Otázka: Tělní tekutiny, kr. skupiny, oběhová soustava
Předmět: Biologie
Přidal(a): blabla
– extracelulární tekutiny (ECT) – krev a míza (kolují v cévách), mozkomíšní mok, tekutina v oku (mimo cévy), tvoří 45% celkové tělesné vody
– intracelulární tekutiny (ICT) – uvnitř buňky, obsahují Cl a K -> nahrazují moře, tvoří 55% c.t.v.
KREV ( haema, sanguis )
– červená, neprůhledná, viskózní
– asi 5 litrů, 8% váhy člověka
– proudí v uzavřených trubicích
– složení:
- plazma – 80% voda, vitamíny, bílkoviny – globulyn,
- eritrocyty – červené krvinky
– 4.5 * 1012 /l
– nemá jádro, nepravá buňka
– 33% – hemoglobyn ( hemo = krevní barvivo, globyn = bílkoviny )
– vznik v červené kostní dřeni – trnové výbeřky obratlů, pánevní oblast ( -> největší orgán lidského těla )
– retikulace – nezralý eritrocyt – má ještě jádro
– vydrží asi 120 dní
- leukocyty – bílé krvinky
– 4 – 9*109 /l
– životnost – několik hodin
a) neurotrofily – schopné fagocztózy
– nejpočetnější
– améboibní pohyb
b) eozinofily
c) bazofilyl
d) lymfocyty ( T, B ) – podílejí se na imunitě organismu
– schopné tvořit protilátky
e) monocyty – oválné
– největší buňky v krvi
– makrofágy (velký, schopné fagocytózy)
- trombocyty – krevní destičky
– 100 – 300 *109 /l
– přilnavé, křehké
– účastní se při srážení krve
– životnost – pár dnů
– při porušení cévy přijdou, u rány se srážejí a praskají -> vypouštějí látky, které způsobí stažení cévy -> omezí proudění krve
– nebezpečí vniknutí vláken do krve -> vysrážení destiček -> ucpání cév -> odumření orgánu -> infarkt
CÉVY ( vasa)
– stavba: 3 vrstvy – vazivový obal – elast. a kolagenní vlákna, vlákna vystupující slouží v uchycení svalová tkáň – hladká, šroubovitě postavena
vrstva vnitřní = endotel
– vznik některých druhů tuku
– žláza s vnitřní sekrecí
druhy cév: tepny – vedou krev od srdce
žíly – vedou krev k srdci
- tepny – arterie -> arteriole -> metarteriole ( aorta – nejmohutnější arterie, odvádí krev ze srdce )
- · kapilare – výměna látek – odchází živiny, kyslík, přibírá zplodiny, CO2
– odstoupení látek -> zředění -> schopnost nasávat látky zpět
- žíly – prevenuly -> venuly -> veny (vena cavum inferior et anterior – dolní a horní dutá žíla)
SRDCE ( cor )
- velikost – jako mužská pěst
- hmotnost 200 – 300g
- umístěno lehce vlevo
- dolní část srdce sdrce se nazývá hrot
- atrium dextrum et sinistrum ( pravá a levá komora )
- ventriculus ( síň )
- 2 chlopně – pravá je trojcípá, levá je dvojcípá
- poloměsíčité chlopně – mezi komorami a tepnami
-septum – jakási přepážka
-epicardium, pericardium – vazivové vrstvičky, obaly
-endocard, myocard
– aorta – při stahu srdce se vypudí krev do celého těla
– sinus – rozšíření na aortě
– arteriae coronalis – u sinu
– 3 tepny zásobující nejprve horní končetiny a pak se dělí i na dolní
– arteria carotis – zásobuje mozek
– arteria subclavia – zásobuje pravou část
– chemoreceptrory – složení, rozložení rozp. látek
– baroreceptory – kontrolují tlak
– můžou ovlivnit činnost srdce
– vegetat. nerv. sys.
– arteria hepatica – zásobí játra
– stehenní tepny -> krev projde kapilarami -> dostává se zpět žílami
– vena cava superior et inferior -> ústí do pravé komory
– truncus pulmunalis – plicní kmen………arteria pulmunalis dextra et sinistra
– plicní žíly
– arteria radialis, femuralis….
Převodní systém srdce
– nervový autonomní systém -> srdce si samo vytváří vzruch, samo si ho vede, vzniká na chem. bázi -> sinoatriální uzlík – při naplňování síně se zvyšuje napětí na stěny -> podráždí uzlík -> vyšle výboj ( impuls ) -> běží do celého srdce -> to provede stah, vzruch musí proběhnout jen do síní – izolátor
-> atrioventriculární uzlík – nervový vzruch – stovky m/s -> hissův svazek -> P+L Tawarovo znaménko -> Purkyňova vlákna
FCE srdce
kontrakce – dají se změřit:
– tepová frekvence – 65 -75 tepů/min – mění se zátěží, věkem
– tlak – systola ( stah komor ) – 120 mm Hg
pokud nebude céva schopná se pořádně vyklenout, budou hodnoty vyšší – u 140 hypertenze
– diastola ( stah síní ) – 80 mm Hg
nízký tlak – hypotenze pod 70 – nebezpečí omdlívání, nedá se léčit
Systema cardiovasculare = krevní, oběhový systém
fce oběh. sous.:
- zásobování tkání – kyslíkem, živinami, vitamíny…
- odvod zplodin, metabolismu
- pomáhá předávat informace ( hormony )
- pomáhat udržovat – stálou koncentraci iontů
– stílou acidobasickou rovnovahu ( kyselo-zásaditou )
– stálou teplotu
Velký (tělní) a malý (plicní) krevní oběh
PK -> (trojcípá chlopeň) PS -> truncus pulmunalis -> plicní vlásečnice -> plicní sklípky -> plicní žíly -> LK -> (dvojcípá chlopeň) LS -> aorta -> arteria subclavia/věnčité tepny/ arteria carotis -> do celého těla -> vena cava superior et inferior -> PK
Vrátnicový oběh – krev ze žaludku, sleziny, střev a slinivky -> vrátnicová žíla -> hepar -> jaterní lalůčky – vstřebané látky do krve
Ledvinný oběh – zásobeny krví přes arteriu renalis (vychází z aorty)
choroby:
srdeční infarkt (jedná se o jednu z forem ICHS) – odúmrtí části srdce při úplném uzávěru některé srdeční tepny,
mozková mrtvice – uzávěr některé z mozkových tepen spojený s odúmrtím části mozkové tkáně.
ateroskleróza – je degenerativní a zánětlivé onemocnění cév, při kterém se v porušené cévní stěně ukládají tukové látky, především cholesterol -> zužování nebo dokonce uzávěru postižených cév.
hemofilie – geneticky podmíněné onemocnění projevující se poruchou srážlivosti krve; zpravidla se projevuje u mužů, protože se vadný gen váže na chromozom X -> ženy bývají přenašečky
chudokrevnost (anémie) – pokles počtu č.k. způsobený jejich nedostatečnou výrobou nebo zvýšenou ztrátou
leukémie – nádorové bujení bílých krvinek; v kostní dřeni se hromadí velké množství nefunkčních b.k. -> potlačení tvorby č. k i b. k.
systema lymphatici
– část oběhového systému
– mízní oběh – vyúsťuje do horní duté žíly
- lymfatické cévy – z kapilár odstupují živiny atd. -> vrací se zplodiny.
ICT – inter-celulární tekutina- dostávají se odsaď látky do buněk i naopak
lymf. kapiláry – slepá zakončení -> lymf. cévy -> lymf. kolektory – odvádí lymfu z větších ústrojí (orgánů), mízní uzliny
ductus lymphaticus (mízovody) – ductus thoracitus – konečný mízovod
- nodi lymphatici (mízní uzliny) drobné orgány umístěné na lymf. cévách
– mají velikost rýže
– na povrchu je vazivové pouzdro
– vystupují z něj vazivové provazce
– uvnitř dřeň
– krev protéká lamelami
– na provazcích jsou makrofágy, lymfocyty
-> pokud je zde virus dochází ke zmnožení lymfocytů a uzliny se zvětší
- brzlík ( thymus ) – při narození má 35 g -> kolem 50 let má 12 g
– pravý a levý lalok
– tvořen vazivem ( tvorba protilátek )
– tukové vazivo
– funkce: tvorba T-lymfocytů, makrofágy, plasmat. buňky, žírné buňky
T- lymfocyty – obranyschopnost, protilátky, buněčná paměť
- slezina ( lien, splen ) – 150 g
– těsně pod bránicí
– bohatě prokrvena
– končí zde erytrocyty, zbytky bílých krvinek, neúplné buňky -> fagocytóza
– za den zde proteče od 250 – 300 l krve
Krevní skupiny
– podle existence antigenů – aglutinogeny – A a B (v membráně č. k.)
– podle existence protilátek proti těmto antigenům – aglutininy – anti A a anti B (v krevní plasmě)
-> kombinace aglutinogenů tvoří 4 skupiny :
– krev. sk. : A – aglutinogen A + aglutinin anti-B (nejběžnější varianta – 43%)
B – aglutinogen B + aglutinin anti-A
AB – aglutinogen A i B + chybí aglutinin (nejméně častá varianta – 6%)
0 – chybí aglutinogen + aglutinin anti-A i anti-B
– při transfúzi se provádí křížová zkouška, zjišťuje se kompatibilita krví -> AB je univerzální příjemce, 0 je univerzální dárce
—————————————————————————
◆ Stáhnout práci v PDF ◆ ◆ Upozornit na chybu ◆
◆ Učebnice k maturitě ◆ ◆ Maturitní kurzy◆
◆ Učebnice k VŠ přijímačkám◆ ◆ Kurzy na přijímačky◆
—————————————————————————