Otázka: Trojlaločnatci, klepítkatci, žabernatí
Předmět: Biologie
Přidal(a): Martin
Členovci
– nejpočetnější kmen
výskyt: – celý zemský povrch, všechny biotopy
velikost: – mikroskopičtí až 3m
stavba těla: – heteronomní segmentace (nerovnoměrné článkování)
– vznik během zárodečném vývoji srůstem některých článků
– tělní dutina – mixocoel
obvykle 3 větší celky:
a, hlava = cephalon
b, hruď = thorax
c, zadeček = abdomen
– u jednotlivých skupin mohou některé části splývat
– končetiny – tvořeny články navzájem pohyblivě spojenými jemnými blanami, k tělním článkům připojeny kloubně
mohou být uzpůsobeny k různým funkcím
– uchopení potravy
– dýchání
– rozmnožování
– nesení smysl. orgánů
tělní pokryv: – bazální membrána, jednovrstevná pokožka
– silná chitinová kutikula – nutné svlékání pro růst těla
kostra: – exoskelet = kutikula – rozdělena na množství destiček
svalová soustava: – příčně pruhované svalstvo, samostatné svalové svazky
trávící soustava: – trubicovitá
– 3 základní oddíly: – stomodoum, mesenteron, proctodeum
– nad ústním otvorem je horní pysk labrum, pod ním dolní pysk labium a po jeho
stranách je ústní ústrojí – vznik přeměnou končetin
– základním typem je ústrojí kousací – v důsledku způsobu
života přeměněno na bodací, lízací, atd.
– trávení je vždy mimobuňěčné
dýchací soustava: – žábry, plicní vaky, vzdušnice, celý povrch těla
cévní soustava: – otevřená
– funkci srdce má hřbetní céva
– tělní tekutina je hemolymfa
vylučovací soustava: – pozměněné metanefridie, malpighické trubice
nervová soustava: – gangliová, břišní nervová páska
– u vývojově jednodušších členovců žebříčkovitá, tvořeno sympatickým nervstvem
smyslová soustava: – dokonale vyvinutá, rozmanitá
– složené oči ( z několika až z několika set funkčních jednotek)
– smyslové brvy (senzily) – mají funkci mechanických, chemických, tepelných,
tlakových čidel
– statocysty
pohlavní soustava: – gonochoristé
– častý výrazný pohlavní dimorfismus
rozmnožování: – a, pohlavní
– oplození většinou vnitřní
– vývin většinou nepřímý
– partenogeneze (z neoploz. vajíčka) – heterogonie (střídání generací)
b, nepohlavní
– polyembryonie – rozdělení rýhujícího se vajíčka živočichů na dvě i více
jednotlivých buněk nebo skupin buněk, které normálně dotvoří zárodek
význam: – škůdci zásob, parazité, přenašeči chorob, součást potravních řetězců, opylovači, biologický boj,
využití produktů (vosk, med, hedvábí)
- Trojlaločnatci
– fosilní mořští živočichové – prvohory (570 – 225mil.)
a, trilobiti
výskyt: – u nás oblast Barrandienu – vůdčí zkameněliny
velikost: – 5mm až 70cm
stavba těla: – homonomní segmentace
– tělo v podélném i příčném směru rozděleno na 3 části
příčně: – hlava, hruď, zadeček
podélné: – střední lalok a 2 postranní
– končetiny: – jeden pár tykadla, ostatní tvarově stejné – rozeklané
smysly: – tykadla, párové složené oči
vývin: – nepřímý
- Klepítkatci
výskyt: – většinou suchozemští
velikost: – mikroskopičtí až 1m
stavba těla: – hlavohruď + zadeček + končetiny
a, hlavohruď (cephalothorax)
– nese 6 párů končetin – 1. pár klepítka
– 2. pár makadla (padipalpy) – smyslová nebo uchopovací f.
– 3.-6. pár nohy kráčivé
b, zadeček
– buď samostatný nebo splývá s hlavohrudí
– obvykle nečlánkovaný
– nese buď redukované končetiny nebo žádné
dýchací soustava: – lupínkovité žábry na zadečkových končetinách (hrotnatci)
– plicní vaky (štíři, pavouci)
– vzdušnice (sekáči, roztoči)
– celý povrch těla (drobní roztoči)
cévní soustava: – hemolymfa nebo hemocyanin
vylučovací soustava: – přeměněné metanefridie v hlavohrudi
– koxální žlázy (hrotnatci, někteří pavoukovci)
– malpighické trubice (pavoukovci)
pohlavní soustava: gonochoristi – vývin nepřímý (hrostíci) a přímý (pavoukovci)
A, hrotnatci
– žijí na dně mělkých moří, tělo kryto plochým štítem – zakončen dlouhým hrotem – telson
ostrorepi – z: ostrorep americký, molucký
B, pavoukovci
charakter: – zadeček vždy bez končetin
dýchací soustava: – dýchají vždy vzdušný kyslík
nervová soustava: – silná koncentrace ganglií v předohrudi
– velká podhltanová zauzlina
– štíři typ žebříčkovitý
smysly: – jednoduché oči
– mechanoreceptory
– orgány registrující otřesy – v kloubech
trávící soustava: – velmi úzký otvor s vláskovým filtrem – nemohou pohlcovat sousta – mimotělní
trávení (tekutá trávenina nasáta svalnatým hltanem)
– jedové žlázy
– pavučinové vlákno – bílkovinové povahy
pohlavní soustava: – gonochoristé
– pářící orgány: penis, gonopody (přeměněné končetiny)
rozmnožování: – vnitřní oplození, vajíčka v kokonech
i, štíři
– hlavně v teplejších pásmech, noční dravci
stavba těla: – mohutná makadla (padipalpy) se silnými klepety
– zadeček rozdělen na 2 části:
a, preabdomen – přední širší část
b, postabdomen – článkovaný, v posledním článku jedová žláza
– 4 páry plicních vaků
z: – štír kylnatý – střední Čechy, zavlečen
– štír středomořský
– veleštír obrovský – až 18cm, Z Afrika
ii, štírci
– velmi drobní
z: – štírek obecný
– štírek knihový
iii, pavouci
– hlavohruď oddělena od nečlánkovaného zadečku stopkou
– na konci zadečku snovací ústrojí snovací žlázky + snovací bradavky: sekret žláz tuhne – vlákno
vlákna:
a, sítě = pavučiny
b, výstelka hnízd
c, obal vajíček = kokon
d, létání – „babí léto“
– 1-2 páry plicních vaků
– 6-8 jednoduchých očí
– na nohách olejové polštářky – nelepí se na pavučinu
– pavouci – užiteční – loví hmyz
a, sklípkanovití
– největší pavouci, vytváří si sklípky s poklopy – úkryt
– z: sklípkan huňatý
b, snovačkovití
– kořist omotávají lepivým vláknem
– z: snovačka jedovatá = „černá vdova“ – kanibalismus
c, křižákovití
– výrazná kresba na zadečku
– z: křižák obecný – svisle postavené pavučiny
d, pokoutníkovití
– pavučiny vodorovné, v rozích
– pokoutník domácí
e, vodouchovití
– přizpůsobeni k životu ve vodě
– z: vodouch stříbřitý – zpovučiny dělá pod vodou zvonovité hnízdo naplněné
vzduchem ( díky chloupkům na zadečku nosí do hnízda
vzduch)
f, slíďákovití
– kořist přepadá v běhu
– z: slíďák tatarský
g, běžníkovití
– netvoří sítě, rychle běhají dozadu i do stran
– nedospělý jedinci na vznášivých vláknech – „babí léto“
– z: běžník květinový
h, skákavkovití
– drobní, pestře zbarvení, kořist přepadají skokem
– z: skákavka pruhovaná
i, sekáči
– zadeček nasedá široce na hlavohruď
– tenké kráčivé nohy
– autonimie = schopnost odvrhnout nohu (v nebezpečí) – končetina se pohybuje –
odláká útočníka
– netvoří pavučiny, dravci
– z: sekáč domácí, rohový
iv, roztoči
– velmi drobní, žijí na souši (druhotně voda)
– všechny části těla splývají v jediný celek
– potrava: – živočišná, rostlinná, tělní schránky živočichů
– paraziti: – chelicery přeměněny v bodací ústrojí
– hl. orientační smyl je hmat
– vývin nepřímý
– význam: – škůdci potravin, paraziti, původci a přenašeči chorob
– z: klíště obecné – listnaté lesy, bodavě sací ústrojí opatřené zpětnými háčky
– enzym ixodin – proti srážení krve
– přenašeči klíšťové encefalitidy, borreliózy, tularémie
– samci krev nesají
vývin: vajíčko – larva 3-5 dní saje krev (ještěrky, ptáci..) – opouští hostitele – nymfa žije
v detritu – další hostitelé (větší savci) – saje krev 4-8 dní – dospělé klíště –
samička saje krev 7-13 dní -klade vajíčka
– z: roztočík včelí – napadá vzdušnice
zákožka svrabová
varoa včelí – parazit včely medonosné
sametka zarděnková – kožní nemoci
vodule – vodní roztoč
- Žabernatí
– prvotně vodní členovci s 2 páry tykadel
A, korýši
výskyt: – většinou mořští, výjimečně i suchozemští či parazité
stavba těla: – různý počet tělních článků
a, hlavohruď + zadeček
b, hlava + hruď + zadeček
– hlava = cephalon – akron + 5 článků, nese pozměněné končetiny
– hruď = thorax – různý počet článků, nese končetiny
– zadeček = abdomen – nestejný počet článků s končetinami nebo bez nich
– poslední článek = telson – vždy bez končetin
– ukončen vidličkou nebo ploutvičkou
– původně mají dvouvětvené končetiny
– 1. hlavové končetiny
– přeměněny k různým funkcím
– 1. pár tykadla = antenuly – fce. smyslová, pohybová, přichycovací atd.
– 2. pár tykadla = antény – vždy rozeklané
– obvykle delší než antenuly
– funkce smyslová, pohybová
– 3.-5. pár – ústní ústrojí = gnatopody – přijímání a rozmělnění potravy
– 3. pár = kusadla = mandibuly
– 4.-5. pár – 2 páry čelistí = maxily I. a II.
– 2. hrudní končetiny = nohy
– fce. – pohyb, nesení žaberních lupínků, přihánění potravy
a, stejné – převážně pohybová funkce
b, 1-3 páry čelistní nožky = maxilipedy
(k uchopování potravy), ostatní páry mají pohybovou fci
– 3. zadečkové končetiny = pleopody
– fce. – pohybová, nesení vajíček, žaber ….
– poslední pár je odlišný – společně s telsonem vytváří vějířek
tělní pokryv: – kutikula – zadního okraje hlavy může být přetažena v záhyb v podobě krunýře
= karapax
2 typy: a, hlavohrudní štít – rak
b, dvouchlopňová skořápka – perloočko
– těsně pod tělním pokryvem chromatofory – barvoměna
trávící soustava: – žvýkací žaludek – stěna = silně inkrustované ozubené destičky
– hepatopankreas
dýchací soustava: – žábry, celý povrch těla
cévní soustava: – v hemolymfa – mohou bát přítomny hemoglobin, hemocyanin
vylučovací soustava: – 2 pozměněné metanef. antenální žlázy, maxilární žláza
smysly: – dokonale vyvinuté
– oči: – jednoduchá pohárkovitá očka = naupliová
– složené oči na obou výrůstcích (zřídka oba typy zároveň)
– mechanoreceptory + chemoreceptory (na tykadlech + končetinách)
– statocysta – vnímání pohybu
– statolit – vkládání zrnka písku (určení polohy)
pohlavní soustava: – většinou gonochoristé
– na zadních končetinách vajíčka
– péče o vyvíjející se zárodky
rozmnožování: – pohlavní, partenogeneze
– vývin: 1, nepřímý :
a, nižší korýši
– vajíčko – larva nauplius ( nečlánkované tělo, jediné oko,
3páry přívěsků z nichž vyrostou tykadla – kusadla) –
vytváří články v zadní části těla – dospělec
b, rakovci
– vajíčko – v něm větší část vývoje – larva zoea (složitá
stavba) – dospělec
2, přímý: – perloočky, raci
Nižší korýši:
- lupenonožci
– perloočky – většinou sladkovodní, dvouchlopňová skořápka
– dlouhé rozvětvené antény, hrudní nožky – přihánění potravy, filtrace vody
– plodová komůrka – vývin partenogenetických zárodků / vajíček
– efipia – oplozené vajíčko chráněno obalem – přezimují – ptáci je přenášejí na
peří
– z: hrotnatky, nosatičky
- klanonožci
– také součást mořského planktonu
– z: buchanka obecná
vznášivka obecná
chlopek obecný
- kapřivci
– drobní ektoparazité ryb
– z: kapřivec kapří
Vyšší korýši:
– vyšší korýši, mořští, méně sladkovodní
– stálý počet tělních článků
– pevný krunýř
- rakovci
– zpravidla 16 párů končetin
– různonožci – vždy bez karapaxu
– z: blešivec potoční – čisté tekoucí vody
– stejnonožci – vodní i suchozemští, karapax není vyvinut
– z: beruška vodní – stojaté a tekoucí vody
stínka obecná – vlhká místa, sklepy, staré zdi
svinka obecná – tělo se může svinout do kuličky
– desetinožci – větší a velcí korýši, silný karapax
– 1. pár klepeta – úchop kořisti, obrana
1, plovoucí – pelagičtí, mořští, karapax bez inkrustace
– plovoucí končetiny na zadečku
– z: kreveta baltická
garnát obecný
kril – potrava velryb
2, lezoucí – na dně moří, inkrustovaný karapax
– zadečkové končetiny neslouží k plavání (zakrnělé)
a, raci: – dobře vyvinutý zadeček, na 1. páru kráčivých nohou silná klepeta
– z: rak říční – čisté tekoucí vody
langusta obecná
humr evropský
rak poustevníček
b, krabi: – široký a krátký štít , zadeček krátký, ohnutý pod hlavohruď
– z: rak obecný, říční
velekrab japonský
pozn: klepítkatci – žádná tykadla
– 4 páry kráčivých nohou
– mají padipalpy, makadla
korýši – 2 páry kusadel
– 5 párů kráčivých nohou
– mají maxily a mandibuly
