Otázka: Viry a prokaryotní organismy
Předmět: Biologie
Přidal(a): Pípi
Viry
– virologie
– nebuněčné částice
– velikost 15-390 nm
– molekulární nitrobuň. parazité – nemají metabolický aparát ani aparát na syntézu bílkovin
– hostitele využívají jako zdroj energie, zdroj staveb. bloků, zdroj enzymů pro vlastní
životní cyklus, k množení
– ke všem aktivitám potřebují živou buňku, která díky svému metabolismu připravuje virům
prostředí k uplatnění jejich informace uložené v nukleové kyselině
virion
= jednotlivá částice viru schopná infikovat hostující buňku a namnožit se
– sám o sobě nejeví žádné funkční vlastnosti života, neroste, nemá aktivní pohyb,
nerozmnožuje se, je do určité míry dráždivý – v host. buňce ožívá
– části :
a) nukleová kyselina
= genom viru – nese geny ( 3 – několik set ), zajišťuje tak reprodukci a genetickou kontinuitu
– podle ní dělíme na :
1. DNA viry – 1 vláknové nebo 2 vláknové a lineární nebo kruhové
2. RNA viry – 1 vláknové nebo 2 vláknové a lineární
3. retroviry – střídají RNA a DNA v průběhu životního cyklu
– nemají enzym schopný přepsat RNA v DNA
b) kapsid
= bílkovinný plášť okolo NA; složen z bílkov. makromolekul (=kapsomery)
– někdy obsahuje enzymy nezbytné pro zahájení životního cyklu
– tam, kde nejsou povrchové obaly, zprostředkuje vazbu na stěnu hostitelské buňky
nukleová kyselina + kapsid = nukleokapsid
c) povrchové obaly
– nesou kopie molekulární struktury, kterou se vážou na hostitelskou buň.
– lipoidní, bílkovinný
– často odvozeny od plazm. nebo jaderné membrány buňky, v níž virus dozrál
– objevují se ve fázi zrání (=maturace)
Prokaryotní organismy
– začali se vyvíjet před 3-2,5 miliardami let
– jednobuň. – netvoří tkáně
– velikost 1-2 m
– velký povrch => rychlý metabolismus
– prokaryotní buňka je jednodušší než eukaryotická
– více ribozómů, inkluzí, jaderná hmota neoddělená
– stavba : jaderná hmota – tvořena jednou molekulou dvouřetězové DNA v jednom chromozómu
plasmidy – tvořeny dvouřetězovou molekulou DNA mimo jader. hmotu,
nesou doplňkovou genetickou informaci
– buňka je může získat, ztratit, někdy záměrně zavádí
ribozómy – různý počet
– obsahují bílkoviny, molekuly RNA
cytoplasmatická membrána
– má vychlípleniny — u heterotrofních mezozomy (nejasná funkce)
u autotrofních chromatofory – nesou fotos. barviva
buněčná stěna – pevná, dává tvar, mechanicky ochraňuje
– skladba —- murein = peptidoglykan, obsahuje kyselinu murámovou (u eubakterií)
pseudomurein = peptidoglykan bez kys. murámové (u archebakterií)
Archebakterie
– žijí v extrémních živ. podmínkách => třívrstevná cytopl. membrána, pseudomurein
– 4 typy : methanové – anaerobní, produkují methan redukcí CO2
– v odpadních vodách , zažívacích traktech
– využití : výroba bioplynu
extrémně halofilní – aerobní, obsahují vakuoly s CO2
– obsahují bakteriorodopsin (vytváření chem. energie ze slun. záření jinak než fotosyntézou)
– ve vysoké koncentraci NaCl
haloalkalifilní – aerobní, ve vysokých koncentracích NaCl
– v zásaditém prostředí ( pH 8-9 )
termoacidofilní – aerobní i anaerobní
– ve vysokých teplotách ( 65 – 100°C ), v kyselém prostř. (pH 1,5-5)
– vyžadují S a H2S
sinice
– fotoautotrofní ( barviva volně v cytoplasmě : chlorofyl a, betakaroteny, fykocyan )
– nemají bičíky ani brvy, mohou žít v koloniích
– fixují vzdušný N2 pomocí heterocyst ( zúrodňování rýžových polí )
– potřeba světla => vznáší se na hladině díky plynovým měchýřkům
– produkují jedovaté látky => méně konzumentů než řasy ( „vodní květ“ )
– zástupci : Drkalka – pohyb slizem
Jednořadka
“ vodní květ “ : Aphanizomenon flos – aquae
Anabaena flos – aquae
bakterie
– autotrofní i heterotrofní
– tvar : a) kulovitý : diplokoky
streptokoky
tetrakoky
stafylokoky
b) tyčinkovitý : diplobakterie
streptobakterie
c) zakřivený : vibria
spirily
spirochéty
– mohou se i větvit — hodně – aktinomycéty
částečně – mykobakterie
náznakem – korynebakterie
—- grampozitvní – barví se na modro fialovou, velká vrstva peptidoglykanu
– streptokoky, stafylokoky, pneumokoky
gramnegativní – barví se na červeno, malá vrstva peptidoglykanu + membrána navíc
– meningokoky
– generační doba 20-30 minut
– výskyt : všudypřítomné, nejvíc v půdě
– půdní bakterie – účastní se mineralizačních procesů ( koloběh N a S )
– destruenti = konzumují a tak rozkládají vše, co jiné organismy vyprodukují na jednoduché org. nebo anorg. molekuly
– vazači N2 – na kořenech : vikev, hrách, čočka, fazol, jetel, akát, vojtěška, soja, jalovec, jehlice trnitá
– průmyslové bakterie = bakterie vlastních procesů kvašení alkoholového, mléčného a octového
– tělní bakterie
– kůže – málo bakterií, nevhodné podmínky pro život
– více na vlhkých místech ( ucho, podpaží )
– výměšky potních žláz jsou bakteriemi rozkládány na mastné kyseliny
– dýchací cesty + plíce – řasinkový epitel zabraňuje průchodu bakterií
– ústa – mléčné bakterie – kvašení cukrů na kyselinu mléčnou
– střeva – Escherichia coli – kvašení cukrů na kyselinu mléčnou
– spoluvytváří vitamín B, antibiotic. funkce
– může se zvrtnout, když přijme DNA jiné bakterie
– patogenní bakterie
– vzdušnou cestou
– angína – inkubační doba 3 dny, zduření mandlí, hltanu
– spála – horečka, zvracení, vyrážka, bolest v krku
– TBC – 6-8 týdnů, zachváceny plíce
– záškrt – 2-5 dnů, silná angína
– černý kašel – ( dávivý ) – 6-10 týdnů, záchvaty kašle, katar cest dýchacích – růže – 2-5 dnů, horečka, zarudnutí a zrudnutí kůže ( hlavně obličej )
– streptokokový zánět plic – 1, 2 dny, horečka
– meninditida – 1-4 dny
– alimentární cestou
– břišní tyf – 14-16 dnů, horečka, průjem, krvácení ze střev
– těžké stavy – proděravění střev
– paratyfus – mírnější průběh než tyfus
– salmonelózy – 12-24 hodin, 6 druhů
– pozření potravin živočišného původu, horečka, zvracení
– úplavice – 2-3 dny, bolest břicha, průjem
– cholera – 2-3 dny, střevní onemocnění, poruchy krev. oběhu, nevolnost, průjem, teplota, odvodnění organismu
– mor – 2-6 dnů, přenášejí blechy, potkani
– stafylok. enterotoxikáza – otrava, teplota, bolest hlavy
– botulismus – 12 h – 3 dny, otrava jedem botulinem
– pohlavní cestou
– syfilis – 3-10 dnů, 3 stádia :
1) tvrdý vřed na pohl. ústrojí
2) za 10 týdnů vřed zmizí , na kůži mokvající i suché vyrážky
3) za 2 roky zachvacuje celý organismus – velké cévy, nerv. soustavu, játra, kosti, kůži
– kapavka – prudký zánět sliznic pohl. orgánů
– tvoří se hnis, odkapává ( může mít mírnější průběh – antibiotika )
– poraněním kůže
– tetanus – bolestivé stahy svalstva žvýkacího, šíjového a chrupu
– stafylokok. kožní nákazy – 1-2 dny, hnisavé záněty, vředy
– trachom – 5-12 dnů, zánět spojivek => zjizvení rohovky => ztráta zraku
– přenášené zvířaty
– sněť slezinná – 3 formy – kožní, plicní, střevní
– vozhřivka – 3 formy – kožní, nosní, plicní
– vlnivá horečka
– limská borelióza – 2-6 dnů, přenáší klíště
