Tělní tekutiny – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka: Tělní tekutiny

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Tamara

 

 

 

 

–       Roztoky anorganických a organických látek.

–       Základní složkou je voda.

–       Cca 42 l vody (2/3 v buňkách= intracelulární, 1/3 mimo buňky= extracelulární).

–       Stálý stav vnitřního prostředí: homeostáza

 

MIMOBUNĚČNÁ TEKUTINA (EXTRACELULÁRNÍ)

–       Větší množství iontů sodných a chloridových.

–       Menší množství iontů vápenatých a hydrogenuhličitanových.

–       Glukóza, mastné kyseliny + plyny (oxid uhličitý a kyslík).

  1. Tekutina mezibuněčná= tkáňový mok

–       Vzniká filtrací krve přes vlásečnice a obklopuje buňky.

–       Obsahuje leukocyty.

–       Proudí mezi buňkami tkáně, ne v cévách.

  1. Tekutiny proudící v cévách= krev + míza (lymfa)

–       Vzniká z tkáňového moku.

 

MÍZA (lymfa)

–       Čirá, mírně zakalená tekutina.

–       Vzniká z tkáňového moku a je odváděna do krve.

–       Její funkce je, že po těle pobere všechny zplodiny, vrátí se do krve a ty zplodiny se krví dostanou pryč.

–       Složení jako krevní plazma: má stejně solí, ale méně bílkovin.

–       Obsahuje lymfocyty (druh bílých krvinek).

–       Odvádí z tkání zplodiny látkového metabolismu.

–       Denně se jí vytvoří 2- 3 l.

–       Při velkém množství vznikají otoky (edémy).

 

KREV

–       Červená, neprůhledná a vazká tekutina.

–       Obsah v těle cca 5,5 l (u žen 4,5- 5 l).

–       Neustálá obnova 50 ml denně, úplná obnova 3x do roka.

–       Bez ohrožení můžeme ztratit 0,5 l krve.

–       Při rychlém krvácení ztratíme 1,5 l a konec. Ale při pomalém krvácení ztratíme 2,5 l krve a konec.

–       Dvě složky:

  • Krevní plazma: 55%. Tekutá část.
  • Krevní buňky: 45%. Pevná část.

–       Hematokrit: poměr krevní plazmy a krevních tělísek.

–       Funkce: přenos dýchacích plynů, transport látek (třeba hormony), termoregulace (zajišťuje stálost teploty uvnitř těla), homeostáza, imunita.

 

KREVNÍ PLAZMA

–       Nažloutlá, průhledná kapalina.

–       pH= 7,4

–       91% voda+ 9% rozpuštěných látek:

  • Organické látky
    • 7% bílkoviny: tvoří se v játrech a v lymfocytech. Př. albuminy, globuliny, fibrinogen, imunoglobuliny.

Funkce: udržují osmotický tlak, pH, účast na srážení krve a imunitních reakcích, vytváří energetickou zásobu.

  • 0,1% glukóza: glykémie (hladina v krvi), hodnota by se měla pohybovat kolem 4,4- 6,7 mmol/l. V případě, že je nižší než 4,4: hypoglykémie. V případě, že je vyšší než 6,7: hyperglykémie (cukrovka).
  • Lipidy: zdroj energie a stavební látky.
  • Kyselina mléčná: vyšší koncentrace při svalové činnosti.
  • Cholesterol: 4,1- 7 mmol/l. Při zvýšení→ nebezpečí aterosklerózy (ucpávání cév).
  • Různé přenášené látky- hormony, mastné kyseliny, močovina… (není to tam stálé).
  • Anorganické látky (0,9%)

 

ČERVENÉ KRVINKY (erytrocyty)

–       Bezjaderné, bikonkávní.

–       Obsahují barvivo- hemoglobin (přenáší kyslík).

–       Počet: 5 * 1012/l- muži.

–       Počet: 4,5 * 1012/l- ženy.

–       Erytropoéza: tvorba červených krvinek v kostní dřeni plochých kostí a kostí lebky.

–       Životnost: 120 dní.

–       Enzymaticky rozloženy v játrech a ve slezině.

–       Hemolýza: rozpad červených krvinek→ uvolňování hemoglobinu do krve.

–       Uvolněný hemoglobin se z částí přeměňuje na žlutá žlučová barviva- bilirubin, biliverdin.

–       A uvolní se ještě železo, které se používá při další tvorbě hemoglobinu.

–       Sedimentace: v nesrážlivé krvi (Citronan).

–       Hodnoty: 2- 5 mm/hod.

–       Zvýšená sedimentace: v těhotenství, při menstruaci, zánětlivé a infekční onemocnění, nádory.

–       Zvýšený počet krvinek: trvalá tělesná námaha, menší koncentrace kyslíku ve vzduchu (vysokohorské prostředí).

–       Snížený počet krvinek: anémie (chudokrevnost).

 

BÍLÉ KRVINKY (leukocyty)

–       Bezbarvé, mají jádro.

–       Vznikají v kostní dřeni.

–       V lidské krvi je asi 7,4 * 109/l krve.

–       Dozrávání ve slezině, brzlíku, mízních uzlinách.

–       Významná role v obranných reakcích organismu.

–       Zajišťují imunitu.

–       Počet stoupá při infekcích, zánětech, nádorových a jiných onemocněních.

–       Schopnosti:

▪  Améboidní (měňavkovitý) pohyb- mohou procházet cévní stěnou kapilár (tzv. diapedéza).

▪  Chemotaxe: chemicky přitahovány.

▪  Fagocytóza (proces pohlcování pevných částic z okolního prostředí).

▪  Vytváří protilátky.

–       Rozdělení:

–     Podle obsahu barvitelných zrníček (granul):

  • Granulocyty

–     V cytoplazmě obsahují specifická granula.

–     Mají polymorfní jádro (různé tvary).

–     Podle barvitelnosti granul se dále dělí:

a)     Eosinofilní granulocyty (1-9%): počet stoupá při alergických a parazitárních onemocnění.

b)     Basofilní granulocyty (0,5%): vasodilatační (roztažení cév, umožňuje histamin) a antikoagulační (proti srážení, umožňuje heparin) schopnost.

c)      Neutrofilní granulocyty (50- 70%): fagocytující bílé krvinky, mění svůj tvar a protlačí se póry ve stěně vlásečnice.

  • Agranulocyty

a)     Lymfocyty (20- 40%):

–       druhá nejpočetnější skupina leukocytů.

–       Centrální role v imunitním systému organismu.

  • B- lymfocyty: dozrávají v kostní dřeni. Zodpovědné především za specifickou, protilátkami zprostředkovanou imunitní odpověď.
  • T- lymfocyty: dozrávají v brzlíku. Netvoří protilátky. Přímým kontaktem zničí cizí buňku= buněčná imunita. Omezují nádorové bujení. Odvrhují cizorodé tkáně při transplantacích (proto se pacientům musejí podávat imunosupresivní látky).

 

b)     Monocyty (2- 8%):

–       přeměňují se na makrofágy (viditelné okem).

–       V lymfatických uzlinách, slezině, játrech (Kuppferovy buňky) a vazivu.

–        V místech ohrožených infekcí- plíce, vazivo v okolí trávicí trubice.

–       Při dozrávání v makrofágy zvětšují svůj průměr až 5x, jedna z nejúčinnějších nespecifických obran organismu.

 

KREVNÍ DESTIČKY (Trombocyty)

–         Vznikají v červené kostní dřeni, bezjaderné.

–         Důležité při zástavě krvácení (v důsledku poranění či jiném poškození cév).

–         Shlukují se a rozpadají na místě poranění nebo poškození cévy.

–         Obsahují koagulační faktory nutné pro srážení krve (hemokoagulace).

 

Srážení krve

–         Produkce serotoninu destičkami (způsobí zúžení cévy).

–         Fibrinogen (rozpustná krevní bílkovina) katalytickým působením trombinu (v plazmě je normálne přítomný protein protrombin- k jeho aktivaci na trombin dochází sledem enzymových reakcí, a pomocí fosfolipidů a Ca2+ iontů).

–         Fibrin (nerozpustný)→ síť (zachycuje krevní buňky a plazmu)→ sraženina= krevní koláč→ po čase se smrští a vytlačí krevní sérum (nažloutlá kapalina, plazma bez fibrinogenu)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: