Otázka: Oběhová soustava
Předmět: Biologie
Přidal(a): Iveta
ZÁKLADNÍ FUNKCE – zajistí oběh krve, neustále proudící krev => vhodné podmínky pro život všech bb
OBECNÁ STAVBA – skládá se ze srdce a krevních cév (tepny, žíly, vlásečnice), úzce souvisí s mízní soustavou (mízní cévy, mízní uzliny)
SRDCE (cor, cardia)
– dutý sval, v dut. hrudní v L části, vyživováno věnčitými tepnami
– 3 vrstvy – epikard (vazivová blána na povrchu srdce), myokard (srd. svalovina), endokard (vnitřní blána, tvoří chlopně)
+ perikard (vazivový vak, kde je uloženo srdce)
-přepážkou rozděleno na P a L část à P a L předsíň (atrium), P a L komora (ventriculus)
CHLOPNĚ
– cípaté: mezi S a K (PS a PK – trojcípá, LS a LK – dvojcípá, mitrální)
– poloměsíčité: na zač. velkých cév
– umožňují tok krve správným směrem
PODNĚTY KE STAHU * přímo v srdci à vedeny svalovinou
vliv mají vegetativní nervy => zvýšení P(při velké bolesti, nervozitě), snížení P (po jídle)
řídící centrum – v prodloužené míše
ČINNOST SRDCE – střídavé ochabnutí (diastola) x smrštění (systola)
diastola – srdce se plní krví, z pl. žil vlevo, z dutých žil (HDŽ, DDŽ) vpravo
systola – vypuzení krve do tepen, vlevo do aorty, vpravo do pl. tepny
FREKVENCE srd. stahů = TEP – dospělý v klidu 60-90´
SYSTOLICKÝ SRD. OBJEM = množství krve vypuzené ze srdce do tepen při systole, v klidu 70-80 ml krve/min
=> MINUTOVÝ SRD. OBJEM asi 5l krve/min (při námaze až 30l
KREVNÍ CÉVY
– TEPNY (arterie) – vedou okysličenou krev ze srdce, stěna: silná, pevná a pružná, největší – aorta
– ŽÍLY (vény) – vedou odkysličenou krev do srdce, stěna tenčí než u tepen, největší HDŽ a DDŽ
– VLÁSEČNICE (kapiláry) – převod krve z nejmenších tepének do nejmenších žil, stěna – tenká
PROUDĚNÍ KRVE – 2 hlavní krevní oběhy
: plicní (malý) – PK—> plicní tepny—> plíce—> 4 plicní žíly à LS
: tělní (velký) – LK—> aorta—> tepny—> tepénky—> vlásečnice—> HDŽ,DDŽ—> PS
VRÁTNICOVÝ OBĚH (portální)
– žilní krev z nepárových org. dut. bř. (žaludek, slinivka bř., slezina, střevo)—> vrátnicová žíla (portální)—> kapiláry=> k jat.bb. živiny vstřebané z tráv. trubice —> z jater jat. žíly —> DDŽ
KREVNÍ TLAK
– tlak proudu krve na stěny cév
– systolický, diastolický
– nejčastěji se měří na paž pomocí fonendoskopu a tonometru
– normotenze = norm. hodnota TK: 100/60 – 140/90 mmHg (torrů)
– hypotenze = snížená hodnota TK: 90/60
– hypertenze = zvýšená hodnota TK: 140/90
ARTERIÁLNÍ TEP (pulz) = náraz krve na stěnu tepny
– počet P = počet systol
– dospělý asi 70´
– měření – tepna na zápěstí, krční tepna
SRDEČNÍ OZVY – pomocí fonendoskopu, * uzavíráním chlopní – systolická (uzavření S-K chlopní), diastolická (uzavření poloměsíčitých chlopní)
EKG (elektrokardiogram) – záznam el. proudů * činností srd. svalu, záznam jednotl. fází srd. činnosti
KREV
– FUNKCE KRVE – transportní: přenáší o2 a CO2 mezi plícemi a tkáněmi, živiny z GIT k bb., odpadové látky, hormony reguluje TT; specifická fce: udržuje stálé vnitřní prostředí, chrání před inf.
– SLOŽENÍ KRVE – krevní tělíska (bb.), tekutá krevní plazma celk. množství krve u dosp. člověka 4-6l
KREVNÍ PLAZMA – lehce nažloutlá, 90% H2O+ rozpuštěné org. a anorg. látky (nejdůležitější krevní B – albuminy, globuliny, fibrinogen; anorg.- Na,Cl,K,Ca,Fe) přenáší živiny, hormony, odpadní látky, enzymy
KREVNÍ TĚLÍSKA
– ERYTROCYTY (ČERVENÉ KRVINKY) – bb bez jádra, piškotovitý tvar, muži asi 5mil/mm3, ženy asi 4,5 mil/mm3
transport O2 do bb. – O2 se váže v ERY na Hb (červené krevní barvivo) => OXYHEMOGLOBIN àO2 do tkání a na Hb se naváže CO2 => KARBAMINOHEMOGLOBIN
žijí 120 dnů, * v červené kostní dřeni, k tvorbě nutný dostatek AK, Fe a kys. listové, vit. B12, zanikají ve slezině
– LEUKOCYTY (BÍLÉ KRVINKY) – * v kostní dřeni, buňky – různý tvar, jádro, 7-8 tisíc/mm3
dělení – granulocyty: 70%, schopné pohlcovat drobné částečky a bakterie – zničí je svými enzymy v cytoplazmě barvitelná zrníčka – neutrofilní, bazofilní, eozinofilní agranulocyty: lymfocyty – * specifických Al monocyty – fagocytární schopnost
– TROMBOCYTY (KREVNÍ DESTIČKY) – bez jádra, nepravidelný tvar, 200-300 tisíc/mm3, * v kostní dřeni, účastní se srážení krve (hemostáza)
LYMFATICKÝ SYSTÉM – úzce souvisí s oběh. systémem
MÍZA (LYMFA) – bezbarvá tek., * v tkáňovém moku – * z krve, mezibuněčná tek. – vyživuje bb., většina se vstřebá zpátky do krve, nevstřebaná část (H2O, B a některé další látky) => základ lymfy
– lymfatickými cévami zpátky do krve
MÍZNÍ CÉVY (LYMFATICKÉ) – vedou mízu, * slepě ve vštině orgánů těla – lymfatické kapiláry (odvádí z orgánů vodu, ionty,B – jinak otoky)
mízní kapiláry – * lymfy z tkáň moku àvětší cévy à tzv. kmeny à míza do žilní krve blízko HDŽ
HRUDNÍ MÍZOVOD ß mízní cévy z dolní části těla, L části hrudníku a LHK
PRAVOSTRANNÝ MÍZNÍ KMEN ß míza z obl. hlavy, z P pol. hrudníku a PHK
MÍZNÍ UZLINY – drobné bělavé uzlíčky v průběhu mízních cév, několik set, velikost 1-2cm, tvoří je lymf. tkáň (hl. z lymfocytů)
některé hmatné pod kůží (hl. na krku, v tříslech)
nejvíc – v mezihrudí, podél velkých cév, na krku, v podpaží, tříslech, podkolenní
FUNKCE – filtr – lymfocyty zneškodní bakterie a cizorodé látky v lymfě, infekce => zvětšené uzliny
mízními cévami se mohou šířit i nádorové bb. à * metastáz v mízních uzlinách
SLEZINA (lien) – fčně patří k oběh. soustavě, nepárový orgán v L podžebří
rozlišuje se – BÍLÁ PULPA (lymf. tkáň), ČERVENÁ PULPA (tvoří ji široké cévy – obsahují ERY)
– vychytává staré a pošk. ERY, zásobárna části krve, imunitní orgán (*Al, fagocytóza)
– není nezbytná k životu
