Tkáně – maturitní otázka z biologie (2)

 

Otázka:  Tkáně

Předmět: Biologie

Přidal(a): mrazkovalucka96

 

Soubory buněk stejného původu, tvaru i funkce. Mezi buňkami tkání je tkáňový mok a mezibuněčná hmota (pevná nebo rosolovitá).

 

a) Epitely

• = tkáně krycí a výstélkové – ale mohou mít i další odvozené funkce
• buňky jsou hustě vedle sebe

 

Dělení:

a) rozdělení podle tvaru buněk a počtu vrstev

• 1) jednovrstevný
  • dlaždicový
  • kubický (krychlový) – kryje oční čočku
  • cylindrický (válcový)
    • výstélka střeva
    • může mít brvy
• 2) mnohovrstevný
  • dlaždicový
    • spodní vrstvy jsou vyšší, směrem k povrchu se snižují
    • výstélka trávicí soustavy (ústa→žaludek)
    • zrohovatělý tvoří kůži
  • přechodný – všechny vrstvy jsou tvořené stejně vysokými buňkami, které se oplošťují nebo zvyšují
    • → přizpůsobují se objemovým změnám
• 3) víceřadý – jen se „tváří“, že má víc řad
• 4) síťovitý – buňky jsou nepravidelného tvaru
• 5) trámčitý – játra

 

Rozdělení podle funkce

epitel

• krycí
• výstélkový
• řasinkový – význam pro posun
• resorbční – vstřebávání látek
  • střevo
• svalový – u bezobratlých
  • náhrada svalů
• smyslový – příjem vjemů z prostředí a přenos na nervové buňky
• žlázový – funkční složka žláz – buňky přijímají z krve různé látky, zpracovávají je a vydávají
  • látky
    • sekrety – slzy, maz, žaludeční šťávy
    • exkrety – pot
    • inkrety – hormony – bez vývodu rovnou do krve
  • žlázy
    • trubicovité (tubulózní) – trubička
    • váčkovité (alveolární) – může se navětvit (i mnohonásobně)
    • exokrinní – žlázy s vývodem na povrch epitelu
      • produkují sekrety a exkrety (potní a slinné)
    • endokrinní – žlázy bez vývodu
      • produkují hormony přímo do krve

 

b) Pojiva

• spojují nebo izolují orgány
• vyplňují meziorgánové prostory, poskytují oporu
• buňky jsou oddělené mezibuněčnou hmotou, která je amorfní a obsahuje vlákna, která určují vlastnosti celé tkáně
  (vlákna=fibrily)

(1) – základem všech pojiv je embryonální vazivo (mezenchym), to je složené ze sítě buněk → z něj se dál vyvíjí vazivo,
chrupavka a kost

(2) – další je vazivo

• nejpůvodnější forma pojiva
• měkké vodnaté
• tvořené z nepravidelných cípatých /vřetenovitých buněk uložených v polotekuté až rosolovité hmotě
  (s fibrily)
  • kolagení fibrily – vařením se rozpouštějí na klíh
  • elastické fibrily – odolávají vaření
• buňky hromadí tuk nebo fagocytují (pohlcují částice kolem sebe)

 

Typy:

• 1) řídké vazivo – nejrozšířenější
  • velké množství mezibuněčné hmoty, málo fibril
  • vyplňuje skuliny mezi tkáněmi nebo orgány, spojuje svalová vlákna, obklopuje orgány, které mění svůj objem (jícen), je v podkoží
  • některé buňky fagocytují, při zničení tkáně ji mohou nahrazovat
• 2) tuhé vazivo – obsahuje kolagenová vlákna (odolávající tahu)→pevné
  • tvoří škáru, šlachy a vazy
• 3) elastické vazivo – elastické fibrily→ pružné, tvoří vazy
• 4) síťovité vazivo – převažuje buněčná složka
  • tvoří prostorovou síť – tam jsou nahromaděny lymfocyty
  • vyplňuje mízní uzliny, tvoří slezinu a kostní dřeň
• 5) tukové vazivo – převažují tukové buňy, ty se spojují a tvoří lalůčky kolem orgánů (např: ledviny) a v podkoží

 

(3) – chrupavka

• tuhá, pevná, pružná, bílá – nažloutlá, průsvitná
• obsahuje okrouhlé buňky (jednotlivě, po několika v komůrkách), mezibuněčnou hmotu (obsahuje organickou látku chondrin, někdy fibrily)
• nemá regenerační schopnost

1) sklovitá = hyalinní chrupavka – bělavá

• buňky po 2-3 v komůrkách
• mezibuněčná hmota je bez vláken
•  v embrionálním vývoji z ní vzniká většina kostí
• v dospělosti tvoří kloubní chrupavky, chrupavku konců žeber, hrtanu, průdušek, průdušnice, chrupavčité zakončení nosní přepážky

2) elastická chrupavka

• v mezibuněčné hmotě má elastické fibrily→pružná
• tvoří ušní boltec, hrtanovou příklopku

3) vazivová chrupavka – obsahuje vazivové fibrily

• vláknitá struktura
• bílá, velmi pevná
• tvoří meziobratlové ploténky, spona stydká

 

(4) – kost

• nejtvrdší pojivová tkáň
•  buňky se nazývají osteocyty (elypsovitá buňka s mnoha výběžky) a osteoblasty (tvoří mezibuněčnou hmotu)
• obsahují ossein – ten tvoří kolagenní vlákna a zajišťuje pružnost kostí
• stavba kosti – na povrchu kosti je okostice(=periost)
  • vazivová blána, bohatě prokrvená(výživa) a inervovaná(citlivost)
  • vnitřní strana okostice obsahuje kostitvorné buňky (osteoblasty),
    které tvoří kostní hmotu a zajišťují růst kosti do tloušťky
  • → uplatňují se při zlomeninách
• hmota hutná (substantia compaeta) – hustě uspořádaná kostní tkáň
  • v dlouhých, plochých i krátkých kostech
• hmota houbovitá (substantia spongiosa)
  • tvořená vzájemně se křížícími trámečky a mezi nimi dutý
    prostor → trámečky uspořádané podle toho jak je kost zatěžována
    (když se změní zatížení na kost, trámečky se přestaví)
  • →architektonika kosti
• kostní dřeň
  • vyplňuje dutinu kosti
  • síť vazivových vláken, cév a vazivových buněk
  • později se tam ukládá tuk a kostní dřeň žloutne→vzniká tzv. morek

 

(5) – trofická pojiva – krev, krvomíza (hemolymfa), tkáňový mok, míza (lymfa)

 

c) Tkáň svalová

• význam pro pohyb
• svalové buňky mají v cytoplasmě stažitelná vlákna = myofibrily

 

1) hladká svalovina

• z protáhlých vřetenovitých buněk s 1 jádrem v cytoplasmě mají po celé délce jemné myofibrily
• buňky jsou těsně vedle sebe
• u bezobratlých → pohybová i útrobní svalovina
• obratlovci (člověk)→stěny vnitřních orgánů
• práce je pomalá, vytrvalá a neovladatelná vůlí

 

2) svalovina příčně pruhovaná

• dlouhá mnohojaderná vlákna, kterými prochází (podélně) myofibrily tvořené z bílkovin – actin, myozin)
• cytoplasma ( = sarkoplasma) obsahuje pigment (myoglobin), glykogen a kapénky tuků
• činnost je rychlá, nárazová a ovládaná vůlí
• malá schopnost regenerace, při velkém poškození zůstane vazivová jizva
• poprvé u hlavonožců, u členovců (jediný typ svaloviny)
• tvoří pohybový aparát u obratlovců

 

3) svalovina srdeční = myokard

• typická pro srdce obratlovců
• tvoří ji vlákna z 1-2 jaderných buněk, které jsou příčně spojeny plazmatickými můstky
• činnost je automatická, nelze ovládat vůlí
• regenerační schopnost malá, poškození se hojí vazivovou jizvou

 

d) Nervová tkáň

• tvořena nervovými buňkami (neurony) a buňkami pomocnými (neuroglie), které mají význam pro výživu neuronů a odstraňování splodin metabolismu
  – při zničení nervové buňky (neuronu) ji vyplňuje neuroglie, ale nenahrazuje její funkci

 

Neuroglie:

• 1) ependim – v CNS (mozek, mícha) – výstélka dutin CNS
• 2) astrocity – v CNS
  • dotýkají se neuronů
  • látková výměna s krví nebo mozkomíšním mokem
• 3) oligodendroglie – podél nervových vláken mozku a míchy
  • vytváří myelinovou pochvu
• 4) Schwannovy buňky
  • opora neuritů ( = axon – dlouhý výběžek na neuronu)
  • v periferních nervech, v obvodové NS
  • tvoří jejich Myelinovou pochvu