Trojlaločnatci, klepítkatci, žabernatí – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka:  Trojlaločnatci, klepítkatci, žabernatí

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Martin

 

 

 

 

 Přejít na klasifikaci

Členovci

– nejpočetnější kmen

výskyt: – celý zemský povrch, všechny biotopy

velikost: – mikroskopičtí až 3m

stavba těla: – heteronomní segmentace (nerovnoměrné článkování)

– vznik během zárodečném vývoji srůstem některých článků

– tělní dutina – mixocoel

obvykle 3 větší celky:

a, hlava = cephalon

b, hruď = thorax

c, zadeček = abdomen

– u jednotlivých skupin mohou některé části splývat

– končetiny – tvořeny články navzájem pohyblivě spojenými jemnými blanami, k tělním článkům připojeny kloubně

mohou být uzpůsobeny k různým funkcím

– uchopení potravy

– dýchání

– rozmnožování

– nesení smysl. orgánů

tělní pokryv: – bazální membrána, jednovrstevná pokožka

– silná chitinová kutikula – nutné svlékání pro růst těla

kostra: – exoskelet = kutikula – rozdělena na množství destiček

svalová soustava: – příčně pruhované svalstvo, samostatné svalové svazky

trávící soustava: – trubicovitá

– 3 základní oddíly: – stomodoum, mesenteron, proctodeum

– nad ústním otvorem je horní pysk labrum, pod ním dolní pysk labium a po jeho

stranách je ústní ústrojí – vznik přeměnou končetin

– základním typem je ústrojí kousací – v důsledku způsobu

života přeměněno na bodací, lízací, atd.

– trávení je vždy mimobuňěčné

dýchací soustava: – žábry, plicní vaky, vzdušnice, celý povrch těla

cévní soustava: – otevřená

– funkci srdce má hřbetní céva

– tělní tekutina je hemolymfa

vylučovací soustava: – pozměněné metanefridie, malpighické trubice

nervová soustava: – gangliová, břišní nervová páska

– u vývojově jednodušších členovců žebříčkovitá, tvořeno sympatickým nervstvem

smyslová soustava: – dokonale vyvinutá, rozmanitá

– složené oči ( z několika až z několika set funkčních jednotek)

– smyslové brvy (senzily) – mají funkci mechanických, chemických, tepelných,

tlakových čidel

– statocysty

pohlavní soustava: – gonochoristé

– častý výrazný pohlavní dimorfismus

rozmnožování: – a, pohlavní

– oplození většinou vnitřní

– vývin většinou nepřímý

– partenogeneze (z neoploz. vajíčka) – heterogonie (střídání generací)

b, nepohlavní

– polyembryonie – rozdělení rýhujícího se vajíčka živočichů na dvě i více

jednotlivých buněk nebo skupin buněk, které normálně dotvoří zárodek

význam: – škůdci zásob, parazité, přenašeči chorob, součást potravních řetězců, opylovači, biologický boj,

využití produktů (vosk, med, hedvábí)

 

  1. Trojlaločnatci

            – fosilní mořští živočichové – prvohory (570 – 225mil.)

a, trilobiti

výskyt: – u nás oblast Barrandienu – vůdčí zkameněliny

velikost: – 5mm až 70cm

stavba těla: – homonomní segmentace

– tělo v podélném i příčném směru rozděleno na 3 části

příčně: – hlava, hruď, zadeček

podélné: – střední lalok a 2 postranní

– končetiny: – jeden pár tykadla, ostatní tvarově stejné – rozeklané

smysly: – tykadla, párové složené oči

vývin: – nepřímý

 

  1. Klepítkatci

výskyt: – většinou suchozemští

velikost: – mikroskopičtí až 1m

stavba těla: – hlavohruď + zadeček + končetiny

a, hlavohruď (cephalothorax)

– nese 6 párů končetin – 1. pár klepítka

– 2. pár makadla (padipalpy) – smyslová nebo uchopovací f.

– 3.-6. pár nohy kráčivé

b, zadeček

– buď samostatný nebo splývá s hlavohrudí

– obvykle nečlánkovaný

– nese buď redukované končetiny nebo žádné

dýchací soustava: – lupínkovité žábry na zadečkových končetinách (hrotnatci)

– plicní vaky (štíři, pavouci)

– vzdušnice (sekáči, roztoči)

– celý povrch těla (drobní roztoči)

cévní soustava: – hemolymfa nebo hemocyanin

vylučovací soustava: – přeměněné metanefridie v hlavohrudi

– koxální žlázy (hrotnatci, někteří pavoukovci)

– malpighické trubice (pavoukovci)

pohlavní soustava: gonochoristi – vývin nepřímý (hrostíci) a přímý (pavoukovci)

 

A, hrotnatci

– žijí na dně mělkých moří, tělo kryto plochým štítem – zakončen dlouhým hrotem – telson

ostrorepi – z: ostrorep americký, molucký

 

 

   B, pavoukovci

            charakter: – zadeček vždy bez končetin

dýchací soustava: – dýchají vždy vzdušný kyslík

nervová soustava: – silná koncentrace ganglií v předohrudi

– velká podhltanová zauzlina

– štíři typ žebříčkovitý

smysly: – jednoduché oči

– mechanoreceptory

– orgány registrující otřesy – v kloubech

trávící soustava: – velmi úzký otvor s vláskovým filtrem – nemohou pohlcovat sousta – mimotělní

trávení (tekutá trávenina nasáta svalnatým hltanem)

– jedové žlázy

– pavučinové vlákno – bílkovinové povahy

pohlavní soustava: – gonochoristé

– pářící orgány: penis, gonopody (přeměněné končetiny)

rozmnožování: – vnitřní oplození, vajíčka v kokonech

 

i, štíři

              – hlavně v teplejších pásmech, noční dravci

stavba těla: – mohutná makadla (padipalpy)  se silnými klepety

– zadeček rozdělen na 2 části:

a, preabdomen – přední širší část

b, postabdomen – článkovaný, v posledním článku jedová žláza

– 4 páry plicních vaků

z: – štír kylnatý – střední Čechy, zavlečen

– štír středomořský

– veleštír obrovský – až 18cm, Z Afrika

 

ii, štírci

              – velmi drobní

z: – štírek obecný

– štírek knihový

 

iii, pavouci

– hlavohruď oddělena od nečlánkovaného zadečku stopkou

– na konci zadečku snovací ústrojí snovací žlázky  + snovací bradavky: sekret žláz tuhne – vlákno

vlákna:

a, sítě = pavučiny

b, výstelka hnízd

c, obal vajíček = kokon

d, létání – „babí léto“

– 1-2 páry plicních vaků

– 6-8 jednoduchých očí

– na nohách olejové polštářky – nelepí se na pavučinu

– pavouci – užiteční – loví hmyz

a, sklípkanovití

– největší pavouci, vytváří si sklípky s poklopy – úkryt

– z: sklípkan huňatý

b, snovačkovití

– kořist omotávají lepivým vláknem

– z: snovačka jedovatá = „černá vdova“ – kanibalismus

c, křižákovití

– výrazná kresba na zadečku

– z: křižák obecný – svisle postavené pavučiny

d, pokoutníkovití

– pavučiny vodorovné, v rozích

– pokoutník domácí

e, vodouchovití

– přizpůsobeni k životu ve vodě

– z: vodouch stříbřitý – zpovučiny dělá pod vodou zvonovité hnízdo naplněné

vzduchem ( díky chloupkům na zadečku nosí do hnízda

vzduch)

f, slíďákovití

– kořist přepadá v běhu

– z: slíďák tatarský

g, běžníkovití

– netvoří sítě, rychle běhají dozadu i do stran

– nedospělý jedinci na vznášivých vláknech – „babí léto“

– z: běžník květinový

h, skákavkovití

– drobní, pestře zbarvení, kořist přepadají skokem

– z: skákavka pruhovaná

i, sekáči

– zadeček nasedá široce na hlavohruď

– tenké kráčivé nohy

– autonimie = schopnost odvrhnout nohu (v nebezpečí) – končetina se pohybuje –

odláká útočníka

– netvoří pavučiny, dravci

– z: sekáč domácí, rohový

 

iv, roztoči

– velmi drobní, žijí na souši (druhotně voda)

– všechny části těla splývají v jediný celek

potrava: – živočišná, rostlinná, tělní schránky živočichů

paraziti: – chelicery přeměněny v bodací ústrojí

– hl. orientační smyl je hmat

– vývin nepřímý

význam: – škůdci potravin, paraziti, původci a přenašeči chorob

 

– z: klíště obecné – listnaté lesy, bodavě sací ústrojí opatřené zpětnými háčky

– enzym ixodin – proti srážení krve

– přenašeči klíšťové encefalitidy, borreliózy, tularémie

– samci krev nesají

vývin: vajíčko – larva 3-5 dní saje krev (ještěrky, ptáci..) – opouští hostitele – nymfa žije

v detritu – další hostitelé (větší savci) – saje krev 4-8 dní – dospělé klíště –

samička saje krev 7-13 dní -klade vajíčka

– z: roztočík včelí – napadá vzdušnice

zákožka svrabová

varoa včelí – parazit včely medonosné

sametka zarděnková – kožní nemoci

vodule – vodní roztoč

 

  1. Žabernatí

– prvotně vodní členovci s 2 páry tykadel

A,  korýši

výskyt: – většinou mořští, výjimečně i suchozemští či parazité

stavba těla: – různý počet tělních článků

a, hlavohruď + zadeček

b, hlava + hruď + zadeček

hlava = cephalon – akron + 5 článků, nese pozměněné končetiny

hruď = thorax – různý počet článků, nese končetiny

zadeček = abdomen – nestejný počet článků s končetinami nebo bez nich

– poslední článek = telson – vždy bez končetin

– ukončen vidličkou nebo ploutvičkou

– původně mají dvouvětvené končetiny

– 1. hlavové končetiny

– přeměněny k různým funkcím

1. pár tykadla = antenuly – fce. smyslová, pohybová, přichycovací atd.

2. pár tykadla = antény – vždy rozeklané

– obvykle delší než antenuly

– funkce smyslová, pohybová

3.-5. pár – ústní ústrojí = gnatopody – přijímání a rozmělnění potravy

– 3. pár = kusadla = mandibuly

– 4.-5. pár – 2 páry čelistí = maxily I. a II.

– 2. hrudní končetiny = nohy

– fce. – pohyb, nesení žaberních lupínků, přihánění potravy

a, stejné – převážně pohybová funkce

b, 1-3 páry čelistní nožky = maxilipedy

(k uchopování potravy), ostatní páry mají pohybovou fci

– 3. zadečkové končetiny = pleopody

– fce. – pohybová, nesení vajíček, žaber ….

– poslední pár je odlišný – společně s telsonem vytváří vějířek

tělní pokryv: – kutikula – zadního okraje hlavy může být přetažena v záhyb v podobě krunýře

= karapax

2 typy: a, hlavohrudní štít – rak

b, dvouchlopňová skořápka – perloočko

– těsně pod tělním pokryvem chromatofory – barvoměna

trávící soustava: –  žvýkací žaludek – stěna = silně inkrustované ozubené destičky

– hepatopankreas

dýchací soustava: – žábry, celý povrch těla

cévní soustava: – v hemolymfa – mohou bát přítomny hemoglobin, hemocyanin

vylučovací soustava: – 2 pozměněné metanef. antenální žlázy, maxilární žláza

smysly: – dokonale vyvinuté

– oči: – jednoduchá pohárkovitá očka = naupliová

– složené oči na obou výrůstcích  (zřídka oba typy zároveň)

– mechanoreceptory + chemoreceptory (na tykadlech + končetinách)

– statocysta – vnímání pohybu

– statolit – vkládání zrnka písku (určení polohy)

pohlavní soustava: – většinou gonochoristé

– na zadních končetinách vajíčka

– péče o vyvíjející se zárodky

rozmnožování: – pohlavní, partenogeneze

– vývin: 1, nepřímý :

a, nižší korýši

– vajíčko – larva nauplius ( nečlánkované tělo, jediné oko,

3páry přívěsků z nichž vyrostou tykadla – kusadla) –

vytváří články v zadní části těla – dospělec

b, rakovci

– vajíčko – v něm větší část vývoje – larva zoea (složitá

stavba) – dospělec

2, přímý: – perloočky, raci

Nižší korýši:

  1. lupenonožci

– perloočky – většinou sladkovodní, dvouchlopňová skořápka

– dlouhé rozvětvené antény, hrudní nožky – přihánění potravy, filtrace vody

– plodová komůrka – vývin partenogenetických zárodků / vajíček

– efipia – oplozené vajíčko chráněno obalem – přezimují – ptáci je přenášejí na

peří

– z: hrotnatky, nosatičky

  1. klanonožci

– také součást mořského planktonu

– z: buchanka obecná

vznášivka obecná

chlopek obecný

  1. kapřivci

– drobní ektoparazité ryb

– z: kapřivec kapří

 

Vyšší korýši:

– vyšší korýši, mořští, méně sladkovodní

– stálý počet tělních článků

– pevný krunýř

  1. rakovci

– zpravidla 16 párů končetin

– různonožci – vždy bez karapaxu

– z: blešivec potoční – čisté tekoucí vody

 

– stejnonožci – vodní i suchozemští, karapax není vyvinut

                                            – z: beruška vodní – stojaté a tekoucí vody

stínka obecná – vlhká místa, sklepy, staré zdi

svinka obecná – tělo se může svinout do kuličky

 

– desetinožci – větší a velcí korýši, silný karapax

– 1. pár klepeta – úchop kořisti, obrana

1, plovoucí – pelagičtí, mořští, karapax bez inkrustace

– plovoucí končetiny na zadečku

– z: kreveta baltická

garnát obecný

kril – potrava velryb

2, lezoucí – na dně moří, inkrustovaný karapax

– zadečkové končetiny neslouží k plavání (zakrnělé)

a, raci: – dobře vyvinutý zadeček, na 1. páru kráčivých nohou silná klepeta

– z: rak říční – čisté tekoucí vody

langusta obecná

humr evropský

rak poustevníček

b, krabi: – široký a krátký štít , zadeček krátký, ohnutý pod hlavohruď

– z: rak obecný, říční

velekrab japonský

 

pozn: klepítkatci – žádná tykadla

– 4 páry kráčivých nohou

– mají padipalpy, makadla

korýši – 2 páry kusadel

– 5 párů kráčivých nohou

– mají maxily a mandibuly






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: