Tkáně – maturitní otázka z biologie (2)

 

   Otázka:  Tkáně

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): mrazkovalucka96

 

 

 

 

– soubory buněk stejného původu, tvaru i funkce
– mezi buňkami tkání je tkáňový mok a mezibuněčná hmota (pevná nebo rosolovitá)

a) epitely = tkáně krycí a výstélkové – ale mohou mít i další odvozené funkce
– buňky jsou hustě vedle sebe

 

dělení: rozdělení podle tvaru buněk a počtu vrstev
1) jednovrstevný – dlaždicový
– kubický (krychlový) – kryje oční čočku
– cylindrický (válcový) – výstélka střeva
– může mít brvy

 

2) mnohovrstevný – dlaždicový – spodní vrstvy jsou vyšší, směrem k povrchu se snižují
– výstélka trávicí soustavy (ústa→žaludek)
– zrohovatělý tvoří kůži
– přechodný – všechny vrstvy jsou tvořené stejně vysokými buňkami, které se oplošťují nebo zvyšují
→ přizpůsobují se objemovým změnám

 

3) víceřadý – jen se „tváří“, že má víc řad

 

4) síťovitý – buňky jsou nepravidelného tvaru

 

5) trámčitý – játra
rozdělení podle funkce
epitel – krycí
– výstélkový
– řasinkový – význam pro posun
– resorbční – vstřebávání látek
– střevo
– svalový – u bezobratlých
– náhrada svalů
– smyslový – příjem vjemů z prostředí a přenos na nervové buňky
– žlázový – funkční složka žláz – buňky přijímají z krve různé látky, zpracovávají je a vydávají
– látky – sekrety – slzy, maz, žaludeční šťávy
– exkrety – pot
– inkrety – hormony – bez vývodu rovnou do krve
– žlázy – trubicovité (tubulózní) – trubička
– váčkovité (alveolární) – může se navětvit (i mnohonásobně)
– exokrinní – žlázy s vývodem na povrch epitelu
– produkují sekrety a exkrety (potní a slinné)
– endokrinní – žlázy bez vývodu
– produkují hormony přímo do krve

 

b) pojiva – spojují nebo izolují orgány
– vyplňují meziorgánové prostory, poskytují oporu
– buňky jsou oddělené mezibuněčnou hmotou, která je amorfní a obsahuje vlákna, která určují vlastnosti celé tkáně
(vlákna=fibrily)

 

(1) – základem všech pojiv je embryonální vazivo (mezenchym), to je složené ze sítě buněk→z něj se dál vyvíjí vazivo,
chrupavka a kost

 

(2) – další je vazivo – nejpůvodnější forma pojiva
– měkké vodnaté
– tvořené z nepravidelných cípatých /vřetenovitých buněk uložených v polotekuté až rosolovité hmotě
(s fibrily) – kolagení fibrily – vařením se rozpouštějí na klíh
– elastické fibrily – odolávají vaření
– buňky hromadí tuk nebo fagocytují (pohlcují částice kolem sebe)

 

– typy:

1) řídké vazivo – nejrozšířenější
– velké množství mezibuněčné hmoty, málo fibril
– vyplňuje skuliny mezi tkáněmi nebo orgány, spojuje svalová vlákna, obklopuje orgány, které mění svůj objem (jícen), je v podkoží
– některé buňky fagocytují, při zničení tkáně ji mohou nahrazovat

 

2) tuhé vazivo – obsahuje kolagenová vlákna (odolávající tahu)→pevné
– tvoří škáru, šlachy a vazy

 

3) elastické vazivo – elastické fibrily→ pružné, tvoří vazy

 

4) síťovité vazivo – převažuje buněčná složka
– tvoří prostorovou síť – tam jsou nahromaděny lymfocyty
– vyplňuje mízní uzliny, tvoří slezinu a kostní dřeň

 

5) tukové vazivo – převažují tukové buňy, ty se spojují a tvoří lalůčky kolem orgánů (např: ledviny) a v podkoží

 

(3) – chrupavka – tuhá, pevná, pružná, bílá – nažloutlá, průsvitná
– obsahuje okrouhlé buňky (jednotlivě, po několika v komůrkách), mezibuněčnou hmotu (obsahuje organickou
látku chondrin, nekdy fibrily)
– nemá regenerační schopnost

 

1) sklovitá = hyalinní chrupavka – bělavá
– buňky po 2-3 v komůrkách
– mezibuněčná hmota je bez vláken
– v embrionálním vývoji z ní vzniká většina kostí
– v dospělosti tvoří kloubní chrupavky, chrupavku konců žeber, hrtanu, průdušek,
průdušnice, chrupavčité zakončení nosní přepážky

 

2) elastická chrupavka – v mezibuněčné hmotě má elastické fibrily→pružná
– tvoří ušní boltec, hrtanovou příklopku

 

3) vazivová chrupavka – obsahuje vazivové fibrily
– vláknitá struktura
– bílá, velmi pevná
– tvoří meziobratlové ploténky, spona stydká

 

(4) – kost – nejtvrdší pojivová tkáň
– buňky se nazývají osteocyty (elypsovitá buňka s mnoha výběžky) a osteoblasty (tvoří mezibuněčnou hmotu)
– obsahují ossein – ten tvoří kolagenní vlákna a zajišťuje pružnost kostí
– stavba kosti – na povrchu kosti je okostice(=periost) – vazivová blána, bohatě prokrvená(výživa) a inervovaná(citlivost)
– vnitřní strana okostice obsahuje kostitvorné buňky (osteoblasty),
které tvoří kostní hmotu a zajišťují růst kosti do tloušťky
→uplatňují se při zlomeninách
– hmota hutná (substantia compaeta) – hustě uspořádaná kostní tkáň
– v dlouhých, plochých i krátkých kostech
– hmota houbovitá (substantia spongiosa) – tvořená vzájemně se křížícími trámečky a mezi nimi dutý
prostor→trámečky uspořádané podle toho jak je kost zatěžována
(když se změní zatížení na kost, trámečky se přestaví)
→architektonika kosti
– kostní dřeň – vyplňuje dutinu kosti
– síť vazivových vláken, cév a vazivových buněk
– později se tam ukládá tuk a kostní dřeň žloutne→vzniká tzv. morek

 

(5) – trofická pojiva – krev, krvomíza (hemolymfa), tkáňový mok, míza (lymfa)

 

c) tkáň svalová – význam pro pohyb
– svalové buňky mají v cytoplasmě stažitelná vlákna = myofibrily

 

1) hladká svalovina – z protáhlých vřetenovitých buněk s 1 jádrem v cytoplasmě mají po celé délce jemné myofibrily
– buňky jsou těsně vedle sebe
– u bezobratlých→pohybová i útrobní svalovina
– obratlovci (člověk)→stěny vnitřních orgánů
– práce je pomalá, vytrvalá a neovladatelná vůlí

 

2) svalovina příčně pruhovaná – dlouhá mnohojaderná vlákna, kterými prochází (podélně) myofibrily tvořené z
bílkovin – actin, myozin)
– cytoplasma ( = sarkoplasma) obsahuje pigment (myoglobin), glykogen a kapénky tuků
– činnost je rychlá, nárazová a ovládaná vůlí
– malá schopnost regenerace, při velkém poškození zůstane vazivová jizva
– poprvé u hlavonožců, u členovců (jediný typ svaloviny)
– tvoří pohybový aparát u obratlovců

 

3) svalovina srdeční = myokard – typická pro srdce obratlovců
– tvoří ji vlákna z 1-2 jaderných buněk, které jsou příčně spojeny plazmatickými můstky
– činnost je automatická, nelze ovládat vůlí
– regenerační schopnost malá, poškození se hojí vazivovou jizvou

 

d) nervová tkáň – tvořena nervovými buňkami (neurony) a buňkami pomocnými (neuroglie), které mají význam pro výživu neuronů
a odstraňování splodin metabolismu
– při zničení nervové buňky (neuronu) ji vyplňuje neuroglie, ale nenahrazuje její funkci

 

neuroglie:

1) ependim – v CNS (mozek, mícha) – výstélka dutin CNS

2) astrocity – v CNS
– dotýkají se neuronů
– látková výměna s krví nebo mozkomíšním mokem

3) oligodendroglie – podél nervových vláken mozku a míchy
– vytváří myelinovou pochvu

4) Schwannovy buňky – opora neuritů ( = axon – dlouhý výběžek na neuronu)
– v periferních nervech, v obvodové NS
– tvoří jejich Myelinovou pochvu






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: