • = soubor přeměněných listů přizpůsobených k pohlavnímu rozmnožování rostlin
  • jednotlivé části květu jsou umístěny na květním lůžku a mohou být volné nebo srůstají
  • Části květu, které slouží k rozmnožování nepřímo:
    • Listen – menší než list (někdy šupinkovitý)
    • Stopka květní – vyrůstá z úžlabí listenu, připevňuje květ ke stonku
    • Listence – drobný listen na stopce (zpravidla párový)
    • Lůžko květní – rozšířený konec stonku nesoucí květ
    • Květní obaly – obaly složené z lístků; chrání vnitřní orgány květu (pestíky, tyčinky) před vnějším prostředím; lákají opylovače; mohou být rozlišené (kalich a koruna) nebo nerozlišené (okvětí) nebo mohou chybět (bezobalné květy – př. vrba)
      • kalich (calyx – K) – vnější část květního obalu; tvořen většinou zelenými kališními lístky, které chrání ostatní části květu
      • koruna (corolla – C) – vnitřní část květního obalu; tvořena barevnými lístky, které svou vůní a barvou lákají opylovače; po opylení opadne
      • okvětí (perigon – P) – tvořeno tvarově a barevně rozlišenými okvětními lístky+ typické pro jednoděložné rostliny
  • Části květu, které slouží k rozmnožování přímo:
    • Tyčinky – samčí pohlavní orgán, skládají se z nitky a prašníku, který se skládá ze dvou prašných váčků, z nichž každý má dvě prašná pouzdra
      • v prašných pouzdrech vznikají pylová zrna, která obsahují samčí pohlavní buňky
      • pylová zrna mají různý tvar, stavbu i velikost (taxonomický znak)
      • volné nebo srůstají
        • jeden svazek – jednobratré
        • dva svazky – dvojbratré
      • Andreceum (A) = soubor tyčinek v květu, počet tyčinek je různý
    • Pestík – samičí pohlavní orgán, který vznikl srůstem plodolistů
      • mají ho jen krytosemenné rostliny
      • vzniká srůstem plodolistů
        • Gyneceum (G) = soubor všech plodolistů
      • Skládá se zpravidla z blizny, čnělky a semeníku
        • a) blizna – vrcholová část pestíku, je lepkavá (zachycuje pylová zrna a podporuje jejich klíčení)
          • zachytí pylové zrno
        • b) čnělka – tvoří střední část pestíku, má protáhlý tvar, vzácně může i chybět
          • vynáší bliznu, aby měla blíž k opylení
          • slouží k výživě pylové láčky
        • c) semeník – spodní rozšířená část pestíku
          • chrání vajíčka
          • podle polohy – spodní, svrchní nebo polosvrchní
    • Podle vzájemného postavení semeníku, květních obalů a tyčinek rozlišujeme:
      • a) semeník svrchní – květní obaly a tyčinky vyrůstají pod semeníkem (př. brukev)
      • b) semeník spodní – květní obaly a tyčinky vyrůstají nad semeníkem (př. podběl)
      • c) semeník polospodní – květní obaly a tyčinky vyrůstají uprostřed semeníku (př. lomikámen)
    • některé květy můžou být bezobalné – nemají okvětí ani kalich ani nic jiného…
    • květy
    • oboupohlavné – pestík i tyčinka
    • jednopohlavné – mají jen pestík nebo tyčinku

 

Podle typu květu máme rostliny

  • jednodomé
    • květy oboupohlavné nebo pohlavné, ale na jedné rostlině
    • borovice, líska…
  • dvoudomé
    • jen jeden typ květu na jedné rostlině
    • vrba jíva – kočičky a kocoury
  • mnohomanželná
    • všechno v jednom na jedné rostlině

 

Rozdělení květů podle přítomnosti tyčinek a pestíků:

  • Dvoupohlavný – květ s tyčinkami i pestíkem
  • Jednopohlavný – květ jen s tyčinkami nebo jen s pestíky

 

Rozdělení podle typu jednopohlavných květů:

  • Rostlina jednodomá – rostlina, na které vyrůstají květy samčí (prašníkové) i samičí (pestíkové)
  • Rostlina dvoudomá – rostlina, na které vyrůstají jen květy samčí nebo jen samičí

 

B) KVĚTNÍ VZORCE

  • V květním vzorci vyjadřujeme strukturu – graf, pohlaví a počet květních částí pomocí znaků, písmen a číslic.
  • uspořádání květních částí
    • cyklické
    • spirální
    • spirocyklické
  • uspořádání podle osy souměrnosti
    • paprsčitě souměrný
      • pryskyřník
    • souměrný
      • dělí se jen jednou rovinou
      • hluchavka
    • bysymetrický
    • asymetrické

 

Květní diagram

Znázorňuje graficky složení květu, je přesnější než květní vzorec. Lze takto zaznamenat počet a uspořádání jednotlivých květních částí, ale i jejich srůsty, uložení vajíček apod.

 

Popis:

  • Pohlavnost – oboupohlavnost, jednopohlavnost
  • Květ – pravidelný, souměrný, dvoustranně souměrný, nesouměrný
  • Okvětí – kalich K+počet okvětních lístků; koruna C+počet korunních lístků; okvětí P+počet (nemá C)
  • Soubor tyčinek = ambreceum (A) – mnoho květních lístků
  • Soubor plodolistů = gynaeceum (G)
  • Srůsty:
    • K (5) -> srostlý kalich
    • C (5) -> srostlé korunní lístky

 

Příklad

  • květ oboupohlavný, pravidelný, okvětí 3+3, soubor tyčinek 3+3, soubor plodolistů 3
  • Květ oboupohlavný, pravidelný, 4 okvětní lístky, 4 korunní lístky, soubor tyčinek 2, soubor plodolistů 2

 

C) OPYLENÍ A OPLOZENÍ

Opylení = přenos pylových zrn z tyčinek na bliznu stejného nebo jiného květu

  • pylové zrno je zachyceno na blizně (lepkavá, připravená přijmout pyl) a vyklíčí v pylovou láčku, která obsahuje 2 haploidní spermatické buňky (samčí gamety)
    • Samoopylení (autogamie)
      • opylení uvnitř jednoho květu (běžné)
      • květ je během procesu zavřený
    • Cizosprašnost (alleogamie)
      • pyl se přenáší mezi květy, může být i v rámci jedné rostliny
      • samojalovost = u šlechtěných ovocných stromů je k opylení potřeba pyl z jiné odrůdy
      • vajíčka jsou k plodolistům upevněna poutky, vyrůstají ze semenic (=placenta)
  • během vývoje vajíčka se jedna z buněk (mateřská buňka) začne dělit meiozí -> vznikají 4 haploidní buňky (3 zanikají, jedna zůstává = mladý zárodečný vak)
  • proběhne opylení -> pylové zrno se dostane ke klovému otvoru
  • vznik dvou buněk (větší je vegetativní (vyživovací) a menší generativní (rozmnožovací)
  • generativní buňka vleze do vegetativní, která se zvětšuje v pylovou láčku= SAMČÍ GAMETOFYT
  • mladý zárodečný vak se ve vajíčku mění v zralý zárodečný vak = SAMIČÍ GAMETOFYT

 

Oplození = splynutí samčí haploidní buňky (samčí gamety) a samičí haploidní buňkou (samičí gametou) – vznik diploidní zygoty

 

Nahosemenné oplození

Jednoduché oplození

  • spermatická buňka + haploidní vaječná buňka -> diploidní zygota -> zárodek (embryo)
  • spermatická buňka zaniká

 

Krytosemenné oplození

Dvojité oplození

  • spermatická buňka + vaječná buňka -> zygota -> zárodek (embryo)
  • spermatická buňka + centrální jádro -> buňka -> vnitřní živné pletivo (=endosperm) – vyživuje zárodek
  • po oplození vzniká semeno

 

D) STAVBA A ŠÍŘENÍ SEMEN

  • semena jsou mnohobuněčné nepohlavní rozmnožovací částice semenných rostlin
  • po opylení vajíček následuje proces oplození → po oplození se z vajíček tvoří semena

 

Rozšiřování semen a plodů (chorie)

  • pomocí větru (anemochorie) – vrba, bavlník
  • pomocí živočichů (zoochorie) – vlaštovičník, tis
  • pomocí vody (hydrochorie) – olše, kokosy, kotvice
  • pomocí samotné rostliny (autochorie) – netykavka, kakost
  • pomocí člověka (antropochorie) – obiloviny, plevel

 

Vajíčko

  • mnohobuněčný útvar
  • povrch je chráněn vaječnými obaly (integumenty)
  • Klový otvor – 3 buňky: 1 vaječná (oosféra), 2 pomocné/podpůrné (synergidy)
    • proti klovému otvoru jsou 3 buňky protistojné (antipody)
  • ve středu vajíčka – 2 buňky pólové, které se spojí v jednu centrální buňku
  • oosféra + centrální buňka zajišťují oplození

 

Semeno

  • mnohobuněčná rozmnožovací částice krytosemenných rostlin, která vzniká po oplození vajíčka
  • velikost a tvar je pro každý druh jiné

 

Stavba semene:

  • Osemení – vzniká přeměnou vaječných obalů
    • má ochrannou funkci
    • na některých semenech jsou masité výrůstky (tzv. masíčko), které lákají mravence roznášející semena
  • Živné pletivo – obsahuje zásobní látky (tuky, bílkoviny, škrob), které jsou využívány při klíčení semene
  • Zárodek (embryo) – vyvíjí se z oplozené vaječné buňky
    • ve zralých semenech je rozlišen na kořínek (radikula), podděložní stonkový článek (hypokotyl), vzrostný vrchol (pírko) a dělohy (jedna u jednoděložných, dvě u dvouděložných a více u nahosemenných roslin)

 

E) TYPOLOGIE PLODŮ

Plod

  • zajišťuje výživu a ochranu semen během zrání a podílí se na jejich rozšiřování

 

Rozdělení plodů:

  • Pravé plody – vznikají pouze z pestíku
  • Nepravé plody – vznikají z pestíku a jiných částí květu (květní lůžko, květní obaly)

 

Rozdělení plodů podle typu oplodí:

  • a) Suché plody – oplodí je kožovité nebo tvrdé (sklerenchymatické)
    • Pukavé – většinou vícesemenné, v době zralosti se otvírají
      • měchýřek – puká jedním švem (př. pivoňka)
      • lusk – puká od vrcholu dvěma chlopněmi (př. hrách)
      • šešule, šešulka – puká dvěma chlopněmi, k vrcholu (př. brukvovité)
      • tobolka – otevírá se zuby (př. prvosenka) nebo děrami (př. mák)
    • Nepukavé – většinou jednosemenné, v době zralosti se neotevírají, ale opadnou
      • oříšek – tvrdé oplodí nesrůstá s osemením (př. líska)
      • obilka – tenké oplodí srůstá s osemením (př. trávy)
      • nažka – blanité nebo kožovité oplodí nesrůstá s osemením (př. slunečnice)
    • Poltivé (rozpadavé) – v době zralosti se rozpadají na jednosemenné díly
      • dvounažka – rozpadá se na dva jednosemenné díly (př. javor, miskovité)
      • tvrdka – rozpadá se na čtyři jednosemenné díly (př. hluchavka)
      • struk – rozpadá se na větší počet dílů (př. ohnice)
  • b) Dužnaté plody – oplodí má často tři vrstvy (vnější, střední, vnitřní)
    • bobule – vnější oplodí je blanité a vnitřní dužnaté (př. rajče, angrešt)
    • peckovice – vnější oplodí je blanité (slupka), střední je dužnaté a vnitřní je tvrdé (pecka), (př. třešeň, broskvoň)
    • malvice – nepravý plod, vzniká srůstem pestíku s češulí, která vzniká z květního lůžka, dolní části květního obalu a tyčinek (př. jabloň, hrušeň)

 

Souplodí = soubor plodů vzniklých z jednoho květu s větším počtem pestíků (př. souplodí nažek – jahodník, souplodí peckoviček – rybíz)

Plodenství = soubor plodů vzniklých z květenství (př. hrozen bobulí – rybíz)

 

Zdroje:

  • Učebnice pro gymnázia
  • Poznámky z hodin
  • Internetové odkazy: studijni-svet.cz; wikipedia.cz; biomikro.vscht.cz


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy