Otázka: Tělní tekutiny
Předmět: Biologie
Přidal(a): Tamara
– Roztoky anorganických a organických látek.
– Základní složkou je voda.
– Cca 42 l vody (2/3 v buňkách= intracelulární, 1/3 mimo buňky= extracelulární).
– Stálý stav vnitřního prostředí: homeostáza
MIMOBUNĚČNÁ TEKUTINA (EXTRACELULÁRNÍ)
– Větší množství iontů sodných a chloridových.
– Menší množství iontů vápenatých a hydrogenuhličitanových.
– Glukóza, mastné kyseliny + plyny (oxid uhličitý a kyslík).
- Tekutina mezibuněčná= tkáňový mok
– Vzniká filtrací krve přes vlásečnice a obklopuje buňky.
– Obsahuje leukocyty.
– Proudí mezi buňkami tkáně, ne v cévách.
- Tekutiny proudící v cévách= krev + míza (lymfa)
– Vzniká z tkáňového moku.
MÍZA (lymfa)
– Čirá, mírně zakalená tekutina.
– Vzniká z tkáňového moku a je odváděna do krve.
– Její funkce je, že po těle pobere všechny zplodiny, vrátí se do krve a ty zplodiny se krví dostanou pryč.
– Složení jako krevní plazma: má stejně solí, ale méně bílkovin.
– Obsahuje lymfocyty (druh bílých krvinek).
– Odvádí z tkání zplodiny látkového metabolismu.
– Denně se jí vytvoří 2- 3 l.
– Při velkém množství vznikají otoky (edémy).
KREV
– Červená, neprůhledná a vazká tekutina.
– Obsah v těle cca 5,5 l (u žen 4,5- 5 l).
– Neustálá obnova 50 ml denně, úplná obnova 3x do roka.
– Bez ohrožení můžeme ztratit 0,5 l krve.
– Při rychlém krvácení ztratíme 1,5 l a konec. Ale při pomalém krvácení ztratíme 2,5 l krve a konec.
– Dvě složky:
- Krevní plazma: 55%. Tekutá část.
- Krevní buňky: 45%. Pevná část.
– Hematokrit: poměr krevní plazmy a krevních tělísek.
– Funkce: přenos dýchacích plynů, transport látek (třeba hormony), termoregulace (zajišťuje stálost teploty uvnitř těla), homeostáza, imunita.
KREVNÍ PLAZMA
– Nažloutlá, průhledná kapalina.
– pH= 7,4
– 91% voda+ 9% rozpuštěných látek:
- Organické látky
- 7% bílkoviny: tvoří se v játrech a v lymfocytech. Př. albuminy, globuliny, fibrinogen, imunoglobuliny.
Funkce: udržují osmotický tlak, pH, účast na srážení krve a imunitních reakcích, vytváří energetickou zásobu.
- 0,1% glukóza: glykémie (hladina v krvi), hodnota by se měla pohybovat kolem 4,4- 6,7 mmol/l. V případě, že je nižší než 4,4: hypoglykémie. V případě, že je vyšší než 6,7: hyperglykémie (cukrovka).
- Lipidy: zdroj energie a stavební látky.
- Kyselina mléčná: vyšší koncentrace při svalové činnosti.
- Cholesterol: 4,1- 7 mmol/l. Při zvýšení→ nebezpečí aterosklerózy (ucpávání cév).
- Různé přenášené látky- hormony, mastné kyseliny, močovina… (není to tam stálé).
- Anorganické látky (0,9%)
ČERVENÉ KRVINKY (erytrocyty)
– Bezjaderné, bikonkávní.
– Obsahují barvivo- hemoglobin (přenáší kyslík).
– Počet: 5 * 1012/l- muži.
– Počet: 4,5 * 1012/l- ženy.
– Erytropoéza: tvorba červených krvinek v kostní dřeni plochých kostí a kostí lebky.
– Životnost: 120 dní.
– Enzymaticky rozloženy v játrech a ve slezině.
– Hemolýza: rozpad červených krvinek→ uvolňování hemoglobinu do krve.
– Uvolněný hemoglobin se z částí přeměňuje na žlutá žlučová barviva- bilirubin, biliverdin.
– A uvolní se ještě železo, které se používá při další tvorbě hemoglobinu.
– Sedimentace: v nesrážlivé krvi (Citronan).
– Hodnoty: 2- 5 mm/hod.
– Zvýšená sedimentace: v těhotenství, při menstruaci, zánětlivé a infekční onemocnění, nádory.
– Zvýšený počet krvinek: trvalá tělesná námaha, menší koncentrace kyslíku ve vzduchu (vysokohorské prostředí).
– Snížený počet krvinek: anémie (chudokrevnost).
BÍLÉ KRVINKY (leukocyty)
– Bezbarvé, mají jádro.
– Vznikají v kostní dřeni.
– V lidské krvi je asi 7,4 * 109/l krve.
– Dozrávání ve slezině, brzlíku, mízních uzlinách.
– Významná role v obranných reakcích organismu.
– Zajišťují imunitu.
– Počet stoupá při infekcích, zánětech, nádorových a jiných onemocněních.
– Schopnosti:
▪ Améboidní (měňavkovitý) pohyb- mohou procházet cévní stěnou kapilár (tzv. diapedéza).
▪ Chemotaxe: chemicky přitahovány.
▪ Fagocytóza (proces pohlcování pevných částic z okolního prostředí).
▪ Vytváří protilátky.
– Rozdělení:
– Podle obsahu barvitelných zrníček (granul):
- Granulocyty
– V cytoplazmě obsahují specifická granula.
– Mají polymorfní jádro (různé tvary).
– Podle barvitelnosti granul se dále dělí:
a) Eosinofilní granulocyty (1-9%): počet stoupá při alergických a parazitárních onemocnění.
b) Basofilní granulocyty (0,5%): vasodilatační (roztažení cév, umožňuje histamin) a antikoagulační (proti srážení, umožňuje heparin) schopnost.
c) Neutrofilní granulocyty (50- 70%): fagocytující bílé krvinky, mění svůj tvar a protlačí se póry ve stěně vlásečnice.
- Agranulocyty
a) Lymfocyty (20- 40%):
– druhá nejpočetnější skupina leukocytů.
– Centrální role v imunitním systému organismu.
- B- lymfocyty: dozrávají v kostní dřeni. Zodpovědné především za specifickou, protilátkami zprostředkovanou imunitní odpověď.
- T- lymfocyty: dozrávají v brzlíku. Netvoří protilátky. Přímým kontaktem zničí cizí buňku= buněčná imunita. Omezují nádorové bujení. Odvrhují cizorodé tkáně při transplantacích (proto se pacientům musejí podávat imunosupresivní látky).
b) Monocyty (2- 8%):
– přeměňují se na makrofágy (viditelné okem).
– V lymfatických uzlinách, slezině, játrech (Kuppferovy buňky) a vazivu.
– V místech ohrožených infekcí- plíce, vazivo v okolí trávicí trubice.
– Při dozrávání v makrofágy zvětšují svůj průměr až 5x, jedna z nejúčinnějších nespecifických obran organismu.
KREVNÍ DESTIČKY (Trombocyty)
– Vznikají v červené kostní dřeni, bezjaderné.
– Důležité při zástavě krvácení (v důsledku poranění či jiném poškození cév).
– Shlukují se a rozpadají na místě poranění nebo poškození cévy.
– Obsahují koagulační faktory nutné pro srážení krve (hemokoagulace).
Srážení krve
– Produkce serotoninu destičkami (způsobí zúžení cévy).
– Fibrinogen (rozpustná krevní bílkovina) katalytickým působením trombinu (v plazmě je normálne přítomný protein protrombin- k jeho aktivaci na trombin dochází sledem enzymových reakcí, a pomocí fosfolipidů a Ca2+ iontů).
– Fibrin (nerozpustný)→ síť (zachycuje krevní buňky a plazmu)→ sraženina= krevní koláč→ po čase se smrští a vytlačí krevní sérum (nažloutlá kapalina, plazma bez fibrinogenu)
