Otázka: Trávící soustava živočichů a člověka, metabolismus látek
Předmět: Biologie
Přidal(a): petulka
Trávící soustava živočichů a člověka, metabolismus látek.
– fylogeneze, trávící soustava člověka, orgány,fce, význam živin- vitamíny, základní mechanismy příjmu a zpracování potravy
Fylogeneze
Trávící soustava není u některých živočichů vyvinuta – prvoci a parazité.
př. tasemnice – přijímá potravu celým povrchem těla
trepka – potravní vakuola
živočišné houby – tráví vnitrobuněčně ( intracelulárně)
-ostatní živočichové extracelulárně
– orgány k uchvacování potravy :
chapadla – žahavci
radula – plži
bodavé savé ustrojí – hmyz
zuby – obratlovci
– mimotělní trávení enzymy – pavouci, larvy potápníků, mravkolev,..
láčka – nejjednodušší trávící soustava, gastrovaskulární dutina – 1 otvor přijímací i vyvrhovací-neprůchozí
– láčkovci, žahavci, ploštěnky
– nestrávené zbytky vyvrhnuty, prostředí se spoustou potravy
-trávící plocha-endoderm, trávící látky pomocí bičík.buněk
gastrovaskulární – trávící soustava, která zároveň i rozvádí živiny
– ostnokožci
trubice – různá složitost i délka
– vždy ústní i řitní otvor
– příjem potravy úměrný rychlosti trávení. Kontinuální- pokračující
Diferenciace na základě příjmu potravy-býložravci delší soustava atd.
rozšíření resorpčního epitelu
Trávící soustava člověka
Funkce
Trávící soustava zajišťuje příjem potravy, její trávení, vstřebávání a odstranění nestravitelných zbytků potravy a nadbytečných látek ven z těla.
Zúčastňuje se na přeměně látek – trávením – mechanickým a chemickým zpracováním potravy
– vstřebáváním – převáděním jednoduchých látek, vzniklých trávením , do vnitřního prostředí organismu.
– vstřebané látky využije organismus jednak jako zdroj energie, jednak jako stavební látky pro složky své vlastní živé hmoty
– odstraňování nestravitelných odpadků z organismu
Orgány – trávicí trubice
Stavba trávicí trubice :vazivový obal – zevní povrch trávicí trubice
svalovina – převážně hladká
– okružní a podélná
– umožňuje peristaltické pohyby
sliznice – vystýlá trubici
– obsahuje žlázové buňky, které produkují sekrety nebo
exkrety – odpadní exkrety , a žlázy s vnitřní sekrecí
podslizniční vazivo– vedou jím cévy a nervy
– připojuje sliznici ke svalovině
Části trávicí trubice : dutina ústní, hltan , jícen, žaludek, tenké a tlusté střevo, trávicí žlázy, konečník
DUTINA ÚSTNÍ
– slouží k přijmu potravy, jejímu mechanickému zpracování a promísení se slinami
– rty, tváře ( žvýkací svaly) , tvrdé a měkké patrohltan , mandle patrová
- slinné žlázy – 3 párové slinné žlázy – podčelistní, podjazyková a příušní
– větší množství slinných žlázek roztroušených v podslizničním vazivu
– produkují sliny – navlhčují a rozmělňují potravu
– 99% vody
– enzymy ptyalin ( rozpouští cukry) a lyzozym ( ničí bakterie)
– denně asi 1 – 1,5 l slin
- zuby ( dentes) – tvoří je krček , korunka, kořen
– na povrchu korunky sklovina (email) a pod ní zubovina (dentic)
– uvnitř korunky je dutina dřeňová vyplněná dření ( pulpou) s cévami a nervy
– jsou uloženy v zubní jamce – alveole
– 4 druhy zubů : řezáky ( incisivus)
špičáky ( caninus)
zuby třenové (premolares )
stoličky ( molares)
– dětský chrup – 20 zubů ( chybí zuby třenové)
– od 6 měsíců – 6 let
– čtvrtina zv . – i i c m m
– trvalý chrup -32 zubů
– od 6 do 18 let, zub moudrosti 18 – 30 let
– zv – i i c p p m m m
- jazyk ( lingua) – svalnatý orgán – příčně pruhovaná svalovina
– stálé napětí
– chuťové pohárky → chuť
– sání, polykání (sousto na kořeni jazyka ), řeč
– mechanické rozmělňování potravy
HLTAN ( pharyn)
– společná část trávící a dýchací soustavy
– dlouhý 12 cm
– 3 části : nosohltan – nosní mandle
– vyústění Eustachovy trubice
ústní část hltanu
hrtanová část – epiglotis – zamezuje přístupu potravy do dýchacích cest
JÍCEN ( oesophagus)
– asi 30 cm , 1,5 cm v průměru
– prochází bránicí do žaludku
– peristaltické pohyby
ŽALUDEK ( ventriculus, gaster)
– vakovitý orgán – objem 1- 2 l
– funkce – shromažďování potravy, promísení, začátek trávení
– části – česlo, vrátník, tělo, klenba
– stěnu žaludku tvoří :
- sliznice – žlázy – produkují žaludeční šťávy- řízeno nervově a chemicky – gastrin – peptidový hormon
– 99 % vody
-HCl ( ph 1) – dezinfikuje obsah žaludku, zabraňuje kvašení, pomáhá přeměně pepsinogenu na pepsin
– mucin – hlen, který zabraňuje natrávení sliznice žaludku HCl
– pepsinogen → pepsin – štěpí bílkoviny
– lipáza – štěpí tuky
- hladká svalovina – 3 vrstvy
– peristaltické pohyby po 10 – 15 minutách → promísení
potravy se žaludečními šťávami → * kašovitá trávenina
(chymus) – trávenina je uvolňována kruhovým svěračem do dvanáctníku
– hladové stahy = stahy na prázdno
- pobřišnice– peritoneum
– kryje žaludek
– trávenina v žaludku je 3 – 6 hodin, nejdéle jsou tam tuky
- TENKÉ STŘEVO (intestinum tenue)
– 3 – 5 m dlouhé, 3 cm široké
– sliznice bohatě zřasená – klky – na klcích mikroklky (tenké a dlouhé výběžky cytoplazmy,)
– zvětšení vnitřní plochy 7m2-prokrveny, přechází do nich živiny po trávení-urychlují trávení stahy
– zavěšeno na bláně – okruží – melenternium
– mezi klky jsou ve sliznici jednoduché trubičky, které produkují slabě zásaditou střevní šťávu- amylázy, lipázy,..
– pod epitelem jsou shluky lymfoidního vaziva s četnými lymfocyty
– části :
– dvanáctník – duodenum
– 30 cm
– trávící enzymy se tam dostávají vývody slinivky břišní a žlučníku
– lačník – jejunum
– 3/5 délky
– nejintenzivnější trávení a vstřebávání do krve a mízy
– vstřebávají se aminokyseliny,glukóza, mastné kyseliny, vitamíny
– kyčelník – ilium
– 2/5 délky
– pohyby – kývavé – místní
– peristaltické
TRÁVENÍ
– zpracování potravy mechanicky ( zuby, jazyk,..) a chemicky (enzymy)
- šťáva slinivky břišní – 0,5 – 1 l / den
– enzymy : trypsin – štěpí bílkoviny
lipázy – štěpí tuky
amylázy – štěpí cukry
- střevní šťáva -1 – 3 l denně
– hydrogenuhličitan neutralizuje HCl
– enzymy – erypsin – dokončuje štěpení bílkovin na aminokyseliny
– amylázy – dokončují štěpení cukrů na sacharózu, maltózu, laktózu
– lipázy- štěpí lipidy na MK a glycerol
- hlen
- žluč– pomocí žlučových kyselin napomáhá trávit tukš
vstřebávání
– přechod látek střevní sliznicí klků do krve a lymfy
– krev s živinami je vedena vrátnicovou žilou do jater ( vlastní metabolismus)
Trávící žlázy
- slinivka břišní – pancreas
– protáhlý orgán 14 – 18 cm dlouhý
– uložena v ohbí dvanáctníku
– smíšená žláza – produkuje pankreatické šťávy
– nachází se v ní Langerhansovy ostrůvky – hormony insulin a glukagon – snižují a zvyšují hladinu cukru v krvi
- játra – hepar
- spojeny v jaterní stopce (brance), kudy do jater vstupují vrátnicová žíla a jaterní tepna a vystupuje jaterní žíla a žlučovod.
– největší žláza v těle – 1,5 kg
– uložena na pravé straně horní dutiny břišní
– 2 laloky – pravý je větší
– jaterní branka– místo, kde do jater vstupuje vrátnicová žíla a vystupuje odtud jaterní žíla a žlučovod
– jaterní lalůček –
Základní stavební jednotka jater
vícehranný (5- 6 hran), 1- 2 mm, skládá se z jaterních buněk
-tvořen z trámečků – 2 řady buněk, které jsou polární buď (přívod okysličená) ke krevnímu pólu (směrem k vlásečnici); (odvod) nebo ke žlučovému pólu (ke žluči)
– produkují žluč – z každého laloku jaterního vychází po jednom vývodu a ty se spojují ve vývod jaterní, k němuž je po straně připojen žlučník ( vesica fellea) – ústí do dvanáctníku
– žluč (fel, chole, bilis)
– skladuje se ve žlučníku
– vazká žlutohnědá kapalina, na vzduchu zelenající
– denně 0,8 – 1 l
– žlučové barvivo ( bilirubin) * rozkladem krevního barviva
– hořká chuť ( žlučové kyseliny)
– žlučové kyseliny aktivují ve střevě lipázu – emulgace a štěpení tuků
– význam jater– nadbytečná glukóza se ukládá ve formě glykogenu
– novotvoření glukózy z necukerných složek
– tvorba tuků ze sacharidů
– nadbytečný dusík převáděn na močovinu
-syntéza plazmatických bílkovin
– zásobárna vitamínu B 12 a vitamínů rozpustných v tucích (A,D, E, K)
– odbourávání hemoglobinu a uvolněné železo se váže na feritin
– syntéza látek potřebných pro normální srážlivost krve ( protrombin, protein C, plazminogen)
– tvorba velkého množství tělesného tepla
TLUSTÉ STŘEVO (intestinum crassum)
– 1,5 m dlouhé, 5 – 7 cm široké
– začíná se plnit 4 – 8 hodin po jídle
– důležitá vláknina
– začíná slepým střevem – červovitý přívěsek – apendix ; lymfatická žláza
→vzestupný tračník (tračník/poslední fáze zpracování,vylučuje hlen, 1,5m) → příčný tračník→sestupný tračník → esovitá klička → konečník (rectum) – končí řitním (análním) otvorem
– uzavírají kruhovité stěrače – vnitřní – z hladké svaloviny
– vnější – z příčně pruhované
– stavba stěny – příčné zúženiny
-uvnitř žlázy, které tvoří hlen- lepší klouzání stolice
– vstřebávání vody, vitamínů, solí
– hromadí se zde nestravitelné zbytky potravy ( šlachy, části vaziva, chrupavky,..)-dohněda zbarvovány žlučovými kyselinami
– střevní mikroflóra – Escheria Coli
– produkování vitamínu B12, K
– hnilobné procesy ( * amoniak, sulfan), kvasné procesy ( *methan)
– vyprazdňování = defekace
– reflexní děj
NEMOCI trávící soustavy
- zubní kaz– * bakteriemi, které porušují sklovinu
- paradentóza– zánět zubního lůžka, lůžka se odkrývají
- příušnice– onemocnění slinných žláz
- vředy – * Heho bakterie
– žaludeční nebo dvanáctníku
bakteriální infekce : – tyfus – průjmová onemocnění
– infekční zánět jater – hepatitida – A – na principu nedostatečné hygieny
B – sérová , přenášena krví
C – poškození jater, smrtelná
– chronické poškození jater – cirhóza – ztvrdnutí jater
– žlučníková kolika – * žlučové kameny
– rakovina– žaludku, střev
METABOLISMUS V LIDSKÉM TĚLE
– přeměna látek a energií
– probíhá neustále ve všech buňkách, hlavně v játrech
– zdrojem energie je potrava
– potrava je trávena na živiny, které se vstřebávají do krve a do mízy
– odpadní produkty vyloučeny
energetický metabolismus
a ) Anabolismus
– z látek jednodušších se vytvářejí složitější
-reakce endergonické – energie se spotřebovává
př : z aminokyselin se vytvářejí bílkoviny ( stavební látky, enzymy, hormony)
b) Katabolismus
-děje rozkladné
– z látek složitějších * látky jednodušší
– energie se uvolňuje – děj exergonický
– nejdůležitějším dějem je biologická oxidace – štěpení cukrů, MK, AK, při kterém se spotřebovává kyslík
-> buněčné dýchání
C6 H 12O6 + 602 → 6CO2 + 6 H2O + E
– probíhá v mitochondriích
– energie je zabudovávána do ATP
– některé látky jsou ukládány do zásoby ( glukóza – glykogen, tuky,..)
– tyto děje probíhají nervově nebo pomocí biokatalyzátorů – enzymy, hormony
metabolismus látkový
–enzymy– biokatalyzátory
– bílkoviny
– tvořeny apoenzymem ( bílkovinná část) a koenzymem ( nebílkovinná část)
– specifické
a) metabolismus sacharidů
– glukóza – přítomna ve všech tělních tekutinách
– pohotový a nejdostupnější zdroj energie
– glykémie- stálá koncentrace glukózy v krvi – 5,6 mmol/l
– nadbytečná glukóza se mění na glykogen a ukládá se v játrech , může se přeměňovat na tuky
– konečný produkt oxidace glukózy je CO2 , H2O a E ( váže se do ATP)
b) metabolismus tuků
– tuky – bohatý zdroj energie
– stavební složka biomembrán
– při trávení se štěpí na glycerol a MK( pohotový zdroj energie jako glukóza)
– tuky ( glycerol a MK) se odbourávají v játrech
– glycerol →glykogen →glukóza → energie, voda, oxid uhličitý
– přebytek se ukládá v podkožním vazivu jako zásoba pro případ nouze
– tepelná izolace – ledviny
c) metabolismus proteinů
– bílkoviny – stavební látky, hormony, enzymy
– štěpí se na AK – syntéza stavebních látek a bílkovin, hormonů a enzymů
– neukládají se do zásoby
– získáváme je z potravy a malé množství opotřebovaných bílkovin z tkání
– při odbourávání dochází k deaminaci , odštěpení NH3 ,který se neumí v játrech přeměňovat
→ přeměněn na močovinu →odváděn do ledvin → vyloučení z těla (ornitinový cyklus)
AK esenciální – nepostradatelné, tělo si je neumí samo vyrobit
AK neesenciální – postradatelné, organismus je schopen si je vytvořit sám
Krebsův cyklus
– centrální role je oxidace živin pomocí acetykoenzymu A, který * štěpením cukrů, tuků, bílkovin
– je lokalizován v matrixu mitochondrií
– E se naváže do ATP
ENERGETICKÝ METABOLISMUS
– organismus může využít pouze energii v ATP – „spalování živin“→biologická oxidace – probíhá pomalu ( stupňovitě) za nízké teploty ( na rozdíl od hoření)
– bezprostřední zdroj energie – ATP
– pohotový zdroj – glukóza, , MK a zásoby energie – tuky , glykogen
– energetická hodnota potravy je v joulech :
1 g cukru – 17, 2 KJ
1 g tuku – 39 KJ
1g bílkovin – 17 KJ
BAZÁLNÍ METABOLISMUS
– látková a nethetická přeměna potřebná jen k udržení základních životních fcí
– celkový metabolismus – celková vydaná energie
Výživa
– musí být zastoupeny cukry,tuky, bílkoviny,vitamíny, minerální látky, voda
– záleží na věku,pohlaví, práci, růstu, těhotenství
– denní dávka : 50 – 60 % sacharidů
15 % bílkovin
20- 40% tuků
SACHARIDY
– hlavní zdroj energie
– brambory, obiloviny,ovoce, zelenina
– obsahují celulózu – jen těžce stravitelná
= hrubá vláknina
– podporuje činnost střev
– proti tvorbě rakovinových nádorů
BÍLKOVINY
– stavební látky, hormony, enzymy
– živočišné bílkoviny – v mase,rybách,mléčných výrobcích
– rostlinné – luštěniny, obiloviny
– 1g na 1 kg váhy
LIPIDY
– zdroj zásobní energie
– energeticky nejbohatší
– umožňuje rozpuštění vitamínů A,D,E,K
– v rostlinách – ořechy, oleje
– živočišné – sádlo, máslo
– nadbytek tuku – nadváha, obezita
– tuky se ukládají v cévách – arterioskleróza
VITAMÍNY
– nezbytné
– součást enzymů
– antioxidanty
– buď hotové nebo formou po-vitamínů ( betakaroten →vitamín A )
– zdroj – ovoce, zelenina, obiloviny, játra,maso, rybí tuk
– zvýšená potřeb při růstu, těhotenství, zvýšeném stresu, nemoci
Avitaminoza – úplný nedostatek vitamínů
– až smrtelné
– při nedostatku vitamínu C – kurděje
D – beri –beri ( záněty nervů, křeče)
hypovitaminoza – nedostatek
– únava snížená imunita, někdy i snížení růstu
hypervitaminoza – vitamíny se vyloučí močí
vitamíny rozpustné v tucích
– A, D, E, K
A – retinol
– ddd : 1,8 – 2 mg
– zdroj – mrkev, rajčata, mléko, játra
– význam – zajištění vidění
– projevy nedostatku – zhoršení zraku, šeroslepost
D – antirachitický vitamín
– ddd : 0,15 mg
– rybí tuk, vejce , maso
– vytváří se v kůži z UV záření
– podílí se na řízení metabolismu Ca a fosforu v těle
– nedostatek křivice, řídnutí kostí
E –rokoferol
– ddd : 5- 30 mg
– obilné klíčky, maso, mléko
– podporuje činnost pohlavních žláz a správný průběh těhotenství
– nedostatek . poruchy fce pohl. orgánů
K – antihemorhagický – protikrvácivý
– ddd: 1 mg
– špenát, kvasnice, zelenina
– tvorba protrombinu
– nedostatek – špatná srážlivost krve→ krvácení do tkání, tělní dutiny
vitamíny rozpustné ve vodě
– B1, B2, B5, B6, kyselina nikotinová (PP), kyselina listová, B12, C, biolin
B – mléko, kvasnice, obilí, luštěniny
– nedostatek – záněty nervů, křeče svalů, poškození sliznice, bolavé ústní koutky
– nedostatek B1 – beri –beri – zánět nervů
PP – niacin , kyselina nikotinová
– vnitřnosti, maso, kvasnice
– nedostatek – záněty kůže, poškození mozku
kyselina listová – zelené části rostlin
– nedostatek – poruchy krvetvorby až chudokrevnost
C – kyselina askorbová
– citrusové plody , ovoce, zelenina
– podporuje tvorbu protilátek
– nedostatek – únava, snížená imunita, krvácení ( z dásní) , vypadávání zubů → kurděje
MINERÁLNÍ LÁTKY
– Na, K , Ca, Mg , P
– složky tělních tkání
– ionty prvků Fe, Zn, Cu , I ( štítná žláza)
– příjem z potravy
– důležité v těhotenství nebo v růstu
– toxické – Pb,Hg, Cd
VODA
-životně důležitá
– hlavní rozpouštědlo
Další podobné materiály na webu:
