Obecná parazitologie

 

   Otázka: Obecná parazitologie

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Misa

 

 

 

 

Kolik parazitů má člověk?

–          cca 300 druhů helmintů

–          cca 90 druhů prvoků

–          roztoči, klíšťata, vši, blechy, létající krev-sající hmyz, střečci…

–          pijavky a další méně běžné skupiny

–          většina vzácně, ale cca 90 druhů poměrně běžných, jen relativně malé množství druhů působí závažná onemocnění

–          většina nákaz jsou zoonózy

–          významná část má složitější cykly zahrnující mezihostitele či vektory

–          část druhů – „dědictví“ po afrických předcích (dlouhá koevoluce)

–          druhá část – „suvenýry“ získané během migrací lidí do nových prostředí

 

NEJSTARŠÍ SVĚDECTVÍ

 

Egyptská medicína – již 3000 – 400 BC

  • Eberův papyrus (objeven 1873-4, Georg Eber, Théby – Luxor) – popisy různých projevů nemocí, včetně parazitárních -např. zavšivení, popis hematurie (působené Schistosoma haematobium) a její medikace, popisy střevních helmintů – např. škrkavky, dracunculus („medinský červ“)

–          malba znázorňující hematurii – krevnička močová (vajíčko), znalost nemocí bez znalosti původců, vlivy náboženství

–          nálezy vajíček helmintů v egyptských mumiích

 

Řecko a Řím

–          písemné záznamy řeckých lékařů datované 800 – 300 BC, římské záznamy 700 BC – 400 AD

–          Hippokrates – Corpus Hippocratorum

–          Plinius – Historia naturalis, často směs pozorování a smyšlenek, vliv mýtů (Asclepius)

–          Aristoteles – Historia animalium – „klíšťata se rodí z plazivého pýru“ (teorie samoplození)

–          Columella – odstraňování klíšťat z dobytka pomocí dehtu

–          Galenus = otec moderní západní medicíny, znal lidské a zvířecí škrkavky, roupy, tasemnice, malárii, Aegineta – dobré popisy klinických onemocnění

–          zmínky v biblivlasovec medinský – „ohniví hadi“, kteří napadli Židy u Rudého moře po odchodu z Egypta

 

Arabská říše

–          přesnější popisy v pozdější době (cca 850 – 1050 AD)

–          Rhazes a Avicenna – popisy nemocí jasně působených parazity, objev nakažlivosti nemocí, zavedení karantény, experimenty v medicíně, klinické zkoušky, škrkavky, roupi, vlasovec medinský

 

A co pozdější Evropa?

–           „temný středověk“, vši – epidemie skvrnitého tyfu (Rickettsia prowazekii) v žalářích a vojenských leženích

–          blechy morové epidemie decimující populaci (Yersinia pestis), neznalost příčinnosti a souvislostí přenosu nemocí , pandemie, epidemie moru v různých letech 14. století, záminky k pogromům, renesance back to Hippokratovi, Galen, Avic.

 

18. a 19. století

–          zásadní přelom – objev mikroskopu = Antonie Philips van Leeuwenhoek (1632 – 1723) – „otec mikrobiologie“, první pozorování jednobuněčných organismů (bakterie, prvoci, ale i spermie, krvinky…)

–          Carl Linnaeus (von Linné) 1707 – 1778 – binomická nomenklatura, popsal mj. 6 helmintů, bez znalosti životních cyklů

–          Louis Pasteur (1822 – 1895) – v té době odklon od Aristotelovy teorie samoplození

  • potvrzení zárodečné teorie (biogeneze) „Omne vivum ex ovo“, princip „pasteurizace“, princip kvašení (fermentace), boj s „horečkou omladnic“ (Streptococcus pyogenes) v porodnicích (puerperální sepse) – dodržování zásad aseptického prostředí, produkce prvních vakcín – kuřecí cholera, antrax, neštovice, vzteklina
  • Pasteurův objev mikrosporidií – spjato s hedvábnickým průmyslem a bourcem morušovým (Bombyx mori)

 

Evropa, polovina 19. století

Hedvábí získané z kokonů motýla bource morušového (Bombyx mori L.) je důležitým průmyslovým artiklem. Hedvábnictví rozšířeno v téměř v celé Evropě, s těžištěm v Itálii a Francii. Francie 1853: produkuje 26 milionů kg kokonů bource. Čechy: 29 tisíc kg, Dochází ale ke katastrofě: v chovech bource se masově šíří onemocnění „pepřovka“: Francie 1865: produkuje jen 4 miliony kg kokonů bource. V Evropě se řada vědců snaží identifikovat původ „pepřovky“ (pébrine). Pasteur je vyslán do jižní Francie. Co je ale „pepřovka“? Pasteur (1865) neví, že patogen působící „pepřovku“ už byl v literatuře popsán, ale zjišťuje transovariální přenos patogena a navrhuje metodu = mikroskopická kontrola samiček bource po vykladení vajíček. „Pepřovka“, dnes víme: tmavé skvrny na pokožce housenek bource = metanizační noduly (fenoloxidázová kaskáda) = likvidace patogena hemocyty.

 

2. polovina 19. století – boom v objevování životních cyklů parazitů

Patrick Mansonteorie přenosu parazitů (1844 – 1922) bezobratlými mezihostiteli

–          prokázal přenos filárií na člověka prostřednictvím komárů (1877), inspirace Fedčenkem – larvy Dracunculus medinensis v buchankách (1870)

Manson a filárie

–          vojenský lékař v Číně, problém s Wuchereri abancrofti – elefantiázy, inspirován Fedčenkem – hledal mezihostitele ve vodě, přenos při pití???, poté nález mikrofilárií v krvi psů a lidí – že by krevsající hmyz???

–          nechal nasát zdravé komáry na svém zahradníkovi nemocném filariózou

–          poté nalezl larvy v komárech – ale domníval se, že larvy uniknou z komára do vody a k nákaze dojde při pití

–          vyřešení otázky až po návrhu T. Bancrofta – asistent G.C. Low našel larvy v sosáku komárů

 

David Bruce (1855 – 1931) a nagana (SPAVÁ NEMOC)

–          poručík britské armády, rozkazem přidělen na ostrov Malta, zrovna zde řádila „maltézská horečka“ objev Brucella mellitensis – bakterie působící střídavou horečku lidí a potraty u koz

–          1894 major Bruce vyslán do Natalu prozkoumat nemoc „nagana“ části jižní Afriky úplně vylidněné, nemožný chov dobytka i koní, proč ve výšinách není a v úrodných nížinách ano??? náléz prvoků v krvi nemocných zvířat – Trypanosoma brucei

 

Nagana – trypanosomóza

–          jak se šíří? naslouchal názorům Zulů i evropských osadníků, jednoduché experimenty s koňmi a mouchami v nížinách i výšinách, prokázal přenos mouchami tse-tse (Glossina sp.) ze savan, prokázal, že divoká zvěř slouží jako rezervoár, ale sama je rezistentní k onemocnění, N’dama – plemeno rezistentník naganě

–          posléze při epidemiích spavé nemoci u lidí v Ugandě objevil T. gambiense a T. rhodesiense

–          korelace výskytu glosiny a spavé nemoci

 

Laveran a malárie

–          původ slova: „mala aria“ – špatný vzduch, rovněž „paludismus“ (palude = bažina)

–          1880 – Charles Louis Alphonse Laveran – objev plasmodií v erytrocytech (Nobelova cena 1907 za fyziologii)

 

Ronald Ross a malárie

–          90. léta 19. století – Ronald Ross v Indii, spolupráce na dálku s Mansonem: myšlenka přenosu malárie komáry – pokusy na lidech neúspěšné, začal s ptačí malárií

–          objev oocyst na střevě komárů nasátých na nemocných ptácích (1898)

–          migrace sporozoitů do slinných žláz komárů, přenos při opakovaném sání (Nobelova cena 1902)

 

Battista Grassi a malárie

–          zoolog, konec 19. století – malárie velkou pohromou v nížinách Itálie, již se vědělo, že krevsající členovci mohou hrát roli v přenosu patogenů

–          Koch v Itálii s rozluštěním cyklu plasmodií neuspěl

–          Grassi tušil, že musí najít „správného komára“, na rozdíl od Rosse je znal – znal dokonalý terénní průzkum, v podezření: zanzarone – Anopheles claviger

–          pokusy na lidech v oblasti bez malárie s komáry z malarických oblastí prokázal, že: Plasmodium se nepřenáší vajíčky na potomstvo komárů, ptačí malárie není přenosná na člověka, zavedl používání ochranných sítí

 

Bilharz, Leiper a ostatní + Schistosoma haematobium

–          1851 – Theodor Bilharz našel při pitvě „neznámé červy“ v cévách mezenteria – poznal, že jde o dvoupohlavné motolice

–          současně viděl vajíčka a miracidia („embrya“)

–          roky a množství pokusů o rozluštění cyklu

–          teorie přímé nákazy i teorie využití mezihostitele

–          mezitím schistosomóza likviduje britské oddíly v búrské válce a při stavbě Suezu

–          množství druhů mezihostitelů testováno – hlavně členovci a měkkýši

Leiper – až v r. 1915 jistota, že mezihostitelem je plž Bulinus úspěšné nákazy pokusných zvířat penetrujícími cerkariemi

 

Žlutá zimnice

–          yellow fever, black vomit – RNA flavivirus

–          akutní virové hemorhagické onemocnění ve značných částech Afriky a Stř. a J. Ameriky

–          Postrach Evropanů, kteří se snažili uchytit v Novém světě, mnoho závažných devastujících epidemií v historii lidstva

–          1606 – britská flotila do Virginie, 18.000 mužů, denně umírá až 200, 1793 -10.000 úmrtí v Philadelphii

–          300.000 úmrtí při epidemiích ve Španělsku v 19. století, Haitská revoluce 1802 – polovina francouzských vojáků zemřela

–          1882-89 neúspěch Francouzů při stavbě Panamského kanálu – krize ve Francii

–          Konec 19. a začátek 20. století – zájmy USA na Kubě, „komise pro žlutou zimnici“ vyslána do Havany

–          Španěl Finlay – YF je přenášena komáry

–          Pokusy na lidech – neexistoval vhodný zvířecí model

–          Lidští dobrovolníci – Caroll – infikován komáram, přežil, Lazaer – první oběť výzkumu žluté zimnice, „baráky smrti

 

Zbylo na nás ještě něco?

–          ptačí schistosomy (krevničky) – stejný cyklus jako lidské schistosomy, původci cerkáriové dermatitidy u lidí např. rod Trichobilharzia – svědivá kožní vyrážka

–          LaValette (1855) – popsal Cercaria ocellataz plže Lymnaea stagnalis – nebyl znám vztah larválních stádií k dospělým motolicím, 1920 – nalezeni dospělí červi ve viscerálních cévách kachen – vytvořen rod Trichobilharzia (T. kossarevi)

–          1931 – experimentální infekce kachen Cercaria ocellata, dospělci shledáni identičtís T. kossarevi, dle pravidla priority změna na T. ocelota, cerkarie morfologicky odlišné a z různých plžů popisovány jako T. ocelota – jedná se o komplex druhů? některé druhy již odlišeny v minulosti

 

Historie Trichobilharzia regenti

–          1997 – sběry plžů v okolí Blatné za účelem faunistického výzkumu a hledání případných „nových druhů“ pro ČR – původců dermatitidy

–          1998 – popis všech životních stádií druhu

  • malé plovatky rodu Radix  – vylučují cerkarie schistosom
  • nákazy kachen zprvu neúspěšné, žádní dospělci ani vajíčka v cévách
  • někdy nápadné neuromotorické poruchy u nakažených kachen

–          celková pitva: nález dospělců a vajíček ve sliznici nosní dutiny

–          cesta migrace? schistosomuly objeveny v míše a mozku !

–          T. regentije unikátní druh schistosomy migrující periferními nervy, míchou a mozkem do tkáně nosní sliznice !!!

–          schopnost působit patologické stavy i u experimentálních savců!!!

–          a co člověk ??? jen dermatitida?

–          Proč právě„REGENTI“?

–          Biochemik na prahu faunistického ho objevu

–          Nový rod a druh Allobilharzi avisceralis z Islandu popsán v r. 2007 !!!






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: