Patologické reakce na složky potravy

 

   Otázka: Patologické reakce na složky potravy

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Mili

 

 

 

 

1.Imunitní systém

2.Celiakie

3.Fenylketonurie

 

1.Imunitní systém

 

Funkce:

– hlavním úkolem je ochrana organismu proti patogenům (antigenům) a to jak vnitřním tak vnějším

 

a) obranyschopnost – rozpoznává škodliviny a chrání proti infekcím

b) imunitní dohled – rozpoznává vnitřní škodliviny (staré a zmutované buňky)

c) autotolerance – rozeznává vlastní tkáně a udržuje toleranci vůči nim

 

– vnější cizorodé látky – bakterie, prvoci, plísně, viry

– vnitřní škodliviny – odumřelé, staré, nádorové buňky

 

Čásni lympatického systému:

– podílí se největší měrou na obraně

a) kostní dřeň, brzlík (thymus, v 15 se zmenšuje) – místo vzniku a zrání lymfocytů

b) lymfatické uzliny (mízní) – vychytávají antigeny z protékající lymfy (mizy)

c) slezina (uložena za slinivkou) – vychytává antigeny z protékající krve

d) slizniční lymfatická tkáň (sliznice vystýlající ústní dutinu, dýchací trubici, tenké střevo a pochvu) – vychytávají antigeny z povrchových epitelů

e) bílé krvinky (leukocyty) – lymfocyty – druh krvinek v lymfatické tkáni a krvi

f) cytokrimy ( bílkoviny produkované imunitnímí orgány) – podpůrné součásti imunitního systému

 

Druhy obrany:

1) Nespecifická imunita = vrozená

– kůže a sliznice (první záchyt patogenů)

– žaludek, střeva

– bílé krvinky (leukocyty) se schopností fagocytózy

– zánět

 

2) Specifická imunita = získaná

– je zajištěna lymfocyty

– dělení:

a) B-lymfocyty (látková imunita)

– produkují protilátky = imunoglobuliny ( IgG, IgA, IgM, IgD, IgE)

b) T-lymfocyty

– funkční typ imunity

– dozrávají v brzlíku

– neprodukují protilátky – tvoří imunologickou paměť

 

Rozdělení imunity:

1. buněčná, humorální  2.  specifická, nespecifická 3. vrozená, získaná

– Buněčná imunita

– je tvořena T-lymfocyty a přímo likviduje cizorodé buňky (viry, plísně, nádory)

 

 -Humorální imunita (protilátkou)

– je založena na tvorbě protilátek – imunoglobulinů ( bakteriální infekce, úrazy,bak. toxiny)

 

-oba tyto sytémy jsou propojeny – tvoří specifickou imunitu

  – je namířena proti definovanému antigenu na základě rozeznání

 

specifická imunita je vývojově mladší a reaguje pomaleji než nespecifická

–  nespecifická imunita je vývojově starší, její složky reagují vždy stejným způsobem, ať se s cizorodou látkou setkaly nebo ne

– s vrozenou imunitou se narodíme, utváří se již během prenatálního vývoje

získanou imunitku nabude organismus během života (stykem s nemocí, očkování – např. tetanus, tyfus, spalničky, žloutenka)

 

Poruchy imunitního systému:

 

Imunodeficience – snížená odolnost k infekcím

Alergie – patologická reakce na vnější antigeny (škodliviny)

Autoimunitní nemoci – patologické reakce na vnitřní antigeny

Onkologická onemocnění – snížený imunitní dohled

 

Alergie:

– přecitlivělost na běžně neškodné látky (alergeny)

– organismus na tyto látky reaguje a netoleruje je

 

– příznaky

a) místní – zarudnutí, otoky, zánět spojivek, svědění, kýchání, zvracení, průjmy , kopřivka

b) anafylaktický šok – extrémně silná alergická reakce

     – postihuje celé tělo, projevuje se do 30 minut, je život ohrožující

– selhává oběhový a dýchací systém, léky : kortikoidy, adrenalin

 

-diagnostika

– anamnéza spojená s rozvojem potíží

– zvýšené protilátky IgE

– kožní prik test, endoskopické vyšetření , provokační testy

 

Potravinové alergie:

-může být na jakoukoli potravinu

– nejčastěji – kravské mléko,vejce,obilí,ořechy,buráky,sója,ryby,mořské plody,ovoce, zelenina

 

potravinové alergeny

– nejčastěji bílkoviny

– pro vyvolání stačí malé množství

– nastává nejdříve po druhém setkání s alergenem,kdy už jsou vytvořeny protilátky

 

– léčba potravinových alergii

– vyvarovat se alergenu = eliminační dieta

– antihistaminika, desenzibilační léčba (sníží se citlivost na alergii)

 

– alergie na kravské mléko

– objevuje se u kojenců, většinou se upravuje v předškolním věku,je nutné vynechat kojení

 

Potravinová intolerance (pseudoalergie)

– nesnášenlivost, přecitlivělost na některé potraviny

– není spojena prímá imunitní odpověď (není tak ohrožující)

– většinou chybí schopnost tyto potraviny dobře zpracovat v TT

– projevy jsou méně výrazné, často nemusí být odhaleny

– léčba – vynechání potravin,které to vyvolávají

 

Laktózová intolerance

– nesnášenlivost laktózy pro nedostatek enzymu laktázy

– je to sacharid v mléce

– druhy

a) vrozená nebo získaná (1.po onemocněních TT– záněty střev,jater,bakteriální infekce     2.stářím)

b)trvalá nebo přechodová ( v pooperačním období, záněty TT, celiakie)

 

– příznaky – dyspeptické potíže (nadýmání, plynatost, bolest břicha, průjmy)

– stupně

– lehká – stačí vynechat mléko jako samostatný nápoj

– střední – individuální výběr ml. výrobků,většinou nevadí zak. ml. výrobky, tučné sýry a omáčky

– těžká – musí se vynechat vše, některé léky, máslo, doplnovat medikamentozně Ca

 

2.Celiakie

intolerance lepku = celoživotní nesnášenlivost

– autoimunitní onemocnění , geneticky podmíněno (ne všichni onemocní)

nedostatek některých enzymů, které tráví lepek = gluten (část gliadin)

– dochází k poškození sliznice tenkého střeva, vede k zhoršenému vstřebávání všech živin = malabsorpce

 

Pžíznaky:

-mohou být skryté, nebo se objevují v dětství

zřetelné symptomy se vyvíjejí plíživě po podání obilných produktů (nejdříve od poloviny prvního roku)

– prvními příznaky jsou průjmy,objemné šedobílé stolice s lesklým povrchem ( nestráven tuk = steatorea)

– opoždění v růstu, podvýživa

– vzedmuté bříško – způsobené meteorismem a střevními kličkami naplněnými tekutinou

– změna psychiky – děti mrzuté, dráždivé, tvrdohlavé, plaché

– hypovitaminózy v tucích rozpustných vitamínu (A,D,E,K)

-anémie – nedostatek železa, kyseliny listové a vit. B12

 

-někdy symptomatologie nejasná (bolesti břicha, zácpa) nebo chybí

– bývá u dospělých – nespecifické příznaky (zvýšená nemocnost, vypadávání vlasů, vyrážka,…)

 

Kombinace s onemocněními:

– nejčastěji s cukrovkou 1.typu (d. č. 9/BLP)

– s onemocněním štítné žlázy, kožní forma – Durhingova choroba

 

Formy:

Klinicky rozvinutá – jasné příznaky (střevní)

Atypická – mimostřední příznaky

Latentní – skyrtá

 

Diagnostika:

1. vyšetření krve na protilátky IgA

2. biopsie sliznice tenkého střeva – colonoskopie

-vyšetření se provádí při běžné stravě,dieta skresluje

 

Terapie:

bezlepková dieta (gluten free diet) = jediný způsob léčby

– celoživotní dodržování – neexistuje částečné dodržováni diety

– při nedodržování – střevní projevy, rakovina

– z jídelníčku se musí vyloučit všechny druhy obilí s vysokým obsahem lepku

– pšenice,žito,ječmen,oves a potraviny z nich vyrobené (pečivo,mouky,těstoviny)

– při průjmech – omezit příjem laktozy

– při zánětu šetřící dieta

 

3. Fenylketonurie(PKU)

– geneticky podmíněné metabolické onemocnění

– enzymatická porucha v játrech – nemetabolizuje se aminokyselina fenylalanin (Phe)

Phe je esenciální aminokyseliny – běžná součást bílkovin

– to vede k zvýšení Phe v krvi a tkáních = těžká mentální retardace dětí !!!

 

Prevence

– provádí se novorozenecký screening (záchyt)

 

Příznaky

– začínají asi od 2.měsíce života

– mezi první patří časté exzém, říhání a zvracení

– moč má typický zápach po myšině

– světle modré duhovky, světlé vlasy, bledá pleť ( děti jsou bledší než jejich sourozenci)

– dítě již od 9.měcíce výrazně psychomotoricky zaostává a inteligentní kvocient klesá asi o polovinu

časté křeče, změny na EEG ( elektroencefalograf) noční děsy

 

Terapie

– pouze včasná léčba od prvních dnů života může zabránit mentální retardaci

dodržovat přísně nízkobílkovinovou dietu = jediná terapie, záruka normálního vývoje

– sníží se tak množství Phe v krvi

– když vyzrávání mozku s koncem dětství končí, riziko přímého poškození mozkových buněk se snižuje

dieta je individuální – každý s PKU má svou Phe toleranci (doporučené množství určí lékař)

– 1g bílkovin obsahuje asi 50 mg Phe

-dávky jsou předepsány přibližně 300 – 700 mg /den – s věkem se mění

 

Zajištění bílkovin

– bílkoviny jsou nahrazovány umělou směsí nezbytných aminokyselin bez fenylalaninu,která je obohacována o minerály a vitamíny ( v závislosti na věku dítěte  70 – 90 g/den)

 

– u dospělých při nedodržování diety hrozí neurologická, psychiatrická onemocnění, poruchy chování, křeče

– při léčbě fenylketonurie je nutné pravidelně kontrolovat koncentraci fenylalaniny v krvi

 

Onemocnění PHU v těhotenství

– ženy s fenylketonurii musí před početím kontaktovat metabolickou poradnu a zahájit ještě přísnější dietu

– i mírně zvýšená hladina Phe v krvi zvyšuje riziko postižení plodu růstovou retardací, mentálním postižením a vývojovými vadami srdce






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: