Otázka: Patologické reakce na složky potravy
Předmět: Biologie
Přidal(a): Mili
1.Imunitní systém
2.Celiakie
3.Fenylketonurie
1.Imunitní systém
Funkce:
– hlavním úkolem je ochrana organismu proti patogenům (antigenům) a to jak vnitřním tak vnějším
a) obranyschopnost – rozpoznává škodliviny a chrání proti infekcím
b) imunitní dohled – rozpoznává vnitřní škodliviny (staré a zmutované buňky)
c) autotolerance – rozeznává vlastní tkáně a udržuje toleranci vůči nim
– vnější cizorodé látky – bakterie, prvoci, plísně, viry
– vnitřní škodliviny – odumřelé, staré, nádorové buňky
Čásni lympatického systému:
– podílí se největší měrou na obraně
a) kostní dřeň, brzlík (thymus, v 15 se zmenšuje) – místo vzniku a zrání lymfocytů
b) lymfatické uzliny (mízní) – vychytávají antigeny z protékající lymfy (mizy)
c) slezina (uložena za slinivkou) – vychytává antigeny z protékající krve
d) slizniční lymfatická tkáň (sliznice vystýlající ústní dutinu, dýchací trubici, tenké střevo a pochvu) – vychytávají antigeny z povrchových epitelů
e) bílé krvinky (leukocyty) – lymfocyty – druh krvinek v lymfatické tkáni a krvi
f) cytokrimy ( bílkoviny produkované imunitnímí orgány) – podpůrné součásti imunitního systému
Druhy obrany:
1) Nespecifická imunita = vrozená
– kůže a sliznice (první záchyt patogenů)
– žaludek, střeva
– bílé krvinky (leukocyty) se schopností fagocytózy
– zánět
2) Specifická imunita = získaná
– je zajištěna lymfocyty
– dělení:
a) B-lymfocyty (látková imunita)
– produkují protilátky = imunoglobuliny ( IgG, IgA, IgM, IgD, IgE)
b) T-lymfocyty
– funkční typ imunity
– dozrávají v brzlíku
– neprodukují protilátky – tvoří imunologickou paměť
Rozdělení imunity:
1. buněčná, humorální 2. specifická, nespecifická 3. vrozená, získaná
– Buněčná imunita
– je tvořena T-lymfocyty a přímo likviduje cizorodé buňky (viry, plísně, nádory)
-Humorální imunita (protilátkou)
– je založena na tvorbě protilátek – imunoglobulinů ( bakteriální infekce, úrazy,bak. toxiny)
-oba tyto sytémy jsou propojeny – tvoří specifickou imunitu
– je namířena proti definovanému antigenu na základě rozeznání
– specifická imunita je vývojově mladší a reaguje pomaleji než nespecifická
– nespecifická imunita je vývojově starší, její složky reagují vždy stejným způsobem, ať se s cizorodou látkou setkaly nebo ne
– s vrozenou imunitou se narodíme, utváří se již během prenatálního vývoje
– získanou imunitku nabude organismus během života (stykem s nemocí, očkování – např. tetanus, tyfus, spalničky, žloutenka)
Poruchy imunitního systému:
Imunodeficience – snížená odolnost k infekcím
Alergie – patologická reakce na vnější antigeny (škodliviny)
Autoimunitní nemoci – patologické reakce na vnitřní antigeny
Onkologická onemocnění – snížený imunitní dohled
Alergie:
– přecitlivělost na běžně neškodné látky (alergeny)
– organismus na tyto látky reaguje a netoleruje je
– příznaky
a) místní – zarudnutí, otoky, zánět spojivek, svědění, kýchání, zvracení, průjmy , kopřivka
b) anafylaktický šok – extrémně silná alergická reakce
– postihuje celé tělo, projevuje se do 30 minut, je život ohrožující
– selhává oběhový a dýchací systém, léky : kortikoidy, adrenalin
-diagnostika
– anamnéza spojená s rozvojem potíží
– zvýšené protilátky IgE
– kožní prik test, endoskopické vyšetření , provokační testy
Potravinové alergie:
-může být na jakoukoli potravinu
– nejčastěji – kravské mléko,vejce,obilí,ořechy,buráky,sója,ryby,mořské plody,ovoce, zelenina
–potravinové alergeny
– nejčastěji bílkoviny
– pro vyvolání stačí malé množství
– nastává nejdříve po druhém setkání s alergenem,kdy už jsou vytvořeny protilátky
– léčba potravinových alergii
– vyvarovat se alergenu = eliminační dieta
– antihistaminika, desenzibilační léčba (sníží se citlivost na alergii)
– alergie na kravské mléko
– objevuje se u kojenců, většinou se upravuje v předškolním věku,je nutné vynechat kojení
Potravinová intolerance (pseudoalergie)
– nesnášenlivost, přecitlivělost na některé potraviny
– není spojena prímá imunitní odpověď (není tak ohrožující)
– většinou chybí schopnost tyto potraviny dobře zpracovat v TT
– projevy jsou méně výrazné, často nemusí být odhaleny
– léčba – vynechání potravin,které to vyvolávají
Laktózová intolerance
– nesnášenlivost laktózy pro nedostatek enzymu laktázy
– je to sacharid v mléce
– druhy
a) vrozená nebo získaná (1.po onemocněních TT– záněty střev,jater,bakteriální infekce 2.stářím)
b)trvalá nebo přechodová ( v pooperačním období, záněty TT, celiakie)
– příznaky – dyspeptické potíže (nadýmání, plynatost, bolest břicha, průjmy)
– stupně
– lehká – stačí vynechat mléko jako samostatný nápoj
– střední – individuální výběr ml. výrobků,většinou nevadí zak. ml. výrobky, tučné sýry a omáčky
– těžká – musí se vynechat vše, některé léky, máslo, doplnovat medikamentozně Ca
2.Celiakie
– intolerance lepku = celoživotní nesnášenlivost
– autoimunitní onemocnění , geneticky podmíněno (ne všichni onemocní)
– nedostatek některých enzymů, které tráví lepek = gluten (část gliadin)
– dochází k poškození sliznice tenkého střeva, vede k zhoršenému vstřebávání všech živin = malabsorpce
Pžíznaky:
-mohou být skryté, nebo se objevují v dětství
– zřetelné symptomy se vyvíjejí plíživě po podání obilných produktů (nejdříve od poloviny prvního roku)
– prvními příznaky jsou průjmy,objemné šedobílé stolice s lesklým povrchem ( nestráven tuk = steatorea)
– opoždění v růstu, podvýživa
– vzedmuté bříško – způsobené meteorismem a střevními kličkami naplněnými tekutinou
– změna psychiky – děti mrzuté, dráždivé, tvrdohlavé, plaché
– hypovitaminózy v tucích rozpustných vitamínu (A,D,E,K)
-anémie – nedostatek železa, kyseliny listové a vit. B12
-někdy symptomatologie nejasná (bolesti břicha, zácpa) nebo chybí
– bývá u dospělých – nespecifické příznaky (zvýšená nemocnost, vypadávání vlasů, vyrážka,…)
Kombinace s onemocněními:
– nejčastěji s cukrovkou 1.typu (d. č. 9/BLP)
– s onemocněním štítné žlázy, kožní forma – Durhingova choroba
Formy:
Klinicky rozvinutá – jasné příznaky (střevní)
Atypická – mimostřední příznaky
Latentní – skyrtá
Diagnostika:
1. vyšetření krve na protilátky IgA
2. biopsie sliznice tenkého střeva – colonoskopie
-vyšetření se provádí při běžné stravě,dieta skresluje
Terapie:
–bezlepková dieta (gluten free diet) = jediný způsob léčby
– celoživotní dodržování – neexistuje částečné dodržováni diety
– při nedodržování – střevní projevy, rakovina
– z jídelníčku se musí vyloučit všechny druhy obilí s vysokým obsahem lepku
– pšenice,žito,ječmen,oves a potraviny z nich vyrobené (pečivo,mouky,těstoviny)
– při průjmech – omezit příjem laktozy
– při zánětu šetřící dieta
3. Fenylketonurie(PKU)
– geneticky podmíněné metabolické onemocnění
– enzymatická porucha v játrech – nemetabolizuje se aminokyselina fenylalanin (Phe)
– Phe je esenciální aminokyseliny – běžná součást bílkovin
– to vede k zvýšení Phe v krvi a tkáních = těžká mentální retardace dětí !!!
Prevence
– provádí se novorozenecký screening (záchyt)
Příznaky
– začínají asi od 2.měsíce života
– mezi první patří časté exzém, říhání a zvracení
– moč má typický zápach po myšině
– světle modré duhovky, světlé vlasy, bledá pleť ( děti jsou bledší než jejich sourozenci)
– dítě již od 9.měcíce výrazně psychomotoricky zaostává a inteligentní kvocient klesá asi o polovinu
– časté křeče, změny na EEG ( elektroencefalograf) noční děsy
Terapie
– pouze včasná léčba od prvních dnů života může zabránit mentální retardaci
– dodržovat přísně nízkobílkovinovou dietu = jediná terapie, záruka normálního vývoje
– sníží se tak množství Phe v krvi
– když vyzrávání mozku s koncem dětství končí, riziko přímého poškození mozkových buněk se snižuje
–dieta je individuální – každý s PKU má svou Phe toleranci (doporučené množství určí lékař)
– 1g bílkovin obsahuje asi 50 mg Phe
-dávky jsou předepsány přibližně 300 – 700 mg /den – s věkem se mění
Zajištění bílkovin
– bílkoviny jsou nahrazovány umělou směsí nezbytných aminokyselin bez fenylalaninu,která je obohacována o minerály a vitamíny ( v závislosti na věku dítěte 70 – 90 g/den)
– u dospělých při nedodržování diety hrozí neurologická, psychiatrická onemocnění, poruchy chování, křeče
– při léčbě fenylketonurie je nutné pravidelně kontrolovat koncentraci fenylalaniny v krvi
Onemocnění PHU v těhotenství
– ženy s fenylketonurii musí před početím kontaktovat metabolickou poradnu a zahájit ještě přísnější dietu
– i mírně zvýšená hladina Phe v krvi zvyšuje riziko postižení plodu růstovou retardací, mentálním postižením a vývojovými vadami srdce
