1) Tělní tekutiny

Intracelulární (vnitrobuněčné)
Extracelulární (mimobuněčné)
- Tkáňový mok (tekutina kolem buněk)
- Krev a míza (teče v cévách)

Hlavní funkcí všech tělních tekutin je udržení stálého vnitřního prostředí organismu = homeostáza
Základem všech tělních tekutin je voda

Krev

Červená tekutina
7-8% hmotnosti člověka
Proudí cévním systémem
Orgán (trofická = tekutá tkáň)
5,5l
Funkce krve:
- Udržování homeostázy a teploty
- Zajišťuje obranyschopnost organismu
- Zabraňuje vylévání sama sebe
- Transportní
Složení:
- Z krevní plazmy a krevních buněk

Krevní plazma

nažloutlá tekutina
3 litry
má část anorganickou a organickou (poměr 8%/92% – H₂O)
součástí různé ionty (soli kyselin) – určují pH vody (7,3 – 7,4)

Krevní buňky

vznikají v kostní dřeni – hemopoéza (proces vzniku)
červené krvinky, bíle krvinky, krevní destičky

Červené krvinky (erytrocyty)

4,5 – 5 miliónů/mm³
Nemají jádro
Mají hemoglobin – Fe²⁺ (hemo) + bílkovina (globin) → přenos dýchacích plynů
Hemoglobin + O₂ → oxy hemoglobin
Hemoglobin + CO₂ → karbamin hemoglobin – 1/3 CO2 (2/3 (HCO3)^–)
Hemoglobin + CO → karbonyl hemoglobin – otrava
Vznikají v kostní dřeni; proces: erytropoéza – nutné Fe, bílkoviny, vitamín B12 → vznik z kmenových nediferenciovaných buněk (mitóza)
Zanikají po 120 dnech v buňkách jater a sleziny
Rozkládají se na:
- Bílkovinu (žlučová barviva)
- Fe (zpět do krve)
- = homolýza

Bílé krvinky (leukocyty)

4000 – 10 000/mm³
Zajišťují imunitu
Mají jádro
Vznikají v kostní dřeni (později i částečně v slezině)
Životnost podle potřeby těla
Různé tvary
Granulocyty: neutrofilní, eosinofilní, bazofilní
Agranulocyty: monocyty, lymfocyty
- Monocyt: fagocytózou (pohlcování) se mění na makrofága (zvětšení až 5x)

Krevní destičky (trombocyty)

150 000 – 300 000/mm³
Jsou to úlomky buněk, které vznikají v kostní dřeni
Srážlivost (zástava krvácení)
Hemofilie – porucha srážlivosti krve (chorobná krvácivost)

Krevní skupiny

Jsou čtyři krevní skupiny (A, B, AB, 0(H))
Spoluobjevitel: Jan Jánský
Antigen – polysacharid
Aglutinin – bílkovina
Antigeny a aglutininy se můžou shlukovat (srážení) → AGLUTINACE (využívá se to při krevních zkouškách)
Landsteinerovo pravidlo
Rh-faktor: antigen, když ho máme v krvinkách tak jsme pozitivní (Rh⁺), když ne tak jsme negativní (Rh^–)

Míza a tkáňový mok

Míza (lymfa) je průhledná bělavá tekutina, která má velice podobné složení jako krevní plazma ale obsahuje méněbílkovin
Mízy se vytvoří 2-3l za 24 hodiny, zpřebytečného tkáňového moku
Tkáňový mok je tekutina, která obklopuje buňky a vytváří rovnovážný systém s krví

2) Cévní soustava

Skládá se ze srdce a cév
Je uzavřená stejně jako u všech obratlovců (nevylévá se ven)
Energii pro cévní soustavu dává srdce

Srdce (cardia)

Je to sval ze srdeční svaloviny (podobné kosterní), uložený v dutině hrudní, chráněný hrudním košem, mezi plícemi větší částí vlevo
Je uloženo v tzv. osrdečníku neboli perikardu, což je blána, uvnitř které je tekutina
300g
Srdce a jeho stavba:
- Má základnu a hrot (vlevo)
- 4 základní části (2 síně a 2 komory)
- Levá a pravá část srdce je oddělena přepážkou a krev se nemíchá z levé a pravé strany srdce
- V levé části srdce je krev okysličená (červeně) a v pravé odkysličená (modře)
- chlopeň je vazivo, proto aby se krev nevracela zpátky (udržuje jeden směr krve)
- srdce je obaleno tzv. koronárními (věnčité) cévami, jejich funkce je zásobování srdce kyslíkem, živinami,… (vším, co je v krvi)
srdce vykazuje 2 zvláštní vlastnosti:
1. AUTOMACIE – srdce si vytváří samo impulzy pro stah
- Srdce si vytváří impulz v uzlíkách (sinusový, síňokomorový) → nervosvalové buňky
- Na uzlíky se napojují další vlákna, která se nazývají Hisův svazek, ten se dále dělí na Tawarova raménka (levé a pravé), která se dále rozvětvují do sítě Purkiňových vláken => PŘEVODNÍ SYSTÉM SRDEČNÍ
2. RYTMICITA – stahuje se a uvolňuje v pravidelných intervalech
- Opakování tzv. srdečních cyklů
- Funguje na principu stah (systola) a uvolnění (diastola)
- 3 základní fáze: (cca. 70x za minutu)
  - Systola síní – komory se plní krví, cípaté chlopně otevřené
  - Systola komor – krev se vypudí do těla (do oběhu), musí být uzavřeny chlopně cípaté, aby se krev nedostala zpátky do síní a otevřené poloměsičité, aby krev šla do oběhu
  - Diastola celého srdce, kdy se srdce plní krví

Cévy

Rozdělujeme podle síly stěny a průměru na: tepny, žíly, vlásečnice
Tepny jsou cévy se silnou stěnou, kvůli většímu tlaku, teče tudy okysličená krev (světle červená)
Žíly mají užší stěnu, krev v nich teče bez kyslíku pod menším tlakem (tmavě červená)
Nejslabší stěnu mají vlásečnice (kapiláry), které spojují tepny a žíly
Žíly, tepny a vlásečnice vytváří oběhový (cévní) systém
Tyto systémy jsou v těle dva základní:
- Malý plicní
- Velký tělní oběh
  1. Horní systémový (od srdce směrem nahoru)
  2. Dolní systémový (hlavně dolní končetiny a břicho)
  3. Vrátnicový (zahrnuje trávicí trakt a játra)
  4. Ledvinový (tvorba moči)

Zevní projevy srdeční činnosti

Srdeční ozvy (vždy dvě a nazývají se systolická – uzavřením cípatých chlopní; diastolická – uzavření poloměsíčitých chlopní)
Tep (pulz) – tlaková vlna, která se šíří ze srdce směrem do těla
- Tep se měří v časových úsecích (tepová frekvence– počet tepů za minutu)
- Množství krve, které je vypuzené při stahu do aorty se nazývá tepový objem a je přibližně kolem 70ml krve (čím větší zátěž, tím více krve) – množství krev vypuzené za jednu minutu se nazývá minutový objem srdeční (tepová frekvence krát tepový objem)
Tlak – síla krve na plochu cévy (mm/hg), měří se tlakoměrem/tonometr (120 – tlak systolický/80 – tlak diastolický), vysoký krevní tlak – hypertenze, nízký – hypotenze
Krevní tlak je regulován zpětnou vazbou z krevní míchy pomocí baroreceptorů (buňky ve stěně aorty)

Onemocnění cévní soustavy a krve

Anémie (chudokrevnost)
Hemofílie (chorobná krvácivost)
Leukémie (rakovina krve)
Srdeční infarkt (ucpání cévy do srdce)
Mozková mrtvice (ucpání cévy do mozku)
Křečové žíly (varixy) – oslabená stěna žíly, špatně fungující chlopně
Nedomykavost chlopní (šelesti)
Záněty v cévní soustavě