Otázka: Pohybová soustava
Předmět: Biologie
Přidal(a): Evca.cel
Pohyb je jednou z nejzákladnějších vlastností živočichů, než ale porozumíme mechanismu pohybu svalů, které jsou svou činností pevně spjati s kostrou, je třeba říci si něco o stavbě tkání:
Tkáň je soubor buněk stejného tvaru a funkce; základní členění tkáni je asi takovéto:
- tkáně epitelové (krycí a výstelkové) – mají původ ve všech 3 zárodečných listech, převážně ektoderm
- tkáně pojivové – vazivo, chrupavka, kost (dentin); tělní tekutiny (krev, míza, tk. mok)
- tkáně svalové – svalovina hladká, příčně-pruhovaná a srdeční
- nervová tkáň – vysoce specializovaná, neurony a gliové buňky
Pojivové tkáně
- tvořeny buňkami a mezibuněčnou hmotou, která udává charakter tkáně a sestává se ze
2 složek: amorfní složka = beztvará (protein-polysacharidový komplex) a fibriální složka = vláknitá fibrily (vlákna)
a) kolagenní (pevné, odolné tlaku)
b) elastické (měkčí, odolné tahu)
c) retikulární (síťovitě větvená)
Vazivo – B = fibroplasty z nich fibrocyty
typy: řídké kolagenní – mezi orgány a tkáněmi
elastické vazivo – stěny dutých orgánů a tepen
retikulární vazivo – mízní uzliny, slezina, krvetvorná kostní dřeň, základ tukové tkáně
tuhé kolagenní vazivo – škára, šlacha, povázka = fascie = obal svalu
bílá tuková tkáň – přirozená v útrobách (ledviny, osrdečník, kolem střevních kliček); ukládání
podkožního tuku je řízeno geneticky (typ jablko a hruška) a počet tukových b. je geneticky dán
hnědá tuková tkáň – u člověka pouze u novorozenců; oblast krku a zad; termoregulace; snadné ukládání a čerpání zásob (u zvířat všechny hybernující)
Chrupavka – Cartilago – oporné bezcévní pojivo
- skládá se z chodrocytů, mezibuněčné hmoty a bohatě prokrvené ochrustavice – zajišťuje výživu
typy: hyalinní – průsvitná, původní; z ní ostatní typy chrupavek; v emryonální a ranně
fetální době tvoří největší část skeletu; v dospělosti: kloubní chrupavky, konce žeber, výběžek hrudní kosti, nos, hrtan, průdušnice – vzniká z ní většina kostí
elastická – pružná; př.: ušní boltec, hrtanová příklopka, stěny průdušinek
kolagenní – vláknitá; odolná na tah i tlak; př.: meziobratlové disky, menisky, spona
stydká, styčné plochy některých kloubů
růst:
a) dělením chondrocytů – intususcepce (vmezeřování)
b) z ochrustavice – apozice (přikládání dalších vrstev)
Kost – Os; odvozena od chrupavky (rozdíl v MBH a tvaru buněk)
– osteocyty – osteoblasty (stavba mezikostní hmoty a povrchu kosti) a osteoklasty (rozrušují kost, odbourávají MBH) => neustálaá obměna kosti
– MBH – charakteristická obsahem organické složky – bílkovina ostein a fibril (kolagenní vlákna) a anorganické složky, která se váže na povrch fibril a dodává kosti její tvrdost
– lidské tělo cca 206 kostí (kostrč 4 – 5 kostí; žebra 12 – 13 párů)
– osifikace – z hyalinní chrupavky do délky; z ochrustavice do šířky; ploché kosti lebky zkostnatěním vaziva; osikací (kostnatěním) rozumíme postupné ukládání minerálních látek na povrch fibril
– stavba kosti: epifýza – rozšířené kloubní konce, diafýza – střední část; každá kost se skládá ze 3 rozdílných složek: vazivové okostice, kostní tkáně a kostní dřeně; kostní tkáň je uspořádána do lamel, uprostřed koncentricky uspořádáných lamel pozorujeme Haversovy kanálky, kterými procházejí nervy a cévy, lamely jsou kolem kanálku uspořádany jako letokruhy v několika vrstvách ovinutých kolagenními vlákny (zpevněné krystalky solí) – celá struktura kolem jednoho kanálku se nazývá Haversův systém
– kostní tkáň – hutná (kompaktní); houbovitá (spongiální) – trámečky =>možná přestavba
– kostní dřeň – červená (fce krvetvorby – retikulární vazivo); žlutá (vzniká z červené, v dlouhých kostech při růstu -> tuková tkáň); šedá (želatinózní – pozdní věk)
Tvary kostí: dlouhé – obsahují jak hutnou tak spongiózní tkáň
krátké – celý vnitřek spongióza a jen tenká povrchová vrstva kompaktní
ploché – zeshora a sdola kompaktní, uvnitř vše spongióza (žádné dutiny) – lebka, pánev,
lopatka, hrudní kost
Vznik a vývoj kostí:
– desmogenní os. – vznik z vaziva, primární kosti, př. lebeční, obličejové, k. klíční
– chondrogenní os. – vznik z chrupavky, druhotné kosti, př. většina kostí
– růst kosti do délky = intususcepce – zajišťují růstové chrupavky
– řízeno hormonálně – somatotropní hormon (STH) – vyluč. adenohypofýzou, nežlázový char., vzniká
v játrech → aktivuje činnost chrupavk.b.
– růst kosti do šířky = apozice – přikládání lamel, zajišťuje okostice
Spojení kostí: pevné – chrupavkou (spona stydká, žebra, meziobratlové ploténky)
– vazivem (kosti lebky, zaklínění zubů; fontanelly)
– kostní tkání = srůst (kost křížová, kostrční, pánevní)
volné – kloubem (2 hlavice – konkávní, konvexní); kloubní hlavice a jamka; ochrustavice přechází v kloubní pouzdro – kolagenní vazivo, bohatě prokrveno a inervováno; synoviální tekutina
K této otázce také patří:
